Pro schválení zákona, který uděluje imunitu prezidentovi Surinamu Desi Bouteresovi, hlasovalo na 28 poslanců. Pouze 12 z nich bylo proti. Prezident Bouterse je jedním z obviněných, kteří se údajně provinili vraždami 15 politických oponentů. Zločiny byly spáchány za vojenské vlády v 80. letech minulého století. Prezident Bouterse ale všechny obvinění odmítá.
Archiv rubriky: Útvar
Český prezident Václac Klaus: „Euro je katastrofa a chybný projekt“
Český prezident Václav Klaus se v rozhovoru pro francouzskou telivizi France 24 vyjádřil kriticky k projektu jednotné měny či přesunu pravomocí do ‚byrokratického Bruselu‘. Připoměl také, že mnohé země EU včetně Francie jsou daleko zadluženější než ČR.
Papež Benedict XVI: „Nebudu tolerovat neposlušnost“
Papež tak reagoval na iniciativu vzniklou v Rakousku, kterou podpořilo 15% z 2000 rakouských knězů. Skupina zvaná Pfarrer Initiative se snaží zabývat otázkami jako je celibát či zákaz ženského zastoupení mezi knězi. Výzvy nazývají „dlouho potřebnými reformami“. Papež tuto iniciativu ostře komentoval, když prohlasil, že církev nekáže osobní názory, nýbrž víru v církev samotnou, jejímiž služebníky kneží jsou.
Nicolas Sarkozy poodhalil své ekonomické plány
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy představil své ekonomické plány, které by chtěl prosadit po svém případném znovuzvolení. Francie podle něj musí mít do roku 2016 vyrovnaný rozpočet. Zmínil se i o zastavení francouzského příspěvku do EU. Jeho největší rival Francois Hollande slíbil ve středu, že by po svém zvolení zavedl vyšší daně pro bohaté a snižil o 30% platy prezidentovi a ministerskému kabinetu.
Řecko: Opětovné nepokoje v Athénách
Demonstrující se střetli s policií přibližně hodinu po sebevraždě 77 letého muže, jenž se zastřelil před budovou parlamentu. Udělal tak udajně proto, že mu z důchodu nezbylo téměř nic po snížení částky řeckou vládou. Útoky demonstrantů vyústily v házení zápalných lahví, na což policie odpověděla slzným plynem.
Skupina Molson Coors koupila pivovarskou skupinu StarBrev
Americká firma Molson Coors Brewing Company v úterý oznámila, že uzavřela konečnou smlouvu o koupi pivovarské skupiny StarBrev od dosavadních vlastníků CVC Capital Partners. Výše transakce je 2,65 miliardy eur. Pod StarBev, jenž provozuje 9 pivovarů ve střední a východní Evropě patří i Pivovary Staropramen, které mají zhruba 15% podíl na českém pivním trhu. Prezident Molson Coors Peter Swinburn uvedl, že realizace cílených akvizic, které zvyšují hodnotu pro akcionáře, je klíčovým pilířem růstové strategie společnosti. Tato akvizice dle Swinburna splňuje všechny požadavky na návratnost kapitálu. Transakci musí nyní schválit evropské regulační orgány pro ochranu hospodářské soutěže, měla by být dokončená v druhém čtvrtletí roku. Centrála StarBrev by měla i nadále zůstat v Praze.
Hnutí Taliban oznámilo zabití 10 afghánských vojenských jednotek
Hnutí Taliban zaútočilo na základnu ve východním Afghánistánu a zabilo 10 příslušníků afghánských ozbrojených sil. Jednotky umístěné na základně byly vytrénovány s pomocí americké armády a měly za sebou pouze několik týdnů výcviku. Útoky Talibanu na afghánské jednotky mají za cíl ztížit výcvik afghánské ozbrojené síly a destabilizovat vládu prezidenta Hamida Karzaie. Další útoky byly v posledních dnech vedeny také proti americkým vojákům a jednotkám NATO v zemi.
Írán zablokoval prodej ropy do dvou řeckých rafinerií
Írán zablokoval prodej ropy do dvou řeckých rafinerií, Hellenic Petroleum (ELPE) a Motor Oil Hellas poté, co se firmám nepodařilo uskutečnit platby za dovoz ropy. O zprávě ve čtvrtek informovala íránská Press TV. Agentura Reuters informovala, že dle zdroje v ELPE nebylo možno platby za ropu uskutečnit kvůli sankcím uvaleným na Írán Spojenými státy americkými a Evropskou unii. EU uvalí celkové embargo na dovoz íránské ropy od 1. července. Ačkoliv USA osvobodily Japonsko a 10 evropských zemí včetně Řecka z finančních sankcí vůči Íránu, tato výjimka má jen malý význam, vzhledem k rostoucím problémům v placení za přepravu ropy prostřednictvím mezinárodních bank.
Německo a Švýcarsko podepsaly novou dohodu o společném postupu v boji proti daňovým únikům
Dodatek k původní smlouvě byl podepsán dnes zástupci obou stran ve Švýcarsku. Německá státní pokladna by díky této změně mohla v příštím roce získat navíc až 10 miliard eur. Přísnější podmínky, které v původní smlouvě nebyly, vyžadovalo Německo. Dle nové dohody, pokud mají němečtí občané ve Švýcarsku nepřiznaný majetek, mohou se vyhnout trestu, pokud přistoupí na jednorázovou platbu ve výši 21-41% z objemu tohoto majetku. Původní sazba daně hovořila o 19-34%.
MMF schválil vyplacení dalších 5,17 miliard eur ze záchranného úvěru pro Portugalsko
Dle Mezinárodního měnového fondu (MMF) Portugalsko úspěšně pokračuje v zavádění dohodnutých opatření. Země od dubna 2011 čerpá peníze ze záchranného úvěru, na které sem dohodla s MMF a EU, v celkovém objemu 78 miliard eur. U analytiků panují rozpory, zda-li je to poslední finanční pomoc, o kterou země požádala. Například šéf fondu Pimco předpověděl, že země se ještě letos dostane do stejných potíží jako Řecko.
Slovenský prezident jmenoval novou vládu
Poté, co představitel vítězné strany SMER-SD předčasných parlamentních voleb Robert Fico sestavil novou vládu, jí oficiálně ve středu jmenoval slovenský prezident Ivan Gašparovič. Jednobarevná vláda vystřídá dosavadní pravicový koaliční kabinet Ivety Radičové.
Maďarsko chce zavést daň z finančních transakcí
Tuto zprávu měl oznámit maďarský ministr hospodářství Gyorgy Matolcsy v týdeníku Heti Valasz. Časový harmonogram zavedení této nové daně zatím není znám. V rámci EU daň z finančních transakcí silně prosazuje také francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Dle německého ministra financí Wolfganga Schaeuble naopak není žádná šance na zavedení této daně. Proti se staví i britský premiér David Cameron.
Spojené státy americké monitorují íránské aktivity v Afghánistánu
Americký deník The New York Times uvedl, že američtí představitelé a tajné služby se obávají vzrůstajícího vlivu Íránu v Afghánistánu. Domnívají se, že Írán najímá agenty, kteří mají za úkol podněcovat protiamerické nálady v Afghánistánu. Jednalo se především o situaci v zemi po incidentu s pálením Koránu. Velitel amerických jednotek v Afghánistánu generál John R. Allen uvedl v Kongresu Spojených států amerických, že Írán může americkou pozici v Afghánistánu ohrozit, pokud se k tomu rozhodne. Zatím to ale Írán podle generála Allena neudělal, přesto varoval před možností, že Írán dodá afghánským povstalcům sofistikované zbraně.
USA znova potvrdily podporu územní celistvosti Kosova
V rámci návštěvy USA se kosovský premiér Hashim Thaçi setkal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton. Ministryně znova potvrdila odhodlání USA k podpoře územní celistvosti a svrchovanosti Kosova a jeho začlenění do EU. Oba představitelé dále jednali o nynější situaci v Kosovu a pokroku zdejší vlády při zavádění komplexních reforem.
Arménský prezident se setkal s finským ministrem zahraničních věcí
Prezident Serzh Sargsyan se setkal s ministrem zahraničních věcí Finska Erkki Tuomiojou. Během bilaterálního jednání prezident uvedl, že Arménie klade důraz na rozvoj spolupráce se skandinávskými zeměmi, zejména pak s Finskem. Sargsyan dále ocenil zájem a úsilí Finska při vytváření stability a míru v jižním Kavkaze. Obě strany jednaly o regionálních a mezinárodních otázkách. Tuomioja dále poukázal na dynamický se rozvíjející vztah mezi oběma státy.
Syrská armáda pokračuje v boji
Ačkoli syrský ministr zahraničí Walid al-Moualem přislíbil stažení vojenských jednotek z měst a obcí a ukončení násilí v zemi, tak syrské vojenské jednotky dále pokračují v boji. Syrská armáda zahájila vojenské operace na předměstí Damašku a v dalších městech. Syrská observatoř lidských práv, sídlící v Londýně prohlásila, že se jedná o jednu z největších vojenských operací od začátku povstání. Spojené státy americké mají obavy, že Sýrie nezvládne svůj závazek splnit.
Stefano Sannino: „Černá Hora má čas k dosažení kýžených výsledků“
Šéf generálního ředitelství Evropské komise (EK) pro rozšíření EU Stefano Sannino uvedl, že Černá Hora má do konce dubna dostatek času pro dosažení kýžených výsledků, které se týkají zlepšování právního státu a boje proti korupci. Dotyčný také potvrdil, že ústavní změny „mají zásadní význam na pokračující evropskou integraci Černé Hory“. Je zde snaha o posílení nezávislosti soudnictví a odstranění politických a jiných vlivů na jednání soudců a státních zástupců. Sannino také pochválil výsledky Černé Hory týkající se ochrany lidských práv, zejména práv zdravotně postižených, Romů a Egypťanů, osob s odlišnou sexuální orientací a práv žen.
Rumunsko ratifikovalo smlouvu o stabilizaci a přidružení mezi EU a Srbskem
V průběhu příslušného plenárního zasedání uvedl rumunský ministr zahraničí Cristian Diaconescu, že Rumunsko usiluje o politiku stálé podpory evropské integrace Srbska. Pro ratifikaci se vyjádřilo 78 senátorů.
Írán ukončil prodej ropy dvěma klíčovým řeckým podnikům
Írán oznámil ukončení prodeje ropy pro společnosti Hellenic Petroleum a Motor Oil Hellas pro jejich neschopnost splácet své nákupy. Podle odborníků by tento krok mohl významně zvednout ceny pohonných hmot v Řecku a tím tak ještě více prohloubit řeckou hospodářskou krizi.
Obviněný irácký viceprezident míří do Saúdské Arábie
Irácký viceprezident Tareq al-Hashemi po jednání s čelním představiteli vlády v Kataru, kam odcestoval z autonomního iráckého Kurdistánu, nyní míří přes silný odpor irácké centrální vládydo Saúdské Arábie, která teprve nedávno obnovila po více než 20 letech diplomatické vztahy s Irákem. Návštěva iráckého viceprezidenta obviněného v Iráku z teroristických útoků vyvolala diplomatické napětí mezi Irákem a Katarem, který iráckého viceprezidenta i přes výzvu irácké vlády odmítl vydat.
Rada bezpečnosti OSN podpořila ECOWAS v postupu proti Mali
Po mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN z iniciativy Francie Rada bezpečnosti OSN odsoudila pokračující útoky povstalců na severu Mali a vyzvala k okamžitému zastavení bojů. Dále Rada bezpečnosti OSN vyjádřila podporu Hospodářskému společenství západoafrických států (ECOWAS) v jejich úsilí o „obnovení pořádku v Mali“ poté, co 22. března maliská armáda provedla v čele s kapitánem Amadou Sanogo vojenský převrat a svrhla prezidenta Amadou Toumani Touré spolu s převzetím kontorly nad státním aparátem. Vůdci převratu uvádí, že důvodem k němu byla neschopnost vlády vypořádat se s povstáním Tuarégů na severu země.
Podle serveru Wikileaks v Sýrii operují američtí žoldáci s úkolem pomoci svrhnout syrskou vládu
Server Wikileaks podle agentury PressTV uveřejnil informace o e-mailech od generálního ředitele soukromé bezpečnostní agentury SCG Jamese F. Smithe, bývalého ředitele společnosti Blackwater, která je dlouhodobě obviňována z tajných operací v Iráku a Afghánistánu s mnoha civilními oběťmi, pro viceprezidenta soukromé tajné služby Stratfor Freda Burtona. V jednom z e-mailů generální ředitel SCG informuje viceprezidenta Stratfor, že SCG uzavřela smlouvu s Tureckem podporovanou syrskou opozicí o tzv. vyšetřovací misi, ovšem že „skutečným úkolem mise je pomoci opozici se změnou režimu v Sýrii“.
Vojenská vláda v Mali zvažuje obvinění prezidenta z velezrady
Vůdce vojenského převratu Amadou Sanogo uvedl, že vojenská vláda zvažuje obvinit svrženého prezidenta Amadou Toumani Touré z velezrady a ze špatného nakládání s veřejnými financemi. O možném obvinění se má rozhodnout ve čtvrtek 5. dubna. Mezinárodní společenství zatím dále zpřísňuje sankce, které po převratu uvalilo na Mali, a požaduje okamžité odstoupení armády z čela země a předání politické moci civilnímu obyvatelstvu. Státy regionálního západoafrického bloku ECOWAS, které dříve uzavřely hranice a již jednou pohrozily intervencí, mezitím vyhlásily aktivaci svých vojenských pohotovostních jednotek.