Tisíce demonstrantů se na konci minulého týdne sešly na egyptském Tahrir Square, kde vyzvaly prezidenta Mohameda Mursi k zavedení islámského práva šaría. V Egyptě nyní vzniká nová porevoluční ústava, ve společnosti se vede debata ohledně role islámu v ní. Salafisté požadují okamžité zavedení práva šaría, největší muslimská strana Freedom and Justice Party (FJP) chce její postupné zavedení, naopak koptští křesťané, kteří tvoří až desetinu věřících v Egyptě, jeho zavedení odmítají. Mnozí Egypťané podle CNN nicméně říkají, že země se má zabývat snižováním chudoby a nezaměstnanosti, včetně ekonomického zotavení, nikoliv rolí islámu v politickém systému.
Archiv rubriky: Náboženství
Ministr spravedlnosti v Malawi mění názor, účinnost zákona proti homosexualitě i nadále trvá
Tento týden oznámil ministr spravedlnosti Raplh Kasambara, že účinnost zákona proti homosexualitě byla pozastavena, dokud nebude zřejmé, že zákon neodporuje ústavě. Po vlně kritice ze strany křesťanských církví mění ministr Kasambara názor a tvrdí, že i nadále bude homosexuální jednání trestné, neboť odporuje základním křesťanským hodnotám. „Žádné podobné prohlášení neproběhlo a není zde žádná diskuze o stejnopohlavním manželství,“ uvedl ministr Kasambra. Homosexualita je trestná ve většině afrických zemí, Malawi zákon plánovalo zrušit, aby nepřišlo o mezinárodní finanční pomoc.
Koptská církev má nového papeže, stal se jím biskup Tawadros
Největší křesťanská minorita na Blízkém východě má nového papeže, po smrti papeže Shenouda III. byl v neděli vylosován biskup Tawadros. Ceremoniál proběhl v Katedrále sv. Marka v egyptském hlavním městě, kde chlapec se zavázanýma očima vybral jedno ze tří jmen, neboť podle koptských křesťanů má být výběr nového papeže pouze v rukou boží. Biskup Tawadros bude papežem jmenován 18. listopadu, stane se tak již 118. papežem od vzniku církve. Papežem se podle tradice může stát jen muž, který dosáhl více než 40 let, pochází z Egypta, žije v celibátu a nejméně 15 let strávil v klášteře. Koptská církev, k jejíž víře se hlásí na 10 % egyptské společnosti, dlouhodobě kritizuje egyptskou vládu z potlačování a uznávání pouze islámu jako hlavního náboženství. Od nového papeže se očekává zmírnění napětí mezi kopty a muslimy po svržení prezidenta Husni Mubaraka a vítězství Muslimského bratrstva ve volbách.
V Egyptě se připravuje volba na koptského papeže
V březnu zemřel ve věku 88 let koptský papež Shenouda III., nyní Rada koptských křesťanů má v Egyptě vybrat jeho nástupce, který se stane 118 hlavou koptských věřících. Papež Shenouda III. stál v čele koptské církve čtyři desetiletí. Rada vybere tři jména, z nichž dítě se zavázanými očima 4. listopadu jednoho náhodně vybere. Nový koptský papež bude následně jmenován 18. listopadu. Rada koptských křesťanů volí z pěti kandidátů: pátera Pachomios al-Syriani, biskupa Raphael, pátera Rapheal Ava Mina, pátera Seraphim al-Syriani a biskupa Tawadros. Koptská církev čítá na 16 milionů členů a tvoří 10 % egyptské společnosti.
Vojenskou intervenci na sever Mali po Francii podpořilo i Německo
V pondělí německá kancléřka Angela Merkel řekla, že by Německo mohlo hrát nemalou roli při vojenské intervenci na sever Mali, který po březnovém převratu a svržení prozatímní vlády ovládly islamistické skupiny v čele s Ansar Dine, jež bývá spojována s teroristickou skupinou Al-Kaidou. „Demokratické státy nemohou akceptovat, že mezinárodní terorismus najde bezpečný úkryt na severu Mali. Víme, že malijská armáda je slabá, potřebuje vnější pomoc a podporu, proto nad evropskou misí v podobě materiální a logistickou podpory lze uvažovat,“ uvedla kancléřka Merkel. Již v červnu Hospodářské společenské západoafrické států (ECOWAS) a Africká unie (AU) požádaly OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever Mali, o níž požádala samotná malijská vláda, OSN dala v říjnu společenství 45 dnů na předložení podrobného plánu operace.
Egyptský soud bude posuzovat legálnost ústavodárného sboru
Příští úterý 23.10. rozhodne egyptský soud, zdali ústavodárný sbor, který má za úkol sepsání nové ústavy, je legální. V ústavodárném sboru usedá sto členů, převážně islámského vyznání. Vznik nové ústavy je v současnosti hlavním bodem severoafrické země v přechodu od autoritářského režimu exprezidenta Husni Mubaraka k demokracii. Sepsání ústavy ale doposud bránily spory mezi islamisty, sekularisty a liberály. Soud má nyní rozhodnout, zdali složení sboru odpovídá rozložení obyvatelstva země. Již v dubnu rozpustil soud předchozí ústavodárný sbor, rovněž pod vedením islámských představitelů. Pokud by soud ke stejnému kroku přistoupil i nyní, musel by prezident Mohamed Mursi jmenovat nový. Návrh nové ústavy zveřejnil sbor minulý týden, mezinárodní organizace vyjádřily znepokojení nad rolí islámu v právním řádu, postavení žen, svobody projevu a náboženských skupin. Ke kritice návrhu ústavu se připojil i soudce nejvyšší soudu Maher El-Beheri.
V Tanzanii bylo zatčeno 126 lidí, sílí obavy z náboženských nepokojů
Policie zadržela 126 lidí po sérii útoků na křesťanské kostely v hlavním městě Dar es Salaam. Důvodem zdemolování a zapálení pěti kostelů Muslimy stojí neshoda mezi dospívající chlapci, z nichž jeden měl znesvětit Korán. Prezident Jakaya Kikwete vyzval společnost k náboženské toleranci. Muslimský duchovní Sheikh Alhadi Musa, který je předsedou místního Mezináboženského výboru, odsoudil útoky a apeloval občany, že za nerozvážnost jednoho člověka nemohou všichni Křesťané. Místní představitelé obou náboženství chtějí nyní vést dialog, aby se předešlo dalším konfliktům.
Human Rights Watch: Islamistická Boko Haram by mohla být souzena za zločiny proti lidskosti
Během útoků militantní islamistické skupiny Boko Haram v Nigérii zemřelo během tří let nejméně 2800 lidí. Podle lidsko-právní organizace Human Rights Watch (HRW) by skupina za zločiny proti lidskosti mohla stanout před Mezinárodním trestním soudem (ICC) v Haagu, neboť jejich útoky lze označit „za úmyslné etnické a rasové činy“. Boko Haram na severu Nigérie prosazuje vytvoření islamistického státu, v jehož právním řádu by bylo zakotveno islámské právo šaría. HRW rovněž obvinila část nigerijské policie a armády (JTF) z „fyzického týrání, tajného zadržování, vydírání a vypalování domů“. Vláda před časem potvrdila mírové rozhovory s některými členy Boko Haram, to ale skupina rezolutně popřela. Na začátku října bylo zatčeno několik úředníků, kteří měli předávat informace militantní islamistické skupině.
Islamisté na severu Mali podle OSN porušují práva žen a rekrutují dětské vojáky
Podle náměstka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivana Simonovice islamističtí rebelové, kteří krátce po vojenském převratu v březnu letošního roku vyhlásili nezávislý stát Azawad a deklarovali kontrolu nad dvěma třetinami malijského území, si „kupují loajalitu“ obyvatel tím, že ruší daně a platí za každého nového člena, který se přidá k jejich boji. Mali patří mezi nejchudší země světa, kde polovina obyvatel žije za méně než 1,25 USD na den. Islamisté zavedli v ovládaných oblastech islamistické právo šaría. „Porušování lidských práv je stále systematičtější. Zavedli extrémní verzi práva šaría, takže obyvatelstvu je porušována řada lidských práv, především práv žen,“ uvedl Simonovic. Běžnou součástí se stala nucená manželství, kdy je žena prodávána za méně než 1000 USD, mnohdy opakovaně. Podle Simonovic jde o skrytý obchod s lidským masem, zahrnující nucenou prostituci a znásilnění. Za rekrutování dětského vojáka lze získat až 600 USD. Nestabilita v Mali zhoršuje bezpečnostní a humanitární situaci v oblasti Sahelu, kde miliony lidí trpí hladomorem důsledkem sucha. Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) a Africké unie (AU) požádala již dříve o mandát k vojenské intervenci na severu Mali, o níž i vláda oficiálně požádala, Rada bezpečnosti OSN ale mandát doposud zvažuje.
Spojené státy americké požadují, aby se Rwanda oficiálně zřekla podpory rebelů M23
Středoafrická země se musí podle USA oficiálně zřeknout narčení z podpory a vyzbrojování rebelů v tzv. Hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntaganda, kteří působí na východě Demokratické republiky Kongo. Zemi k tomu vyzval americký náměstek ministra zahraničí pro Afriku Johnnie Carson. Rwanda popřela obvinění vlády sousední Demokratické republiky Kongo, že by měla s podporou rebelů cokoliv společného. Rwandský prezident Paul Kagame a jeho konžský protějšek Joseph Kabila se setkali na jednání Valného shromáždění OSN, které se konalo minulý týden, ovšem k žádné dohodě a uklidnění vztahů nedošlo. Podle prezidenta Kagame „bude řešení krize i nadále nemožné, pokud mezinárodní společenství bude problém definovat chybně“. Nemalou roli Rwandy v konfliktu na východě Demokratické republiky Kongo potvrdila i zpráva OSN. Demokratická republika Kongo následně požádala OSN o uvalení sankcí na Rwandu. Středoafrická země důsledkem obvinění z podpory rebelů přišla i o část americké pomoci v hodnotě 200 000 USD a Nizozemsko zcela zastavilo tok finančních prostředků do země ve výši 6,15 milionů USD. Konflikt na východě Demokratické republiky vyhnal statisíce lidí ze svých domovů. Na vůdce Hnutí M23 Bosco Ntagandu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač pro válečné zločiny.
V Nigérii bylo zatčeno několik úředníků armády, měli předávat informace militantní Boko Haram
V neděli bylo v severovýchodním nigerijském státě Borno zadrženo několik úředníků armády, které policie podezřívá z předávání informací militantní islamistické skupině Boko Haram. Úředníky udal bývalý pracovník imigračního úřadu, jenž byl zatčen minulý měsíc a který se doznal, že je členem Boko Haram. Jméno úředníka policie tají. Podle mluvčího armády v severovýchodním státu Borno Sagir Musa se měl úředník podílet na teroristických útocích ve státech Borno a Yobe. Militantní skupina prosazuje na severu Nigérie islamistické právo šaría. Jen v letošním roce zemřely stovky lidí důsledkem útoků Boko Haram. Militantní skupina je spojována s teroristickou skupinou Al-Kaida.
Bangladéš obvinila uprchlíky z barmské muslimské menšiny Rohingya ze spoluúčasti na útocích vůči buddhistickým klášterům na jihovýchodě země
Podle bangladéšských vládních představitelů se příslušníci barmské muslimské menšiny zúčastnili nepokojů na jihovýchodě země, které propukly poté, co radikální islamisté objevili fotku spáleného Koránu na facebookovém profilu mladého buddhisty. Na jihovýchodě země, blízko hranic s Barmou, bylo podle informací policie napadeno a vypáleno více než dvanáct buddhistických klášterů a svatyň a více než 50 domácností patřící buddhistickým rodinám. Útoky na zástupce buddhistické menšiny, která v Bangladéši tvoří méně než 1% z celkových 150 milionů obyvatel, jsou jedním z největších případů sektářského násilí v Bangladéši za posledních několik let. Barmští Rohingyové jsou ve své domovině terčem útoků ze strany buddhistického obyvatelstva ve státě Rakhine, které kulminovaly letos v červnu. Bangladéš ani Barma však jejich status oficiální menšiny neuznávají.
Nigerijská armáda deklaruje smrt 35 členů militantní Boko Haram
Nejméně 35 islamistů z militantní skupiny Boko Haram zemřelo na severovýchodě země po střetu s armádou, dalších více než 60 členů zadržela armáda v nigerijských státech Adamawa a Yobe. Zásah armády proběhl z neděle na pondělí, v hlavním městě státu Yobe, v Damaturu, byl uložen zákaz vycházení. Město Damaturu patří mezi nejčastější cíle skupiny Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaría. Při útocích Boko Haram zemřelo ve střední a severní Nigérii od roku 2010 na 1400 lidí.
Francie z bezpečnostních důvodů v pátek zavřela svá velvyslanectví ve 20 zemích
Poté, co satirický časopis Charlie Hebdo ve středu zveřejnil karikatury proroka Mohameda, francouzská vláda z bezpečnostních důvodů uzavřela svá velvyslanectví ve 20 zemích. Očekává totiž, že největší protesty a nepokoje v souvislosti s obsahem časopisu by mohly nastat po pátečních modlitbách. Ke kauze se vyjádřil i francouzský premiér Jean-Marc Ayrault, jenž uvedl, že svoboda slova je ve Francii prioritou a pokud někdo nesouhlasí s obsahem časopisu, může problém řešit právní cestou.
Pákistán: armáda zakročila proti stovkám demonstrantů
Pákistánská armáda dnes v Islámábádu za použití slzného plynu a výstražné střelby zakročila proti stovkám demonstrantů, povětšinou studentů, kteří se shromáždili v blízkosti enklávy, ve které jsou situované ambasády Spojených států a dalších západních zemí. Americké ministerstvo zahraničí v reakci na pokračující protesty na území Pákistánu důrazně varovalo americké občany před cestováním do této země a zároveň varovalo Američany nacházející se přímo na území Pákistánu před možnými útoky na jejich osobu. Nepokoje v Islámábádu jsou pokračováním vlny protestů v převážně muslimských zemích, kterou vyvolalo zveřejnění filmu zesměšňujícího islám a proroka Mohameda.
V západočínské provincii Sichuan se upálili dva tibetští mniši
Incident se odehrál v pondělí ráno v blízkosti buddhistického kláštera Kirti, který se v posledních letech stal jedním z hlavních center protestů proti čínskému náboženskému útlaku v západní Číně. Podle zdrojů z organizace Free Tibet a rádia Svobodná Asie jsou obětmi dva mladí mniši z tohoto kláštera ve věku 17 a 18 let. Celkový odhad počtu osob, které se na protest proti čínské politice na území bývalého státu Tibet od masových protestů tibetských mnichů v roce 2009 upálily, tak stoupl na 51. Podle zpravodajské agentury BBC však může být nepřesné, neboť zahraniční novináři mají do oblasti zakázaný přístup.
Organizace Human Rights Watch kritizuje Čínu za nucenou deportaci uprchlíků z barmského státu Kachin
Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) Čína minulý týden donutila k návratu do etnickým konfliktem zmítané provincie Kachin na severu Barmy přibližně jeden tisíc uprchlíků. Podle zdrojů HRW existují plány na deportaci dalších 4 tisíc uprchlíků, kteří se v tuto chvíli nacházejí v provizorních uprchlických táborech v jihočínské provincii Yunnan. Organizace vyzvala Čínu k zastavení deportací a k respektování mezinárodních právních závazků. Boji, které vypukly v provincii Kachin na severu Barmy mezi Barmskou armádou a vzbouřeneckou Kachinskou nezávislou armádou v létě minulého roku, bylo postiženo několik desítek tisíc lidí. Konflikt podle odborníků znamená prozatím největší zkoušku pro novou barmskou civilní vládu a její reformní snahy.
Barma zahájí samostatné vyšetřování červnových nepokojů v zemi
Barma sestavila vyšetřovací komisi, která se bude zabývat průběhem nepokojů a útlaku muslimské menšiny Rohingya. Informoval o tom ve svém prohlášení barmský prezident Thein Sein. Komise bude mít celkem 27 členů a budou v ní přítomni jak zástupci odlišných politických stran, tak náboženských uskupení. Závěry vyšetřování by měly být známy během září. Mluvčí generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona uvedl, že od šetření komise jsou očekávány především takové výsledky, který umožní zemi vypořádat se s elementárními příčinami tohoto konfliktu.
Počet uprchlíků z jižní Indie překročil hranici 15 tisíc osob
Indický premiér Manmohan Singh opakovaně vyzval obyvatele země k zachování klidu a míru. Podle informací oficiálních úřadů je atmosféra strachu vyvolána především falešnými informacemi o útocích, které jsou šířeny prostřednictvím sms zpráv a dalších sociálních médií. Podle odhadů tak jihoindickou metropoli Bangalore a přilehlé oblasti opustilo již více než 15 tisíc osob, jedná se o původní obyvatele severovýchodního státu Assam, kteří na jih Indie přišli především ze studijních a pracovních důvodů. Tendence opustit jih země se rozšířila také do dalších oblastí, a to především do města Chennai, ležícího ve státě Tamil Nadu, a také do severně od Bangalore ležícího města Pune. Indické železnice i nadále vypravují speciální vlaky mířící na sever.
Z jihoindického města Bangalore a přilehlých oblastí prchají tisíce obyvatel
Jedná se o původní obyvatele severovýchodního státu Assam, kteří na jih ze emigrovali z důvodu dlouhodobých konfliktů mezi domorodou etnickou skupinou Bodo a muslimskými přistěhovalci z Bangladéše. Poté, co mělo včera dojít v přilehlém městě Mysore k napadení 22-letého studenta z Tibetu, spustila se vlna strachu, která vyvolala v příslušnících tohoto severovýchoního státu rozhodnutí okamžitě opustit město. V jejím důsledku bylo během včerejšího dne podle informací indických železnic prodáno na 5 tisíc jízdenek a hlavní nádraží v Bangalore tak zůstalo ochromeno. Hlavní ministr státu Karnataka, jehož je Bangalore hlavním městem, uvedl, že nikomu ve městě nehrozí žádné nebezpečí a zaručil se za poskytnutí ochrany všem jeho obyvatelům. Úřady také poslaly všem obyvatelům sms zprávy, ve kterých upozorňují, že k dalším napadením nedošlo a vyzývají k zachování klidu. V Bangalore žije přibližně 250 z celkových 300 tisíc původních obyvatel Assamu, přičemž se jedná především o studenty a migranty za prací. Již v minulosti bylo zaznamenáno několik podobných případů rasově motivovaných napadení.
Egypt bude žádat o navýšení půjčky
Podle ministra financí Mumtaz al-Saeeda bude Egypt na rozhovorech se zástupci Mezinárodního měnového fondu (MMF) žádat o navýšení půjčky z původních 3,2 miliard USD na 4,8 miliard USD, přestože původní půjčka ještě nebyla schválena. Další kolo jednání, tentokráte s nově zvoleným prezidentem Mursi, se má v Egyptě konat tento měsíc. Ministr financí zároveň dodal, že země požádala USA o grant v hodnotě 500 milionů USD na podporu státního rozpočtu.
Saudská Arábie poskytne barmské muslimské menšině Rohingya finanční pomoc o velikosti 50 milionů USD
Saudskoarabský král Abdullah bin Abdul Aziz Al Saud nařídil poskytnutí finanční pomoci barmské muslimské menšině na základě zpráv organizací na ochranu lidských práv, které upozornily na pokračující útlak menšiny Rohingya ze strany barmských bezpečnostních sil. Násilnosti začaly narůstat během červnových nepokojů mezi buddhistickou většinou a muslimskou menšinou v barmském státě Rakhine a vyžádaly si na 77 obětí. Podle studií organizací Human Rights Watch a Amnesty International se Rohingyové stali terčem masového zatýkání, zabíjení a znásilňování. V Barmě žije až 800 tisíc příslušníků této skupiny, kteří však nejsou vládou uznáváni jako oficiální menšina.
V Číně bylo odsouzeno 20 lidí obviněných z terorizmu
Kromě toho byli obžalováni z výroby výbušnin, šíření náboženského extremizmu a osnování svaté války. Ačkoliv čínské úřady neposkytly informace o etnicitě odsouzených, podle jejich jmen jde o Ujgury, muslimské etnikum žijící v některých čínských provinciích. V červenci 2009 došlo ve městě Urumqi k nepokojům mezi majoritním čínským obyvatelstvem a minoritním ujgurským etnikem, při kterých zemřelo více než 200 lidí. Ujgurové se dlouhodobě pokoušejí osamostatnit, či alespoň získat omezenou autonomii, čemuž se čínské úřady brání.