Moldavsko prosazuje řešení konfliktu v Podněstří založené na principu svrchovanosti a územní celistvosti republiky, v rámci kterého region Podněstří obdrží zvláštní status. Oznámil to moldavský prezident Nicholas Timofti během setkání s místopředsedou vlády Ruské federace a zároveň zvláštním vyslancem ruského prezidenta v Podněstří Dmitrijem Rogozinem. N. Timofti zdůraznil, že reintegrovaný moldavský stát musí být funkční a pokračovat v procesu evropské integrace země. Během setkání byla rovněž zdůrazněna potřeba dále sledovat situaci v bezpečnostní zóně na Dněstru. Ruský vyslanec dále oznámil o tom, že v rámci modernizace ruské armády dojde také k přezbrojení ruského vojenského kontingentu v Podněstří, který se na tomto území nachází od roku 1992 a v současné době čítá okolo 1500 vojáků. Rusko podle slov diplomata „zatím nevidí důvod k odvolání své mírové mise v Podněstří a nechystá se podlehnout tlaku Západu“. Návštěva Dmitrije Rogozina v Kišiněvě, a také reakce moldavských představitelů na jeho jmenování do funkce „ruského vyslance v Podněstří“, čelí ostré kritice některých moldavských politiků, kteří moldavské orgány obviňují z vazalské závislosti na Rusku. Rusko oficiálně neuznalo nezávislost odtrženého Podněsteří, ale poskytuje mu ekonomickou pomoc. Moldavské orgány opakovaně žádaly o stažení ruských vojáků vykonávajících mírovou misi na sporném území, Moskva a Tiraspol však výzvy k revizi zamítly.
Archiv rubriky: Útvar
Spojené státy připravují rozsáhlou ofenzívu na území Afghánistánu
V neděli hnutí Taliban provedlo koordinovaný útok na několik území Afghánistánu, včetně hlavního města Kábulu. Americký ministr obrany Leon Panetta zdůraznil, že se jednalo o útoky se symbolickou hodnotou pro Taliban, které nevedly k obsazení žádného území. Americká armáda přesto oznámila plánování jarní ofenzívy proti hnutí Taliban, kterou povedou jednotky NATO v čele s USA. Cílem ofenzívy má být zajištění hlavních cest do Kábulu z jihu a východu země a vyhnání talibánských ozbrojenců z provincie Ghazni.
Jamajská vláda se snaží rozvinout ekonomiku země
Vláda premiérky Portie Simpson- Miller si vytyčila za cíl snížit dluh země a podpořit zahraniční investice. Snaha o omezení dluhu se odrazí i na rozpočtu země pro rok 2012, jelikož vláda plánuje výrazné škrty. Informace uvedl jamajský ministr financí a plánování Peter Phillips.
MMF: Budoucnost ekonomiky latinské Ameriky je slibná
Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) ekonomika latinské Ameriky trvale roste. Hlavním úkolem vlád latinskoamerických zemí je nyní zabránit přehřátí ekonomiky a především vyhnutí se evropské krizi. Podle předpokladů MMF by za tento rok měla ekonomika latinské Ameriky zaznamenat růst o 3,7%, příští rok pak o 4,1%.
Španělsko hodlá reagovat na znárodnění argentinské ropné společnosti YPF
Španělská vláda uvedla, že hodlá bránit své zájmy ve spojitosti se včerejším oznámením argentinské vlády o znárodnění ropné společnosti YPF, která byla doposud z 51% kontrolována španělskou firmou Repsol. Španělský ministr zahraničí k věci uvedl, že ,,tímto aktem bylo přátelství Španělska a Argentiny velice ohroženo“. Premiér Španělska Mariano Rajoy má naplánovanou návštěvu Mexika a Kolumbie, kde by se měl pokusit nalézt podporu pro svou zemi. Ke znárodnění YPF se vyjádřil i předseda Evropské komise José Manuel Barroso – ten je podle svých slov rozhodnutím Argentiny velice zklamán.
János Áder byl nominován na funkci maďarského prezidenta
Zprávu potvrdil předseda klubu strany FIDESZ János Lazar. Dle jeho názoru čeká nového prezidenta řada náročných úkolů, mezi jinými upevnění nové ústavy, která vešla v platnost 1. ledna a sklidila kritickou reakci od řady politiků a mezinárodních organizací. Volba samotná se uskuteční 2. května. Vládnoucí strana FIDESZ má v parlamentu dvoutřetinovou většinu, proto je téměř jisté, že europoslanec Áder funkci získá.
Fiat otevřel novou výrobní linku v závodě v Srbsku
Italský výrobce automobilů Fiat učinil investice do modernizace a zařízení závodu ve městě Kragujevac ve výši 1 miliardy eur. Toto místo bylo výrobcem vybráno kvůli využití nízkých mezd, daňových úlev a vládních dotací. Původně linka patřila srbskému výrobci automobilů Zastava.
Íránský ministr pro ropný průmysl se vyjádřil k situaci na ropném trhu a k politice Saúdské Arábie
Íránský ministr pro ropný průmysl Rostam Qasemi prohlásil v rozhovoru pro agenturu PressTV, že i když Saúdská Arábie na posledním zasedání OPEC uvedla, že neusiluje o íránský podíl na ropném trhu, její politika tomuto tvrzení neodpovídá v souvislosti s prohlášením Saúdské Arábie o připravenosti kompenzovat nedostatek íránské ropy na trhu. Íránský ministr ropného průmyslu dále uvedl, že Saúdská Arábie nyní produkuje ropu na hranici svých maximálních kapacit, přičemž dle jeho tvrzení takováto produkce není dlouhodobě udržitelná. Stejně tak ministr Rostam Qasemi upozornil, že i přes sankce a embargo EU a USA, Írán nebyl nucen snížit svou produkci ropy stejně jako se mu podařilo udržet ropný export.
Německo nesouhlasí s rozšiřováním mandátu Evropské centrální banky
K tomuto kroku vyzval francouzský prezident Nicolas Sarkozy během své předvolební kampaně. Dle jeho názoru by se Evropská centrální banka (ECB) měla kromě kontroly inflace zabývat i ekonomickým růstem. To se však nelíbí vládnímu kabinetu německé kancléřky Angley Merkel, dle jehož názoru si má ECB zachovat nezávislost.
Afghánský prezident označil ofenzivu hnutí Taliban v Kábulu za selhání zpravodajských služeb
Prezident Afghánistánu Hamid Karzai prohlásil, že nové boje v rámci jarní ofenzivy hnutí Taliban, kdy se podařilo bojovníkům Talibanu infiltrovat i do nejbezpečnějších oblastí hlavního města Kábul, jsou jasným selháním zpravodajských služeb sil NATO pod americkým vedením. Afghánský prezident označil selhání za tragické jak pro afghánské síly, tak „především pro NATO“, které by dle jeho slov mělo zahájit vážné vyšetřování. USA již afghánskou výzvu odmítly s tím, že útoky byly pravděpodobně vedeny radikální sítí Haqqani z autonomní pákistánské provincie Vazíristán, kde pákistánské jednotky podle tvrzení velení nezvládají vzhledem ke své vytíženosti s teroristickými sítěmi bojovat.
Ministr hospodářství: „Španělská ekonomika se pravděpodobně znova propadla do recese“
Španělsko by se tak mohlo ocitnout v recesi již podruhé od roku 2009. Dle ministra hospodářství Luise de Guindose se pokles HDP za 1. čtvrtletí letošního roku blíží výsledkům z posledního čtvrtletí loňského roku. Mezitím se v pondělí zvýšila úroková sazba u španělských 10-letých státních dluhopisů na trzích s dluhopisy nad 6%. Pokud Španělsko vstoupilo do recese, bude pro zemi obtížnější splnit své cíle ohledně snížení rozpočtového deficitu na 5,3%HDP v letošním roce.
Český premiér chce najít řešení problematiky dceřiné společnosti ČEZ v Albánii
Český premiér Petr Nečas, doprovázen ministrem dopravy Pavlem Dobešem a ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou, se již včera setkal s albánským premiérem Sali Berishou. Během jednání v Albánii premiér uvedl, že české firmy se v Albánii chtějí angažovat v oblasti energetiky, důlního průmyslu, dopravy a životního prostředí. Objem obchodní výměny mezi oběma státy dlouhodobě roste a dle Nečase by se české firmy v Tiraně mohly zapojit například do budování tramvajových linek. Společně jednali také o problematice dceřiné společnosti ČEZ v Albánii, kde chtějí dospět k brzkému řešení. V úterý Nečas s českou podnikatelskou delegací navštíví Makedonii.
Inflace v Tanzanii zpomaluje
Inflace už třetí měsíc za sebou v Tanzanii zpomaluje. V březnu klesla na 19 % z únorové inflace 19,4 %. Důvodem je nižší cena potravin a pohonných hmot. Světová banka i Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedly, že by se inflace země mohla dostat na jednociferné číslo do konce letošního roku.
Společnost SABMiller plánuje investovat do Afriky 2,5 miliardy USD
Během příštích pěti let chce firma SABMiller vybudovat, popř. zrekonstruovat, pivovary na kontinentu v hodnotě 2,5 miliard USD. Důvodem je rostoucí poptávka po pivu. Průměrná africká spotřeba piva je 8 litrů na osobu za rok. Společnost SABMiller vznikla spojením jihoafrického pivovaru South African Breweries, severoamerického Miller Brewing a Bavaria Brewery.
Inflace ve Rwandě roste
Březnová inflace se ve středoafrické zemi zvýšila na 12,08 % z únorových hodnot 9,83 %. Index spotřebitelských cen se rovněž zvýšil. V únoru činil 7,85 %, v březnu poskočil na 8,18 %. Centrální banka předpokládá, že inflace ve druhém čtvrtletí neporoste.
Podle nigerijské centrální banky by země ekonomicky nezvládla pokles cen ropy
Guvernér centrální banky Lamido Sanusi přiznal, že prudký pokles cen ropy by pro Nigérii znamenal značný výpadek příjmů, který by nebyla schopna nahradit. Přestože je Nigérie jedna z nejrychleji rostoucích afrických zemí a její HDP v roce 2011 se zvýšilo o 7 %, zůstává ekonomika země závislá na produkci ropy, která tvoří 80 % příjmů. Guvernér centrální banky uvedl, že Nigérie musí přistoupit k reformám, které by případný dopad snížení cen ropy zmírnily.
Armáda Guiney-Bissau se dohodla na přechodné vládě a uzavřela vzdušný a námořní prostor
Armáda se po dvou dnech vyjednávání dohodla s celkem 20 politickými stranami na vytvoření přechodné vlády navzdory nesouhlasu nejsilnější parlamentní strany PAIGC. Její složení a funkční období bude ještě předmětem jednání. Armáda dnes rovněž uzavřela letecký a námořní prostor Guiney-Bissau. V případě jeho narušení odpoví armáda vojensky, uvedla ve svém prohlášení.
Šéfem Světové banky byl jmenován americký kandidát Jim Yong Kim
Americký kandidát Jim Yong Kim byl zvolen šéfem Světové banky. Porazil tak nigerijskou ministryni financí Nigérie Ngozi Okonjo-Iweala. Další protikandidát José Antonio Ocampo z Kolumbie ještě před volbou odstoupil. Američané ovládají post šéfa Světové banky po celých 60 let její existence. Spojené státy americké a Evropa mají dohromady zhruba 50% hlasů. Množství hlasů závisí na množství peněz, které jednotlivé státy odvádí do Světové banky. Jim Yong Kim je rektorem prestižní Dartmouth College a předtím pracoval pro Světovou zdravotnickou organizaci.
Ruský místopředseda vlády navrhne Moldavsku otevření velvyslanectví Podněstří v Tiraspolu
Místopředseda vlády a zvláštní vyslanec prezidenta Ruska pro Podněstří Dmitrij Rogozin se během zítřejšího setkání s moldavským předsedou vlády Vladem Filatem chystá otevřít otázku vytvoření ruského konzulátu v Tiraspolu a výměny pasů ruských občanů žijících v Podněstří. Vyslanec zdůraznil, že „Rusko jako právní nástupce SSSR je plně zodpovědné za to, aby tito občané žili v bezpečí a blahobytu“.
Rosněfť a ExxonMobil podepsaly balík dohod o spolupráci
Největší ruská státní ropná společnost Rosněfť a jedna z největších společností na světovém trhu ropy a zemního plynu, americká Exxon Mobil dnes na základě loňské dohody o strategickém partnerství podepsaly balík dohod o bilaterální spolupráci. Rosněfť tak získá 30% podíl ve třech projektech koncernu Exxon na území Spojených států, Kanady a Mexického zálivu. Vzniknou rovněž společné podniky na dobývání přírodních zdrojů v ruské části Karského a Černého moře. Slavnostní podepsání dohod se konalo za přítomnosti ruského premiéra Vladimíra Putina.
Soud ve Štrasburku obvinil Rusko ze zatajování informací o okolnostech masakru v Katyni
„Rusko se snažilo úmyslně zatajit okolnosti masakru polských důstojníků v Katyni a ignorovalo zájmy jejich blízkých,“ uvadí se v rozhodnutí vydané dnes Evropským soudem pro lidská práva. Žalobci byli příbuzní dvanácti polských vojáků a intelektuálů, zastřelených v dubnu a květnu 1940 v katyňském lese u Smolenska, jejichž těla nebyla nikdy identifikována. Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že v případě deseti žalobců Rusko porušilo třetí článek Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje nelidské zacházení. Podle soudu tito žalobci utrpěli dvojité trauma, protože nejen ztratili své blízké ve válce, ale nemohli se ani dozvědět pravdu o jejich smrti po dobu více než 50 let, „kdy ji skrývaly a zkreslovaly úřady Sovětského svazu a komunistického Polska“. Soud masakr kvalifikoval jako válečný zločin, nicméně nevyzval Rusko k zahájení nového vyšetřování.
Latinská Amerika by měla investovat na 300 miliard USD do hornictví
Do roku 2020 by měla latinská Amerika investovat na 300 miliard USD do rozvoje svého hornictví. To by mělo vést i ke zlepšení ekonomické situace regionu. Právě investice za 300 miliard USD by měly regionu ještě zvýšit již tak vysokou poptávku. Momentálně je zde z celkové celosvětové těžby vyprodukováno na 45% mědi, 50% stříbra, 21% zinku nebo 20% zlata.
Argentinská vláda vyvlastnila 51% ropné společnosti YPF
Vláda prezidentky Cristiny Fernánez rozhodla o vyvlastnění 51% majetku ropné společnosti YPF, který je kontrolován španělskou společností Repsol. To i přes nátlak španělské vlády, který byl podpořen Evropskou unií. 51% majetku společnosti bude spravováno argentinskou vládou, zbylých 49% bude distribuováno mezi všechny argentinské ropné provincie. Prezidentka Fernández uvedla, že ,,Argentina byla do této doby jedinou zemí latinské Ameriky, která nespravovala své ropné zásoby“. Informaci přinesl portál BBC Mundo.