Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim el-Keib v rámci své první oficiální zahraniční cesty navštívil před dvěma dny Turecko, kde se setkal s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoğanem. Součástí delegace byl i libyjský ministr práce, ministr vnitra, ministr hospodářství a ministr pro energetiku. Po návštěvě Turecka navštívila libyjská delegace Katar a nyní je ve Spojených arabských emirátech. Hlavním tématem ve všech navštívených zemích je poválečná rekonstrukce Libye.
Archiv rubriky: Ekonomika
Prezident Severokyperské turecké republiky: „Izrael s řeckým Kyprem plánují na ostrově umísti izraelskou vojenskou základnu“
Prezident Severokyperské turecké republiky Derviş Eroğlu oznámil, že je přesvědčen o tom, že řecká část Kypru a Izrael zahájily jednání o umístění izraelské vojenské základny na jihu ostrova, a to i přesto, že Kyperská republika i Izrael takovou informaci popírají. Prezident Derviş Eroğlu uvedl, že „nepochybuje o důvodu Izraele i Kyperské republiky tato jednání zatajit, a že se obává, že budou využita jako nástroj proti Severokyperské turecké republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedávné době, jako vůbec první izraelský premiér, navštívil Kyperskou republiku s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci, a to i v souvislosti s objevenými zásobami kyperského zemního plynu. Izrael je pravděpodobným významným budoucím odběratelem kyperského plynu, proti jehož těžbě se významně ohradilo Turecko a Severokyperská turecká republika s tím, že těžba musí probíhat v zájmu obou částí ostrova, nejen té řecké.
HSBC uveřejnilo zisky za rok 2011 sahající ke hranici 22 miliard USD
To znamená 15% nárůst oproti zisku za rok předešlý. HSBC je největší evropskou bankou a i přes to, že má své sídlo ve Velké Británii, 90% jejích příjmů nepochází z transakcí provedených na Britských ostrovech. Vedení HSBC označilo rok 2011 za období významného a progresivního růstu především díky rychle rostoucím trhům v Asii, Latinské Americe, ale i na Blízkém Východě a v severní Africe. Tyto regiony v současné době představují 49% příjmů této bankovní společnosti.
Ministři zahraničích věcí EU se dohodli na dalších sankcích vůči Sýrii
V pondělí se ministři zahraničních věcí Evropské unie (EU) dohodli na zmrazení aktiv syrské centrální banky, zkritizovali také zdejší hlasování o nové syrské ústavě. Britský ministr William Hague uvedl, že „otevření volebních místnosti zároveň s pokračující palbou proti civilistům vede ke ztrátě důvěryhodnosti v očích světa“. Opatření přijatá ministry se týkají také zmrazení majetku a zákazu cestování sedmi blízkých spolupracovníků prezidenta Bašára al-Asada, zákazu nákladních letů do unie a omezení obchodu ve zlatě a drahých kovech. Francouzský ministr Alain Juppé uvedl, že unie bude tento tlak stupňovat.
Nizozemský parlament se bude zabývat finanční pomocí Řecku v úterý
Zatímco německý Spolkový sněm by se měl záchranným balíčkem pro Řecko zabývat již v pondělí, nizozemský k debatě přistoupí v úterý. Očekává se, že vláda zajistí většinovou podporu pro mezinárodní pomoc o objemu 130 miliard eur. K formálnímu hlasování však nedojde. Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager již v průběhu jednání eurozóny uvedl, že dohoda není garancí řešení řeckých problémů. Pomoc Řecku je pro nizozemskou ekonomiku, která se nachází v recesi, citlivou otázkou. Vláda očekává, že bude muset učinit další škrty ve veřejných financích.
Skupina G20 žádá eurozónu, aby navýšila objem svého záchranného fondu
Předtím než skupina G20 bude schopná pomoci eurozóně s řešením dluhové krize, ministři financí skupiny vznesli požadavek, aby eurozóna navýšila objem svého záchranného fondu. Tento krok je dle skupiny stěžejním, pokud má přispět dalším navýšením financí Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dříve se ministři eurozóny dohodli na permanentním záchranném fondu, známým jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM) o objemu 500 miliard eur. Panují však obavy, že fond nebude schopen záchrany hluboce zadlužených států. Největší ekonomika eurozóny, Německo, se prozatím staví proti navyšování objemu ESM. Na setkání skupiny G20 vyjádřila podporu bloku jednotné měny Brazílie.
Banka JP Morgan zvyšuje prognózu růstu HDP Polska
Dle banky JP Morgan by za 1. čtvrtletí roku 2012 měla polská ekonomika vzrůst o 2,75% z původních předpokladů 2%. Celkový roční růst je nyní bankou odhadován na 3% HDP. Dle analytiků banky je nynější prognóza založená na aktivitě hospodářství a úrovní lednových zakázek, společně s přehledem stavu ekonomiky v únoru, z nichž vyplývá, že ekonomika poroste nad původní očekávání.
Koncern Coca-Cola nebude nadále kupovat pomeranče sklízené v Kalábrii v Itálii, podléhá veřejné kritice
Koncern Coca-Cola obviněn z nákupu pomerančů sklizených v Kalábrii v Itálii přistěhovalci, kteří by měli mít „otrocké“ pracovní podmínky rozhodl, že odsud nebude zboží nadále kupovat. Společnost začala být kritizována poté, co se v britských médiích objevily zprávy o kritických pracovních podmínkách místních obyvatel. V roce 2010 v zdejším regionu vypukly násilné nepokoje stovek imigrantů afrického původu, kteří se vzbouřili proti otrocké práci a vykořisťování. Dle britského tisku se od té doby situace nezměnila.
Kyrgyzstán se chystá uhradit část svého zahraničního dluhu vůči Rusku převodem akcií výrobce torpéd „Dastan“
Druhou část dluhu chce Biškek podle slov kyrgyzského ministra financí odepsat nebo restrukturalizovat. Tiskové oddělení Kremlu dříve oznámilo, že vládní dluh Kyrgyzstánu vůči Ruské federaci tvoří téměř půl miliardy amerických dolarů. Prezident Kyrgyzstánu Alzambek Atambayev mezitím upozornil ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na to, že ruská strana již téměř čtyři roky nezaplatila za pronájem vojenské základny ve městě Kant, čímž vznikl dluh ve výši téměř 15 milionů dolarů. Zároveň prezident Atambayev v rozhovoru pro rádio Echo Moskvy nevyloučil možnost uzavření základny.
Více jak 60% Němců je proti finanční pomoci Řecku
Dle veřejného průzkumu výzkumného centra Emnid zveřejněného v neděli více jak 60% německých obyvatel nesouhlasí s udělením Řecku již druhé finanční pomoci o objemu 130 miliard eur. Spolkový sněm (Bundestag) o tomto kroku bude hlasovat již v pondělí. 2/3 dotazovaných taky souhlasily s tvrzením, že bankrot Řecka je nevyhnutelný. Očekává se však, že středo-pravá koalice kancléřky Angely Merkel (strany CDU/CSU a FDP) pomoc Řecku schválí. I v rámci koalice jsou však viditelné rozpory v názorech.
Brazílie nabídla pomoc eurozóně
Na setkání ministrů financí a šéfů centrálních bank členských zemí G20 brazilský ministr financí Guido Mantega oznámil, že rozvojové země a Brazílie by rády pomohly eurozóně při řešení její krize. Na oplátku by si přály větší moc v rámci Mezinárodního měnového fondu ( MMF). Setkání proběhlo o víkendu v Mexico city a jeho hlavním tématem bylo schválení pomoci MMF. Již včera mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci.
Chorvatsko za posledních 12 let přišlo na daních o 7 miliard eur
Chorvatsko podle údajů chorvatského ministerstva financí přišlo za posledních dvanáct let kvůli nezaplaceným daním celkem o 51,3 miliardy kun (cca 169 miliard Kč), což je polovina výše státního rozpočtu Chorvatska. Největší dluh vznikl v loňském roce, kdy nebylo odvedeno 11,7 miliard kun. Informace o tom, že se státu nepodařilo vybrat tak vysokou částku, vyvolala kritiku chorvatské veřejnosti, zejména proto, že vláda oznámila od 1. března letošního roku zvýšení DPH z 23 na 25 procent. Poslanci chorvatského parlamentu včera hlasovali pro přijetí zvláštních opatření týkajících se zaplacení daňového dluhu způsobeného hospodářskou krizí. Ta umožňují požádat o odpis pohledávky všem dlužníkům, kteří do 30 dnů uhradí své dluhy.
Italská vláda oznámila, že v prvních 100 dnech své vlády ušetřila 43 milionů eur
Vláda premiéra Maria Montiho uvedla, že za prvních 100 dní své práce ušetřila 43 milionů především v rámci administrativy, transportu a služebních automobilů. Příkladem jde samotný premiér, který jezdí do svého domu v Miláně vlakem. Nejviditelněji byl zredukován transport vládními letadly. Dle premiérovy kanceláře využití letadel kleslo o 92%. Vláda také uvolnila 20 miliard euro ke 130 investicím do infrastruktury, včetně vodních síti, železnic a dálnic.
Řecká vláda se dohodne se společnosti Siemens na mimosoudním vyrovnání
Vládní mimosoudní řešení sporů se společností Siemens, která v zemi čelila korupčnímu skandálu, bude s největší pravděpodobností uzavřeno na sumě 200 milionů eur v hotovosti a naturáliích. V souvislosti s kauzou se v záři 2010 přiznal Theodoros Tsoukatos, který byl v devadesátých letech blízkým spolupracovníkem tehdejšího řeckého premiéra Kostase Similise, že v roce 1999 obdržel od této německé firmy úplatek ve výši jednoho milionu marek, který poskytl své straně PASOK. Podle listu „Ta Nea“ Siemens nyní poslal řecké vládě smlouvu, která byla posouzená místopředsedou vlády a ministrem financí Evangelosem Venizelosem a má být projednávána na příštím zasedání vlády v úterý. Ačkoliv nebyly oficiálně zveřejněny žádné podrobnosti, v souladu s ustanoveními by Řecko kromě finanční náhrady mělo získat i zařízení pro projekty, které byly odloženy díky propuknutí skandálů. Siemens a jeho zástupci byli také obviněni z uplácení řeckých politiků kvůli zakázkám souvisejícím s olympiádou v roce 2004.
Aktiva penzijních fondů Bulharska se v roce 2011 navýšila o 15%
Aktiva soukromých penzijních fondů Bulharsku vzrostla v roce 2011 oproti minulému roku o 14.68%, vyplývá ze zprávy bulharské Komise pro finanční dozor. K 31. prosinci 2011 se penzijního připojištění u čtyř typů soukromých penzijních fondů v Bulharsku účastnilo celkem 3 992 506 lidí. Jedná se o meziroční nárůst o 2,82%.
Odbory ohlásily další třídenní stávku na frankfurtském letišti
Poté, co rozhovory o možném navýšení platového ohodnocení části zaměstnanců letiště selhaly, odbory ohlásily další stávku, která by měla začít již v neděli. Poslední stávka, která měla trvat celý týden, byla přerušená ve středu, aby bylo možno zahájit jednání mezi oběma stranami sporu. Odbory GdF nyní obvinily společnost Fraport z „naprosto nepřijatelné nabídky“.
Paraguay žádá Brazílii o nové nastavení tarifu na Itaipú
Paraguayský ministr zahraničí Jorge Lara se setkal s brazilským ambasadorem v Asunciónu, aby spolu prodiskutovali záležitosti, které se týkají obou zemí. Hlavním tématem by ale měla být právě žádost Paraguaye o nové nastavení tarifu za používání nádrže Itaipú. Vodní elektrárna Itaipú leží na hranici mezi Paraguayí a Brazílií a za její využívání je vyžadováno zaplacení tarifních poplatků. Minulý rok Brazílie trojnásobně zvýšila cenu energie, kterou postoupila Paraguayi. To ze 120 miliard na 360 miliard dolarů.
Schůze ekonomických zástupců zemí G20 v Mexico city
Hlavním tématem dvoudenní schůze zástupců všech členských států G20 a zástupců centrálních bank je schválení pomoci Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). Pomoc MMF by automaticky znamenala i pomoc řešení krize v eurozóně. Tento týden agentura Reuters oznámila, že by do MMF mělo přispět Japonsko 50 miliardami dolarů. Mexický ministr financí José Antonio Meade uvedl, že je velmi předčasné předpokládat, že se zástupci zemí G20 shodnou na kompromisu pomoci. S ním souhlasil i šéf Německé centrální banky Jens Weidmann.
Roční zisk koncernu VW se za poslední rok více než zdvojnásobil
Automobilka Volkswagen tak za rok 2011 vydělala 15,8 miliardy eur a prodala přes 8,2 milionu vozů, což je o 15% více než v roce minulém. Koncern VW má v plánu stát se největším světovým výrobcem automobilů do roku 2018. K tomu mu mají dopomoci investice ve výši 62 miliard eur, které chce Volkswagen v následujících pěti letech vynaložit na vývoj a vybudování nových továren. Společnost chce také do roku 2018 vytvořit 50 tisíc nových pracovních míst.
Změna ve firemní politice společnosti Apple
Podle nových pravidel budou mít nyní akcionáři větší slovo při volbě ředitelů a předsedů představenstva než dříve. Nyní bude muset kandidát získat nadpoloviční podporu akcionářů, zatímco dříve se hledělo pouze na velikost akciového podílu hlasujícího investora.
V Nigérii byla zapálena už druhá křesťanská škola
Na severovýchodě Nigérie ve městě Maiduguri shořela část církevní základní školy. Spekuluje se, že za útokem stojí militantní skupina Boko Haram, která chce v zemi zavést islámské právo šaría. Útok se odehrál v noci, nikdo tak nebyl zraněn. Během toto týdne jde o druhou křesťanskou školu, která se stala terčem útoku.
Mezinárodní uznání by do Somalilandu mohlo přilákat investory
Prezident Ahmed Mohamed Silanyo na konferenci v Londýně uvedl, že by mezinárodní uznání pomohlo ekonomickému rozvoji země. Několik zahraničních bank už projevilo zájem o investici v Somalilandu, kde neexistuje formální bankovní sektor. Somaliland vyhlásil nezávislost na Somálsku v roce 1991 a na rozdíl od Somálska se těší relativní stabilitě. Navíc jde o region s ropným potenciálem.
Itálie chce zrušit daňové výjimky pro katolickou církev, získala by až 600 milionů eur
Tímto krokem by měla italská státní pokladna získat ročně až 600 milionů eur. Tyto výjimky se dosud vztahovaly na komerčně využívané prostory, které vlastní katolická církev. Toto opatření, které se týká i jiných neziskových organizací, je součástí zákonů, které nyní procházejí legislativním procesem v italském parlamentu. Církev je vlastníkem mnoha hotelů nemocnic a ubytoven. Hlasování by mělo proběhnout příští týden.