Polské letectvo se zúčastní mise NATO Baltic Air Policing

Rozhodnutí o tomto kroku podepsal polský prezident Bronislaw Komorowski během setkání s prezidentem Lotyšska Andrisem Berzinsem a prezidentem Estonska Toomasem Ilvesem, které předchází summitu NATO v květnu. Baltic Air Policing je úkol související s misí NATO, v němž jde o dohled nad vzdušným prostorem Estonska, Litvy a Lotyšska. Státnici dále hovořili o provádění úplné strategie NATO ve věci ukončení vojenské mise v Afghánistánu do konce roku 2014 a o pokračování v dalších formách pomoci afghánskému státu po převzetí odpovědnosti za jejich vlastní zemi. Padly také názory ohledně nynějších kroků Ruska v Kaliningradu. Jednání se přes pozvání nezúčastnila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite, dle Komorowského je však pozvání nadále aktuální.

MMF neočekává naplnění španělských rozpočtových cílů pro letošní rok

Mezinárodní měnový fond (MMF) a guvernér národní banky Bank of Spain Miguel Ángel Fernández Ordóñez v úterý podpořili obavy finančních trhů, když zpochybnili vládní rozpočtové předpoklady pro tento rok. Vláda se snaží snížit rozpočtový deficit na 5,3% HDP v letošním roce z 8,5% v loňském roce. Její cílem je snížit zadlužení pod 3%HDP, tedy strop Evropské unie, již v roce 2013. Avšak MMF uvedl, že nečeká naplnění tohoto cíle do roku 2018, přičemž předpokládá schodek pro letošní rok činící 6% HDP, v následujícím roce pak 5,7% HDP.

Ruský prezident Medveděv podepsal dekret o zřízení nové veřejné televize

Ta by měla začít vysílat již 1. ledna 2013. Televizi požadovaly především opoziční politické strany, měla by být celostátní a nestranná. Rozhodnutí přivítala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dle té nová televize potřebuje, aby byl zajištěn řádný právní rámec, jenž zajistí jak finanční tak redakční nezávislost zpravodajství.

Albánie bude ve spolupráci s OBSE odstraňovat chemikálie z komunistické éry

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podepsala dohodu s Albánií o pomoci zničit chemikálie z komunistické éry, které byly často skladované ve špatných podmínkách. Podle dohody OBSE pomůže albánskému ministerstvu obrany bezpečně likvidovat zhruba 80 tun chemických produktů nacházejících se v armádních skladech. Projekt je z velké části financován z České republiky a Turecka, OBSE však dle ministerstva obrany i  nadále hledá donory. Albánie, která vstoupila do NATO v roce 2009, se rovněž zavázala, že do příštího roku zlikviduje asi 40.000 tun přebytečného a zastaralého střeliva.

V Bahrajnu probíhají demonstrace a zatýkání

V Bahrajnu bezpečnostní síly provádějí od minulého čtvrtka sérii zatýkání v oblastech Bani Jamra, Sitra, Ghuraifa, Diraz, Ma’amir a Sehla, jak uvádí hnutí Bahrain Youth Society for Human Rights. V zemi v posledním týdnu propukají nenásilné demonstrace, které jsou podle opozice potlačovány. Protestujícím se mimo jiné nelíbí, že i přes situaci, která nyní v Bahrajnu panuje, se zde má uskutečnit závod Formule 1. Několik dní již také probíhají protestní akce na severovýchodě země na severu ostrova Muharraq ve městě Deir, kde demonstranti protestují proti zákrokům bezpečnostních sil. Organizace Amnesty International mezitím uvedla, že obdržela informace o mučení opozičních aktivistů v bahrajnských věznicích.

Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě

Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.

Bývalý šéf izraelských tajných služeb: „Izrael je na hraně“

Bývalý šéf izraelské tajné služby Mosad Meir Dagan v rozhovoru pro Jerusalem Post prohlásil, že „izraelský systém dosáhl bodu, kdy reálně hrozí, že přestane být schopen další existence“. Podle bývalého šéfa Mosadu nejsou prognózy do budoucnosti příliš dobré. Meir Degan patří ke kritikům vlády izraelského premiéra Benjamina Netanyahu a je silným odpůrcem možného vojenského útoku na Írán.

Maďarská opozice se odmítla zúčastnit volby nového prezidenta

Předseda opoziční politické Maďarské socialistické strany (MSZP) Attila Mesterházy oznámil bojkot prezidentské volby. Toto rozhodnutí odůvodnil tvrzením, že premiér Viktor Orbán v tomto případě učinil „opět zlé personální rozhodnutí“. Maďarská vládnoucí strana FIDESZ navrhla jako kandidáta Jánose Ádera, kterého opozice kritizuje vzhledem k tomu, že byl jedním z autorů reformy soudnictví a nového volebního zákona. Ty přitom sklidily vlnu zahraniční kritiky.

V Mali došlo v noci k vlně zatýkání spojenců svrženého prezidenta

Podle agentury Reuters došlo přes noc v hlavním městě Mali, Bamako, k zatýkání členů bývalé svržené vlády, kteří podle komentátorů představovali hlavní spojence prezidenta Amadou Toumani Touré. Zatčeni byli bývalý premiér Modibo Sidibe, bývalý ministr obrany Sadio Gassama, který svého času působil i jako náčelník generálního štábu. Dále byl zatčen i generál Amadou Cissoko a podnikatel Banu Kante a podnikatel, který byl zastáncem libyjských investic do Mali.

Ve Spojených státech byly uděleny Pulitzerovy ceny

Hlavní cenu získal deník The Philadelphia Inquirer za svoji sérii o násilnostech na amerických školách, ocenění za reportážní fotografii získal M.Hossaini z agentury AFP za fotografii dívky po útoku sebevražedného atentátníka na mešitu v Kábulu. Dvě ceny za zprávy o mezerách v daňovém systému a o konfliktu ve východní Africe získal deník The New York Times. Ceny za investigativní žurnalistiku získaly týmy žurnalistů z Associated Press a The Seattle Times. Ocenění získaly i portály Hiffington Post a Politico. Pulitzerova cena je nejprestižnějším oceněním, které mohou v USA novináři, hudebníci, umělci a spisovatelé získat. Cena je udělována od roku 1917, v roce 2009 byly poprvé uděleny i ceny pro netištěná média.

Dle šéfa euroskupiny Junckera Španělsko nebude potřebovat záchranný plán

Konsolidace veřejných financí a strukturální reformy v zemi jsou dle lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera na správné cestě, Španělsko tak dle jeho názoru nepožádá o finanční pomoc jako například dříve učinily Řecko, Irsko či Portugalsko. „Chci povzbudit finanční trhy k tomu, aby se chovaly racionálně. Španělsko záchranný plán nepotřebuje,“ uvedl Juncker. Mezitím šéfka MMF Christine Legarde v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornila, že španělská vláda by se neměla soustředit pouze na úsporná opatření. Dle její názoru se investoři obávají nedostatečného růstu španělské ekonomiky. Ta dle ministra hospodářství již pravděpodobně vstoupila do recese.

Velká Británie: Radikální klerik Qatada může být vydán do Jordánska

Ministryně vnitra a pro záležitosti žen a rovné příležitosti Theresa May uvedla, že radikální klerik Abu Qatada může být vydán do Jordánska, poté co byla znova ujištěná, že klerik bude v zemi řádně souzen. Deportace může však dle ministryně trvat řadu měsíců. Před tímto krokem vládu nedávno varovala Al-Káida.

Na Slovensku probíhá letecké cvičení NATO

Manévrů na letecké základně ve městě Sliač s názvem MACE XIII, které začaly v pondělí a potrvají do 27. dubna, se zúčastnilo 12 členských států této organizace. Dle tamějšího tisku se jedná o nejrozsáhlejší letecké cvičení na slovenském území od vstupu země do aliance. Manévry mají mezi jinými přispět ke zvýšení způsobilosti personálu letecké základny na Sliači v rámci standardů NATO.

Španělské aerolinie Iberia sníží svým pilotům mzdy o 20% a prodlouží pracovní dobu o 25%

Tímto krokem chce letecká společnost ušetřit 62 milionů eur a zajistit konkurenceschopnost firmy. Piloti společnosti přitom již 2. týdnem stávkují (každé pondělí a pátek) proti vzniku dceřiné společnosti Iberia Express. Tento krok společnosti tak nejspíše nepřispěje k brzkému vyřešení tohoto sporu.

MMF zvýšil odhad globálního růstu na 3,5% v letošním roce

Fond tak revidoval svou původní prognózu růstu o 3,3%. Přesto MMF upozornil, že je zde stále možnost další krize v eurozóně. U Spojených států amerických fond revidoval růst z původních odhadů 1,8% na 2,1%, pokles hospodářského růstu v eurozóně pak zmírnil z 0,5% na 0,3%. Nejvíce by měly růst ekonomiky Číny (8,2%) a Indie (6,9%).

Švédská IKEA vstoupí na trh spotřební elektroniky

Největší světový výrobce nábytku, švédská společnost IKEA, uvedla, že ve spolupráci s čínskou firmou TCL Multimedia chce vyvinout elektronické produkty „na míru“ pro svůj nábytek. Novinka by měla vstoupit na trh již v červnu v několika evropských zemích, na ostatní trhy se pak dostane nejspíše v roce 2013. Ikea v loňském fiskálním roce vykázala rekordní zisk 2,97 miliardy eur.

Alžírsko plánuje investici 600 milionů USD do cestovního ruchu

Investice ve výši 600 milionů USD by měly podle ministra cestovního ruchu Smail Mimoune od roku 2015 přivést do země 3,5 milionů turistů ročně. Vláda chce kombinovat soukromé a veřejné investice pro zlepšení hotelové nabídky, včetně vybudování 70 nových hotelů, zahraniční propagaci kulturních památek a horských středisek. Tento krok je snahou Alžírska diverzifikovat svou ekonomiku, která je v současnosti závislá na příjmech z ropy a zemního plynu.

V Kamerunu byli zadrženi bývalý premiér a bývalý ministr územní správy z důvodu podvodu

Bývalý ministr územní správy Hamidou Yaha a bývalý premiér Ephraim Inoni byli v pondělí zadrženi policií. Měli se v roce 2004 dopustit podvodného jednání při nákupu prezidentského letadla, které stálo 31 milionů USD. Při technických problémech se později ukázalo, že se jednalo o staré letadlo, které dostalo pouze nový nátěr.

Kypr: Nikósie odmítá lhůtu 1. července pro urovnání kyperské otázky

Mluvčí vlády Stefanos Stefanou uvedl, že 1. červenec, kdy Kypr převezme předsednictví Evropské unie od Dánska, není lhůtou pro vyřešení kyperské otázky. „Neexistuje žádný vztah mezi kyperským předsednictvím EU a problémy na ostrově, prezident Dimitris Christofias uvedl při mnoha příležitostech, že je připraven obnovit rozhovory i po 1. červenci,“ dodal. Ankara a turečtí Kypřané dříve uvedli, že pokud řešení nebude nalezeno do tohoto data, zahájí jakýsi „plán B“.

Česká republika hodlá rozšířit ekonomickou spolupráci s Makedonií

České firmy by v budoucnu mohly ve Skopji vystavět tramvajovou dopravu, budovat železniční koridory nebo zkoumat nerostné bohatství. O těchto a dalších záležitostech dnes během návštěvy Makedonie jednal český premiér Petr Nečas se svým protějškem Nikolou Gruevskim. Makedonský premiér uvedl, že mezi léty 2010 a 2011 se objem zahraničního obchodu mezi oběma státy zdvojnásobil a v tomto trendu chtějí země nadále pokračovat. Představitelé obou států během dnešního jednání podepsali dohody o spolupráci ve zdravotnictví a o mezinárodní silniční dopravě. Nečas uvedl, že Česko podporuje evropskou integraci Makedonie. Během své návštěvy byl doprovázen stejnou podnikatelskou delegací, která v pondělí navštívila Albánii. 

Neziskové organizace: „Vládní i mezinárodní opatření v Demokratické republice Kongo selhávají“

Mezinárodní a konžské neziskové organizace v pondělní zprávě uvedly, že vláda i mezinárodní pomoc v zemi selhává. Důvodem je velká a špatně disciplinovaná armáda, které se deset let po konci občanské války nedaří potlačit povstalecké skupiny a milice na východě země. Vojáci jsou obviňováni z týrání, znásilňování a vražd civilního obyvatelstva. Neziskové organizace kritizují i mezinárodní pomoc ve výši 14 miliard USD, která během 5 let měla dle jejich tvrzení jen minimální dopad pro běžného obyvatele Demokratické republiky Kongo.