V prvním čtvrtletí letošního roku ekonomika Keni rostla o 3,5 %, což je méně než v roce předchozím, kdy byl hospodářský růst ve stejném období 5,1 %. Jde o nejnižší ekonomický růst od roku 2008. Inflace naopak v červnu zpomalila. Keňa představuje největší ekonomiku východní Afriky.
Archiv rubriky: Útvar
Maroko připravuje nový hornický zákon k přilákání investorů
K přijetí nového hornického zákonu, nahrazující zákon z roku 1951, by mělo dojít příští rok. Jeho hlavním cílem je zaujmout nové investory, stimulovat export a zaručit, že společnosti budou respektovat zákony týkající se práce a ochrany životního prostředí. Reforma nezasáhne státní marocký monopol na fosfát Office Cherifien des Phosphates (OCP), jenž je hlavním zdrojem financí z exportu. Důvodem k reformě je nynější marocký schodek, nejvyšší za posledních 30 let, a protesty obyvatel těžebních lokalit. Maroko má kromě fosfátu potenciál k těžbě magnézia, zinku, stříbra či kobaltu, avšak trápí ho zastaralé právní předpisy a velká byrokracie.
Německo: Spolkový sněm a Spolková rada odsouhlasily finanční pakt a záchranný fond ESM
V německém Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě v pátek proběhlo hlasování o přijetí finančního paktu a záchranného fondu ESM. Oba byly odsouhlaseny potřebnou dvoutřetinovou většinou. Konečné rozhodnutí ve věci však učiní Spolkový ústavní soud, ke kterému se levice “Die Linken” chystá podat ústavní stížnost. Kancléřka Angela Merkel žádala ve svém vystoupení zákonodárce, aby vyjadřili souhlas s její politikou pro boj s evropskou dluhovou krizí. Uvedla, že přijetím těchto záchranných opatření dá Německo “vnější i vnitřní signál rozhodnosti a semknutosti” a “signál, že Evropa má budoucnost”. Zároveň obhajovala závěry bruselského summitu a uvedla, že jsou “správné a rozumné”. Během summitu Španělsko a Itálie požadovaly, aby kancléřka souhlasila s mimořádnou finanční pomocí proti jejich stoupajícím úrokům, s čímž Merkel nakonec souhlasila.
Kypr přejímá od Dánska půlroční předsednictví Evropské unie
Tento ostrovní stát, jenž do unie vstoupil v roce 2004, přejme předsednictví od Dánska již tuto neděli. Jako hlavní cíl si klade shodu členských států ohledně rozpočtu EU pro roky 2014-2020. Pozice nově předsedající země je nyní stižená, neboť minulý týden požádala tzv. euroskupinu (ministry financí eurozóny) o finanční pomoc kyperským bankám. Ta by se dle odhadů mohla vyšplhat až na 10 miliard eur, přesná suma však bude teprve vyčíslená. Představitelé Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a MMF mají Kypr v této záležitosti navštívit již toto pondělí. Dle mluvčího kyperského předsednictví Nikose Christodulidese však tento fakt nebude mít na předsednictví žádný vliv.
V Ženevě probíhá jednání Rady bezpečnosti OSN a zemí blízkovýchodního regionu o Sýrii
Během této schůze ministrů zahraničních věcí stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, USA, Velká Británie, Francie) a blízkovýchodních států by měl zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan předložit plán na vytvoření dočasné vlády národní jednoty. K podpoře předání moci v Sýrii před jednáním vyzval Čínu a Rusko britský ministr zahraničních věcí William Hague. Dle něj nemůže politickou transformaci v zemi vést syrský prezident Bashar al-Assad. Na jednání nebyli pozvání zástupci Sýrie, stejně tak Íránu, o což usiloval ruský prezident Vladimír Putin. Syrský prezident Assad před časem uvedl, že jeho země nepřijme „žádný nesyrský model řešení, ať už bude vycházet ze strany velmocí, nebo spřátelených zemí“. O stavu své země mají dle jeho názoru rozhodovat Syřané.
Rumunský premiér Victor Ponta byl usvědčen z plagiátorství, z funkce odstoupit nechce
Akademická komise v pátek uvedla, že část (konkrétně 85 z 432 stran) doktorandské práce rumunského premiéra Victora Ponty vykazuje znaky plagiátorství, dle premiéra je však toto rozhodnutí „politicky motivované“ a stojí za ním Pontův politický soupeř, prezident Traian Băsescu. Premiér se proto rozhodl neodstoupit. Na plagiátorství jako první upozornil britský vědecký časopis Nature. Premiér Ponta však argumentuje tím, že tehdejší pravidla nevyžadovala citování, pokud byly zdroje uvedeny v literatuře.
Dnes skončila policejní mise Evropské unie v Bosně a Hercegovině
Po vojně v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995 zde od roku 2003 probíhala 1. policejní mise Evropské unie (EU), při níž probíhal výcvik místního policejního sboru a dohled nad bezpečnostními orgány. Předtím, než země získá kandidátský status EU, bude muset prokázat, že její bezpečnostní orgány jsou nyní schopny bojovat s korupcí a organizovaným zločinem. Představitelé unie tento týden se zemí zahájili přístupové rozhovory a zároveň vyzvali zdejší úřady ke změně ústavy.
V Bruselu skončil dvoudenní summit Evropské unie
Během summitu se hlavní představitelé bloku shodli na paktu na podporu hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst ve výši 120 miliard eur. Tímto dojde k navýšení kapitálu Evropské investiční banky, což má napomoci především malým a středním podnikům. Padla také shoda ohledně rekapitalizace bank v eurozóně a bankovní supervizi pod správou Evropské centrální banky (ECB). Dalším bodem agendy je zavádění naléhavých opatření pro pomoc nejvíce zadluženým zemím eurozóny. Nově by fondy EFSF a ESM mohly nakupovat cenné papíry těchto zemí na primárních trzích. Došlo také k odstartování diskuze ohledně prohloubení politické, ekonomické a měnové unie, tyto body budou však projednávány i na příštích summitech. Posledním zásadním bodem agendy je shoda ohledně zavedení jednotného patentu, jenž by měl přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU. Patenty budou ve francouzštině, angličtině a němčině. Kvůli jazykovému sporu se mimo dohodu postavilo Španělsko.
Evropská unie je znepokojená situací v Bosně a Hercegovině
Ministři EU vyjádřili obavy v souvislosti s politickou situací v Bosně a Hercegovině a vyzvali zdejší úřady k provedení ústavní reformy. EU uvedla, že vidí zemi jakou budoucího člena bloku, ale předtím, než bude integrační proces moci pokračovat, bude nutné změnit ústavu ve vztahu k případu Sejdić-Finci. Tito představitelé romské a židovské menšiny podali na Bosnu a Hercegovinu žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, neboť v zemi nyní není menšinám umožněno kandidovat na vysoké úrovni vládních pozic. Před dvěma lety soud rozhodl v jejich prospěch, situace v zemi se však nezměnila. Ministři dále odsoudili pokusy minimalizovat nebo popřít genocidu v Srebrenici a nacionalistickou rétoriku politických vůdců země.
Desítky zraněných osob při incidentu na kosovsko-srbském hraničním přechodu
Ve čtvrtek ráno vypukly střety mezi Srby a kosovskou policií na hraničním přechodu Merdare. Desítky lidí, včetně více než 30 policistů, byly zraněny. Dle kosovských médii došlo ke střetu s členy Crvena Zvezda, fanoušky „Delija“ poté, co na policii zaútočili kameny. Dle srbských médii kosovští policisté zastavili skupinu Srbů, použili slzný plyn a gumové střely a během incidentu došlo ke zranění 20 civilistů. Věc je dále vyšetřována.
Venezuela se stane plnohodnotným členem MERCOSUR
To oznámila argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner. Mělo by se tak stát k 31. červenci letošního roku. I o tomto tématu se jedná na summitu Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR) v Argentině. Hlavním tématem je ale především politická situace v Paraguayi a její dopad na členské státy MERCOSUR.
Paraguay bude nejspíše vyloučena z organizace MERCOSUR
Podle brazilského ministra zahraničí bude Paraguay za donucenou rezignaci prezidenta Fernanda Luga vyloučena z Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR). Rozhoduje se o tom na speciálním summitu MERCOSUR svolaného ku příležitosti projednání momentální politické situace v Paraguayi.
Ivica Dačić byl pověřen vytvořením nové srbské vlády
Designovaný premiér Ivica Dačić, předseda Socialistické strany Srbska, získal ve čtvrtek mandát pro sestavení nové srbské vlády od prezidenta Tomislava Nikoliće. Ve vládním kabinetu tak pravděpodobně usednou socialisté společně s nacionalisty (Srbská pokroková strana) prezidenta Nikoliće. Ivica Dačić byl v minulosti mluvčím Slobodana Miloševiće, jenž byl Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) stíhán pro válečné zločiny. Prezident volbu nového premiéra komentoval slovy: „Srbští občané si zvolili změny.“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen: „Území Kosova nebude rozděleno“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že NATO bude prostřednictvím své mise KFOR v Kosovu „dělat vše pro zajištění svobody pohybu pro všechny zdejší obyvatele.“ Dále uvedl, že snížení počtu vojáků KFOR bylo odloženo kvůli incidentům v severním Kosovu, přičemž zdůraznil, že otázka severního Kosova „by se měla řešit politicky a řešení by mělo být dosaženo prostřednictvím dialogu.“ Rasmussen dodal, že mise Evropské unie EULEX v zemi „nemá potřebné kapacity pro plnění všech svých úkolů“ a poznamenal, že „NATO a EU o této problematice otevřeně hovoří“.
Austrálie neschválila návrh azylového zákona
Na rozhodnutí australského senátu reagovala premiérka Julia Gillard s lítostí a předseda opoziční Liberální strany Tony Abbott se vyjádřil, že se tím problém s běženci dostal do „slepé uličky“. Návrh azylového zákona se v Austrálii začal projednávat souběžně s haváriemi dvou lodí, které převážely ilegální imigranty. Jednalo se především o utečence ze Srí Lanky, Indonésie a Afghánistánu. Australská vláda navrhla kompromis, podle kterého měli být ilegální imigranti mířící do Austrálie posíláni do Malajsie. Opoziční politici s tím však nesouhlasili především z toho důvodu, že Malajsie není signatářem dohody OSN. Navrhují proto, aby byli žadatelé o azyl posíláni na ostrov Nauru v Pacifiku. Návrh zamítnutého azylového zákona obsahoval obě možnosti řešení.
Zákonodárci v Ugandě požadují větší kontrolu ropného sektoru
Parlament Ugandy by měl podle zákonodárcům zřídit zvláštní orgán, který by na ropný sektor dohlížel. Zákonodárci rovněž požadují větší kontrolu příjmů ropy. Podle poslance vládnoucí strany National Resistance Movement (NRM) Michaela Weikhe má v současnosti „ministr pro ropný průmysl výsadu sám rozhodovat o tom, která firma získá licenci na průzkum a produkci ropy“, a to by se mělo změnit. Produkce ropy se státní účastní by se měla zvýšit z 15-20 % na 30 %.
Policie rozehnala slzným plynem demonstranty na předměstí Chartumu
Súdánská policie slzným plynem rozptýlila desítky demonstrantů před jednou z největších mešit v hlavním městě Chartumu Imam Abdel Rahman. Několik lidí bylo zatčeno. V posledních dnech se jedná už o několikátou demonstraci napříč Súdánem proti vládním úsporným opatřením. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzývá súdánskou vládu, aby nepřistupovala k násilným krokům.
Nižší ceny potravin v Ugandě srazily inflaci
Klesající cena potravin ve východoafrické zemi pomohla snížit meziroční inflaci v červnu na 18 %. Inflace v Ugandě klesá již čtvrtý měsíc za sebou, potraviny poklesly o 3,4 %. Podle obchodníků bude mít pokles inflace minimální dopad na ugandský šilink. Vláda Ugandy přislíbila, že sníží úrokové sazby k 2. červenci.
Islamisté deklarují plnou kontrolu severního území Mali
Islamistická skupina Ansar Dine a Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (MUJAO) deklarují, že získaly plnou kontrolu nad severem Mali, kterou doposud z části ovládali Tuaregové sjednoceni v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA). Islamisté v polovině týdne dobili město Gao, při střetu zemřelo nejméně 20 lidí. Militantní skupina Ansar Dine je považována za spojence teroristické skupiny Al-Kaida. Islamisté zavádějí v ovládaných oblastech islámské právo šaría.
USA osloví Egypt kvůli vyjednávání o obchodní spolupráci
Podle agentury Reuters chtějí Spojené státy americké oslovit nově zvoleného prezidenta Mohameda Morsi s nabídkou dohody o volném obchodu. Podle Hisham Fahmy, šéfa Americké obchodní komory v Egyptě, by dohoda mohla vylepšit egyptský pohled na USA a umožnit konkurenční soutěž mezi USA a Evropskou unií na egyptském trhu. Egypt ale podle Fahmy bude muset projít řadou ekonomických reforem. Americké firmy prozatím s investicemi v Egyptě vyčkávají.
Egyptský prezident složí prezidentský slib před Nejvyšším ústavním soudem
Nově zvolený prezident Mohamed Morsi složí svůj prezidentský slib v sobotu dopoledne před Nejvyšším ústavním soudem. Po přísaze přednese Morsi proslov na káhirské univerzitě, kde se bude konat oslava jeho oficiálního převzetí úřadu. Vojenská vláda, jež stojí v čele státu od minulého roku, přislíbila předání moci prezidentovi k 1. červenci, ovšem agentura Reuters citovala armádní zdroje, podle nichž byl ceremoniál předání odložen bez údání důvodu.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštívila Rusko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je nyní na oficiální návštěvě v ruském Petrohradě, v pátek má v plánu se zde setkat s mluvčí Rady federace Valentinou Matvienko a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Hlavním tématem jejich jednání bude situace v Sýrii.
Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.