Ratingová agentura Moody´s se stejně jako americký tisk dívá na závěr pátečního summitu dost skepticky. Americká media popsala stávající situaci unie jako neustálou „jistotu o nejistotě“. Podobných summitů, kdy se měly dohodnout klíčové kroky, bylo již mnoho. K dojmu přispěl zmařený pokus o jednotnou fiskální unii platící pro všechny členské státy, kterou vetovala Velká Británie. Většina ekonomů, v čele s představitelem Mezinárodního měnového fondu, hodnotí summit jako jistý posun, ne však jako očekáváné řešení krizové situace. Agentura má tak v úmyslu v první čtvrtině roku 2012 znovu posoudit ratingy celé EU.
Archiv rubriky: Ekonomika
Bulharský prezident vetoval návrh na reformu penzijního zákona
Prezident Parvanov připustil, že má bulharská ekonomika své problémy v souvislosti se současnou finanční krizí. Odmítl však, že by posunování limitu pro odchody do penze nějak pomohlo ulehčit státnímu rozpočtu. Prezidentem vetovaný návrh zákona byl navíc v rozporu s parametry penzijní reformy schválenými minulý rok.
Areva očekává propad hluboko do červených čísel
Francouzská státní společnost na výrobu jaderných reaktorů očekává podle tamního ministra průmyslu Erica Bessona ztrátu hodnoty svých aktiv zhruba na úrovni 1 miliardy eur. Důvodem je podle vedení společnosti plánovaný odklon mnoha evropských vlád od jaderné energetiky po japonské katastrofě. Francouzský gigant prý ale nebyl stoprocentně v pořádku ani před tímto obdobím. Bližší detaily budou spolu s novou strategií společnosti uveřejněny příští týden.
Šest států mimo eurozónu podpoří Společenství rozpočtové stability v rámci EU
Konkrétně se jedná o Dánsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko. Celá iniciativa má tak v rámci evropské sedmadvacítky podporu 23 států. Velká Británie a Maďarsko jsou zatím největšími odpůrci tohoto kroku, kteří se k této skupině odmítli přidat. Česká republika pak zatím váhá, neboť koaliční vláda se od eurozóny spíše distancuje, zatímco socialistická opozice volá po solidaritě.
S&P varuje evropské pojišťovací společnosti před snížením ratingu
Důvodem je podle vyjádření vedení ratingové agentury současná finanční situace v eurozóně. Mezi patnácti nejohroženějšími společnostmi jsou například Allianz, Aviva, Axa, Generali a Mapfre. Varování ze strany Standard & Poors přichází po již dříve avizovaném možném snížení ratingu 15 ze 17 členských zemí eurozóny.
Nové odhady tvrdí, že Velká Británie zůstane v opozici sama
Během dnešního jednání na bruselském summitu, jehož stěžejní otázkou je zavedení nových protikrizových opatření posilujících unijní integraci, se názory na podporu nového projektu mění z hodiny na hodinu. Podle nejnovějších informací se kromě 17 států eurozóny rozhodlo konečný návrh podpořit dalších 9 států unie. Jako jediná tak zbývá Velká Británie, která využila práva veta. Britským stěžejním argumentem zůstává sledování národních zájmů, které by byly v rámci nové dohody o zachráně eura potlačeny.
Toyota očekává čistý zisk 2,3 miliardy dolarů
Největší světový výrobce automobilů zmenšil svoje odhady na polovinu kvůli výpadkům zásobování zapříčiněným rozsáhlými povodněmi v Thajsku. Kvůli těmto problémům byla omezena nebo úplně zastavena výroba automobilů této značky v deseti zemích. Podíl na menším čistém zisku společnosti nese i vlna tsunami, která Japonsko postihla v březnu tohoto roku.
Německý export poklesl více než se očekávalo – o 3,6%
Příčinou je podle ekonomů slábnoucí poptávka jihoevropských krizí zmítaných trhů. Tento meziměsíční pokles je pro zemi největší za posledních šest měsíců. Zmenšení zaznamenal i německý dovoz, a to přibližně o 1%, což ukazuje na slábnoucí poptávku i v samotném Německu. Podobný osud podle analytiků čeká i Francii, jejíž průmyslová výroba i odbyt zaznamenaly minulý měsíc téměř nulový růst.
Moody´s snížila rating tří největších francouzských bank
Agentura Moody´s snížila bankovním institucím Credit Agricole a BNP Paribas rating z úrovně Aa2 na Aa3 a bance Societe Generale z Aa3 na A1. První a poslední jmenovanou banku přitom snížení ratingu touto agenturou postihlo již v září. Vedení Moody´s odůvodnilo tento krok tím, že došlo ke zhoršení likvidity a podmínek financování všech tří výše zmíněných institucí, přičemž prý ani do budoucna nic nenasvědčuje tomu, že by se situace těchto bank měla nějak zlepšit.
Původní 23 členná podpora nové evropské dohody se zmenšuje
Ještě nad ránem 23 z 27 členů Evropské unie vyjádřilo souhlas s novou dohodou nabízející řešení krize státních rozpočtů eurozóny. K Velké Británii, jež návrh razantně zamítla, se teď však připojily další státy nepatřící do zóny jednotné měny. Stanovisko k nové smlouvě musí být dle většiny zbývajících 9 zemí EU projednáno s vládami každého daného státu. Může se tak stát, že konečný návrh podpoří pouze 17 členských států. Dle slov českého premiéra Petra Nečase Česká republika připojení k mezistátní smlouvě o záchraně eura teprve zvažuje.
Evropská Unie dosáhne dohody bez podpory Velké Británie
23 unijních zemí, včetně všech 17 států eurozóny na dnešním bruselském sumitu podpořilo francouzsko- německý návrh větší integraci národních ekonomik a přísnější kontrolu nad vládními rozpočty. Za porušení smlouvy budou státům vyměřovány sankce. Britský premiér David Cameron trvá na výjimkách pro Británii v řadě finančních regulací. Změny nebudou zajištěny Lisabonskou smlouvou, ale novou dohodou mezi vládami členských států. Britský premiér dohodu nepodepsal. Ačkoliv doufá v zlepšení situace eurozóny, dle jeho slov není smlouva pro Velkou Británii výhodná. Nová dohoda by měla vstoupit v platnost koncem března 2012.
Česko otálí s možnou finanční pomocí eurozóně
Dle premiéra Petra Nečase není Česká republika nadšená z finanční pomoci eurozóně, kterou by poskytla v rámci půjčky pro Mezinárodní měnový fond (MMF). Premiér toto řešení však zcela nevyloučil. Česko by tento plán stál zhruba 3,5 miliardy eur. Francie a Německo opakovaně vyzývají státy Evropské unie k větší solidaritě. O možné výpomoci se bude jednat na zítřejším summitu.
Ruský prezident Medvěděv: Evropská unie musí řešit krizi sama
Během dvoudenní návštěvy Prahy ruský prezident formuloval své stanovisko ke krizi eurozóny. Dle jeho názoru si musí Evropská unie poradit se stávající situací sama, bez ohledu na dary z různých zdrojů. Zásadním problémem unie je dle něj fakt, že stejnou měnu používají ekonomiky na různém stupni rozvoje. V rámci svých závazků k Mezinárodnímu měnovému fondu je však Rusko odhodlané se řešení krize účastnit.
Francouzský prezident Sarkozy: Evropská unie nikdy neměla blíž k dezintegraci
Prezident Sarkozy se také zmínil o tom, že i když vyváznutí z krize bude trvat řadu let, k jejímu úspěchu je bezpodmínečně nutná větší integrace unijních členů. Dle jeho proslovu ve Štrasburku před několika týdny, stojí Evropa na pokraji nového dvourychlostního systému. První částí by se v budoucnu mohlo stát více federalizované jádro jednotné měny, druhou pak státy s vlastní měnou. Tato situace je však dle prezidenta nežádoucí a odporuje unijnímu mottu „jednota v rozmanitosti“. Francouzský prezident dále označil stávající situaci za jednu z nejzávažnějších v dějinách Evropy, kdy je nutné, aby státy potlačily své národní zájmy a byly solidární s problémovými regiony. Předseda Evropské centrální banky Mario Draghi opětovně vyzval členské státy ke snížení půjček a reformám hospodářství, nezmínil se však o žádné možné finanční pomoci ze strany ECB.
ECB pravděpodobně sníží úrokové sazby v eurozóně
Ty by měly podle prvních údajů spadnout na úroveň 1%. Tyto spekulace se šíří spolu s těmi o připravování záchranného balíčku ze strany ECB pro italskou vládu. Podle mnohých je ale „italský problém“ příliš velký na to, aby byl zachráněn ostatními členskými státy. Na v současné době probíhajícím dvoudenním summitu EU by také mělo dojít ke změně pravidel týkajících se zadlužování vlád členských států. Jejich půjčky by nově nesměly překročit hranici 3% HDP. Představitelé členských zemí dále doufají, že naleznou společné řešení pro rozšíření kapacity Evropského fondu finanční stability, která v současnosti čítá 440 miliard euro.
Čína se otevírá zahraničním investorům
V roce 2009 čínská vláda odmítla nabídku společnosti Coca-Cola na převzetí firmy na výrobu nápojů China’s Huiyuan Juice Group v hodnotě 2,4 miliardy dolarů kvůli obavám o budování konkurence na domácím trhu. Dnes však čínští představitelé schválili nabídku společnosti Nestlé v hodnotě 1,7 miliard dolarů, za které švýcarská firma požaduje 60% podíl na společnosti Hsu Fu Chi International. Tato dohoda společně s několika menšími signalizuje možnou změnu čínského postoje k zahraničním investicím.
Laoská vláda opět pozastavila projekt hydroelektrárny na řece Mekong
Důvodem pro pozastavení této monstrózní přehradní stavby je prý nutnost provedení dalších ekologických výzkumů. Hydroelektrárna v provincii Xayaburi má být prvním přehrazením hlavního proudu dolní části řeky Mekong. Laoská vláda má v plánu zde vyprodukovanou elektrickou energii v budoucnu exportovat do sousedního Thajska. Proti stavbě však stojí Kambodža a Vietnam, jejichž představitelé tvrdí, že přehrada negativně ovlivní životy milionů lidí žijících dále po proudu. Odpůrci výstavby navíc argumentují tím, že by tento projekt v hodnotě 3,5 miliardy dolarů mohl spustit lavinu podobných projektů, které by zničily křehký ekosystém řeky a jejího okolí.
Americké trhy dnes uzavíraly vysoko navzdory obavám panujícím v eurozóně
Americké akcie v posledních hodinách čtvrtečního obchodování smazaly ztráty za poslední období, a to i navzdory obavám o to, zda-li v současné době probíhající summit EU přinese řešení nynější krize, jež by uklidnilo právě rozkolísané trhy. Této skutečnosti napomohla i zpráva amerického Fedu, který hovoří o navracení důvěry amerických spotřebitelů a jejich opětovné „chuti utrácet“. Za čtvrtek si polepšily všechny významné indexy jako Dow Jones a S&P. Téměř beze změny však zůstal Nasdaq.
Hospodářský růst Brazílie ve třetím čtvrtletí stagnoval
Podle vyjádření tamního statistického úřadu byl v porovnání s minulým čtvrtletím růst HDP takřka nulový. Brazilská vláda pro letošek očekává růst ekonomiky na úrovni 3,5%, zatímco se tato hodnota v minulém roce pohybovala na 7,5%. V reakci na tento fakt snížila brazilská centrální banka diskontní sazbu na 11% z původních 12,5%, aby tím podpořila opětovný vzestup ekonomiky. Brazílie má ale i nadále nejvyšší diskontní sazbu ze zemí společenství G20.
CELAC žádá USA o otevření trhu pro Kubu
Členské státy nově vzniklé organizace CELAC ( Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeños) žádají Spojené státy, aby zrušily obchodní embargo uvalené na Kubu, které je v platnosti od roku 1962. Podle zveřejněného dokumentu kvůli tomuto zákazu kubánská ekonomika a obchod „velmi a naprosto neomluvitelně trpí“ a celá situace tak ohrožuje svobodu obyvatel Kuby. USA se k tomuto prohlášení zatím nevyjádřilo.
Předseda Evropské rady: „Změny smluv možná nejsou nutné“
Po pondělním ohlášení návrhu německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho na změnu smlouvy o Evropské unii, která by pomohla hlídat státní rozpočty zadlužených zemí, předseda Evropské rady Herman Van Rompuy naznačil, že to nebude nutné. Místo toho nabízí jakousi rychlou „fiskální dohodu“, která by nepotřebovala zdlouhavé ratifikování ve všech 27 zemích EU.
Řecký parlament většinou hlasů přijal návrh nového rozpočtu
Pokud bude úsporný rozpočet úspěšně realizován, měl by zvýšit důvěryhodnost země u investorů. Hlavním důvodem, proč návrh podpořila opozice, je prý nutnost zachránit zemi před okamžitým bankrotem. Řecko si do budoucna klade ambiciozní cíle snížit zadlužení země k roku 2020 na 120% HDP. Hlasování bylo doprovázeno demonstracemi v aténských ulicích.
Britský premiér David Cameron hrozí nepodepsáním změn smlouvy o EU
Britský premiér se vyjádřil k chystaným změnám, ke kterým směřují rozhovory mezi Francii a Německem, negativně. Pokud nebudou v nových smlouvách o Evropské unii zajištěny zájmy jeho země, změnu zablokuje. Nejdůležitější je, dle něj, přesto najít východisko z krize eurozóny.