Španělský cíl byl přesažen o 2,5%, což podporuje návrh španělské vlády, aby Brusel snížil původní cíl španělského rozpočtového deficitu pro letošní rok. Pondělní údaje španělského ministra financí Cristobala Montory dokazují, že v loňském roce bylo dosaženo schodu 8,51% ve vládních výdajích, oproti předpokládaným 6%.
Archiv rubriky: Ekonomika
Jednání zástupců eurozóny ohledně navyšování zdrojů záchranných fondů bylo zrušeno
Po sumitu Evropské unie (EU) ve čtvrtek se mělo v pátek konat menší setkání zástupců 17 států jednotné měny. To se mělo týkat naléhavé otázky zvýšení finančních zdrojů záchranného fondu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), na což naléhá skupina G20. Tato skupina se však prozatím rozhodla oddálit své rozhodnutí o navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) na duben. K navyšování zdrojů ESM se staví spíše negativně Německo.
Ratingová agentura Standard&Poor’s snížila rating Řecka na „selektivní platební neschopnost“
Z dosavadního ratingu „CC“ tak Řecko u agentury kleslo na „SD“. Agentura hledí kriticky na plán řecké vlády ohledně snižování části řeckého dluhu u soukromých věřitelů.
Vietnamská komunistická strana projednává zásadní reformy
Reformy projednávané na mítinku více než jednoho tisíce hlavních členů Komunistické strany Vietnamu se mají týkat především interních záležitostí vládnoucí strany. Jejich cílem bude hlavně opětovné získání důvěry obyvatel, která byla otřesena četnými korupčními skandály a ekonomickými pochybeními spojenými s vedením státních podniků. Generální tajemník strany Nguyen Phu Trong před dvěma měsíci řekl, že chce-li komunistická strana zůstat u moci, musí se reformovat, nebo nepřežije.
Společnost Olympus jmenovala své nové vedení
Novým prezidentem společnosti bude její dosavadní ředitel Hiroyuki Sasa, přičemž předsedou představenstva se stane Yasuyuki Kimoto, bankéř a dosavadní hlavní věřitel této japonské firmy. Olympus se snaží vzpamatovat z četných finančních ztrát a nedávno odhaleného podvodu v hodnotě 1,7 miliardy USD, za který byli představitelé předchozího vedení zatčeni dříve v tomto měsíci. Společnost Olympus se zabývá především výrobou fotografické a medicínské techniky.
Indii postihla generální stávka zaměstnanců
Stávkují především zaměstnanci bankovního, dopravního a poštovního sektoru. Největší dopad stávkové aktivity se očekává ve státech Západní Bengálsko, Tripura a Kerala, ve kterých mají největší vliv komunistické strany. Důvody stávky jsou- vysoká inflace, špatné pracovní podmínky a privatizace státních podniků. Četné privatizace jsou ovšem projevem snahy premiéra Manmohan Singha ke snížení rozpočtového deficitu. Indická inflace zůstává po prosincovém poklesu na úrovni 7,5%.
Japonský automobilový průmysl zaznamenává nárůst poptávky za leden
Tu ovlivňuje především výnos japonské vlády, který zajišťuje speciální podporu energeticky úsporných automobilů, tj. zejména automobilů s hybridním pohonem. Celkové tržby za měsíc leden vzrostly o 1,9%, přičemž statistiky prodejů šly nahoru o 24%. Japonské automobilky byly nejvýrazněji zasaženy přírodními katastrofickými událostmi minulého roku a současnou ekonomickou krizí.
V Teheránu probíhá íránsko-latinskoamerická konference
V rámci konference zástupci Íránu jednají s představiteli zemí Latinské Ameriky o možnostech zlepšování vzájemných vztahů. Podle úředníků íránského ministerstva zahraničí má Latinská Amerika zvláštní postavení v zahraniční politice Íránu kvůli možnostem vzájemné spolupráce kvůli geografické poloze či přírodním zdrojům. V současnosti je roční objem obchodu mezi Íránem a Latinskou Amerikou ve výši 5 miliard dolarů, přičemž hlavním obchodním partnerem Íránu je Venezuela.
Evropská komise vyzvala osm států EU k dokončení transpozice třetího energetického balíčku
Evropská komise zaslala osmi členským zemím EU takzvané odůvodněné stanovisko, ve kterém je vyzvala k dokončení implementace legislativy „třetího energetického balíčku“, přijatého v roce 2009 ve snaze liberalizovat trh s elektřinou a plynem a vytvořit společný trh s energiemi. V únoru 2011 nejvyšší představitelé členských zemí potvrdily potřebu dokončit společný trh s energiemi do roku 2014. Evropská komise zdůraznila, že otevření trhů konkurenci je klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU jako celku. Z efektivního, vzájemně propojeného a transparentního trhu by podle ní měli těžit především spotřebitelé, kteří tak získají větší svobodu, ale také ochranu při výběru dodavatele plynu a elektřiny. Termín pro transpozici dvou směrnic 3. liberalizačního balíčku vypršel 3. března 2011. Bulharsko, Kypr, Nizozemsko, Lucembursko, Rumunsko, Španělsko a Slovensko však ani téměř rok poté Brusel neinformovaly o transpozici směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES. V Estonsku Komise eviduje chybějící přijetí směrnice o společných pravidlech pro zemní plyn. V celkem 15 upozorněních Komise vyjádřila svůj konečný postoj k nesplnění povinností a vyzvala státy, aby přestaly porušovat předpisy. Země mají nyní dva měsíce na reakci. Další fází sporu je podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. EK zároveň analyzuje předpisy přijaté v ostatních zemích sedmadvacítky a v následujících měsících rozhodne, jak bude postupovat vůči státům, které směrnice provedly jen částečně nebo nesprávně.
Světová banka: „Čína potřebuje zavést reformy vedoucí k uvolnění tamního trhu, chce-li i nadále udržet stabilní ekonomický růst“
To uvedl ve svém prohlášení prezident této instituce Robert Zoellick. Ekonomika této země se podle něho nachází ve zlomovém bodě, přičemž současný růst je podle Zoellicka neudržitelný. Především je prý nutné předefinovat dosavadní roli vlády a státních společností. I přes částečné zpomalování se Čína velmi pravděpodobně do roku 2030 stane světovou ekonomikou číslo 1.
Moldavsko má potíže s podpisem nové smlouvy na dodávky ruského plynu
Podle slov moldavského premiéra Vladimira Filaty je situace složitá, ale země musí problém vyřešit do 31. března, kdy končí smlouva o dodávkách plynu mezi ruským Gazpromem a moldavskou společností Moldovagaz. Tato dohoda měla končit již 31. prosince 2011, ale byla prodloužena do 31. března letošního roku s tím, že Moldavsko musí do té doby předložit konkrétní plán splácení existujícího dluhu vůči Gazpromu. Podle premiéra Moldavsko zároveň hledá alternativní zdroje surovin k ruskému plynu za účelem zajištění energetické bezpečnosti země.
Repsol a Sinopec objevily zásoby ropy u brazilského pobřeží
Španělská ropná společnost Repsol- YPF a čínská Sinopec objevily výrazné zásoby ropy v Atlantickém oceánu. Podle společnosti Repsol- YPF se jedná o jedno z největších nalezišť suroviny v oblasti Brazílie. Právě Brazílie momentálně zažívá svůj vrchol v těžbě ropy. To hlavně díky tomu, že v jejích vodách se nachází jedny z největších rezerv suroviny na světě. Podle odhadů norského Statoilu se v novém nalezišti nachází přes 250 milionů barelů ropy. Podle analytiků by se tato čísla mohla ještě zvýšit.
Ministři financí eurozóny se setkají před sumitem EU
Oznámil to dnes šéf této skupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Ministři mají ve čtvrtek ověřit splnění podmínek pro získání 2. záchranného balíčku Řeky, ještě předtím, než začne další sumit Evropské unie (EU). Po sumitu představitelů celé 27 členských států se v pátek odehraje menší sumit 17 členů bloku jednotné měny. Očekává se také, že Herman Van Rompuy, dosavadní předseda Evropské rady získá na sumitu další třiceti-měsíční mandát k výkonu této funkce.
Evropská centrální banka již 2 týdny nekupuje vládní dluhopisy
Banka tímto působí dojmem, že dočasně pozastavila kontroverzní program na snížení výpůjčních nákladů zadlužených států. Cílem příležitostných nákupy státních dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) bylo snižování úrokových sazeb z úvěrů těžce zadlužených zemí jako je Itálie nebo Španělsko.
Německý Spolkový sněm podpořil finanční pomoc pro Řecko
Za program se postavilo 496 poslanců, proti bylo 90 a 5 se zdrželo hlasování. Kancléřka Angela Merkel uvedla, že“po rozvážení všech argumentů pro a proti došla k názoru, že šance, které nabízí nová finanční pomoc Řecku jsou vyšší, než riziko s nimi spojené“. Cílem tohoto kroku je pomoc Řecku z ekonomicky vypjaté situace a zajištění stability v Evropě. Názory samotných Němců na pomoc Řekům se dle průzkumu však různí.
Izrael se chystá dodat do Ázerbájdžánu vojenské systémy v hodnotě 1,6 miliardy dolarů
Izrael hodlá s Ázerbájdžánem uzavřít dohodu o dodávce protiletadlových systémů a systému protiraketové obrany společnosti Israel Aerospace Industries (IAI) v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Informaci uvedla agentura PressTV s odvoláním na oficiální zdroje.
Soud se společností BP byl odložen
Soudce Carl Barbier oznámil odsunutí soudního procesu se společností BP, která je odpovědná za ropnou katastrofu plošiny Deepwater Horizon. Důvodem tohoto rozhodnutí je snaha nalézt způsob odškodnění obětí katastrofy. Stání začne 5. března.
Senátor Spojených států amerických vyzývá ke snižování cen ropy
Senátor Schumer požádal ministryni zahraničí Spojených států Hillary Clinton, aby vyvinula diplomatický tlak na Saúdskou Arábii. Schumer poukazuje na nutnost kompenzovat klesající produkci Íránu a zamezit tak růstu ceny ropy. Ta se vyšplhala na 3,65 dolaru za galon a podle analytiků se může v příštích měsících dostat až na 4 dolary za galon. Schumer proto požaduje, aby Saúdská Arábie zvýšila svoji denní produkci o 2,5 miliónu barelů na 12,5 miliónu barelů.
Republikánský kandidát na prezidenta New Gingrich kritizuje amerického prezidenta Barracka Obamu
Americký prezident Barrack Obama ve svém projevu v Miami oznámil, že neexistuje žádná „stříbrná kulka“, která by srazila dolů ceny ropy. Za tento projev sklidil masivní kritiku ze strany republikánského kandidáta na prezidenta Newta Gingriche, který označil Obamovu energetickou politiku za špatnou a prohlásil, že dokáže snížit ceny ropy na 2 dolary a 50 centů za galon. Někteří akademici poukazují na to, že ceny ropy určuje globální trh a považují Gingrichův slib za nereálný.
Dnes v USA začal soud se společností British Petroleum
Proces probíhá ve státě Luisiana. Společnost bude souzena pro únik ropy do moře v dubnu roku 2010. Tento únik byl nejhorší ropnou ekologickou katastrofou v amerických dějinách. Jen pokuty pro společnost BP mohou dosáhnout až na 17 miliard dolarů a další desítky miliard bude stát odškodnění obětí katastrofy, řekl profesor právní fakulty v Louisianě Edward Sherman. Společnost BP založila v roce 2010 fond „The Gulf Coast Claims Facility“, který vyplatil lidem a společnostem poškozeným katastrofou již přes 6 miliard dolarů.
Norsko věnuje do fondu pro Somálsko téměř 1,5 milionu eur
Norská vláda oznámila, že věnuje 1 474 000 eur do nového fondu pro Somálsko, zřízeného na konferenci o Somálsku v Londýně. Oznámil to norský ministr pro životní prostředí a mezinárodní rozvoj Erik Solheim s tím, že Norsko podporuje zapojení žen do obnovy Somálska nyní zvláště na jihu země, kde se vojákům mise Africké unie AMISOM podařilo dobýt rozsáhlá území. Kromě Norska do Fondu již slíbily přispět také Velké Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Spojené arabské emiráty (SAE). Fond má být využit pro krátkodobé projekty, které pomohou dosáhnout rychlých výsledků na podporu vlastního úsilí Somálců. Projekty, které dostanou finanční podporu z tohoto fondu budou vybírány na základě zastoupení odvětví i geografického rozložení, a první peníze z fondu by mohly dostat již v létě tohoto roku.
Řecko požaduje od soukromých věřitelů potvrzení o účasti na výměně dluhopisů do 8. března
Poté, co řecká vláda v pátek oficiálně předložila soukromým věřitelům nabídku na výměnu části státních dluhopisů, nyní požaduje aby se ti k věci vyjádřili do 8. března. Pokud to však bude nutné, termín může být i prodloužen. Dle schváleného návrhu zákona o „společném postupu“ (CAC), pokud se k výměně přihlásí 2/3 věřitelů, zbylí k ní budou zákonem donucení.
Německo ochotno jednat o navýšení evropského záchranného fondu
Poté, co skupina předních světových ekonomik G20 v neděli jednala o 2. světovém záchranném balíčku o objemu téměř 2 bilionu dolarů, Německo vyjádřilo souhlas se zahájením jednání o navýšení objemu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), což je dle G20 stěžejní krok k udělení pomoci. Země uvedla, že o věci rozhodne v průběhu března. Dohoda evropských zemí o sloučení dočasného fondu (ESFS) a ESM o celkovém objemu téměř 1 bilionu dolarů (750 milard eur) by vedla k dohodě G20 na navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 500-600 miliard eur. Nyní MMF disponuje asi 385 milardy eur. Německo se však obává, že navýšení zdrojů ESM by mohlo podkopat snahy o zpřísnění rozpočtové disciplíny zadlužených zemí.