Částka určená na vojenský rozpočet pro rok 2012, která odpovídá asi 1% HDP země, je o 30% vyšší, než v minulém roce. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Částka blížící se 2 miliardám dolarů bude dle ministra obrany určená na modernizaci vojenského vybavení a vědecké projekty. V posledních letech se ukrajinský vojenský rozpočet pohyboval kolem 0,8% HDP země, v porovnání s průměrem 1,3% HDP východoevropských zemí.
Archiv rubriky: Útvar
Írán zvažuje zavedení embarga před Evropskou unii
Členové íránského parlamentu by mohli příští neděli schválit návrh zákona o zastavení vývozu íránské ropy do evropských zemí, předtím, než evropské rozhodnutí nabude reálné platnosti. Evropská unie se v pondělí dohodla na zavedení embarga na íránskou ropu od 1. července 2012.
Země Evropské unie podepsaly smlouvu ACTA
Členské státy Evropské unie (EU) kromě Kypru, Estonska, Slovenska, Německa a Nizozemska podepsaly v Japonsku smlouvu ACTA proti internetovému pirátství. Státy, které takto zatím neučinily k podpisu směřují. Proti smlouvě probíhaly v předešlých dnech demonstrace v Polsku. Kvůli zdejšímu rozhodnutí vlády napadli hackři i vládní internetové stránky.
Demonstrace proti smlouvě ACTA v Polsku
Dle zdrojů BBC do ulic vstoupilo až 10 tisíc demonstrantů, kteří protestují proti smlouvě ACTA, kterou vláda hodlá podepsat ve čtvrtek. Polsko se snaží zavést mezinárodní standard dodržování vlastnických práv, aktivisté se však obávají internetové cenzury. Vláda polského premiéra Donalda Tuska uvedla, že se demonstracemi nenechá ovlivnit ve svém rozhodování.
Rumunský prezident přiznal chyby, odstoupit nehodlá
Rumunský prezident Traian Băsescu přiznal chyby, které způsobily masové protesty. Oznámil však také, že bude pokračovat v reformách, jakkoli by byly nepopulární. Prezident také reagoval na požadavky demonstrantů, aby odstoupil z funkce. Uvedl, že v době krize tento krok učinit nemůže. Úsporná opatření vlády zasáhla veřejný sektor, kde se mzdy snížily o 25%. Vláda také zmrazila důchody a daň z přidané hodnoty vzrostla z 19 na 24%. Demonstrace proti vládě a prezidentovi pokračují již druhým týdnem.
Dle šéfky MMF budou muset provést škrty řeckého dluhu nejspíše i veřejní věřitelé
Pokud jednání o seškrtání části dluhu mezi Řeckem a soukromými věřiteli nebude stačit k poklesu zadlužení země na udržitelnou úroveň, do snížení se budou muset zapojit nejspíše i veřejní věřitelé, tedy Mezinárodní měnový fond (MMF) a země eurozóny, tvrdí šéfka fondu Christine Legarde. Zástupci soukromých věřitelů se dnes sešli, aby se dohodli, jak budou v jednáních s řeckou vládou pokračovat poté, co je EU vyzvala, aby přistoupili na nižší úrokové sazby. Kvůli nastalému vývoji situace v Řecku již druhý den klesají západoevropské akcie.
Nuncius Vigano upozorňuje na korupci ve Vatikánu
Ve Vatikánu existují dle arcibiskupa Carlo Maria Vigana, který nyní zastává funkci nuncia (vyslance) v USA, neprůhledná finanční pravidla vlády, nejasné obchodní vztahy, dochází zde dle něj ke korupci při zadávání veřejných zakázek, nafukování nákladů a obrovským ztrátám. Takto arcibiskup vylíčil stávající vatikánskou situaci v dopise pro papeže Benedikta XVI. Dle arcibiskupa je tato situace známá řadám významných představitelů států. Italská média fakt komentovaly jako „zemětřesení v kostelní hierarchii“.
Běloruská opozice vyzvala EU k učinění kroků k pomoci zlepšení situace politických vězňů v zemi
Opozice dále žádá blok 27 zemí, aby na vládu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, jenž zemi vládne od roku 1994, uvalila ekonomické sankce. Dle opozice nemá Evropská unie věřit politikům, kteří tvrdí, že ekonomické sankce vůči Bělorusku jsou neúčinné, protože dle její názoru žádné reálné sankce nebyly zavedeny. Nelíbí se jí také, že EU podporuje zlepšení situace politických vězňů, ale zároveň „drží stávající situaci při životě“. Opozice tímto unii žádá především o sankce zaměřené na obchod s ropou, které by ní označovaný „diktátorský režim“ mohly značně poškodit.
Polsko a Itálie novými partnery na evropské scéně
Poté, co již několik měsíců řídí politiku Evropské unie především duo Francie a Německa, jsou nyní zřejmější snahy o větší pravomoc při rozhodování ze strany Itálie a Polska. Oba premiéři se setkali již minulý týden, kdy polský premiér Donald Tusk uvedl, že se chce podílet na jednáních států eurozóny a vyzval ostatní členské státy k větší politické iniciativě. Jeho názor, že by se Polsko mělo účastnit všech sumitů eurozóny nyní podpořil italský premiér Mario Monti. Oba se také dohodli, že na sumitu EU 30. ledna budou zastávat identická stanoviska ve všech důležitých bodech. Polský premiér doplnil, že doufá, že toto partnerství doplní návrhy předložené Francii a Německem.
Německá kancléřka: „Neprosazování reforem je pro Evropu medvědí službou.“
Německá kancléřka Angela Merkel v rozhovoru ve středu uvedla, že si je vědomá toho, že snaha o rozpočtovou kázeň v Evropě a další reformy prosazované v rámci EU Německem jsou pro mnoho zemí velkou změnou. Za tuto iniciativu byla již v minulosti kritizována. Kancléřka uvedla, že neprosazování reforem v rámci unie je pro Evropu medvědí službou. Dle jejího názoru je lepší Evropa inovací, než zastaralá Evropa „něčeho, co kdysi fungovalo“. Vedoucí představitelé EU se mají sejít v Bruselu v pondělí, aby projednali nový pakt pro užší ekonomickou integraci v 26 z 27 členských států bloku. Velká Británie dohodu nepodepsala.
MMF vyzval Maďarsko k dalším úsporným opatřením
MMF tak žádá Maďarsko o tento krok v době, kdy se země snaží vyjednat s fondem a Evropskou unii půjčku na podporu její ekonomické situace. Fond po své pravidelné monitorovací misi v zemi uvedl, že očekává růst HDP země tento rok o pouhé 0,3%, oproti původním odhadům 2,5%. Prognóza schodku veřejných financí země byla také revidována směrem k 3,9%, oproti původním 3%.
Narůstá podpora v oblasti integrace Černé Hory do EU
Velvyslanci Norska, Finska, Švédska a Dánska během setkání v Podgorici informovali premiéra Černé Hory, jímž je Igor Luksic, že podporují integraci jeho země do EU. Mezi jinými body jednání také diskutovali o ekonomické stabilizaci, zaměstnanosti, finanční stabilizaci a možných zahraničních investicích.
Skotský první ministr odhalil plány referenda o skotské nezávislosti
Referendum má proběhnout v polovině roku 2014. Britská vláda naléhá, že chce mít konečnou pravomoc schválit závazné referendum a požaduje přímou volbu „ano nebo ne“, První ministr Skotska Alex Salmond již dříve naznačil, že chce přidat třetí možnost větší skotské autonomie, bez úplné nezávislosti.
Eurokomisař Štefan Füle: „Srbsko musí odstranit barikády.“
Komisař pro rozšířování Evropské unie Štefan Füle uvedl, že barikády jsou velkým a nevyřešeným problémem a Evropská unie musí vidět pokrok v této oblasti. „Srbové na severu Kosova mají právo na podporu jejich zájmů a vyjádření svých obav, ale blokády představují trvalou hrozbu eskalace konfliktu. Dialog pro regionální zastoupení Prištiny pokročil a věříme, že kompromis může být dosažen. Dohoda by byla vzájemně prospěšná. Já nechci spekulovat o tom, co se stane v Radě Evropy, ale vyzývám obě strany, aby nekalkulovaly, ale soustředily se na to, aby udělaly vše proto, aby dosáhly dohody. Překážky znemožňují volný pohyb a znesnadňují misi EULEX a její práci na severu Kosova. To je proti mandátu EULEX, který byl poskytnut 27 členskými státy EU,“ zdůraznil komisař Füle.
Šéfka MMF žádá spojení záchranných evropských fondů
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagarde ve středu uvedla, že kombinace dvou fondů Evropské unie určených na záchranu států sužovaných krizí by znamenala „velmi silný signál důvěry v Evropu“. Nyní je dočasným záchranným valem Evropský fond finanční stability (EFSF), který by měl být v tomto roce nahrazen trvalým fondem, jímž je Evropský stabilizační mechanismus (ESM). ESM by měl fungovat společně s EFSF celý rok.
Haiťané chtějí soud s bývalým diktátorem Duvalierem
20 haitských civilních organizací a osobností napsalo dopis prezidentu země Michelu Martelly. V něm požadují otevření procesu s bývalým diktátorem Jean-Claudem Duvalierem. Ten se v zemi objevil na začátku minulého roku po 25 letech v zahraničí. Podle dopisu by měl být národ informován o soudním procesu s panem Duvalierem. Bývalý diktátor je údajně zodpovědný za smrt tisíců haiťanů, za porušování lidských práv nebo korupci. Už na konci roku 2011 se mezinárodní skupiny právníků dožadovaly otevření procesu s diktátorem Duvalierem.
Bosenské státní zastupitelství zastavilo vyšetřování 58 lidí obviněných z napomáhání Radovanu Karadžič
Státní zastupitelství Bosny a Hercegoviny pozastavilo vyšetřování 58 lidí obviněných Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) z napomáhání Radovanu Karadžič, který je nyní souzen v Haagu za zločiny proti lidskosti a za genocidu v Bosně a Hercegovině. Státní zastupitelství odůvodňuje pozastavení nedostatkem důkazů. Rozhodnutí je ale legitimní a ICTY již vyšetřování těchto lidí přerušilo.
Zvýšení zahraničních investic v zemích Latinské Ameriky a Karibiku
Podle Konference OSN pro trh a rozvoj (Unctad) oblast Latinské Ameriky a Karibiku zaznamenala nejvyšší nárůst zahraničních investic ze všech regionů světa. Zahraniční investice se zvýšily o téměř 35%, což znamená téměř 216 miliard dolarů. Největší zvýšení zaregistrovala Brazílie, Chile a Kolumbie. V Mexiku a Argentině investice naopak poklesly. Podle Unctad oblast láká hlavně zásobami nerostných surovin.
Prezident Lotyšska: „Referendum o statusu ruského jazyka nevyřeší problémy společnosti.“
Prezident Lotyšska Andris Berzins označil konání referenda o přidělení statusu úředního jazyka ruštině za „záměrně provokující akci“, která dle jeho názoru nepovede ke skutečnému řešení problémů důležitých pro společnost. Podle prezidenta je třeba provést širokou debatu o integraci národnostních menšin žijících v Lotyšsku. Proti konání referenda se vyjádřili i jiní vedoucí představitelé země, mezi nimi například bývalý lotyšský ministr spravedlnosti Aigars Stokenbergs, který občany vyzval k ignoraci referenda, nebo bývalý lotyšský prezident Valdis Zatlers, který občany vyzval k tomu, aby se zúčastnili referenda, ale hlasovali proti. Zástupci obou vládních stran „Vše pro Lotyšsko“ a „Jednota“ podali společnou žádost o zákaz konání referenda lotyšskému Ústavnímu soudu, ten jim však ve svém rozhodnutí nevyhověl.
Norský Statoil získal licenci k průzkumu ropy a zemního plynu v Grónsku
Norská společnost Statoil oznámila, že získala licenci k průzkumu pobřežního šelfu západního Grónska v Baffinovo zálivu v oblasti Pitu. Společnost Statoil bude provádět 30,6% průzkumu, největší podíl na průzkumech bude mít anglická společnost Cairn Energy PLC , která licenci získala již v roce 2010. Posledním držitelem podílu na nálezech a průzkumu, který má být ukončen na konci roku 2014, je grónský Nunaoil s 12,5%. Naleziště Pitu leží hned u nalezišť Anu a Napu provozovaných společností Shell, z jejichž těžby má norský Statoil 20,1%.
Britský premiér požaduje reformu Evropského soudu pro lidská práva
Dle britského premiéra Davida Camerona je nyní správný čas uvažovat o reformě Evropského soudu pro lidská práva. Dle jeho názoru by soud neměl podkopávat vlastní pověst tím, že se bude zabývat národními rozhodnutími tam, kde to není třeba. Soud má nyní zpoždění s okolo 150 tisíci kauzami. Velká Británie je nyní v čele rotujícího předsednictví Rady Evropy a premiér přislíbil, že se v této době zasadí o změny. Země se střetla s rozhodnutím Evropského soudu v řadě otázek, včetně deportace zločinců a podezřelých.
Argentina chce zakázat lety na Falklandy
Po zákazu vplutí lodí do přístavů členských zemí MERCOSUR a Chile chce argentinská prezidentka Cristina Kircher vyjednat zrušení letů na Falklandy. Ty zařizuje chilská letecká společnost LAN. Už připojení Chile k rozhodnutí MERCOSUR bylo pro Spojené království překvapením. Chile je totiž považováno za největšího spojence Londýna v regionu. Rozhodnutí o zrušení letů nyní stojí na chilském prezidentovi Sebastianu Piñerovi. Argentinská prezidentka má pouze možnost blokace vzdušného prostoru nad jižní Argentinou pod záminkou vojenského cvičení. Celou událost uvedl argentinský deník ,,El Perfil“.
Turecko vydalo jasný pokyn pro své diplomaty: „lobbujte všude proti francouzskému zákonu“
Turecko prozatím pozdrželo oznámení chystaných sankcí proti Francii, aby tak podle vyjádření turecké vlády usnadnilo rozhodování francouzským senátorům o případné ústavní stížnosti. Turecko vydalo pokyn všem svým diplomatům, aby na mezinárodní scéně i ve Francii přesvědčili alespoň 60 francouzských senátorů k podání stížnosti na nový francouzský zákon o arménské genocidě k francouzskému ústavnímu soudu. Turecká vláda díky tomu, že proti zákonu ve francouzském Senátu hlasovalo 86 senátorů, věří v úspěch svých snah.