Rozhodnutí o konání předčasných parlamentních voleb dnes v pondělí oznámil premiér Lawrence Gonzi. Učinil tak poté, co se vládnoucí Národní straně (NP) nepodařil schválit rozpočet na rok 2013. Proti rozpočtu se postavil jeden ze členů NP Franco Debono a návrh byl v poměru 34:35 zamítnut. Parlament by měl být rozpuštěn 7. ledna a předčasné volby jsou plánovány na 9. března 2013.
Archiv rubriky: Společnost
Irán spouští novou stránku pro sdílení videí
Irán spustil novou webovou stránku Mehr určenou pro sdílení krátkých videí. Stránku provozuje iránská vysílací společnost Islamic Republic of Iran Broadcasting (IRIB). V zemi již několik let funguje podobná stránka s názvem Aparat, která patří k nejnavštěvovanějším na iránském internetu. Obě stránky fungují jako k alternativa k portálu YouTube, jenž vlastní společnosti Google. YouTube byl v roce 2009 během protivládních protestů v Iránu zablokován. Stránky založené iránskými společnostmi spadají pod restrikci místních zákonů a spolu s nízkou rychlostí připojení tak napomáhají omezit svobodu na iránském internetu.
Makedonie po vzoru Bulharska nabídne zahraničním investorům občanství
Občanství v Makedonii by mělo být přístupné pro každého cizince, který v zemi investuje alespoň 517 tisíc USD a zaměstná nejméně 10 osob. Tyto podmínky avšak nebudou platit pro investory, kteří podnikají v pohostinství nebo obchodu. Pokud cizinec vlastní nemovitost v Makedonii nad hodnotu 52 tisíc USD, získá přechodný pobyt v Makedonii na 1 rok. V současné době je pro cizince maximální doba přechodného pobytu 3 měsíce. Makedonie chce opatřeními reagovat na prudký pokles zahraničních investic v zemi během roku 2012 v důsledku světové hospodářské krize. Bulharsko zavedlo minulý měsíc občanství pro cizince, kteří investují nejméně 650 tisíc USD. K podobným zákonům chtějí přistoupit i Rumunsko a Černá Hora.
Situace v Sýrii se bude projednávat na setkání v Maroku
Zástupci zemí tzv. Přátel Sýrie, kteří podporují změnu syrského režimu a odstoupení prezidenta Bashar al-Assada, se ve středu setkají v Maroku, kde chtějí projednat klíčové problémy současné situace v Sýrii. Země se sejdou poprvé od vzniku syrské opoziční vlády. Jednání se zúčastní i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, která následně navštíví Tunisko a Spojené arabské emiráty. Skupina Přátel Sýrie, která čítá na sto zemí, vznikla na podnět Francie.
Případná nezávislost Skotska vyvolává dohady o jeho členství v EU
Skotsko, jakožto jedna ze čtyř zemí Velké Británie, v posledních letech usiluje o statut nezávislého státu. Skotská národní strana (SNP) plánuje vyhlásit referendum o nezávislosti na Velké Británii v roce 2014. To, zdali by země setrvala v EU, není jasné. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že pokud by se Skotsko stalo nezávislou zemí, platily by pro něj podmínky jako pro každý jiný stát, tedy muselo by znovu žádat o členství. Místopředsedkyně SNP Nicola Strugeon se žádostí o členství nesouhlasí. „Neexistuje žádné pravidlo, které by rušilo smlouvy EU či odebralo evropské členství zemi jen proto, že uplatnilo své demokratické právo na sebeurčení,“ uvedla místopředsedkyně Strugeon.
Syrští rebelové obsadili vojenskou základnu
Rebelům bojujícím proti režimu prezidenta Bashara al-Assada se v neděli podařilo obsadit velkou vojenskou základnu Base 111 na severu Sýrie poblíž města Aleppo. Pro vládní jednotky je to další z řady porážek, které v poslední době utrpěly. Podle agentury AFP se obsazení základny účastnilo mnoho zahraničních bojovníků a celý útok byl veden skupinou Nusra Front (NF), která je napojena na iráckou odnož Al-Kaidy. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) se NF zapojuje do bojů v Sýrii stále více. Přítomnost skupin napojených na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytnout syrským rebelům zbraně.
Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Systém nového registru vozidel nebude od dubna mít kdo spravovat
Registr vozidel, který byl zaveden v červenci letošního roku, se stále potýká s určitými problémy. Smlouva mezi společností ATS Telcom, jež systém dodala, a ministerstvem dopravy končí již 31. března 2013. Po vypršení smlouvy není jasné, kdo bude registr dále spravovat, resort dopravy zatím nevyhlásil žádné výběrové řízení. Případné výběrové řízení by nemohl podepsat ministr, neboť ministerstvo dopravy je v současnosti bez ministra. Ministerstvo dopravy přiznává, že přestože plánuje vypsat výběrové řízení tento nebo příští týden, nový správce se před vypršením smlouvy se společností ATS Telcom vybrat nestihne. Podle mluvčího resortu Martina Nováka to nicméně neovlivní chod registru vozidel.
Bahrajnská policie je obviňována z porušování lidských práv
Bahrajští prokurátoři uvedli, že obvinili 8 policistů z „použití mučení proti obžalovaným osobám, které odmítali doznat vinu“. Zpráva se objevila pouhý den potom, co zástupce ministerstva zahraničí USA Michael Posner naléhal na Bahrajn, aby začal stíhat porušování lidských práv ze strany tamních úřadů. V únoru 2011 vypukly v rámci tzv. Arabského jara v Bahrajnu protesty mimo jiné za větší demokratizaci země, tisíce lidí byly od té doby zatčeny a uvězněny, mezi nimi i aktivistka Zainab al-Khawaja, jejíž otec byl odsouzen spolu s 8 opozičními představiteli k doživotnímu vězení za rozvracení státu. Bahrajnský korunní princ Salman bin Hamad Al Kalifa v pátek na konferenci diplomatů v Manamě připustil, že Bahrajn „měl s Arabským jarem své zkušenosti,“. Bahrajnská opozice rovněž přivítala princův krok k obnovení dialogu.
Egyptská krize pokračuje, prezident rozšířil pravomoci armádě
Egyptský prezident Mohammad Mursi vyzval armádu k udržování pořádku a bezpečnosti státních institucí do doby, než proběhne hlasování o nové ústavě. Násilné nepokoje v Egyptě vyvolaly dekrety prezidenta a právě návrh nové ústavy. Zatímco dekrety prezident Mursi zrušil, referendum o ústavě se má i nadále uskutečnit 15. prosince. Armáda má zajistit jeho průběh, nyní získala i právo zatýkat civilisty. V zemi vyvstávají obavy z dalších krvavých střetů. Prezident Mursi pozastavil i plánované zvýšení daní na prodej alkoholických nápojů, piva a cigaret, informoval o tom egyptský deník Al-Ahram.
Rumunsko zvolilo v parlamentních volbách opět levici
Parlamentní volby v Rumunsku vyhrála s 57 % hlasy vládní koalice Sociální liberální unie (USL) současného premiéra Victora Ponty. Zda bude premiér Ponta znovu jmenován do čela vlády, není avšak jisté, prezident Traian Băsescu může pověřit sestavením vlády někoho jiného z USL. Konflikt mezi premiérem a prezidentem se vyhrotil v červenci tohoto roku, když se vládnoucí koalice pokusila odstranit prezidenta Băsescu z funkce. Na druhém místě skončila středo-pravicová koalice Aliance rumunských práv (ARD) s 19 % hlasy, následovaná Lidovou stranou s 10 až 13 %.
Vojáci Jižního Súdánu zabili 10 demonstrantů
Jihosúdánská armáda zahájila střelbu do demonstrantů, kteří se vzbouřili proti rozhodnutí vlády přemístit sídlo místní rady ve městě Wau, ležícího v západní části Jižního Súdánu. Armáda byla vyslána na odstranění blokád silnic, které demonstranti vytvořili. Podle OSN vojáci použili nepřiměřené obrany proti civilistům, armáda nicméně argumentuje, že civilisté byli ozbrojeni, celý incident je zatím předmětem vyšetřování. Lidsko-právní organizace již dlouhou dobu obviňují jihosúdánskou armádu z porušování lidských práv a z násilí na civilistech.
Dva vysocí afghánští úředníci byli zavražděni
Ve východní provincii Laghman byla v pondělí ráno zastřelena 2 neznámými muži Nadia Siddiqi, ředitelka úřadu pro záležitosti afghánských žen. „Zahájili jsme vyšetřování a uzavřeli místo činu,“ oznámil agentuře AFP policejní šéf Ahmad Sherzad. Druhým zabitým úředníkem se stal generál Mohammad Musa Rasoli, policejní prezident provincie Nimroz, jehož vozidlo při cestě do práce zasáhla bomba. K incidentu došlo v regionu Herat na západě země. Generál Rasoli vážným zraněním podlehl v nemocnici. V Afghánistánu jsou znatelné jen velmi malé pokroky směrem k rovnoprávnějšímu postavení žen, zejména ve venkovských oblastech, předchůdkyně ředitelky Siddiqi Hanifa Safi byla rovněž zavražděna. Vláda dlouhodobě deklaruje cíl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, z níž do 2 let odejdou vojska NATO.
Arabské státy se dohodly na finanční pomoci Palestině
Ministři zahraničních věcí se na jednání Ligy arabských států (LAS) v katarském městě Doha shodli na finanční pomoci Palestině. Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani vyzval k revizi Arabské mírové iniciativy z roku 2002, která upravuje vztahy s Izraelem. „Je logický krok po 10 letech přehodnotit mírový proces,“ pronesl premiér Al-Thani. LAS rozhodla o zaslání finanční částky ve výši 100 milionů USD palestinské samosprávě, prezident Palestiny Mahmud Abbas již dříve řekl, že bez finanční podpory se může správa Palestiny zhroutit.
V Libanonu pokračují střety mezi příznivci a odpůrci syrského režimu
Na 6 mrtvých a 40 zraněných si vyžádaly sobotní boje v libanonském Tripolisu mezi sunnity a alawitskou menšinou, ke které se řadí i současný syrský prezident Bassar Al-Assad. V úterý zabila syrská armáda 22 libanonských sunnitů. Situace v Tripolisu je napjatá od počátku krize v Sýrii. V Libanonu působí silná šiítská strana Hizballáh, která je dlouholetým spojencem syrského Damašku. Téměř denně na syrsko-libanonské hranici bojují členové Hizballáhu a odpůrci režimu prezidenta Assada.
Vítězství ve volbách obhájil současný ghanský prezident Mahama
Volební komise oznámila, že v pátečních prezidentských volbách zvítězil dosavadní prezident John Mahama, který nastoupil do úřadu po náhlé smrti exprezidenta Johna Atta Millse. Prezident Mahama získal 50,7 % hlasů, jeho oponent Nana AkufoAddo obdržel 47,74 % hlasů, volební účast byla na 80%. Opozice obvinila vládnoucí stranu Národní demokratický kongres (NDC) z manipulace s volbami, prezident Mahama vyzval politické oponenty k respektování voleb. V hlavním městě Accra protestovali opoziční demonstranti proti výsledkům voleb.
USA schválily zákon o lidských právech, Rusko hrozí odvetou
Americký senát schválil tzv. Magnitsky zákon podle ruského právníka Sergeje Magnitsky, který byl vězněn v Rusku poté, co měl odhalit rozsáhlou korupci na nejvyšších místech ruské správy. Za nevyjasněných okolností v ruském vězení zemřel v roce 2009. USA na základě zákona bude moci zakázat vstup ruským činitelům, kteří porušují lidská práva, a zmrazit jejich účty v amerických bankách. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko bude reagovat stejnými opatřeními vůči americkým občanům.
Vůdce hnutí Hamas nikdy neuzná stát Izrael
Exilový vůdce palestinského hnutí Hamas Khaled Meshaal promluvil v Gaze k několika desítkám tisíc Palestinců u příležitosti 25 let od založení Hamasu. Ve svém projevu prohlásil, že nikdy neuzná stát Izrael, jelikož se rozkládá na okupovaném území. Izrael označil Meshaalův proslov za „nenávistný a extremistický“. „Takovýto extremismus nenapomáhá uzavření míru, spíše naopak,“ uvedl mluvčí izraelské vlády Mark Regev. Khlaed Meshaal, který je na návštěvě palestinského území poprvé od roku 1967, se setká i s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy roku 2007 vznikl mezi Hamasem a Fatahem rozkol, každé hnutí nyní kontroluje jinou část palestinského území.
Prezident Mursi zrušil své dekrety
Egyptský prezident Mohammed Mursi po jednání se zástupci opozice a veřejnosti zrušil dekrety, kterými minulý měsíc výrazně rozšířil své pravomoci. Zároveň potvrdil, že hlasování o návrhu nové ústavu se bude konat 15. prosince. Jednání bojkotovali hlavní představitelé opozice, kteří požadovali spolu se zrušením dekretů i odklad referenda o ústavě. Hlavní opoziční uskupení Fronta národní spásy (NSF) označil prezidentovo rozhodnutí za „omezený a nedostatečný krok“. Podle BBC se krok prezidenta Mursiho dá považovat za první velký náznak kompromisu, ale současnou krizi pravděpodobně neukončí.
Češi zadržení v Řecku chtějí podat další žádost o propuštění
Dva muži, kteří byli zadrženi řeckou policií v září tohoto roku, chtějí prostřednictvím svého advokáta podat další žádost o propuštění. Muži byli zadrženi kvůli podezření ze špionáže blízko řecko-tureckých hranic poté, co pořizovali snímky vojenských objektů. Hrozí jim 5 až 20 let vězení. Jejich advokát v Řecku Panajotis Eleftheriu se proti obvinění odvolal a v pátek podal další žádost o podmíněné propuštění. Muži argumentují tím, že fotografie pořizovali jako turisté. Zapojení českého státu do případu zvyšuje šance na jejich propuštění. Vyšetřování by mělo být v nejbližších dnech ukončeno, všechna zásadní rozhodnutí padnou avšak až v lednu.
V Římě se řešila problematika humanitární pomoci v Sahelu
V pátek se v Římě uskutečnilo setkání zvláštního vyslance OSN působícího v Sahelu Romano Prodi spolu s generálním ředitelem Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Josého Graziano da Silva. Potravinová krize v této části Afriky podle obou představitelů úzce souvisí s konflikty a s nedostatečnou stabilitou v zemích. Řešením má být navýšení podpory a zároveň více kombinovat krátkodobé humanitární cíle s dlouhodobými rozvojovými opatřeními. Obživa a pěstování potravin by měla být dlouhodobějším cílem pomoci. „Je nezbytné na humanitární pomoc nahlížet komplexně a snažit se zajistit důslednou pomoc napříč všemi regiony v této oblasti,“ řekl ředitel Romano Prodi.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Bývalý italský premiér potvrdil svůj záměr znovu kandidovat do čela strany
Expremiér a bývalý lídr strany Lidu svobody (PDL) Silvio Berlusconi se rozhodl v příštích parlamentních volbách znovu se ucházet o křeslo předsedy vlády. Expremiér na svou funkci rezignoval v listopadu 2011 a v říjnu roku 2012 byl odsouzen za daňové podvody. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal. Funkci italského premiéra nyní zastává Mario Monti. Se svou vládou zavádí úsporná opatření, která mají pomoci Itálii z hospodářské krize. Bývalý premiér Silvio Berlusconi však Montiho opatření shledává jako škodlivá a nedomnívá se, že by byla pro Itálii prospěšná.