Počet zabitých novinářů v Sýrii stále narůstá

Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyjádřila znepokojení ze zvyšujícího se počtu zabitých novinářů v Sýrii. ,,Jedná se o zločin spáchaný proti jednotlivcům a porušení jejich nezcizitelných lidských práv na svobodu projevu, zároveň je to zločin proti právu společnosti na přístup k informacím,“ řekla generální ředitelka. UNESCO uvedlo, že za poslední rok zemřelo násilnou smrtí v Sýrii přibližně 40 novinářů, jen od konce listopadu jich bylo zabito 8. Generální ředitelka Irina Bokova vyzývá orgány a ozbrojené síly k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Útoky na novináře jsou nejen porušením Ženevských konvencí, ale i rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o jejich ochraně v ozbrojených konfliktech.

Běloruský prezident Lukašenko vydal dekret zakazující lidem opouštět zaměstnání

Prezident Lukašenko pátek podepsal dekret, který části pracovníkům zakazuje odejít ze zaměstnaní. V opačném případě by zaměstnanci museli zaplatit vysoké pokuty a vrátit veškerou mzdu, která jim byla vyplacena od nástupu do zaměstnání. Prezident Alexandr Lukašenko tak reaguje na odliv běloruských pracovních sil do zahraničí za lepšími platovými podmínkami zejména do sousedního Ruska. Opatření se bude týkat asi 13 tisíc pracovníků ve stavebním a dřevozpracujícím odvětví, které jsou pod kontrolou státu. Kritici za dekretem vidí návrat k nevolnictví a nevidí v opatření žádnou možnost  zlepšení běloruské ekonomiky

Syrský konflikt způsobuje nedostatek potravin

Organizace OSN Světový potravinový program (WFP) tento týden varovala, že eskalace násilí v Sýrii způsobuje v zemi nedostatek potravin. Byla zničena řada továren, poškozeny byly farmy i celková infrastruktura země. Produkci a distribuci potravin rovněž omezuje nedostatek pohonných hmot. Podle listu Washington Post se objevují i případy přepadávání nákladních aut převážejících potraviny. Situace je nejhorší na severu Sýrie, kde probíhají již od léta intenzivní boje.

OSN upozorňuje na nedostatky egyptské ústavy

Podle komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillay obsahuje egyptská ústava, o níž se má 15. prosince hlasovat v referendu, velké nedostatky a nejasnosti. Ústava je podle komisařky slabší než ústava z roku 1971, kterou zavedl bývalý prezident Husni Mubarak. Mnoho opatření v ústavě nedodržuje stávající právní předpisy mezinárodních lidskoprávních norem, umožňuje prezidentovi soustředit v rukou moc, která by mohla ohrozit nezávislost soudnictví, a zároveň ponechává hlavním zdrojem legislativy principy islámského práva šaría. V Egyptě nadále demonstrují provládní příznivci i prezidentovi odpůrci.

Systém vyplácení dávek pomocí sKarty bude dobrovolný

Premiér Petr Nečas (ODS) na páteční tiskové konferenci představil výsledky dohody státu s Českou spořitelnou a Českou poštou, jako platební karty budou povinně používat pouze osoby, které pobírají dávky pomoci hmotné nouzi. Pro ostatní příjemce sociálních dávek bude využívání sociální karty založeno na dobrovolném rozhodnutí. Lidé si sami vyberou, jakým způsobem budou chtít dostávat sociální příspěvky, zdali prostřednictvím složenky, přes bankovní účet nebo pomocí sKarty. Premiér Petr Nečas zároveň dodal, že vše bude jednoznačně stanoveno zákonem. Projekt začne teprve poté, co bude řádně vyjasněna legislativa, bude moci odstartovat, předpokládá se začátek května 2013

Vůdce Hamasu je na návštěvě pásma Gazy

Vůdce exilového hnutí Hamas Khaled Meshaal v pátek přicestoval na návštěvu pásma Gazy. Na palestinské území vstoupil poprvé od roku 1967. Meshaal navštívil místo, kde byl před měsícem izraelským náletem zabit vojenský vůdce Hamasu Ahmed Jabari. Setkal se rovněž s rodinou několika palestinských obětí, které si vyžádal listopadový konflikt mezi Hamasem a Izraelem. Během své návštěvy má vůdce Khaled Meshaal promluvit ke shromáždění v Gaze a vést rozhovory s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy v roce 2007 došlo mezi Hamasem a Fatahem k rozkolu. Meshaal spolu s vůdcem Fatahu Mahmoudem Abbasem podpořili v roce 2011 egyptský plán na sjednocení obou znepřátelených frakcí palestinského hnutí.

Zahraniční investory stále více lákají rozvojové země

Agentura pro investiční záruky Světové banky (MIGA) na základě svého průzkumu uvedla, že navzdory existujícím rizikům je rozhodnuta více než polovina dotázaných respondentů v příštích 12 měsících navýšit své investice v rozvojových zemích. Rozvojové země představují pro investory nové výzvy a možnosti, zejména v době, kdy pokračuje dluhová krize a recese v eurozóně. Výkonná prezidentka MIGA Izumi Kobayashi řekla, že investice pozitivně působí nejen na rozvojové země, ale i na globální ekonomiku. Přímé zahraniční investice (FDI) do těchto zemí jsou významným motorem ekonomického růstu, přestože globální ekonomika oslabuje.

Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie

V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.

Francouzské ministerstvo vnitra zmírňuje regulaci nelegálních imigrantů

Prezident Francois Hollande prosazuje politiku pro-přistěhovaleckou, na rozdíl od svého předchůdce Nicolase Sarkozyho. Francouzský ministr vnitra Manuel Valls rozhodl o změně kritérií pro imigranty, která se mají uvolnit, především pro rodiny s dětmi. Přistěhovalci budou muset prokázat, že pracovali minimálně 8 měsíců v roce a předložit platnou pracovní smlouvu. Parlament se otázkou přistěhovalectví a jeho regulí bude zabývat na začátku ledna příštího roku.

Mobilní technologie budou pomáhat zlepšovat hygienická opatření v rozvojových zemích

Víc než tisíc programátorů a odborníků z oblasti informačních technologií se podílelo na vývoji softwaru a aplikací pro Světovou banku (SB), které mohou pomoci zlepšit přístup k bezpečnějším hygienickým podmínkám pro 2,5 miliardy lidí. Podle SB má špatná hygiena dopad i na hospodářský růst země, který následkem jí může být snížen až o 7 % HDP, což odpovídá ztrátě miliard USD. Zatímco přístup k bezpečnému hygienickému prostředí nemá na 2 miliardy lidí po celém světě, až 6 miliard lidí disponuje mobilním telefonem. Právě mobilní aplikace mají lepší hygienu v rozvojových zemích pomoci zajistit.

Senát podpořil zrušení sKaret, argumentuje zbytečností, nemravností a protiústavností

Senát ve čtvrtek schválil návrh ČSSD, který by měl rušit systém vyplácení sociálních dávek prostřednictví sKaret. Nyní se předlohou budou zabývat výbory sociální, ústavně-právní a výbory pro veřejnou správu. Zda návrh na zrušení sKaret uspěje i v Poslanecké sněmovně, zatím není jasné. Výsledek jednání očekává i veřejnost, stále zůstává nejisté, zda bude výběr sociálních dávek povinný a kdo by sKarty měl obdržet. Oficiálním cílem projektu sKaret je ušetřit peníze za složenky a poštovné a zamezit zneužívání sociálních dávek.

Státy Perského zálivu nastupují cestu k ekologické budoucnosti

Katar se spolu s Postupimským institutem pro výzkum dopadu klimatických změn (PIK) ve středu zavázal vybudovat v hlavním městě Doha centrum pro výzkum klimatických změn. Katar, který nyní hostí konferenci OSN o změnách klimatu, plánuje do roku 2020 pokrýt 20 % spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat zcela nové město pro 200 000 lidí, splňující přísné ekologické požadavky. V Doha byla rovněž zahájena řada projektů na alternativní využití odpadu, či pěstování plodin za použití mořské vody. Podobné tendence se objevují i ve Spojených arabských emirátech nebo Saudské Arábii, která chce do roku 2032 ze solárních panelů pokrýt celou třetinu své spotřeby elektrické energie. Podle deníku The Guardian je iniciativa zemí vedena pragmatickou snahou připravit se na nedostatek ropy a zemního plynu v oblasti a přizpůsobit se moderním ekologickým trendům.

V Řecku do ulic vyšli mladí lidé

Ulice Athén a Soluně ve čtvrtek zaplnili studenti, kteří chtěli uctít památku mladíka, jehož před 2 lety zastřelil policista. Shromáždění několika tisíc studentů vyjádřilo nesouhlas se současnou politickou a ekonomickou situací Řecka a s vysokou nezaměstnaností zejména mezi lidmi do 24 let, rovněž nesouhlasí se vstupem nacionalistické strany Zlatý úsvit (GD) do řeckého parlamentu. Demonstrace v Athénách zorganizovala skupina podporující opoziční stranu Koalice radikální levice (SYRIZA). Organizátoři podněcovali podle agentury AFP mladé demonstranty ke „svržení vlády“. Úřady mobilizovaly na 6000 policistů a uzavřeny byly dvě stanice metra poblíž parlamentu. Protesty se nakonec obešly bez vážnějších následků.

Dětská práce v chudých oblastech světa neustává

Více než 200 milionů dětí po celém světě je nuceno pracovat, statistika vychází ze zprávy úřadu zvláštního vyslance OSN pro vzdělávání ve světě Gordona Browna. Dětská práce se vztahuje především na děti ve věku mezi 5 až 17 lety. Zatímco někteří mají možnost i během práce získat vzdělání, až na 15 milionů dospívajících takovou možnost nemá, což se týká zejména zemí v Subsaharské Africe. Děti jsou například najímány pro práci v domácnosti, v dolech či při sklizni na plantážích.

Protesty v Egyptě pokračují, nasazena byla i armáda

Po nočních středečních střetech mezi příznivci a odpůrci egyptského prezidenta Mohammeda Mursího, které si vyžádaly 5 obětí, rozmístila egyptská armáda kolem prezidentského sídla tanky a obrněné transportéry. Armádní velitelé po poradě s prezidentem Mursím následně přikázali demonstrantům, aby celé prostranství vyklidili a kolem paláce byly rozestavěny barikády. Velitel jednotek generál Mohammed Zaki uvedl, že cílem bylo oddělit od sebe znepřátelené skupiny a zároveň ujistil veřejnost, že „proti Egypťanům nebude užito vojenské síly“. Prezident Mursí čelí stupňujícímu se domácímu i mezinárodnímu tlaku na zrušení dekretů, které rozšířily prezidentské pravomoci. Přes přetrvávající protesty rovněž trvá na referendu o návrhu nové ústavy, jenž se má uskutečnit 15. prosince.

Válečný zločinec Radislav Krstić si odpyká trest v Polsku

Polský soud rozhodl o přesunu bývalého bosenskosrbského generála Radislava Krstiće do varšavské věznice z Haagu. Soud tak učinil na žádost Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vzhledem k bezpečnostním důvodům. Část trestu si již odpykal v britské věznici, nicméně poté, co byl ve věznici napaden, byl přesunut do Varšavy. Ačkoliv se Krstić mohl odvolat, prostřednictvím svého advokáta sdělil, že se proti rozhodnutí neodvolá. Válečný zločinec Kristić byl v roce 2004 odsouzen k 35letému trestu odnětí svobody za napomáhání ke genocidě ve Srebrenici v polovině 90. let.

Světová banka poskytla půjčku pro lepší vysokoškolské vzdělání v Peru

Světová banka (SB) včera v rámci svého projektu PROCALIDAD, který má za cíl zvyšovat kvalitu vysokoškolského vzdělání, schválila půjčku ve výši 25 miliónů USD. Finance pomohou více než 250 institucím zlepšit akreditační proces, v zemi studuje na 1 milion Peruánců. Projekt by zároveň měl přispívat ke zvýšení zaměstnanosti mladých lidí v zemi.

V Alžírsku mají být diskriminováni zdravotně postižení

V celém Alžírsku je podle Alžírské ligy na ochranu lidských práv (LADDH) téměř 2 miliony osob se zdravotním postižením. Na konferenci v hlavním městě Alžíru se projednávala diskriminace v oblasti zaměstnání, bydlení a přístupu ke vzdělání, kde například zcela chybí studijní materiály v Braillově písmu pro nevidomé. Zájem o osoby se zdravotním postižením nemají firmy, ani politické organizace. Odlišná je i státní podpora a důchody, LADDH proto vyzvala k novelizaci zákona o ochraně a péči osob se zdravotním postižením.

Situaci v Somálsku má zlepšit nová tříletá strategie humanitární pomoci

Organizace spojených národů (OSN) dnes zahájila tříletý program zaměřený na humanitární pomoc Somálsku, v jehož rámci bude poskytnuto na 1,3 miliard USD na humanitární projekty, které mají zajistit okamžitou pomoc somálskému lidu. Somálsko je po 2 dekády sužováno konflikty, což má za důsledek nedostatečný přísun potravin pro tamní obyvatelstvo. Situaci v zemi zhoršují období sucha, která následně střídají období záplav. Pomoc má být rozdělena do 369 projektů, jež bude realizovat na 177 národních a mezinárodních nevládních organizací a agentur OSN působící v Somálsku. Nová humanitární strategie se zaměří na okamžitou pomoc obyvatelům v nouzi.

Bojkot kuvajtské opozice snížil výrazně volební účast, premiérem se stal al-Salah

Kuvajtská opozice, která je složena převážně ze Sunnitů, označila uplynulé parlamentní volby za nelegitimní.  Volební účast se snížila z únorových 60 % na 39 %, parlament ustanovený po únorových volbách rozpustil ústavní soud. Šiítská strana, která zastupuje 30 % kuvajtské 1,2 milionové populace, obsadí ve sněmovně 15 křesel, přičemž v únorových volbách získala jen 7 mandátů. Volební komise oznámila, že v parlamentu usednou i 3 ženy. Sestavením vlády byl jmenován al-Salah, který stál v čele poslední vlády. Nový kabinet by měl do 16. prosince požádat o důvěru. Důsledkem bojkotu voleb ztratili Sunnité 19 křesel, nyní disponují pouze 4 mandáty. Politické odlišné postoje Šiítů a Sunnitů brání Kuvajtu podle deníku Le Figare de Tunisie v rozvoji a využití devízových rezerv z ropného obchodu.

Tropický cyklon Keila pustošil Omán

Tropický cyklon a následné záplavy si vyžádaly 6 obětí a rozsáhlé škody na majetku v Ománu. Průtrže mračen, které doprovázely cyklon, zasáhly i Írán, jenž byl vzdálen necelých 1000 kilometrů od epicentra. Prudké deště a záplavy si vyžádaly evakuaci nemocnice ve městě Hamriyah v regionu Muscat. Místní infrastruktura spolu s kanalizačním systémem nezvládla silný nápor vody, země patří mezi oblasti s menším srážkovým úhrnem, součet vody během tohoto týdne se rovnal srážkám v Ománu za celý rok.

Investice do fotbalového šampionátu v Kataru mohou zhoršit pracovní podmínky přistěhovalců

V Kataru je podle deníku The Guardian na 1,2 milionů zahraničních pracovníků, tvořících na 94 % procent veškeré pracovní síly a přes 70 % populace, která čítá kolem 1,6 milionů obyvatel. Do roku 2022, kdy Katar hostí fotbalové mistrovství světa, se počet přistěhovalců za prací může až ztrojnásobit. Do nadcházejícího šampionátu chce země investovat až 100 miliard USD. Pracovní podmínky zahraničních dělníků jsou přitom nevyhovující a jejich plat se pohybuje kolem 300 USD měsíčně, přičemž průměrný plat Katařana je 2 400 USD. Dramatický nárůst počtu zahraničních pracovníků v následujících letech může podle deníku The Guardian vést k dalšímu zhoršování jejich situace v Kataru.

Tuaregové chtějí jednotu Mali, jednali o tom ve Francii

Bilal Ag Chérif, představitel Tuaregů sjednocených v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), jednal v posledních listopadových dnech v Paříži o současné situaci v Mali, následně se přesunul na mírové rozhovory do Burkiny Faso. „Přišli jsme naslouchat a být vyslyšeni,“ řekl Bilal Ag Chérif. V dubnu vyhlásili Tuaregové nezávilost severu Mali za podpory Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) a islámské militantní skupiny Ansar Dine, která je spojována s teroristickou Al-Kaidou. Ansar Dine následně převzala absolutní kontrolu nad oblastí a zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Tuaregové jsou připraveni jednat s malijskou vládou i skupinou Ansar Dine, pokud přeruší kontakt s Al-Kaidou, aby společně obnovili jednotu Mali. Vyřešením politické krize by se podle Bilal Ag Chérif předešlo dalším útokům na civilisty.