V roce 2010 Ghana podepsala s čínskou bankou Export-Import Bank úvěr v hodnotě 13 miliard USD, nyní chce získat úvěr ve výši 6 miliard USD, který by dále využila na nové dopravní, vzdělávací a zdravotnické projekty. Podle ghanského viceprezidenta Johna Mahama dopadly první schůzky se zástupci banky dobře.
Archiv rubriky: Útvar
Afghánský prezident kritizuje vojáky americké armády
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval vojáky americké armády, kteří zveřejnili fotografie na nichž pózují s těly zabitých povstalců. Označil tento čin za provokativní a nehumánní. Fotografie odsoudil i americký ministr obrany Leon Panetta, který řekl, že takové chování je neslučitelné s americkými hodnotami. Snímky dále kritizoval i Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zveřejnění fotografií opět rozvířilo debatu, zdali nemají Spojené státy americké opustit Afghánistán již před plánovaným rokem 2014.
CIA má v úmyslu použít v Jemenu bezpilotní letouny
Šéf CIA generál David Petraeus požádal o povolení použít bezpilotních letounů proti cílům Al-Kaidy v Jemenu. USA používají bezpilotní letadla například v Pákistánu. CIA tento návrh předala Radě pro národní bezpečnost. Podle amerických představitelů má Al-Kaida silné pozice na jihu Jemenu, i navzdory snaze jemenské vlády.
V Libyi probíhá soud s občany SNS obviněnými ze spolupráce s režimem Muammara Kaddáfího
V Tripolisu dnes proběhlo třetí zasedání vojenského soudu nad skupinou 24 obžalovaných (19 z nich jsou občany Ukrajiny, 3 Běloruska a 2 Ruské federace), kteří čelí obvinění z kolaborace s režimem plukovníka Muammara Kaddáfího. Podle dřívějších informací byli tito lidé zadrženi před osmi měsíci libyjskými povstalci za údajnou práci na zakázkách v ropném průmyslu. Zasedání se zúčastnili zástupci ambasád všech tří zemí. Jak uvedl v rozhovoru pro BBC jeden z obžalovaných Alexandr Shadrov, advokáti obžalovaných od prokuratury stále neobdrželi žádné oficiální dokumenty týkající se obžaloby.
USA podporují povstalce v Sýrii, ale vojenskou akci neplánují
Americký Pentagon zdůraznil, že násilí v Sýrii pokračuje. Americký ministr obrany Leon Panetta a americký generál Martin Dempsey oznámili, že Spojené státy americké poskytnou podporu syrským povstalcům ve formě nesmrtících prostředků, jako jsou komunikační zařízení, zdravotnická a humanitární pomoc či finanční dotace ve výši 25 milionů USD. Zdůraznili ovšem, že USA neplánují ozbrojenou vojenskou intervenci či jinou vojenskou akci. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala k tvrdším opatřením vůči vládě prezidenta Bashara al-Assada.
Nový prezident Jižní Osetie: „Prohloubení spojenectví s Ruskem je naší strategickou volbou“
Nový prezident Jižní Osetie Leonid Tibilov, který dnešním dnem zahájil výkon své funkce, na slavnostním projevu během inaugurace deklaroval, že země bude i nadále usilovat o uznání své nezávislosti ze strany mezinárodního společenství a ze strategických důvodů prohlubovat spojenectví s Ruskem. Prezident zdůraznil potřebu efektivního využití materiální a finanční podpory poskytované Ruskou federací – v souvislosti s tím se podle svých slov v první řadě hodlá zaměřit na přísnou kontrolu procesu modernizace země, zejména na jeho tempo, kvalitu a transparentnost. Inaugurace se zúčastnil také předseda ruské Státní dumy, který novému prezidentovi vyřídil blahopřání ze strany ruského prezidenta a premiéra a přislíbil „stálou a komplexní podporu ruského vedení a celého ruského lidu.“
Evropský parlament schválil dohodu s USA o předávání citlivých dat leteckých pasažérů
Spojené státy chtějí tato data údajně používat k boji s terorismem a mezinárodním zločinem. Data o transatlantických leteckých pasažérech budou moci USA skladovat 15 let, poté se stanou anonymními. Údaje jmenné evidence cestujících (PNR) budou zahrnovat jméno a adresu cestujícího, výběr jídla, informace o zdravotním stavu atd. Dle některých europoslanců není nynější dohoda ideální, přesto by mohla pomoci zabránit případným teroristickým útokům.
Viségradská čtyřka se ohradila proti rozhodnutí Švýcarska o omezení přistěhovalectví z východní Evropy
Ministři zahraničních věcí Polska, Slovenska, Maďarska a České republiky se dnes na okraj zasedání NATO v Bruselu ohradili proti dřívějšímu rozhodnutí Švýcarska. Ministři nesouhlasí s tím, že Švýcarsko, které má v rámci tzv. schengenského prostoru s Bruselem smlouvu o volném pohybu obyvatel, rozlišuje mezi jednotlivými členy unie. Jedná se prý pouze o politické rozhodnutí, přistěhovalci ze zemí východní Evropy tvoří dle ministrů jen 10% všech unijních přistěhovalců ve Švýcarsku. Šéf Evropského parlamentu Martin Schulz rozhodnutí označil za diskriminaci. Švýcarsko na svém rozhodnutí trvá.
Moskevský soud prodloužil vazbu obžalovaných v kauze Pussy Riot
Taganský soud v Moskvě prodloužil do 24. června vazbu všech tří členek punkové kapely Pussy Riot, souzených za kontroverzní protestní akci v chrámu Krista Spasitele. Advokáti obžalovaných se chystají proti rozhodnutí podat stížnost kasačnímu soudu.
Okolo 40% Irů neví, zda-li v referendu podpoří fiskální pakt
O zprávě informuje list Irish Times, dle jehož informací pouze 30% voličů uvedlo, že pakt v referendu, které proběhne již 31. května, podpoří. Okolo 23% je pak proti přijetí paktu. Aby fiskální pakt vstoupil v platnost, musí jej ratifikovat alespoň 12 ze 17 členů eurozóny.
Polsko i nadále nesouhlasí se dalším snižováním emisí CO2 do roku 2050
Náměstkyně ministra hospodářství Hanna Trojanowska uvedla, že Polsko i nadále trvá na svém postoji, že dokud nedojde k celosvětové dohodě, nemá docházet ke zvyšování cílů snížení emisí CO2 v EU. V této věci prý Polsko hledá mezi členskými státy unie spojence. Neformálním setkání ministrů energetiky, které bude pokračovat do pátku, se bude zabývat plány na snížení emisí CO2 v odvětví energetiky EU do roku 2050. Polsko by přitom mohlo další snížení emisí CO2 stát nejvíce, v současné době totiž vyrábí okolo 95 % své elektrické energie z uhlí.
Španělský premiér Rajoy na návštěvě latinské Ameriky
Španělský premiér Mariano Rajoy již navštívil Mexiko a čeká ho ještě návštěva Kolumbie. Právě v Mexiku se setkal se 3 kandidáty na post prezidenta. S prezidentem země Felipe Calderónem následně debatoval o rozdílné ekonomické situaci obou zemí. Zatímco Španělsko prochází ekonomickou krizí, státy latinské Ameriky zažívají jednu z ekonomicky nejpřívětivějších dob. Během své návštěvy latinské Ameriky by se měl premiér Rajoy pokusit najít spojence ve věci zestátnění argentinské ropné společnosti YPF. Mexický prezident Felipe Calderón se k věci vyjádřil již včera.
Rusko v dubnu vyveze ropovodem Družba do České republiky o 32% méně ropy než předpokládají smlouvy
Agentuře Reuters to potvrdil mluvčí přepravce ropy, společnosti Transněfť. Dodávky ropy patrně nahradí ropovod IKL z Ingolstadtu. Dle analytiků se Rusko snaží využitím alternativních ropovodů přimět odběratelé ropy k placení vyšších cen za přepravu Družbou. Pokud by však ke zvýšení ceny došlo, nemělo by se to odrazit na konečné ceně pohonných hmot v Česku. Využití IKL k přepravě ropy na úkor Družby v posledních letech stoupá.
Šéf delegace Evropské unie v Chorvatsku: „Peníze z evropských fondů nepřijdou automaticky“
Vedoucí delegace Evropské unie v Záhřebu Paul Vandoren uvedl, že jakmile bude Chorvatsko členem EU, získá přístup k výrazně vyšším částkám peněz, dotace z fondů však nebudou uvolněny okamžitě, neboť plány pro jejich využití musí být pečlivě připraveny. Vandoren také vyzval chorvatské politiky aby i nadále pokračovali v informování občanů o všech záležitostech týkajících se přístupu Chorvatska do EU. Řekl také, že ve čtvrtek jednal o překážkách, s kterými se potýkají domácí i zahraniční investoři při zahajování investic v zemi s tím, že chce pokračovat v dialogu s chorvatskou vládou tak, aby ta pomohla odstranit tyto překážky.
Aukce španělských dluhopisů: poptávka byla silná
Španělské dluhopisy zaznamenaly silnou poptávku i přes to, že některé úrokové náklady vzrostly. Španělsko tak dnes prodalo všechny dluhopisy ve výši 2, 54 mld euro i díky tomu, že poptávka byla vyšší, než během předešlých aukcí. Analytici se shodují, že i přes vydařenou aukci španělskou ekonomiku stále čeká největší výzva. Dluhopisový stratég Nick Stamenkovic uvedl, že ,, dokud nebudou vidět známky realizace fiskálního konsolidačního programu a především života ve španělské ekonomice, investoři se budou nadále obávat o trajektorii poměru dluhu vůči HDP ve střednědobém horizontu“.
Bulharský ministr zahraničí: „NATO by mělo vyslat signál zemím západního Balkánu, že dveře do Aliance zůstávají otevřené“
„Přípravy na summit NATO v Chicagu by měly dát jasný signál, že dveře NATO zůstávají otevřené, protože je to silnou motivací pro reformy v zemích západního Balkánu,“ řekl bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov na zasedání v Bruselu. Mladenov uvedl příklad Bosny a Hercegoviny, která dosáhla důležité shody na poli domácí politiky aby se přiblížila k NATO. Ministr obhajuje co nejrychlejší zahájení Akčního plánu členství pro Bosnu a Hercegovinu, tím, že „teď je řada na nás podpořit jejich úsilí.“
Podpora pro Bosnu a Hercegovinu by být dobrá zpráva pro region, Mladenovřekl.
EU se zabývá volební reformou v Kosovu
Zástupci Evropské unie v Prištině vyzvali všechny kosovské politické strany, aby zvážily prodloužení mandátu časově omezeného Volebního reformního výboru s cílem umožnit důkladnější diskusi a projednávání doporučení EU, zapojení občanské společnosti a dosažení původních cílů zjednodušení a reformace kosovského volebního procesu tak, aby byl v souladu s mezinárodními normami. K ukončení platnosti mandátu výboru dojde již 22. dubna.
Evropská komise trvá na otevření pracovních trhů pro Bulhary a Rumuny
Evropská komise (EK) kvůli obavám z narůstající nezaměstnanosti v Evropě navrhla balíček opatření zaměřených právě na podporu zaměstnanosti. Tato opatření počítají s tím, že Německo a osm dalších evropských zemí otevře své trhy práce pro pracovníky z Bulharska a Rumunska. EK dále žáda vnitrostátní trhy práce, aby zavedly rovný přístup ke všem lidem, kteří práci hledají. O věci informoval komisař EU pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor. Bulharsko a Rumunsko jsou v dnešní době nejmladšími členy Evropské unie.
MMF: „Albánská ekonomika v roce 2012 vzroste o 0,5%“
Mezinárodní měnový fond (MMF) vydal projekci pro hospodářský růst v Albánii v roce 2012. Ve své poslední zprávě předpokládá, že albánská ekonomika vzroste o 0,5 procenta v letošním roce, 1,7 procenta v roce 2013 a 2,5 procenta v roce 2014.
Evropská komise přijala plán růstu pro Řecko
Dle komise, pokud bude řecká vláda i nadále plnit plán, na kterém se během jednání o druhé půjčce zemi dohodli, již tento rok by mohlo dojít ke zlepšení tamější ekonomické situace. „Navrhli jsme soubor prioritních akcí od podpory zaměstnanosti mladých lidí, přes daňové reformy, investice do vzdělávání a lepší právo. Pokud tato opatření vejdou v platnost, mělo by znovu dojít k růstu řecké ekonomiky, vytváření pracovních míst a snížení celkových nákladů krize,“ řekl předseda EK Barroso ve středu během debaty v Evropském parlamentu ve Štrasburku.
Francie před pádem libyjského vůdce Muammara Kaddafi uvažovala o dodání jaderného reaktoru do Libye
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy překvapivě ukončil předchozí popírání a pro televizi BFM uznal, že s libyjským vůdcem Muammarem Kaddafi, který údajně pomohl financovat politickou kampaň francouzského prezidenta (což prezident Sarkozy popírá) a později byl svržen s podporou NATO, ve které měla hlavní iniciativu Francie, jednal o možném přesunu jaderného reaktoru do Libye. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že hlavním předmětem jednání bylo dodání závodu na odsolování mořské vody v roce 2007, který by ovšem měl svou energetickou náročnost, přičemž podle prezidenta Sarkozy bylo dodání jaderného reaktoru pouze ve fázi projektu. „Ve fázi projektu také celá záležitost zůstala, neboť o několik měsíců později Kaddáfí upadl do stavu šílenství a ničení,“ uvedl dále francouzský prezident. Agentura Reuters ale upozorňuje, že povstání v Libyi započalo až v roce 2011 a mezitím libyjský vůdce Muammar Kaddafi v prosinci 2007 uskutečnil státní návštěvu Francie, při které tehdy prezident Sarkozy uvedl, že Libye má na jaderný reaktor pro odsolovací zařízení právo a potvrdil, že Francie se bude podílet na výstavbě odsolovacího zařízení.
Čínská ropná společnost by mohla investovat do argentinské YPF
Argentinský ministr federálního plánování, veřejných investic a služeb Julio de Vido oznámil, že by čínská ropná společnost Petrochemical Corp, člen skupiny Sinopec, mohla investovat do argentinské ropné společnosti YPF. Právě její zestátnění v pondělí oznámila argentinská vláda. Společnost Petrochemical Corp by tak měla do YPF investovat na 100 miliard USD, zatímco společnost YPF bude kontrolována argentinským státem. Již dříve skupina Sinopec vyjednávala se španělským Repsolem ohledně koupě jeho podílu YPF.
Americký viceprezident Severoatlantické rady: „Černá Hora se před vstupem do NATO musí zbavit ruského vlivu“
Viceprezident Damon Wilson uvedl pro deník Vijesti, že Černá Hora je dle jeho názoru státem harmonických multietnických vztahů a ze všech států bývalé Jugoslávie má nejlepší vztahy se svými sousedy. Přesto je dle Wilsona potřeba, aby země dokázala svou snahu o boj proti trestné činnosti, zejména korupci a nepotismu. Wilson uvedl, že zde existují otázky o jakési „nadvládě některých jiných států na území Černé Hory, především pak Ruska“. To vše musí být vyřešeno, než země dostane pozvánku na členství v NATO. Černohorští politici počítají s potvrzením perspektivy členství země v Alianci na nadcházejícím summitu NATO v Chicagu.