Island pozastavil do určité míry jednání o vstupu do EU, které začalo, když se země roku 2008 dostala do ekonomické krize kvůli zhroucení bankovního sektoru. Oznámení učinila vládní koalice, kterou tvoří Sociálně demokratická aliance (SDA) a Levicoví zelení (LG). Kvůli nadcházejícím parlamentním volbám v dubnu, čelí koalice tvrdé konkurenci stran, které jsou skeptické vůči členství v EU. Islandská vláda uvedla, že během následujícího parlamentního období nepovedou jednání o přistoupení do EU, která by vedla k podepsání smlouvy. Vláda také naznačila, že existují jisté překážky v ekonomických dohodách, jako jsou například dohody o rybolovu a zemědělství. V prohlášení Evropské komise zaznělo, že záměr islandské vlády bere na vědomí, ale i nadále je komise přesvědčena o tom, že přistoupení Islandu je vzájemně výhodné.
Archiv štítku: jednání
Kolumbie očekává rychlejší mírové jednání s povstaleckou organizací FARC
Humberto de la Calle, šéf vyjednávačů kolumbijské vlády, vyjádřil své přesvědčení o tom, že jednání o míru s povstaleckou organizací Revoluční ozbrojené sily Kolumbie (FARC) budou pokračovat rychleji. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos vytyčil měsíc listopad 2013 jako konečný termín, do kdy se má uzavřít definitivní dohoda s organizací FARC. Nicméně představitelé povstalců považují stanovené termíny za nemožné především kvůli délce konfliktu, který trvá již přibližně půl století. FARC propaguje levicové myšlenky a vydává se za reprezentanta nejchudších zemědělských částí Kolumbie, státy jako Kolumbie, Spojených států amerických a Evropské unie ji ale označují za teroristickou organizaci.
Mali žádá o pomoc Francii
Malijský prezident Dioncounda Traore oficiálně požádal Francii o pomoc proti povstalcům. Ve čtvrtek proběhlo mimořádné zasedání Rady OSN. Francouzský velvyslanec OSN Gerard Arnaud hovořil o nutnosti zasáhnout proti ozbrojencům ohrožující obyvatelstvo měst Konna a Mopti. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon už dříve doporučil misi do této země. Prezident Mali požádal Francii o pomoc jakožto svou bývalou koloniální mocnost. Situace je chaotická od loňského jara, kdy proběhl v zemi vojenský převrat a islamistické skupiny na severu Mali vyhlásily vlastní stát na severu Mali, zvaný Azawad.
Turecko posílí obchod s Egyptem
Ankara a Káhira se dohodly na odstranění cel při dovozu egyptské bavlněné příze do Turecka. Jedná se o významný posun v rámci nastartování egyptské ekonomiky a obchodu po politicko-společenských změnách v zemi na Nilu. Egyptský ministr průmyslu a zahraničního obchodu Hatem Saleh nařídil Radě pro export textilu, aby navýšila dodávky zboží pro Turecko. Osvobození od cel a levné náklady na dopravu pomohou vyrovnat se se silnou konkurencí výroby příze ze zemí jižní Asie, jako je Bangladéš či Indie. Dohoda platí od začátku letošního roku.
Vláda schválila politiku životního prostředí do roku 2020
Na středečním jednání vlády byl schválen dokument týkající se politiky životního prostředí od roku 2012 do 2020. Obsah materiálu souvisí především se zajištěním zdravého a kvalitního životního prostředí. Má přispět k efektivnějšímu využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady na životní prostředí. Součástí dokumentu je také 7letý plán na ochranu vod, zlepšování jejich stavu a omezování vzniku odpadu.
Rebelská M23 vyhlásila jednostranné příměří, očekává se mírové jednání s vládou
Skupina M23, která od jara minulého roka bojuje proti vládním jednotkám na východě Demokratické republiky Kongo, vyhlásila jednostranné příměří. Poslední jednání s vládou o ukončení násilí, jež proběhlo minulý měsíc, skončilo nicméně neúspěchem. „I kdyby vláda dokonce odmítla podepsat příměří, my budeme pokračovat v jednáních,“ uvedl mluvčí M23 Francois Rucogoza. Vláda avšak nevěří, že příměří M23 bude mít dlouhého trvání. Důsledkem konfliktu, v němž rebelové požadují zlepšení životních podmínek obyvatelstva na východě země, muselo na 800 000 lidí opustit své domovy.
Libyjci se zatím neshodli na podobě nové ústavy
Více než 2 měsíce po vzniku nové libyjské vlády je země stále bez ústavy. Národní shromáždění spolu s předsedou Národní přechodné vlády (GNC) Mohamedem Megaryefem doposud nepodniklo kroky k vytvoření ústavní komise. Pokud budou zákonodárci s ústavou otálet, nezačnou v praxi fungovat zákony, například vymezení postavení žen a menšin ve společnosti, ustanovení národního jazyka či role islámského práva šaría. Ústavní komise se bude skládat ze 60 zástupců všech 3 regionů země, Kyreneiky na východě, Fezzánu na jihu a Tripolska na západě Libye.
Spojené arabské emiráty odmítají propustit podezřelé vězně
Spojené arabské emiráty (SAE) odmítají vydat zadržené Egypťany podezřelé z údajného členství v Muslimském bratrstvu (MB). Případ vyvolal zhoršení vztahů mezi Abú Dhabi a Káhirou, již tak napjatých od dob zvolení Mohammeda Mursího egyptských prezidentem. „Egypt nemá zájem vměšovat se do vnitřních záležitostí jiných států,“ řekl egyptský ministr zahraničí Mohammed Kamel na tiskové konfereci s Saudskoarabském Rijádu. Na 11 Egypťanů bylo v prosinci zatčeno s tím, že jsou údajnými členy Muslimského bratrstva na území SAE a tím je ohrožena vnitřní bezpečnost země. Mluvčí MB Mahmúd Ghozlan situaci dementoval s tím, že se jedná o lékaře a inženýry, proto případná hrozba není na místě.
Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se setkali, OSN jednání vítá
Setkání súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a prezidenta Jižního Súdánu Salva Kiir se koná dnes v Etiopii, mezi zúčastněnými bude i etiopský premiér Hailemariam Desalegn a předseda Africké unie (AU) Thabo Mbeki. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon obě strany vyzývá k dořešení otázek týkajících se vymezení hranic a konečného statusu oblasti Abyei, na niž vznášejí nárok oba státy. OSN nabízí pomoc při realizaci mírových smluv a řešení zbývajících sporů. Jižní Súdán se oddělil od Súdánu v referendu červenci 2011, v němž se obyvatelé převážně křesťanského jihu vyslovili pro nezávislost na muslimském severu.
Představitelé Súdánu a Jižního Súdánu se sejdou k dalšímu jednání
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir přijali nabídku k pátečnímu jednání v hlavní městě Addis Ababa, mezi oběma státy jsou dlouhodobé spory ohledně území a ropy. Naposledy se oba prezidenti sešli v září minulého roku. Žádná ze zemí doposud nestáhla své vojáky z 10 kilometrové vzdálenosti od hranic, která má sloužit jako tzv. nárazníková zóna, vytvoření zóny je podmínkou pro znovu obnovení transferu ropy.