Podle turecké tiskové agentury Anatolia byl ve čtvrtek zatčen pro svou údajnou účast na vojenském převratu v roce 1997 bývalý generál armády Ismail Hakki Karadayi, očekává se, že generál bude svědčit před soudem v Ankaře. Vyšetřování již bylo zahájeno v roce 2011 a vedlo k zatčení několika vojenských důstojníků. Generál Karadyi byl tehdy šéfem armádního štábu, když měl údajně vyvíjet tlak na odstoupení premiéra Necmettina Erbakana. Turecká armáda se dlouhodobě staví do role „ochranitele tureckého sekularismu“, premiér Erbakana měl mít „proislamistické tendence“.
Archiv rubriky: Náboženství
Nespokojenost sunnitů proti iráckému premiérovi neklesá
Irácký premiér šiítského vyznání Nuri Al-Maliki čelí kritice ze strany sunnitské opozice pro svou údajnou sektářskou politiku. Prezident na oplátku pohrozil použitím síly proti účastníkům již 10denních demonstrací, které probíhají ve městech Ramádí na západě Iráku a Samara na východě země, tedy v oblastech se sunnitskou většinou. Na začátku protestu stálo zatčení 10 členů ochrany ministra financí, kteří se hlásili k sunnitskému vyznání. Po odchodu amerických vojsk z Iráku v roce 2011 je moc v zemi neformálně rozdělena mezi několik komunit.
Boje mezi nigerijskou armádou a islamistickou skupinou si vyžádaly dalších 14 životů
Při přestřelce v nejlidnatější africké zemi ve městě Maiduguri byl zabit 1 voják nigerijské armády a 13 členů islamistické skupiny Boko Haram, která prosazuje na severu Nigérie islámské právo šaría. Boko Haram stále zintenzivňuje boj s nigerijskou vládou, od roku 2009 provedla řadu pumových atentátů a ozbrojených útoků, které si již vyžádaly přes 1000 životů.
Filipínský prezident podepsal zákon umožňující bezplatný přístup k antikoncepci
Po 14 letech byl na Filipínách schválen zákon umožňující bezplatný přístup k antikoncepci, který má snížit mateřskou úmrtnost. Proti zákonu, jehož v sobotu podepsal prezident Benigno Aquino, dlouhodobě protestovala katolická církev. Zákon by měl začít platit v polovině ledna, několik biskupů nicméně pohrozilo, že podá stížnost k Ústavnímu soudu. Filipíny mají nejvyšší míru porodnosti v regionu, na 80 % obyvatelstva se hlásí ke katolické víře.
Egypt schválil novou ústavu, prezident Mursi vyzývá k jednotě země
Volební komise v úterý potvrdila výsledky referenda o nové ústavě, která byla přijata 63 % hlasů s pouze třetinovou účastí. Po oznámení výsledků propukla demonstrace desítek Egypťanů, které zablokovaly jeden z hlavních mostů v Káhiře. Parlamentní volby se po schválení ústavy musí konat do dvou měsíců. Prezident Mursi vyzval občany k jednotě Egypta, kritici tvrdí, že se ústava zpronevěřuje revoluci, která svrhla exprezidenta Mubaraka.
Vyhlášení výsledků egyptského referenda se zpozdí, prošetřit se má obvinění z podvodu
V pondělí měla egyptská volební komise oznámit výsledky referenda o nové ústavě, proti níž protestovala opozice, která jí považuje za příliš islamistickou. Vyhlášení výsledků se zpozdí důsledkem vyšetřování, zdali referendum nebylo zmanipulované. Výsledky by nyní měly být oznámeny v úterý. Podle neoficiálních výsledků mělo více než 60 % Egypťanů podpořit novou ústavu, nicméně volební účast se pohybovala jen kolem 30 %. Návrh ústavy rozdělil egyptskou společnost.
V Iráku byla zatčena ochranka ministra financí
Irácké úřady při zátahu proti teroristům zatkly 10 bodyguardů iráckého ministra financí, který se hlásí k sunnitskému islámu. V provincii Anbar následně propukly sunnitské protesty. Irácký premiér Nouri al-Maliki je podle deníku Washington Post kritizován, že v domácí politice upozaďuje politiky ze sunnitské menšiny a snaží se koncentrovat moc v rukou většinových šíitů. Vláda premiéra Malikiho trvá na tom, že její kroky se drží platných zákonů a nemají žádný náboženský podtext. USA varovaly obě strany zdržení se veškerých činností, které by vedly k rozdmýchání náboženského násilí a které by mohly destabilizaci Iráku
Egyptská opozice zpochybnila referendum o ústavě
Podle BBC podpořilo v referendu kontroverzní návrh egyptské ústavy na 63 % voličů, účast nicméně měla být nízká – jen okolo 30 %. Oficiální výsledky by měly být oznámeny v pondělí. Hlavní opoziční strana Fronta národní spásy (NSF) však již v neděli prohlásila, že volba byla doprovázena podvody a porušováním zákonů. „Žádáme volební komisy, aby prošetřila nestandardní praktiky při hlasování předtím, než oznámí oficiální výsledky,“ uvedl mluvčí NSF Amr Hamzawy. Opozice si stěžuje mimo jiné na nedostatek dohlížejících soudců, pozdní otevírání volebních místností a snahy islamistů ovlivňovat voliče. Přesto se opozice v čele s NSF nechystá volbu zpochybnit. „Toto referendum není konec, je to pouze jedna bitva. My budeme pokračovat v boji za egyptský lid,“ prohlásil přední člen NSF Abdel Ghaffer Shokr.
OSN upozorňuje na podobu sektářského konfliktu v Sýrii
V Sýrii proti sobě stojí vládnoucí alávité a většinoví sunnité, na obou stranách jsou do konfliktu ještě zapojeni zahraniční bojovníci. Podle komisařů OSN pro vyšetřování válečných zločinů posilují i další povstalecké skupiny, které disponují silným zbrojním arzenálem. Sunnité se cítí být v Sýrii utlačováni alávitskou menšinou okolo prezidenta Bashara Assada, která je nyní u moci. Dalšími menšinami v zemi jsou křesťané a šíité. Adam Dieg, zvláštní komisař OSN pro prevenci proti genocidě, apeluje na všechny strany konfliktu, aby dodržovaly mezinárodní humanitární a lidská práva, která zakazují útoky na jednotlivce a skupiny založené na náboženské či etnické příslušnosti.
Církve nebudou osvobozeny od daní z příjmu při prodeji vráceného majetku
Vláda ve čtvrtek odsouhlasila návrh poslance Michala Doktora (Jihočeši 2012), podle něhož církve nemají být osvobozeny od daně z příjmů při prodeji vráceného majetku v rámci církevních restitucí. Ministerstvo financí s návrhem nesouhlasilo a argumentovalo, že převod majetku a jeho prodej je osvobozen od daně z příjmu již v restitučním zákoně z roku 1992, což podpořilo i ministerstvo kultury. Dle schváleného restitučního zákona církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun a během 30 let jim bude vypláceno 59 miliard korun. Platy duchovních přestanou být postupně hrazeny státem.
Irsko plánuje vydat zákon o omezené možnosti potratu
Irská vláda v úterý oznámila, že chce uzákonit omezenou možnost potratu, tedy že by potrat byl povolen, pokud by byl život matky v ohrožení. Vláda k návrhu zákona přistoupila v reakci na smrti 31leté Indky, která zemřela poté, co jí byla interrupce odepřena. Následně se irská společnost přiklonila k možnosti povolit částečně interrupci. Irská vláda sdělila, že nový zákon by měl zajistit jasnost a jistotu ve vztahu k procesu rozhodování o tom, zda je těhotenství rizikové a nebezpečné pro zdraví matky a kdy ne.
Egyptská krize pokračuje, prezident rozšířil pravomoci armádě
Egyptský prezident Mohammad Mursi vyzval armádu k udržování pořádku a bezpečnosti státních institucí do doby, než proběhne hlasování o nové ústavě. Násilné nepokoje v Egyptě vyvolaly dekrety prezidenta a právě návrh nové ústavy. Zatímco dekrety prezident Mursi zrušil, referendum o ústavě se má i nadále uskutečnit 15. prosince. Armáda má zajistit jeho průběh, nyní získala i právo zatýkat civilisty. V zemi vyvstávají obavy z dalších krvavých střetů. Prezident Mursi pozastavil i plánované zvýšení daní na prodej alkoholických nápojů, piva a cigaret, informoval o tom egyptský deník Al-Ahram.
Protesty v Egyptě pokračují, nasazena byla i armáda
Po nočních středečních střetech mezi příznivci a odpůrci egyptského prezidenta Mohammeda Mursího, které si vyžádaly 5 obětí, rozmístila egyptská armáda kolem prezidentského sídla tanky a obrněné transportéry. Armádní velitelé po poradě s prezidentem Mursím následně přikázali demonstrantům, aby celé prostranství vyklidili a kolem paláce byly rozestavěny barikády. Velitel jednotek generál Mohammed Zaki uvedl, že cílem bylo oddělit od sebe znepřátelené skupiny a zároveň ujistil veřejnost, že „proti Egypťanům nebude užito vojenské síly“. Prezident Mursí čelí stupňujícímu se domácímu i mezinárodnímu tlaku na zrušení dekretů, které rozšířily prezidentské pravomoci. Přes přetrvávající protesty rovněž trvá na referendu o návrhu nové ústavy, jenž se má uskutečnit 15. prosince.
Tuaregové chtějí jednotu Mali, jednali o tom ve Francii
Bilal Ag Chérif, představitel Tuaregů sjednocených v Národním hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), jednal v posledních listopadových dnech v Paříži o současné situaci v Mali, následně se přesunul na mírové rozhovory do Burkiny Faso. „Přišli jsme naslouchat a být vyslyšeni,“ řekl Bilal Ag Chérif. V dubnu vyhlásili Tuaregové nezávilost severu Mali za podpory Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao) a islámské militantní skupiny Ansar Dine, která je spojována s teroristickou Al-Kaidou. Ansar Dine následně převzala absolutní kontrolu nad oblastí a zavádí striktní výklad islámského práva šaría. Tuaregové jsou připraveni jednat s malijskou vládou i skupinou Ansar Dine, pokud přeruší kontakt s Al-Kaidou, aby společně obnovili jednotu Mali. Vyřešením politické krize by se podle Bilal Ag Chérif předešlo dalším útokům na civilisty.
Irové by zavedli právo na potrat v případě ohrožení života matky
Podle veřejného průzkumu by 8 z 10 Irů přistoupilo k zavedení nové legislativy umožňující potrat, jestliže je život matky ohrožen. Irská vláda chce do vánoc rozhodnout, zdali k revizi zákonu přistoupí. Kritici tvrdí, že to povede k uvolňování mravů, přestože již před 20 lety Nejvyšší soud rozhodl, že ženy mají právo na potrat v případě ohrožení jejich života. Ústava katolického Irska možnost potratu odmítá, pět předchozích vlád nevyjasněnou situaci legislativně neřešila. Strany napříč politickým spektrem nejsou v otázce práva na potrat jednotné.
Egypt čekají provládní demonstrace, rozdělení egyptské společnosti i nadále pokračuje
Příznivci prezidenta Mohammeda Mursiho na sobotu svolali do hlavního města Káhiry demonstraci na podporu prezidentských dekretů a nového návrhu ústavy, který v pátek schválil ústavodárný sbor. Protivládní demonstranti tvrdí, že ústava stojí příliš na islámském právu šaría. V neděli měl soud rozhodnout o tom, zdali je ústavodárný sbor legální a odpovídá složení egyptského obyvatelstva, ovšem na základě nových prezidentských dekretů nemůže žádný soudní orgán sbor rozpustit. Prezident Mursi dekrety obhajuje, mají jen podpořit přechod k demokracii. V pátek v ulicích Káhiry demonstrovaly tisíce lidí se slovy „chceme pád režimu“, který byl použit při demonstracích proti exprezidentu Husni Mubarakovi.
Ústavodárný sbor schválil návrh ústavy, očekává se vyhlášení referenda
Návrh ústavy nyní míří k prezidentu Mohammedu Mursi, který by měl vyhlásit referendum, ústava musí být schválena i občany. Sbor návrh ústavy schválil dříve, než soud mohl rozhodnout, jestli je složení ústavodárného sboru legální. Liberálové, levice a křesťané kritizovali rozložení sboru, v němž dominovali islámští členové. Základem nové ústavy se má stát islámské právo šaría, náboženská svoboda bude limitována ve prospěch muslimů, křesťanů a židů. Ústava omezuje vládu prezidenta na 2 čtyřletá funkční období.
Nigérie vypsala odměnu na informace o vůdci Boko Haram
Za informace, které povedou k dopadení vůdce militantní islamistické skupiny Boko Haram Abubakar Shekau, vypsala odměnu nigerijská armáda 317 000 USD. Skupina od roku 2009 zintenzivnila svůj boj s nigerijskou vládou na severu země, kde prosazuje zavedení islámského práva šaría. Abubakar Shekau je jeden ze tří nejvyšších představitelů Boko Haram, mezi další patří Abubakar Adam Kambar a Khalid al-Barnawi, kteří mají mít úzké vztahy s teroristickou skupinou Al-Kaidou.
Církevní restituce byly v České republice schváleny, ČSSD chce podat ústavní stížnost
Český prezident Václav Klaus nechal projít církevní restituce, které navracejí 17 církvím zabavený majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun a finanční prostředky ve výši 59 miliard korun, jež budou vypláceny během příštích 30 let. Zákon začne platit od 1.1.2013, přestože jej český prezident nepodepsal, ani nevetoval, čímž vyjádřil osobní nesouhlas s formou zákona. Opoziční ČSSD a KSČM se zákonem nesouhlasí, chystají proto ústavní stížnost.
Anglikánská církev v Africe má první biskupku
Ellinah Wamukoya byla vysvěcena na post biskupky v anglikánské církvi jako vůbec první žena na africkém kontinentě. Biskupka Wamukoya, která dříve působila předsedkyně městské rady ve svazijském hlavním městě Manzini, bude sloužit v malém království Svazijska. Její posvěcení přichází v době, kdy se ve Velké Británii vede diskuze, zdali anglikánská církev připustí ženy i na nejvyšších duchovních místech.
Islamisté chtějí v Sýrii vytvořit vlastní islámský stát
Islamistické rebelské skupiny v syrském městě Aleppo odmítly opoziční vládu a požadují vznik samostatného islámského státu. „Vyjadřujeme náš odmítavý postoj k tzv. spikleneckému projektu národní aliance. Jednomyslně jsme se shodli na společném vytvoření islámského státu,“ uvedla skupina ve videu. Představitel opoziční koalice Moaz al-Khatib reagoval vzápětí s tím, že bude chtít s rebely jednat o „spolupráci v zájmu syrského lidu“.
Koptský papež Tawadros II. byl oficiálně korunován
Nový papež koptských křesťanů Tawadros II. byl v nedeli korunován během slavnostního obřadu v egyptské Káhiře. Ceremonie se zúčastnil i egyptský premiér Hisham Qandil a představitelé Muslimského bratrstva. Po svržení prezidenta Husni Mubaraka se koptští křesťané, kteří tvoří až 10 % egyptské společnosti, stali cílem několika útoků. Papež Twadros byl jmenován hlavou koptské církev po zesnulém papežovi Shenouda III., jenž zemřel v březnu letošního roku.
Austrálie provede celonárodní vyšetřování zneužívání dětí
Australská premiérka Julia Gillard oznámila rozšíření Královské komise, která provede celonárodní vyšetřování sexuálního zneužívání dětí. Zákonodárci ke kroku přistoupili po sérii obvinění ze zneužívání dětí římskokatolickou církví, vyšetřovány budou ale i neziskové organizace a státem poskytovaná péče. Opozice s vyšetřováním souhlasí, ale dodává, že by se neměla zaměřovat pouze na katolickou církev. Katolická církev se za nařčení, kdy po dobu 35 let měli křesťanští kněží zneužívat děti, omluvila.