Ústavní soud odmítl návrh na předběžné opatření vůči církevním restitucím

V úterý odmítl Ústavní soud (ÚS) návrh poslanců ČSSD na pozastavení plnění smluv o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Vláda tak může plnit smlouvy dál. ÚS odmítl návrh pro nepříslušnost ÚS. Poslanci ČSSD podali návrh na předběžné opatření proto, že neschvalovali kroky vlády, která urychlila podpis smluv s jednotlivými církvemi a nevyčkala na rozhodnutí ÚS. Ústavní soudci se ale v úterý zároveň zavázali, že stížnostmi na církevní restituce se bude zabývat přednostně a výsledek by měl být znám během několika měsíců.

 

Nový občanský zákoník začne platit od ledna příštího roku

Na středeční tiskové konferenci oznámili premiér Petr Nečas a ministr spravedlnosti Pavel Blažek výsledky jednání vlády, které se mimo jiné týkalo případného posunutí data platnosti nového občanského zákoníku. Kabinet se nakonec dohodl na tom, že účinnost občanského zákoníku bude ponechána na rok 2014. Podle předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky však neodložení občanského zákoníku může přinést řadu problémů a nejasností v právním systému. Naopak exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil je přesvědčen, že to bude nejpřínosnější reforma Nečasovy vlády.

Ústavní soud nerozhodl o případném pozastavení smluv mezi církvemi a státem

Ústavní plénum, které se v úterý sešlo, aby projednalo návrh na předběžné opatření kvůli smlouvám státu s církvemi, nedošlo k žádnému jasnému závěru. Ústavní soud (ÚS) obdržel celkem 3 návrhy na odložení plnění smluv až do té doby, než se rozhodne o zrušení celého zákona o církevních restitucích. Návrhy podali poslanci ČSSD, KSČM a senátoři z VV. ÚS se avšak bude věcně zabývat pouze návrhem z iniciativy VV. Na úterním zasedání nicméně ÚS nijak nerozhodl, a proto se sejde znovu za týden.

TOP 09 je aktuálně nejsilnější stranou pravice

Agentura STEM provedla začátkem února průzkum, který se zaměřil na volební preference českých voličů. Výsledky ukázaly, že v současnosti je nejsilnější stranou pravice strana TOP 09, která předstihla ODS. Úspěch je připisován například tomu, že členem strany je jeden z prezidentských kandidátů Karel Schwarzenberg. Vliv má do jisté míry i krize uvnitř ODS, která v průzkumu propadla v preferencích voličů na nejnižší úroveň od roku 1998. Místopředseda TOP 09 sdělil, že pokud strana chce být i nadále úspěšná, musí nabídnout nový volební program. Na druhém místě průzkumu agentury STEM se umístila ČSSD.

Žádné sjednocování levice se nechystá

Místopředseda strany ČSSD Lubomír Zaorálek v nedělních Otázkách Václava Moravce oznámil, že sjednocování levicových stran není reálné. Spíše by uvítal, kdyby se malé levicové strany, jako NS-LEV 21 a SPOZ, rozpustily a jejich členové vstoupili do ČSSD. Myšlenka o sjednocování české levice přišla poté, co se nastupující prezident Miloš Zeman setkal s místopředsedkyní ČSSD Marií Benešovou, která poté sdělila, že prezident Zeman je k myšlence integraci levice nakloněn. Pro deník Právo pak oznámil, že by levice měla spolupracovat, ale ve volbách by každá strana měla kandidovat sama za sebe. S integrací však nesouhlasí jak předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, tak předseda KSČM Vojtěch Filip.

Opoziční ČSSD zkritizovala výsledek summitu EU o rozpočtu

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka spolu s místopředsedou strany Lubomírem Zaorálkem zkritizovali premiéra Petra Nečase za výsledek summitu EU pri jednání o unijním rozpočtu. Nesouhlasí s tím, že ČR dostane na období 2014 – 2020 o 160 miliard korun méně a Nečasovo pohrození právem veta tak bylo bezvýznamné. Domnívají se, že peníze budou v české ekonomice chybět. Premiér Petr Nečas však upozornil, že i přes bude částka určená pro ČR v přepočtu na obyvatele čtvrtá nejvyšší v EU.

Finanční ústavě chybí prováděcí zákon, varuje ČSSD

V nedělní diskuzi televize Prima Family hovořil předseda ČSSD Přemysl Sobotka mimo jiné o nutnosti předložení prováděcího zákona k normě o zavedení finanční ústavy. Ta by měla začít platit od roku 2014. Opoziční ČSSD tak bude apelovat na vládu, aby prováděcí zákon k finanční ústavě předložila v nejbližším možném termínu. Ministr financí Miroslav Kalousek souhlasil s přítomností možných obav kvůli absenci prováděcího zákona a připustil možnost takových změn v ústavním zákoně, aby se podařilo získat ústavní většinu pro schválení normy. Finanční ústava byla vládou schválena již loni v říjnu. Jejím obsahem je například dluhová brzda, která má zajistit možnost vyslovení nedůvěry vládě v případě, že veřejný dluh stoupne na 50 % a více procent HDP. Dále má stanovit maximální možnou hranici vládního deficitu a dát za vznik Národní rozpočtové radě.

Senátem byl schválen návrh ČSSD na úplné zrušení sKaret

Systém vyplácení sociálních dávek pomocí sKaret byl na návrh bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09) prosazen vládou již minulý rok. Cílem bylo ušetřit náklady za složenky a poštovné. Poté, co se objevila kritika z řad opozice a odborů, vláda souhlasila, že platební funkce karet bude umožněna pouze pro lidi v hmotné nouzi. Navíc byla přijata i možnost, že celý systém bude dobrovolný. Opozice kritizovala systém sKaret již delší dobu. Ministerstvo práce a sociálních věcí pravděpodobně kvůli sKartám dostane pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Radní Jihočeského kraje Vítězslava Baborová v rezignovala na svůj post

Ve středu obdržel hejtman jihočeského kraje Jiří Zimola písemnou rezignaci krajské radní pro školství Vítězslavy Baborové, členky KSČM. Ta své odstoupení, platné ke dni 3. února, odůvodnila se slovy, že se jedná o přetrvávající zdravotní problémy. Během listopadu minulého roku se uskutečnilo několik protestů, kdy zejména studenti odmítali zastoupení členů komunistů v krajské radě. Protesty se také v rámci Palachova týdne později přesunuly i do Prahy. Prázdné místo radního pro školství bude prozatím zastupovat Jiří Zimola, nicméně při nejbližším zasedání koaličních stran KSČM a ČSSD se bude tato situace řešit.

Budoucí prezident Miloš Zeman volá po předčasných volbách

Vítěz prezidentských voleb Miloš Zeman by uvítal konání předčasných voleb. Jedním z důvodů podle něj, že strana LIDEM není stranou zvolenou občany. Premiér Petr Nečas avšak oponuje, že podle ústavy je vláda odpovědná Parlamentu ČR, nikoliv prezidentovi. Proto je pro setrvání své vlády ve funkci. Stejný názor v neděli vyjádřili v České televizi i ministr financí Miroslav Kalousek a první místopředseda ODS Martin Kuba. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro server Lidovky.cz sdělil, že se naopak domnívá, že budoucí pan prezident bude usilovat o svržení vlády co nejdříve, zejména kvůli straně LIDEM. Se svržením vlády souhlasí také strana ČSSD, VV a KSČM. V nedělní televizní debatě to oznámili zástupci jmenovaných stran.

Poražení kandidáti prezidentských voleb se vyjadřují k podpoře Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga

Sobotní výsledek prvního kola prezidentských voleb ukázal, že do druhého kola postupují kandidátí Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Někteří ze zbylých uchazečů o prezidentské křeslo, kteří ve volbách neuspěli, se v sobotu vyjádřili k otázce, koho v druhém kole podpoří. Neúspěšný kandidát za ODS Přemysl Sobotka se nechal slyšet, že svůj hlas dá Karlu Schwarzenbergovi a stejně tak i Zuzana Roithová. Jiří Dientsbier uvedl, že nebude hlasovat ani pro jednoho z kandidátů, nicméně v sobotní podvečer strana ČSSD informovala, že vyjadřuje podporu Miloši Zemanovi, a to z důvodu, že není spojen s pravicovou vládou. Stejný postoj jako sociální demokraté zaujala také KSČM. Kandidátka a předsedkyně strany Suverenita Jana Bobošíková se definitivně rozhodla tak, že nebude volit ani jednoho z postupujících kandidátů, neboť zaujímají zcela jiné postoje, zejména co se týče EU. Ostatní kandidáti jako Jan Fischer, Vladimír Franz a Taťána Fischerová zatím nezmínili žádné jméno kandidáte, kterého by v dalším kole podpořili.

Poslanec Jaroslav Foldyna se chce ucházet o funkci místopředsedy v ČSSD

V pátek na krajském sjezdu v Chomutově schválili poslanci ČSSD nominaci poslance Jaroslava Foldyny, který má v plánu ucházet se o místopředsednické křeslo v ČSSD. Jaroslav Foldyna je členem ČSSD od roku 2008, kdy v Ústeckém kraji byl během krajských voleb vedl kandidátku této strany. Jak potencionální místopředseda by se, podle slov Jaroslava Foldyny, nechal inspirovat příkladem levicovější politiky slovenské strany SMER-SD v čele s Robertem Ficem, která vyhrála v březnu 2012 předčasné volby s více než 44 % hlasů. Zároveň uvádí, že jeho cílem je do celostátního programu ČSSD prosadit body, které by pomohly regionům. Jde například o vytvoření stabilizačních fondů, ze kterého by se regiony financovaly. Strana ČSSD si bude volit nového předsedu a místopředsedu během 14. a 15. března na stranickém sjezdu v Ostravě.

ČSSD plánuje kvůli vyhlášené amnestii hlasování o nedůvěře vládě

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka ve čtvrtek uvedl, že jeho strana podá návrh na hlasování o nedůvěře vládě. Rozhodl tak poté, co byla prezidentem Václavem Klausem vyhlášena amnestie, kterou podepsal premiér Petr Nečas. Návrh na vyslovení nedůvěry vládě musí podat nejméně 50 poslanců a pro konec vlády premiéra Petra Nečase pak musí hlasovat 101 z 200 poslanců. Strany vládní koalice TOP 09, LIDEM oznámily, že návrh sociálních demokratů na vyslovení nedůvěry nepodpoří. Svůj hlas naopak poskytnou dva zástupci strany NS-LEV 21 v čele s předsedou Jiřím Paroubkem. V úterý se na jednání sněmovního klubu ČSSD rozhodne, zda je strana schopna nasbírat požadovaných 50 podpisů. Za dobu trvání vlády premiéra Nečase půjde o páté hlasování o nedůvěře.