Během summitu se hlavní představitelé bloku shodli na paktu na podporu hospodářského růstu a tvorby nových pracovních míst ve výši 120 miliard eur. Tímto dojde k navýšení kapitálu Evropské investiční banky, což má napomoci především malým a středním podnikům. Padla také shoda ohledně rekapitalizace bank v eurozóně a bankovní supervizi pod správou Evropské centrální banky (ECB). Dalším bodem agendy je zavádění naléhavých opatření pro pomoc nejvíce zadluženým zemím eurozóny. Nově by fondy EFSF a ESM mohly nakupovat cenné papíry těchto zemí na primárních trzích. Došlo také k odstartování diskuze ohledně prohloubení politické, ekonomické a měnové unie, tyto body budou však projednávány i na příštích summitech. Posledním zásadním bodem agendy je shoda ohledně zavedení jednotného patentu, jenž by měl přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU. Patenty budou ve francouzštině, angličtině a němčině. Kvůli jazykovému sporu se mimo dohodu postavilo Španělsko.
Archiv rubriky: Politika
Evropská unie je znepokojená situací v Bosně a Hercegovině
Ministři EU vyjádřili obavy v souvislosti s politickou situací v Bosně a Hercegovině a vyzvali zdejší úřady k provedení ústavní reformy. EU uvedla, že vidí zemi jakou budoucího člena bloku, ale předtím, než bude integrační proces moci pokračovat, bude nutné změnit ústavu ve vztahu k případu Sejdić-Finci. Tito představitelé romské a židovské menšiny podali na Bosnu a Hercegovinu žalobu u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, neboť v zemi nyní není menšinám umožněno kandidovat na vysoké úrovni vládních pozic. Před dvěma lety soud rozhodl v jejich prospěch, situace v zemi se však nezměnila. Ministři dále odsoudili pokusy minimalizovat nebo popřít genocidu v Srebrenici a nacionalistickou rétoriku politických vůdců země.
Desítky zraněných osob při incidentu na kosovsko-srbském hraničním přechodu
Ve čtvrtek ráno vypukly střety mezi Srby a kosovskou policií na hraničním přechodu Merdare. Desítky lidí, včetně více než 30 policistů, byly zraněny. Dle kosovských médii došlo ke střetu s členy Crvena Zvezda, fanoušky „Delija“ poté, co na policii zaútočili kameny. Dle srbských médii kosovští policisté zastavili skupinu Srbů, použili slzný plyn a gumové střely a během incidentu došlo ke zranění 20 civilistů. Věc je dále vyšetřována.
Venezuela se stane plnohodnotným členem MERCOSUR
To oznámila argentinská prezidentka Cristina Fernández de Kirchner. Mělo by se tak stát k 31. červenci letošního roku. I o tomto tématu se jedná na summitu Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR) v Argentině. Hlavním tématem je ale především politická situace v Paraguayi a její dopad na členské státy MERCOSUR.
Paraguay bude nejspíše vyloučena z organizace MERCOSUR
Podle brazilského ministra zahraničí bude Paraguay za donucenou rezignaci prezidenta Fernanda Luga vyloučena z Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR). Rozhoduje se o tom na speciálním summitu MERCOSUR svolaného ku příležitosti projednání momentální politické situace v Paraguayi.
Ivica Dačić byl pověřen vytvořením nové srbské vlády
Designovaný premiér Ivica Dačić, předseda Socialistické strany Srbska, získal ve čtvrtek mandát pro sestavení nové srbské vlády od prezidenta Tomislava Nikoliće. Ve vládním kabinetu tak pravděpodobně usednou socialisté společně s nacionalisty (Srbská pokroková strana) prezidenta Nikoliće. Ivica Dačić byl v minulosti mluvčím Slobodana Miloševiće, jenž byl Mezinárodním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) stíhán pro válečné zločiny. Prezident volbu nového premiéra komentoval slovy: „Srbští občané si zvolili změny.“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen: „Území Kosova nebude rozděleno“
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že NATO bude prostřednictvím své mise KFOR v Kosovu „dělat vše pro zajištění svobody pohybu pro všechny zdejší obyvatele.“ Dále uvedl, že snížení počtu vojáků KFOR bylo odloženo kvůli incidentům v severním Kosovu, přičemž zdůraznil, že otázka severního Kosova „by se měla řešit politicky a řešení by mělo být dosaženo prostřednictvím dialogu.“ Rasmussen dodal, že mise Evropské unie EULEX v zemi „nemá potřebné kapacity pro plnění všech svých úkolů“ a poznamenal, že „NATO a EU o této problematice otevřeně hovoří“.
Podle aktuálního průzkumu vede prezident Barack Obama v preferencích před prezidentskými volbami ve 3 klíčových státech
Podle průzkumu současný prezident Obama jasně vede před svým republikánským rivalem M. Romneym ve státech Ohio, Pensylvánie a Florida. Do výsledků ve státě Florida se tak zřejmě již promítla poslední snaha prezidenta Obamy o zmírnění kroků proti určitým skupinám nelegálních přistěhovalců. Stejně jako v minulých průzkumech, i nyní by B. Obamu volili v těchto státech především ženy, afroamerické obyvatelstvo a mladí lidé. Průzkum byl proveden na vzorku 3700 registrovaných voličů.
Kalifornské město Stockton vyhlásí bankrot
Městská rada byla k tomuto kroku donucena po ztroskotání jednání s věřiteli. Stockton se tak stane se svými 290 000 obyvateli největším městem ve Spojených státech, které kdy vyhlásilo bankrot.
Podle amerického Nejvyššího soudu není zdravotní reforma prezidenta Baracka Obamy protiústavní
Rozhodnutí Nejvyššího soudu je zásadní událostí v průběhu této kauzy. Výsledek byl přijat v rámci hlasování devítičlenného senátu, pro zákon hlasovalo 5 soudců. Pro prezidenta B. Obamu jde o důležité politické vítězství. Reformu zdravotnictví, která nově zavede povinné zdravotní pojištění pro každého prosadil přes silný republikánský odpor. Zároveň šlo o jeden z hlavních bodů v rámci jeho prezidentské kampaně. Podle oficiálních čísel žije v současné době v USA přes 50 milionů lidí, kteří nemají zdravotní pojištění, toto číslo však nezahrnuje nelegální přistěhovalce z jiných států.
Austrálie neschválila návrh azylového zákona
Na rozhodnutí australského senátu reagovala premiérka Julia Gillard s lítostí a předseda opoziční Liberální strany Tony Abbott se vyjádřil, že se tím problém s běženci dostal do „slepé uličky“. Návrh azylového zákona se v Austrálii začal projednávat souběžně s haváriemi dvou lodí, které převážely ilegální imigranty. Jednalo se především o utečence ze Srí Lanky, Indonésie a Afghánistánu. Australská vláda navrhla kompromis, podle kterého měli být ilegální imigranti mířící do Austrálie posíláni do Malajsie. Opoziční politici s tím však nesouhlasili především z toho důvodu, že Malajsie není signatářem dohody OSN. Navrhují proto, aby byli žadatelé o azyl posíláni na ostrov Nauru v Pacifiku. Návrh zamítnutého azylového zákona obsahoval obě možnosti řešení.
Zákonodárci v Ugandě požadují větší kontrolu ropného sektoru
Parlament Ugandy by měl podle zákonodárcům zřídit zvláštní orgán, který by na ropný sektor dohlížel. Zákonodárci rovněž požadují větší kontrolu příjmů ropy. Podle poslance vládnoucí strany National Resistance Movement (NRM) Michaela Weikhe má v současnosti „ministr pro ropný průmysl výsadu sám rozhodovat o tom, která firma získá licenci na průzkum a produkci ropy“, a to by se mělo změnit. Produkce ropy se státní účastní by se měla zvýšit z 15-20 % na 30 %.
Policie rozehnala slzným plynem demonstranty na předměstí Chartumu
Súdánská policie slzným plynem rozptýlila desítky demonstrantů před jednou z největších mešit v hlavním městě Chartumu Imam Abdel Rahman. Několik lidí bylo zatčeno. V posledních dnech se jedná už o několikátou demonstraci napříč Súdánem proti vládním úsporným opatřením. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzývá súdánskou vládu, aby nepřistupovala k násilným krokům.
Nižší ceny potravin v Ugandě srazily inflaci
Klesající cena potravin ve východoafrické zemi pomohla snížit meziroční inflaci v červnu na 18 %. Inflace v Ugandě klesá již čtvrtý měsíc za sebou, potraviny poklesly o 3,4 %. Podle obchodníků bude mít pokles inflace minimální dopad na ugandský šilink. Vláda Ugandy přislíbila, že sníží úrokové sazby k 2. červenci.
USA osloví Egypt kvůli vyjednávání o obchodní spolupráci
Podle agentury Reuters chtějí Spojené státy americké oslovit nově zvoleného prezidenta Mohameda Morsi s nabídkou dohody o volném obchodu. Podle Hisham Fahmy, šéfa Americké obchodní komory v Egyptě, by dohoda mohla vylepšit egyptský pohled na USA a umožnit konkurenční soutěž mezi USA a Evropskou unií na egyptském trhu. Egypt ale podle Fahmy bude muset projít řadou ekonomických reforem. Americké firmy prozatím s investicemi v Egyptě vyčkávají.
Egyptský prezident složí prezidentský slib před Nejvyšším ústavním soudem
Nově zvolený prezident Mohamed Morsi složí svůj prezidentský slib v sobotu dopoledne před Nejvyšším ústavním soudem. Po přísaze přednese Morsi proslov na káhirské univerzitě, kde se bude konat oslava jeho oficiálního převzetí úřadu. Vojenská vláda, jež stojí v čele státu od minulého roku, přislíbila předání moci prezidentovi k 1. červenci, ovšem agentura Reuters citovala armádní zdroje, podle nichž byl ceremoniál předání odložen bez údání důvodu.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštívila Rusko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je nyní na oficiální návštěvě v ruském Petrohradě, v pátek má v plánu se zde setkat s mluvčí Rady federace Valentinou Matvienko a ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Hlavním tématem jejich jednání bude situace v Sýrii.
Uzbekistán oznámil své vystoupení z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti
Sekretariát Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) dnes potvrdil obdržení oznámení od uzbeckého ministerstva zahraničních věcí, ve kterém se uvádí, že země pozastavuje svou účast na činnosti organizace. Uzbekistán své členství v organizaci přerušil již v období od roku 1999 do roku 2006. V této chvíli jsou členy CSTO Rusko, Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.
Evropská unie poskytla Černé Hoře datum o zahájení přístupových rozhovorů
Ministři zahraničí EU se shodli na tom, že Černá Hora může začít přístupová jednání s EU 29. června. Rada přijala posouzení Evropské komise, že Černá Hora dosáhla potřebnou míru shody s kritérii pro členství v EU. Blok dále vyzval zemi, aby zvýšila své úsilí v boji proti organizovanému zločinu a korupci.
Vietnam označil jednání Číny v oblasti Jihočínského moře za porušení své suverenity
Stalo se tak poté, co čínská těžební společnost China National Offshore Oil Corporation (CNOOC) uvedla, že pro zahraniční společnosti je vyhrazeno celkem 9 těžebních bloků v oblasti Jihočínského moře. Vietnamské ministerstvo zahraničí upozornilo, že ropné bloky, které společnost nabízí, se nachází uvnitř vietnamské ekonomické zóny. Kroky společnosti označilo za nelegální a zároveň za porušení suverenity státu. Čínský ministr zahraničí Hong Lei uvedl, že se jedná o bežnou obchodní aktivitu a požádal Vietnam, aby dále nezhoršoval situaci. Státní těžební společnost PetroVietnam vyzvala mezinárodní společnosti k bojkotu čínské nabídky. Kromě Číny a Vietnamu se spor o oblast Jihočínského moře, bohatou na naleziště ropy a zemního plynu, týká také Filipín, Bruneje, Malajsie a Tchaj-wanu.
Státy MERCOSUR jednají o výši sankcí pro Paraguay
Ministři zahraničí členských států Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR) se sešli v Argentině, aby projednali výši sankcí pro Paraguay. Její senát totiž obvinil bývalého prezidenta Luga z neadekvátního jednání, čímž byl donucen odstoupit. Zemi nyní hrozí až vyloučení z organizace nebo ekonomické sankce.
Americká ministryně zahraničí požaduje, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton na návštěvě v Lotyšsku prohlásila, že USA mají zájem na tom, aby Lotyšsko vrátilo židovský majetek komunitám, kterým náleží. Majetek byl zabaven Sovětským svazem po anexi Lotyšska v roce 1940. Po roce 1991 byly v Lotyšsku vydány zákony o vracení státního majetku původním majitelům, ale židovský majetek komunitám vrácen nebyl. Lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkevics prohlásil, že lotyšská vláda s židovskými obcemi komunikuje, ale je podle něj potřeba postupovat opatrně, kvůli historickým reminiscencím. Otázka navrácení židovského majetku je jedním z mála sporů mezi Lotyšskem a USA, které spojuje mnoho spojeneckých závazků.
Americká diplomacie spolupracuje s egyptskou armádou i Muslimským bratrstvem
Podle představitelů Spojených států amerických čelí americká diplomacie v Egyptě mnoha výzvám. Za základní cíle americké politiky v Egyptě označili představitelé americké diplomacie především udržení smlouvy Egypta s Izraelem a přístup USA k Suezskému průplavu. Vzhledem k těmto snahám spolupracuje nyní americká diplomacie s oběma hlavními silami v současném Egyptě – s armádou i Muslimským bratrstvem. Někteří američtí politici ovšem před spoluprací s Muslimským bratrstvem varují, s poukazem na možnou vazbu této organizace na teroristické sítě.