Mise tvořená bezpečnostními jednotkami i diplomaty má zamezit problémům po demisi prezidenta Luga. Zároveň by měla sesbírat data potřebná pro vyhodnocení momentální situace v Paraguayi pro Organizaci amerických států (OAS). Delegace bude vedená generálním sekretářem OAS Jos0 Miguelem Insulzou.
Archiv rubriky: Politika
Novým mexickým prezidentem se stal Enrique Peña Nieto
Rozhodly o tom včerejší volby. Kandidát za Institucionální revoluční stranu (PRI) překonal druhého v pořadí Andrese Manuela Lopeze Obradora o téměř 6%. Vítěz voleb bude inaugurován v prosinci. Prezident Felipe Calderón slíbil, že svému nástupci pomůže s veškerou agendou do předání moci.
Stovky ozbrojených demonstrantů napadly v Libyi kanceláře volební komise
Kanceláře volební komise byly napadeny ve dvou libyjských městech, v Benghazi a Tobruku. Demonstranti byli znepokojeni nad rozdělením počtu křesel v ústavodárném shromáždění mezi jednotlivými regióny. Podle svědků demonstranti z kanceláří odnášeli počítače, volební schránky a hlasovací lístky a na ulici před budovou je rozbíjeli a pálili. Volby do ústavodárného shromáždění se budou konat 7. července. Podle The New York Times Libyjci doufají, že volby by mohly přinést vládu s větší důvěryhodností, která by zároveň mohla kontrolovat místní neformální milice.
Bílý dům ocenil uvalení embarga na dovoz íránské ropy Evropskou unií
Mluvčí Bílého domu Jay Carney dále poznamenal, že tento krok Evropské unie (EU) je zásadní součásti diplomatického tlaku vyvíjeného na Írán v souvislosti s jeho jaderným programem. Embargo na dovoz ropy do států EU vstoupilo v platnost 1. července tohoto roku. Další jednání o jaderném programu islámského státu budou probíhat během tohoto týdne v Istanbulu.
Od 1. července vstoupilo v platnost embargo Evropské unie na dovoz íránské ropy
Důvodem je nedostatečný pokrok ve věci jednání o íránském jaderném programu. Teherán tvrdí, že embargo nebude mít na zemi žádný vliv, za své klíčové exportní země považuje Indii, Čínu, Severní Koreu a Japonsko. Poslední jednání o íránském jaderném programu proběhlo v Moskvě, další je naplánováno na 3. července v Istanbulu. Již dříve získaly Belgie, Velká Británie, Česká republika, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Nizozemsko, Polsko a Španělsko od USA výjimku, která předpokládá, že země jichž se týká, mohou dovoz íránské ropy obnovit po 180 dnech.
Britský premiér David Cameron zvažuje referendum o Evropské unii
Britský premiér David Cameron uvedl, že je připraven vypsat referendum o vztahu Britů k Evropské unii, avšak až když přijde „správný čas“. V době dluhové krize považuje Cameron uspořádání tohoto referenda za strategickou chybu, tedy něco, co by nebylo v nejlepším zájmu země. Dle některých průzkumů veřejného mínění si v dnešní době Britové toto hlasování ani nežádají, kdyby však proběhlo, patrně by hlasovali pro vystoupení z bloku.
Nový pákistánský premiér Raja Pervez Ashraf odmítá výzvu nejvyššího soudu k dalšímu projednání případu korupční aféry prezidenta země
Oznámení, ve kterém potvrdil tuto informaci, proběhlo v návaznosti na rozhodnutí pákistánského nejvyššího soudu, který minulou středu poskytl novému premiérovi 14denní lhůtu pro znovuotevření případu, ve kterém čelí současný prezident Asif Ali Zardari obvinění z korupce. Pákistánský premiér R. P. Ashaf uvedl, že prezident země má právo na imunitu po celou dobu působení v úřadu.
Paraguay hodlá navázat zahraniční vztahy i přes vyloučení z MERCOSUR
To oznámil nový prezident Federico Franco. Dodal, že díky vyřazení z Organizace jihoamerického trhu (MERCOSUR) má nyní země možnost navázat obchodní a diplomatické vztahy s více zeměmi. Prozatím země přemýšlí o navázání vztahů s USA nebo s Čínou.
Dnes probíhají prezidentské volby v Mexiku
Po dlouhé politické kampani, která byla zaměřena především na boj proti drogovému průmyslu a ekonomickému plánu, se Mexičané vydali k volebním urnám. Stále favoritem prezidentských voleb zůstává kandidát Institucionální revoluční strany (PRI) Enrique Peña Nieto, který se snaží dostat svou stranu po 12 letech opět k moci. Zvolený kandidát tak nahradí dosavadního mexického prezidenta Felipe Calderóna, který stál v čele země 2 volební období.
Vláda Kuvajtu podala demisi
Kuvajtský emír Sabah Al-Ahmad Al-Jaber Al-Sabah přijal demisi vlády pod vedením premiéra Jabera Al-Mubarak Al-Hamad Al-Sabah, která čelí politické krizi vzniklé se zvolením nového parlamentu. Kuvajtský ústavní soud dokonce minulý měsíc anuloval výsledky voleb z února 2012, v nichž zvítězili islamisté, což vede k faktickému obnovení předchozího složení parlamentu. Vláda, která demisi podala, povede zemi do nových voleb, které by se měly uskutečnit po skončení islámského ramadánu.
Zasedání v Ženevě o Sýrii skončilo závěrem, že v Sýrii by měla vzniknout přechodná vláda
Ministři zahraničí Ruska, USA, Číny, Velké Británie, Francie, Turecka, Kataru, Kuvajtu a Iráku spolu s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem a generální tajemníkem Arabské ligy Nabilem El-Araby se shodli na jednání o Sýrii ve švýcarské Ženevě, že v Sýrii by měl vzniknout přechodný řídící orgán, který „může zahrnovat členy současné vlády i opozice stejně jako dalších významných skupin, a to na základě vzájemného souhlasu. Oznámil to zvláštní vyslanec OSN a Arabské ligy pro Sýrii Kofi Annan. Původní znění návrhu doporučení přechodné vlády počítalo s „vyloučením stran, které by mohly vést ke ztrátě důvěry v přechodnou vládu, ovšem proti tomuto se ostře postavilo Rusko i Čína, kteří podporují syrského prezidenta Bashara al-Assada.
V Japonsku probíhají demonstrace proti znovuobnovení provozu jaderných elektráren
Stovky demonstrantů se shromáždily v okolí jaderné elektrárny města Ohi v prefektuře Fukui, kde by již dnes měl být obnoven provoz jednoho ze dvou jaderných reaktorů. Z důvodu hrozby výpadků dodávek elektrické energie v letním období podpořil minulý měsíc japonský premiér Yoshihiko Noda návrh na znovuobnovení jejich provozu. Počet účastníků pátečních demonstrací v hlavním městě Tokiu byl přibližně 200 tisíc osob. Několik tisíc osob také zablokovalo okolí kanceláře japonského premiéra v centru města. V průzkumu, který zprostředkovala zpravodajská agentura Reuters, vyjádřilo přibližně 70% japonské populace souhlasný postoj vůči nahrazení jaderné energetiky jinými zdroji, pokud se tak stane v delším časovém horizontu.
Austrálie schválila dlouhodobě diskutovaný zákon na ochranu životního prostředí
Kontroverzní a dlouhodobě diskutovaný zákon Clean Energy Act postihne zejména těžební společnosti, letecké dopravce a producenty oceli. Přibližně 300 podniků, které nejvíce zatěžují životní prostředí, tak bude povinno uhradit 24 USD za vyprodukovanou tunu skleníkových plynů. Tato suma je přitom přibližně dvakrát vyšší, než ve státech EU. Současná australská premiérka Julia Gillard uvedla, že Clean Energy Act je jediný způsob, kterým může Austrálie splnit emisní limity a zároveň podnítit vývoj a využití obnovitelných zdrojů energie. Obyvatelům s nejnižšími příjmy byla přislíbena finanční kompenzace tak, aby je důsledky zákona nezasáhly. Předseda opoziční liberální strany Tony Abbott během včerejší stranické konference uvedl, že nový zákon povede ke snížení počtu pracovních pozic a navýšení životních nákladů Australanů. Zrušení tohoto zákona je součástí předvolební kampaně strany. Austrálie ročně vyprodukuje 1.5% z celkového objemu emisí a mezi vyspělými zeměmi je tak na první příčce v poměru znečištění a počtu obyvatel.
Pákistán: při útoku amerického bezpilotního letounu zahynulo osm osob
Údajně se jednalo o islamistické ozbrojence. K incidentu došlo v Severním Waziristánu, nedaleko hranic s Afghánistánem. Útoky bezpilotních letounů jsou jednou z klíčových příčin zhoršujících se vztahů mezi Pákistánem a USA, neboť ohrožují civilní obyvatelstvo. Zahájeny byly v roce 2008. Podle průzkumu veřejného mínění Pew Global Attitudes Project pro rok 2012 považuje 75% Pákistánců USA za nepřítele státu. V porovnání s loňskými výsledky vzrostla tato hodnota o 5%. Průzkum zároveň ukázal na zásadní pokles podpory současného prezidenta země a většinové Lidové strany. Ta poklesla od roku 2008 téměř o 50%.
Včerejší prezidentské volby na Islandu vyhrál dosavadní prezident Ólafur Ragnar Grímsson
Ólafur Ragnar Grímsson byl zvolen do prezidentského úřadu již po páté v řadě, když podle sečtení téměř všech hlasů získal 53% hlasů. Zvolení Grímssona bylo očekávané, neboť prezident je ve své zemi velice populární a v jejím čele stojí už 16 let. Islandská novinářka Thóra Arnórsdóttir získala 33% hlasů a již uznala svou porážku. Informace přinesl deník Financial Times.
Islamisté v Mali napadli světově chráněnou svatyni
Islamistická skupina Ansar Dine, která je považována za spojence teroristické Al-Kaidy, poničila část mauzolea Sidi Mahmoud (Ben Amar), jedné z 16 svatyní ve městě. Starobylé malijské město Timbuktu je na seznamu ohrožených světových památek pod UNESCO. Ansar Dine požaduje zavedení islámského práva šaría, islamisté považují svatyně za modlářské.
Súdán souhlasí s humanitární pomocí v oblastech ovládanými povstalci
Boje mezi armádou a povstalci ze Sudan People’s Liberation Movement North (SPLM-N) ve státě Jižní Kordofán a Modrý Nil od minulého roku donutily statisíce lidí opustit své domovy. Obyvatelům oblastem hrozí hladomor následkem menší sklizně. Africká unie (AU), OSN a Liga arabských států na začátku letošního roku předložily návrh na zabezpečení humanitární pomoci do oblasti. Súdán návrh tehdy odmítl s tím, že má humanitární situaci pod kontrolou. Nyní s plánem souhlasí.
Maroko připravuje nový hornický zákon k přilákání investorů
K přijetí nového hornického zákonu, nahrazující zákon z roku 1951, by mělo dojít příští rok. Jeho hlavním cílem je zaujmout nové investory, stimulovat export a zaručit, že společnosti budou respektovat zákony týkající se práce a ochrany životního prostředí. Reforma nezasáhne státní marocký monopol na fosfát Office Cherifien des Phosphates (OCP), jenž je hlavním zdrojem financí z exportu. Důvodem k reformě je nynější marocký schodek, nejvyšší za posledních 30 let, a protesty obyvatel těžebních lokalit. Maroko má kromě fosfátu potenciál k těžbě magnézia, zinku, stříbra či kobaltu, avšak trápí ho zastaralé právní předpisy a velká byrokracie.
Německo: Spolkový sněm a Spolková rada odsouhlasily finanční pakt a záchranný fond ESM
V německém Spolkovém sněmu a ve Spolkové radě v pátek proběhlo hlasování o přijetí finančního paktu a záchranného fondu ESM. Oba byly odsouhlaseny potřebnou dvoutřetinovou většinou. Konečné rozhodnutí ve věci však učiní Spolkový ústavní soud, ke kterému se levice “Die Linken” chystá podat ústavní stížnost. Kancléřka Angela Merkel žádala ve svém vystoupení zákonodárce, aby vyjadřili souhlas s její politikou pro boj s evropskou dluhovou krizí. Uvedla, že přijetím těchto záchranných opatření dá Německo “vnější i vnitřní signál rozhodnosti a semknutosti” a “signál, že Evropa má budoucnost”. Zároveň obhajovala závěry bruselského summitu a uvedla, že jsou “správné a rozumné”. Během summitu Španělsko a Itálie požadovaly, aby kancléřka souhlasila s mimořádnou finanční pomocí proti jejich stoupajícím úrokům, s čímž Merkel nakonec souhlasila.
Kypr přejímá od Dánska půlroční předsednictví Evropské unie
Tento ostrovní stát, jenž do unie vstoupil v roce 2004, přejme předsednictví od Dánska již tuto neděli. Jako hlavní cíl si klade shodu členských států ohledně rozpočtu EU pro roky 2014-2020. Pozice nově předsedající země je nyní stižená, neboť minulý týden požádala tzv. euroskupinu (ministry financí eurozóny) o finanční pomoc kyperským bankám. Ta by se dle odhadů mohla vyšplhat až na 10 miliard eur, přesná suma však bude teprve vyčíslená. Představitelé Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a MMF mají Kypr v této záležitosti navštívit již toto pondělí. Dle mluvčího kyperského předsednictví Nikose Christodulidese však tento fakt nebude mít na předsednictví žádný vliv.
V Ženevě probíhá jednání Rady bezpečnosti OSN a zemí blízkovýchodního regionu o Sýrii
Během této schůze ministrů zahraničních věcí stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Rusko, Čína, USA, Velká Británie, Francie) a blízkovýchodních států by měl zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan předložit plán na vytvoření dočasné vlády národní jednoty. K podpoře předání moci v Sýrii před jednáním vyzval Čínu a Rusko britský ministr zahraničních věcí William Hague. Dle něj nemůže politickou transformaci v zemi vést syrský prezident Bashar al-Assad. Na jednání nebyli pozvání zástupci Sýrie, stejně tak Íránu, o což usiloval ruský prezident Vladimír Putin. Syrský prezident Assad před časem uvedl, že jeho země nepřijme „žádný nesyrský model řešení, ať už bude vycházet ze strany velmocí, nebo spřátelených zemí“. O stavu své země mají dle jeho názoru rozhodovat Syřané.
Rumunský premiér Victor Ponta byl usvědčen z plagiátorství, z funkce odstoupit nechce
Akademická komise v pátek uvedla, že část (konkrétně 85 z 432 stran) doktorandské práce rumunského premiéra Victora Ponty vykazuje znaky plagiátorství, dle premiéra je však toto rozhodnutí „politicky motivované“ a stojí za ním Pontův politický soupeř, prezident Traian Băsescu. Premiér se proto rozhodl neodstoupit. Na plagiátorství jako první upozornil britský vědecký časopis Nature. Premiér Ponta však argumentuje tím, že tehdejší pravidla nevyžadovala citování, pokud byly zdroje uvedeny v literatuře.
Dnes probíhají na Islandu prezidentské volby
Podle posledních průzkumů má největší šanci vyhrát Ólafur Ragnar Grímsson, který by tak obhájil prezidentskou funkci. Ólafur Ragnar Grímsson je islandským prezidentem od roku 1996 a úřad tedy vykonává již 16 let, neboť byl třikrát znovuzvolen. Druhým kandidátem je islandská novinářka Thóra Arnórsdóttir.