Irský ministr financí Michael Noonan oznámil, že vláda seškrtá své výdaje o celou miliardu eur. Zvýšení příjmu státního rozpočtu by mělo fungovat díky změně horní sazby DPH z 21% na 23%. Sazba daně z příjmu zůstane beze změny. Řešení krize eurozóny je teď pro irskou vládu zásadní – pokud se nepodaří zamezit růstu deficitů státních rozpočtů, Irsko nemá šanci na zlepšení své ekonomické situace.
Archiv rubriky: Ekonomika
Standard & Poor’s možná sníží rating Evropského fondu finanční stability
Ratingová agentura informovala, že pokud sníží nejvyšší známku AAA 15 zemím eurozóny, jak oznámila v pondělí, situace bude mít negativní dopad také na EFFS. Zemím jako Německo, Rakousko či Nizozemsko hrozí degradace o jeden stupeň, Francii dokonce o dva. Výsledné změny by měly být oznámené do tří měsíců.
Protesty proti budování nového dolu na severu Peru si vyžádaly vyhlášení výjimečného stavu
Peruánský prezident Ollanta Humala dnes vyhlásil výjimečný stav v celé oblasti na dobu 60 dnů. Za této situace budou moci pořádkové síly plně kontrolovat situaci v případě dalších protestů proti celému projektu. Americká společnost Newton již dříve zastavila práce na projektu zlatého dolu v hodnotě 4,8 miliardy dolarů. Stalo se tak hned po prvních vážných střetech demonstrujících obyvatel s policií. Místní lidé se bouří především kvůli obavám o znečištění zásob vody celého regionu.
Italský premiér Mario Monti představuje Evropskému parlamentu plánovaný rozpočet
V pondělních rozhovorech by měl italský premiér představit EP svůj návrh na rozpočet, který počítá s 30 miliardami eur vycházejícími z daní, škrtů vládních výdajů a snížení budoucích důchodů v průběhu následujících dvou let. Samotných 20 miliard by přitom mělo být zajištěno z vládních škrtů společně s novým výpočtem důchodů italských pracovníků. Měla by se také posunout hranice odchodu do důchodu.
Začal rozhodující týden rozhovorů o východiscích z krize eurozóny
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová dnes započali rozhovory o východisku z krize, aby ustálili své názory před summitem Evropské unie, který proběhne v pátek. Toto zasedání má být pro celý vývoj eura v rámci krize zásadní. Zatímco Německo preferuje striktní kontrolu národních rozpočtů a výdajů, Francie si přeje zachovat jistou suverenitu státu. Prezident Sarkozy prohlásil, že si Evropskou unii bez eura nedokáže představit. Je proto nutné, aby Francie společně s Německem zajistila stabilní zónu. Do probíhajících rozhovorů bude zapojen také americký ministr financí Timothy Geithner a představitelé Evropské centrální banky.
Německý ministr financí uvádí detaily plánu krizového fondu před summitem EU
Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble v sobotu představil detaily svého plánu na řešení krize eurozóny, jenž má za cíl představit na očekávaném summitu Evropské unie příští týden. Dle nastíněného plánu by země měla odčerpat část svého dluhu do speciálního fondu, který by splácela příštích 20 let. Prozatím by se pak zavázala k reformám, které by nadále neprohlubovaly stávající zadlužení. Ministr věří, že jeho návrh, který získal podporu německé kancléřky Angely Merkelové, ukáže, že omezuje úroveň státního zadlužení na 60% HDP a tím zvýší důvěru investorů. Německo se bude snažit prosadit, aby takovýto fond vznikl v každé zemi eurozóny.
Americký ministr financí Geither zvyšuje tlak na evropské leadry
Ministr oznámil, že je odhodlán naléhat na klíčové evropské představitelé, aby přijali rozhodná opatření, která by zabránila stavu, kdy se z dluhové krize stane mezinárodní nákaza. Geither dále uvedl, že příští týden podnikne cestu do Evropy, kde se setká s hlavními představiteli Francie, Itálie a Španělska. V Evropských zemích se tento týden jednalo s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o bilaterálních půjčkách, které by byly použity k posílení zdejších ekonomik. Kongres Spojených států amerických však nemá v úmyslu nijak rozšířit zdroje MMF.
Německá kancléřka Merkelová: Potřebujeme fiskální unii
Na dnešním proslovu k Bundestagu, německému spolkovému sněmu, kancléřka zdůraznila potřebu sjednotit země eurozóny s ostatními státy Evropské unie v jednotnou, silnou fiskální unii. Merkelová dále popsala stávající situaci jako krizi důvěry, v níž selhali především politici. Změnou smlouvy o Evropské unii chce zabránit unáhleným opatřením, jakými je například návrh unijních dluhopisů, tzv. „eurobondů“. Proti změně smlouvy se ostře vymezil britský premiér David Cameron.
Vedení MMF bude příští týden diskutovat o vyplacení 2,2 miliardy eur pro Řecko
Tato částka má být uvolněna v rámci osmimiliardové části záchranného balíčku v celkové hodnotě 110 miliard euro. Oněch 8 miliard by mělo Řecko mělo dostat za rozsáhlé strukturální reformy. Tiskový mluvčí MMF dále uvedl, že Mezinárodní měnový fond zatím neuvažuje o vydání druhého záchranného balíčku, a že se vedení fondu bude nyní primárně soustředit na výše zmíněných 110 miliard, které byly na pomoc Řecku vyčleněny minulý rok.
Britský premiér David Cameron hrozí blokováním francouzsko-německých snah
Francie a Německo se přitom budou příští týden snažit o změnu smlouvy o Evropské unii, která dle britského premiéra není nutná. Cameron naopak předpokládá, že k posílení společné měny a stability eurozóny je nutné, aby se za něj zaručila Evropská centrální banka. Tím by narostla konkurenceschopnost unijních států. Pokud bude smlouva změněná, Velká Británie ujišťuje své občany, že bude i nadále chránit britské zájmy.
Představitelé Makedonie a Bulharska oznámili vybudování železničního propojení obou zemí
Plánovaná výstavba by na obou koncích železniční tratě měla začít na počátku roku 2013, jak uvedl makedonský ministr dopravy Mile Janakieski. Projekt je podporován Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro rekonstrukci a vývoj. To, že obě země zatím nejsou železnicí propojeny, je podle ministra dopravy Janakieskiho vina hlavně problematických vztahů Bulharska a Srbska ve dvacátém století. Makedonie byla dlouhou doby považována za „jablko sváru“ mezi oběma těmito státy.
Chudé a nejméně rozvinuté státy naléhají na urychlené uzavření dohody o stavu klimatu
Především malé ostrovní státy jsou podle slov svých představitelů ve výrazném ohrožení v případě, že stoupnou hladiny světových oceánů o předpovídanou úroveň. Aliance malých ostrovních států se však se svým návrhem dostala do křížku s největšími plně se rozvíjejícími giganty, jakými jsou Čína, Indie a Brazílie. Podle těchto expandujících ekonomik ještě stále nebyly naplněny parametry předešlé dohody, a tudíž není na místě jednání o dalších omezeních. Malé ostrovní státy však požadují vyřešení této otázky a uzavření nové dohody do jednoho roku.
Evropské trhy pozitivně reagují na výzvu německé kancléřky k větší ekonomické integraci
Podle německé kancléřky Angely Merkelové by užší ekonomická integrace zemí eurozóny mohla efektivně vyřešit současnou dluhovou krizi. Evropa podle německé kancléřky musí pokračovat v cestě k měnové unii. V reakci na toto prohlášení stouply hlavní britské, francouzské a německé indexy v průměru o 1,7%. Slabě si polepšily i ostatní světové trhy.
Senát USA schválil sankce proti Íránu
Jednomyslně schválené sankce ekonomického charakteru by se měly vztahovat především na íránský ropný průmysl. Sankce zahrnují zákaz pro zahraniční společnosti, které tak nebudou moci uzavírat jakékoliv obchodní dohody s íránskou centrální bankou. Tento krok, ve snaze zabránit Íránu v údajném snažení se o výrobu atomových zbraní, následuje po podobných sankcích uvalených na tuto zemi ze strany Evropské unie. Postihy proti Íránu odhlasované senátem však ještě musí schválit prezident Barack Obama, který je k celé otázce velmi skeptický.
Prezident Sarkozy avizoval reformu EU
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že v pondělí společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou předloží plán restrukturalizace Evropské unie. Podle slov prezidenta podpoří Francie a Německo přijetí nové Evropské smlouvy, která přispěje k hlubší integraci a nastolí v EU přísnější finanční disciplínu. Dále uvedl, že díky dluhové krizi v eurozóně se projevily závažné nedostatky a slabiny Evropské unie, které musí být odstraněny pomocí reformy společenství.
Evropská centrální banka naznačuje opatření, pokud eurozóna příjme fiskální dohodu
ECB oznámila, že je schopná jednat agresivně v boji s dluhovou krizí, pokud se příští týden představitelé eurozóny dohodnou na mnohem důkladnějších kontrolách státních rozpočtů těchto 17 zemí. Pokud bude dohoda o fiskálním konceptu uskutečněná, mohly by se země vydat na cestu k prohloubení ekonomické integrace eurozóny, čímž by se podařilo dosáhnout konkrétnější představy o dalším vývoji tohoto uskupení. Německý ministr financí Wolfgang Schaeuble řekl, že na summitu Evropské unie navrhne dát stranou státní dluhy přesahující 60% HDP země do speciálních fondů, kde by byly splácený v průběhu následujících 20 let.
Evropská Unie: Podpora rekvalifikace nezaměstnaných visí na provázku
Sedm členských zemí Evropské unie, včetně České republiky, blokuje návrh prodloužit podporu rekvalifikace nezaměstnaných, kteří přišli o práci z důvodu krize pro roky 2012-2013. Ministři práce by o otázce měli jednat na dnešním bruselském zasedání, dle odhadů se však postoj části Unie nezmění. Pokud se očekávání naplní, bude možno otázku projednat znova až v roce 2014, kdy začíná nový finanční rok.
S&P snížilo rating finančním gigantům z Wall Street, čínské banky si naopak polepšily
Společnosti Bank of America, Goldman Sachs, Barclays a HSBC dostali od ratingové agentury Standard & Poors o stupeň nižší dlouhodobé ratingy, než jaké měly doposud, tedy za A na A-. Tento krok se podle zástupců vedení těchto společností může projevit i na jejich dosavadní obchodní strategii. V hodnocení si naopak polepšily Bank of China a China Construction Bank. S&P odůvodňuje tento krok změnou kritérií vzhledem k dosavadním trendům na trhu a ve vládní podpoře těchto institucí.
Čínská vláda zvedla hranici chudoby pro obyvatele venkova
Lidé ve venkovských, především zemědělských oblastech, budou nově považováni za chudé, spadne-li jejich denní příjem pod 1 americký dolar na den, což je zhruba 6,5 čínského juanu. Dříve činila tato hranice 55 centů na den. Minulý rok bylo čínskými úřady evidováno 27 milionů obyvatel pod touto hranicí. Po jejím zvýšení se očekává zhruba zečtyřnásobení tohoto čísla v letošním roce. Čínská vláda chce pomocí tohoto opatření umožnit přístup ke státní pomoci většímu procentu obyvatel.
Růst indické ekonomiky je nejmenší za poslední dva roky
To je způsobeno především problémy výrobního a těžebního sektoru. Vysoké ceny zapříčiněné inflací způsobily, že HDP Indie spadlo během třetího čtvrtletí na 6,9%. Vyššími výrobními náklady a pokulhávající poptávkou byl zasažen především automobilový průmysl třetí největší asijské ekonomiky. Inflace a vysoké ceny základních komodit jsou pro zemi i navzdory neustálým zásahům indické centrální banky stále závažným problémem.
Ve Velké Británii se vypukla stávka veřejného sektoru
Asi 2 miliony pracovníku veřejného sektoru započnou stávku z noci na středu. Situace se dotkne hlavně důležitých míst – škol, nemocnic, letiště, přístavů a vládních budov. Ministr George Osborne vyzval k vyjednávání, naznačil, že stávka ničemu nepomůže. Naopak se obává, že ohrozí britskou ekonomiku a může způsobit ztrátu řady pracovních míst. Stávka byla svolána jako odpověď na vládní plány snížit pracovníkům veřejného sektoru plánované důchody a prodloužit jejich pracovní dobu. Britská vláda se domnívá, že stávající náklady na udržení vládního sektoru jsou neudržitelné, protože lidé žiji déle.
Budoucí španělský premiér Mariano Rajoy dnes představí novou reformu práce
Představitelům odborů a zaměstnavatelům by dnes budoucí premiér měl představit model nové reformy, která by zajišťovala usnadnění vytváření smluv a činila vyjednávání více flexibilním. Již před jeho zvolením do úřadu se Rajoy zavázal, že reformou práce usnadní vytváření nových pracovních míst. To bylo také jedním ze závazků, které přijal v telefonních rozhovorech s evropskými vůdci. Rajoy nastoupí do úřadu španělského premiéra 20.12.2011, kdy vystřídá Josého Zapateru.
Cíl plánu na rozšíření záchranného fondu EU nebyl dosažen
Jednat se přitom mělo o 1 bilion eur. Ministři financí eurozony hovořili na jednáních v Brusselu v úterý večer o způsobech, jak zajistit eurozoně finanční stabilitu. Šéf skupiny Jean-Claude Juncker však řekl, že bylo nepravděpodobné dohodnout se na tomto finančním obnosu, kvůli změně situace v zemích eurozony. Konečné číslo tak bude menší, přesto stále významné. Ministři se také dohodli na nejnovějším uvolnění dalších 8 miliard eur na pomoc Řecku.