Evropská unie poskytla Černé Hoře datum o zahájení přístupových rozhovorů

Ministři zahraničí EU se shodli na tom, že Černá Hora může začít přístupová jednání s EU 29. června. Rada přijala posouzení Evropské komise, že Černá Hora dosáhla potřebnou míru shody s kritérii pro členství v EU. Blok dále vyzval zemi, aby zvýšila své úsilí v boji proti organizovanému zločinu a korupci.

Čína nabídla státům Latinské Ameriky půjčku ve výši 10 miliard dolarů

Půjčka by měla být použita pro rozvoj infrastruktury v regionu. Oznámil to čínský premiér Wen Jiabao během své návštěvy Latinské Ameriky. Již dříve premiér Jiabao uvedl, že Čína přemýšlí nad smlouvou o volném obchodu s členskými státy Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR).

Státy MERCOSUR jednají o výši sankcí pro Paraguay

Ministři zahraničí členských států Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR) se sešli v Argentině, aby projednali výši sankcí pro Paraguay. Její senát totiž obvinil bývalého prezidenta Luga z neadekvátního jednání, čímž byl donucen odstoupit. Zemi nyní hrozí až vyloučení z organizace nebo ekonomické sankce.

V Německu skončila éra drogistického řetězce Schlecker

Včera v 15.00 hodin bylo definitivně uzavřeno 2800 poboček drogistického řetĕzce Schlecker. Při konkurzu přišlo o práci 25 000 lidí. Činnost podniku byla věřiteli ukončena počátkem června poté, co se insolventnímu koncernu nepodařilo zajistit investory pro nezbytné ozdravení firmy, která podala v lednu návrh na konkurz. Naději na další existenci má pouze dceřinná společnost Ihr Platz, o kterou se zajímá rakouský a mnichovský investor. Výsledky jednání budou známy v následujících dnech.

Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na návštěvě v Lotyšsku prohlásila, že USA mají zájem na tom, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek komunitám, kterým náleží. Majetek byl zabaven Sovětským svazem po anexi Lotyšska v roce 1940. Po roce 1991 byly v Lotyšsku vydány zákony o vracení státního majetku původním majitelům, ale židovský majetek komunitám vrácen nebyl. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics prohlásil, že lotyšská vláda s židovskými obcemi komunikuje, ale je podle něj potřeba postupovat opatrně, kvůli historickým reminiscencím. Otázka navrácení židovského majetku je jedním z mála sporů mezi Lotyšskem a USA, které spojuje mnoho spojeneckých závazků.

Americká diplomacie spolupracuje s egyptskou armádou i Muslimským bratrstvem

Podle představitelů Spojených států amerických čelí americká diplomacie v Egyptě mnoha výzvám. Za základní cíle americké politiky v Egyptě označili představitelé americké diplomacie především udržení smlouvy Egypta s Izraelem a přístup USA k Suezskému průplavu. Vzhledem k těmto snahám spolupracuje nyní americká diplomacie s oběma hlavními silami v současném Egyptě – s armádou i Muslimským bratrstvem. Někteří američtí politici ovšem před spoluprací s Muslimským bratrstvem varují, s poukazem na možnou vazbu této organizace na teroristické sítě.

Byl vyhlášen stav nejvyšší pohotovosti pro armádu Saúdské Arábie

Podle íránské agentury PressTV saúdskoarabský král Abdullah bin Abdul Aziz Al Saud vydal tajným dokumentem adresovaným nejvyšším velitelům bezpečnostních a zpravodajských sil stejně jako ministrům obrany a vnitra pokyn k „přípravě proti cizím nebo teroristickým útokům“, a to kvůli „neklidné situaci v regionu“. Saúdské ministerstvo obrany pak dnes vyhlásilo stav nejvyšší pohotovosti pro všechny své složky.

Etiopie podepsala smlouvy na nové železniční tratě v hodnotě 3,2 miliardy USD

Turecká firma Yapi Merkezi a čínská společnost Communications Construction Company vystaví v zemi železniční tratě v celkové hodnotě 3,2 miliardy USD, které mají spojit Etiopii s přístavem Tadjourah v Džibutsku. Turecká firma Yapi Merkezi předpokládá, že svou část železniční sítě za 1,7 miliardy USD postaví do 42 měsíců. Výstavba železnic je součástí pětiletého rozvojového plánu, který Etiopie zahájila v roce 2010 a na základě něhož má země pokračovat ve zkvalitnění energetiky a posílení infrastruktury, včetně nových železnic. Hospodářsky rostla Etiopie posledních pět let za sebou. Obchodní vztahy s Čínou a Tureckem by mohly ekonomiku země ještě podpořit.

Egyptský exministr pro ropný průmysl byl odsouzen za korupci

Ve čtvrtek odsoudil egyptský soud bývalého ministra pro ropný průmysl Sameh Fahmy k 15 letům vězení za prodej plynu do Izraele pod tržní cenou a za mrhání veřejných financí. Hlavní akcionář Hussein Salem firmy East Mediterranean Gas (EMG), která vyvážela plyn do Izraele, byl v nepřítomnosti, když po svržení prezidenta Mubaraka uprchl do Španělska, rovněž odsouzen k 15 letům vězení. Dalších deset úředníků z ministerstva pro ropný průmysl dostalo tresty v rozmezí od 3 do 10 let a musí zaplatit pokuty celkově ve výši 411 milionů USD.

Prezidentka Libérie je obviňována z nepotismu

Nositelka Nobelovy ceny a první žena v čele země Ellen Johnson-Sirleaf čelí dlouhodobé kritice z protěžování příbuzenstva. Tentokrát přichází kritika z vlastní strany Unity Party, kdy část odpůrců požaduje vystoupení prezidentky Johnson-Sirleaf ze strany. Syn prezidentky Robert Sirleaf byl jmenován předsedou státní National Oil Company, syn Charles Sirleaf náměstkem guvernéra Centrální banky a syn Fumba šéfem Národní bezpečnostní agentury. Navzdory nerostnému bohatství v podobě železné rudy a úrodné zemědělské půdě žije mnoho obyvatel v chudobě. Prezidentka Johnson-Sirleaf je i kritizována za nedostatečný boj proti korupci státních úředníků.

Dnes začal dvoudenní summit Evropské unie v Bruselu

Na summitu se budou představitelé členských států věnovat hlavně otázce řešení evropské dluhové krize, vydávání společných evropských dluhopisů či půjčce pro Španělsko na pomoc španělským bankám. Vydávání společných evropských dluhopisů, tzv. eurobondů, prosazuje hlavně francouzský prezident Francois Hollande. V této otázce mu bude na summitu oponovat zvláště německá kancléřka Angela Merkel, která eurobondy považuje za špatné řešení situace. Od summitu EU se všeobecně nepředpokládá, že by přinesl jasné výsledky.

Amnesty International: Čína, Ukrajina a Súdán poslaly zbraně do Jižního Súdánu

Podle zprávy Amnesty International (AI) získal Jižní Súdán súdánské zbraně, čínské nášlapné miny a ukrajinské tanky. Dodávka zbraní se konala v roce 2007 navzdory mírové dohodě mezi Súdánem a Súdánským lidovým hnutím (SPLM), které bojovalo za nezávislost jihu země, v roce 2005. Zbraně jsou podle zprávy AI využívány v konfliktu v regionu Mayom Country v jihosúdánském státě Unity, který leží na severu země při hranici se Súdánem.

Islamisté dobyli na severu Mali město Gao

Napětí mezi etnikem Tuaregů, kteří jsou sjednoceni v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA) a kteří vyhlásili na severu Mali nezávislý stát Azawad, a islamistickou skupinou Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (MUJAO) vzrůstá. Po ozbrojených bojích obsadilo MUJAO město Gao, které bylo dosud v držení Tuaregů. Podle Reuters zemřelo nejméně 20 lidí a vysoký představitel MNLA byl v bojích zraněn. Tuaregové se s islamisty po březnovém převratu v Mali dohodli na utvoření společného státu. Rozpory náboženského charakteru snahy o společný stát zhatily.

Čína a Chile do roku 2015 zdvojnásobí objem vzájemného zahraničního obchodu

Ten by tak měl dosáhnout hodnoty 60 miliard USD. Oznámil to čínský premiér Wen Jiabao během návštěvy Latinské Ameriky.  Země se zavázaly poskytovat investorům bezpečné investiční prostředí. Mezi klíčové zakázky patří největší čínský projekt v Chile, areál na výrobu elektrické energie prostřednictvím solárních panelů,  jehož hodnota je přibližně 900 milionů USD. Podílí se na něm  společnost Sky Solar, China Development Bank a průmyslová skupina Sigdo Koppers.

Ruský prezident Vladimir Putin: „Pokud Izrael zaútočí na Írán, Rusko nebude nečinně přihlížet“

Takové prohlášení učinil podle íránského informačního serveru „irdiplomasi.ir“ ruský prezident Vladimir Putin během své návštěvy Izraele. Při setkání s izraelským prezidentem Shimonem Peresem, premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem ruský prezident zdůraznil, že Moskva odmítá myšlenku vojenského útoku na Írán, protože by mohl vést k situaci připomínající události v Iráku a Afghánistánu.

Hamas vyzval Rusko, aby aktivizovalo svou roli při řešení blízkovýchodní otázky

Rusko by mělo posílit svou roli při řešení problémů na Blízkém východě a oslabit tak americkou hegemonii v regionu. Uvedl to mluvčí Hnutí islámského odporu (Hamas) dr. Sami Abu Zuhri ve svém oficiálním prohlášení, v němž Rusko vyzval, aby učinilo seriózní kroky k přinucení Izraele k respektování práv palestinského lidu. Mluvčí Hamasu zároveň pozval ruského prezidenta Vladimira Putina na návštěvu Gazy pro utvořené představy o zdejší situaci. Ve dnech 25. – 26. června podnikl Vladimir Putin pracovní cestu po Blízkém východě, během níž navštívil také území palestinské samosprávy, kde se setkal s její hlavou Mahmúdem Abbásem.

Rusko chce, aby se jednání o Sýrii v Ženevě zúčastnil Írán

Ruský prezident Vladimir Putin při jednání s jordánským králem Abdullahem II. při návštěvě Jordánska zdůraznil potřebu přítomnosti Íránu na jednání o Sýrii, které se má uskutečnit v sobotu ve švýcarské Ženevě. 22. června přitom zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan v Ženevě na tiskové konferenci uvedl, že Írán by měl hrát roli při řešení syrské krize.

Tunisko se ocitlo v politické krizi

Vydání expremiéra Libye Al Baghdadi Ali al-Mahmoudi zpět do země způsobilo podle Reuters v Tunisku nejhlubší politickou krizi od loňských voleb. Parlamentní volby tehdy vyhrála umírněná islamistická strana Ennahda se 42 % hlasů. Spolu se dvěma sekulárními stranami vytvořila Ennahda vládu. V současnosti čelí kritice za vydání al-Mahmoudi bez souhlasu prezidenta Marzouki, za nedostatečnou snahu při vytváření pracovních míst a za vzrůstající islamismus v zemi. 75 poslanců podepsalo návrh na vyjádření nedůvěry vládě, pro hlasování je potřeba jedna třetina z 217 poslanců. Pokud by k hlasování o důvěře došlo, analytici předpovídají pád kabinetu premiéra Hamadi Jebali.

Pobřeží Slonoviny získá více než 4 miliardy USD na zmírnění externího dluhu

Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB) se zavázaly, že západoafrické zemi  sníží dluh ve výši 3,1 miliard USD, což představuje 24 % externího dluhu země. Pobřeží Slonoviny by navíc mohlo získat i 1,3 miliardy USD k dalšímu odpuštění dluhu. Země podle MMF a SB splnila požadované reformy v zemědělském sektoru, postaveném na produkci kakaa, snížila chudobu a stabilizovala makroekonomickou politiku.

Sesuv půdy v Ugandě zabil více než 30 lidí, přes 100 lidí se stále pohřešuje

Silné deště způsobily v úterý sesuv půdy na východě země v zemědělské oblasti Mount Elgon. Dvě vesnice byly zničeny sesuvem. Podle úřadů sesuv půdy nepřežilo nejméně 30, dalších 109 lidí se pohřešuje. Na 400 000 lidí bude podle úřadů potřebovat humanitární pomoc, obyvatelé totiž musí opustit své domovy. Hrozí další sesuvy půdy.

Pobřeží Slonoviny očekává horší kvalitu kakaových zrn

Vydatné deště minulý týden zhoršily kvalitu kakaových zrn, čímž poklesla jejich cena. Silné deště a nedostatek slunečních paprsků vedly k zplesnivění zrn. Minulý týden se kilogram kakaových zrn prodával za 1,561 USD, nyní cena poklesla na 1,446 USD za kilogram. Ceny se mírně liší od jednotlivých regionů země. Pobřeží Slonoviny je největším světovým producentem kakaa.