Vedla k tomu zvýšená míra konkurence a rostoucí náklady na pohonné hmoty. Ve stejné době letecká společnost uvedla, že vypracovává akční plán, který by měl přispěl k navýšení základního kapitálu a snížit náklady na pracovní sílu, ve snaze zajistit životaschopnost společnosti. „Realizace opatření v rámci akčního plánu povede k drastickému snížení provozních ztrát za tento rok v porovnání s rokem 2011,“ uvedla společnost v prohlášení. Nadále pokračují snahy společnosti o nalezení strategického investora. Nyní patří 70% této aerolinky vládě, ta je však ochotná nechat strategického investora převzít většinový podíl.
Archiv rubriky: Ekonomika
Ukrajina může řešit obchodní spor s Ruskem ve WTO
Ukrajina může požádat Světovou obchodní organizaci o pomoc při vyřešení jejího obchodního konfliktu s Ruskem týkajícího se kvality ukrajinských sýrů. Informoval o tom ve středu ukrajinský ministr pro zemědělskou politiku a výživu Nikolai Prisyazhnyuk. Apelace však bude dle jeho slov možná až v červenci, kdy Rusko získá stav právoplatného člena WTO. Ukrajina tvrdí, že zákaz dovozu ukrajinských sýrů zavedený Ruskem je neopodstatněný. Na středečním zasedání vlády ukrajinský premiér Nikolaj Azarov navrhl rozšířit finanční pomoci výrobcům mléčných produktů, kterých se zákaz prodeje do Ruska dotýká.
Velká Británie: „Argentina se snaží zaujmout politiku konfrontace“
To kvůli postoji, který Argentina zaujala ve věci Falklandských ostrovů. Argentina momentálně zakázala téměř 20 velkým společnostem, aby dovážely do země britské zboží. Tento krok je podle mluvčího britského premiéra Davida Camerona ,,kontraproduktivní“. Podle britského ministerstva zahraničí tento krok není jen záležitostí trhu Velké Británie, ale trhu EU celkově. Velká Británie je zároveň jedním z největších investorů v Argentině. Mluvčí britského premiéra oznámil, že ,,vytvoření takovýchto bariér není v zájmu argentinské ekonomiky“.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila plánování dalších sankcí vůči Íránu
Ve výboru pro zahraniční vztahy Senátu Spojených států amerických oznámila americká ministryně zahraničí, že administrativa prezidenta Baracka Obamy plánuje uvalení dalších sankcí vůči Íránu. Především se hodlá zaměřit na penalizaci nestátních amerických firem a institucí, které provádí finanční transakce s Íránskou centrální bankou. Hillary Clinton také oznámila, že Kongres Spojených států amerických i administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy jsou v otázce sankcí názorově sjednoceny.
Demokratická republika Kongo chce přísněji kontrolovat vývoz nerostných surovin
Vláda Demokratické republiky Kongo zavedla omezení, které má limitovat vývoz nerostných surovin z konfliktních dolů. Obchodníci tak budou muset prokázat, že suroviny pochází z vládou schválených dolů. Mezi kontrolované suroviny má patřit cín, zlato, kobalt a wolfram. „Všechny suroviny, které budou vyváženy bez příslušných dokumentů, budou zabaveny a na obchodníky bude pohlíženo jako na pašeráky,“ uvedl ministr pro důlní záležitosti Martin Kabwelulu. Demokratickou republiku Kongo dlouhodobě tíží konflikty kvůli jejímu nerostnému bohatství. K pašování surovin přispívají i povstalecké skupiny okolních států, které jsou v zemi od občanské války z devadesátých let.
Velká Británie zavádí přísnější migrační pravidla
Britská vláda uvádí, že imigranti budou v budoucnosti muset vydělat nejméně 35 tisíc liber, aby jim bylo umožněno trvale se usadit ve Velké Británii. Uvedl to britský ministr pro imigraci Damian Green, jenž také oznámil změnu migračních pravidel, jejichž cílem je snížení počtu usazených zahraničních pracovníků a jejich rodinných příslušníků z 60 na 20 tisíc ročně. Země také uložila přísnější limity pro množství neevropských občanů pracujících v této zemi a snížila počet vydaných víz pro zaoceánské studenty.
Španělská vláda přehodnocuje cíl rozpočtového schodku pro rok 2012
Poté, co se země nesetkala s cílem rozpočtového schodku pro rok 2011, nyní španělský premiér Mariano Rajoy uvedl, že vláda pravděpodobně přehodnotí cíl pro letošní rok. Evropská unie (EU) požaduje snížení deficitu na 4,4% HDP z loňských 8,5%, což by však vyžadovalo další úsporná opatření. Proti těm dnes protestovala řada Španělů. Premiér tak uvedl, že země sníží rozpočtový schodek „jak nejvíce bude moci“. Ekonomika země se v tomto roce pravděpodobně znovu propadne do recese.
Finský parlament schválil nový záchranný plán pro Řecko
Finský parlament schválil nový záchranný plán pro Řecko o objemu 130 miliard eur. Země tak následuje rozhodnutí Nizozemska a Německa v této věci, čímž narůstá pravděpodobnost, že záchranný plán bude schválen.
Irsko uspořádá referendum o nové fiskální smlouvě EU
Oznámil to dnes irský premiér Enda Kenny. Dle jeho názoru bude však v referendu vyjádřen souhlas s návrhem této smlouvy. O paktu se bude jednat i během zítřejšího sumitu Evropské unie (EU). Referendum by dle premiéra mělo Irům dát příležitost znovu-potvrzení svého závazku vůči euru, jenž je základním pilířem zdejší hospodářské strategie.
Tisíce lidí protestují proti úsporným opatřením v Evropské unii
Demonstrace se uskutečnily například v Paříži, Aténách, Lisabonu, Bruselu a několika španělských městech. Protestují především studenti a odborové organizace, a to pouze den před dalším sumitem Evropské unie (EU), jenž se odehraje v Bruselu. Tento sumit se bude zabývat především oživením evropských ekonomik a přísnější rozpočtovou politikou. 25 států by mělo získat nový návrh fiskálního paktu. Vláda České republiky se dnes rozhodla tento návrh zatím nepodpořit, Velká Británie jej vetovala již na prosincovém sumitu. Protestující požadují alternativu k výdajovým škrtům.
Jean Claude Juncker: Evropská unie potřebuje speciálního komisaře pro Řecko
Jean Claude Juncker, šéf skupiny ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér, uvedl, že by dle něj měla vzniknout funkce komisaře Evropské unie (EU), jenž by byl pověřen úkoly souvisejícími s obnovením komplexní struktury řeckého hospodářství. Tímto dotyčný nemyslel návrh rozpočtového komisaře EU pro Řecko, jenž byl předložen v uběhlých týdnech. Dle pana Junckera je nutná kontrola zavádění řeckého úsporného programu. „Musíme kontrolovat nebo pedagogický podpořit Řecko, nechceme však urazit zdejší národ.“ Premiér také uvedl, že by eurozóna měla co nejrychleji učinit rozhodnutí o navýšení zdrojů Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Dle jeho názoru by během března mělo padnout rozhodnutí, že dočasný záchranný fond a ESM budou nějakou dobu pracovat společně.
Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil odborům okamžité přerušení stávky
Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil německým odborům bezpečnosti letu (GDF) okamžité přerušení stávky dispečerů pozemního pohybu letadel na letišti Frankfurt nad Mohanem. O toto přerušení stávky požádala soud společnost Fraport, která má na starost chod tohoto letiště a letecká společnost Lufthansa. Odbory uvedly, že se proti rozhodnutí soudu odvolají a zároveň informovaly o dalších jednáních se společností Fraport, aby došlo k brzkému ukončení stávky.
Evropská centrální banka půjčila komerčním bankám téměř 530 miliard eur
Evropská centrální banka (ECB) udělila evropským komerčním bankám půjčky v hodnotě 529,5 mld eur v rámci levných úvěrů druhého kola svého mimořádného programu LTRO (Long-Term Refinancing Operation). Tímto způsobem se ECB snaží zastavit dlouhodobou dluhovou krizi v regionu. Pomoc bude čerpat okolo 800 komerčních bank. Nejvíce bude čerpat banka Intesa – ECB jí poskytne úvěr o objemu 24 miliard eur. Úroková sazba těchto úvěrů se nyní pohybuje okolo rekordního 1%. Šéf ECB Mario Draghi během dnešní aukce banky vyzval, aby tyto levné peníze poskytly ve formě úvěrů firmám a domácnostem, čímž by mělo dojít k podpoře hospodářského růstu v bloku jednotné měny.
Řecko snižuje minimální mzdy, začíná další kolo úsporných opatření
Řecký parlament pozdě v úterý schválil novou vlnu rozpočtových škrtů o objemu 3,2 miliard eur, jejichž cílem je získat finanční pomoc eurozóny. Reformu podpořilo v plném rozsahu 202 z 283 poslanců.
Řecký schodek obchodní bilance se meziročně zmenšil o 28,2%
Uvedl to v úterý Řecký statistický úřad. Nejnovější údaje o zahraničním obchodu zdůrazňují účinky 35% poklesu soukromé spotřeby v posledních třech letech v důsledku politiky vnitřní devalvace uložené Řecku trojkou veřejných věřitelů. Nicméně, celková hodnota dovozu bez ropných produktů v roce 2011 činila 31.8 miliard eur, což je pokles o 13% oproti roku 2010. To znamená, že dovoz klesá pomaleji, než agregátní poptávka, v důsledku přílišné závislosti Řecka na dovozu k uspokojení základních potřeb, jako je jídlo a oblečení. Na druhou stranu, celková hodnota vývozů – opět s výjimkou ropných výrobků – v roce 2011 činila 16.0 miliard eur, poměrně malý nárůst o 9,4% od roku 2010. Z toho vyplývá, že nahrazení dovozu domácí produkcí s vývozem je stále v rané fázi. Celkový schodek obchodní bilance v roce 2011 činil 15,8 miliardy eur.
Bělorusko požádalo velvyslance EU aby opustili zemi, reaguje na nové sankce
Tento krok byl ministrem zahraničních věcí oznámen den poté, co Evropská unie (EU) rozhodla o dalších sankcích vůči zdejšímu režimu. Dle unie jsou v zemi porušována lidská práva. Sankce jsou v platnosti od prezidentských voleb v roce 2010, kde bylo zatřeno na 700 lidí včetně 7 prezidentských kandidátů, kvůli masivním protestům proti údajným volebním podvodům. Prezidentem byl tehdy vyhlášen Alexandr Lukašenko.
Jihoafrická republika chce dále investovat do jaderných elektráren
Ministr pro energetiku Dipuo Peters v úterý uvedl, že vláda vyčlení určité prostředky pro výstavbu dalších jaderných elektráren. Jihoafrická republika je jedinou africkou zemí, která jaderné elektrárny využívá. Vláda se svým krokem snaží snížit závislost na uhlí, z něhož je vyráběno 85% elektřiny v zemi.
Angola by měla snížit rozdíl mezi chudými a bohatými, varoval Ban Ki-moon
Generální tajemník OSN vyzval tamní vládu, aby reagovala na rozšiřující se propast mezi bohatými a chudými v zemi. Snížení rozdílu mezi oběma vrstvami by podle OSN mohlo přinést větší stabilitu a sjednocení země. Angola je druhým největším vývozcem ropy po Nigérii, přesto dvě třetiny jejích obyvatel musí vyjít s méně než 2 dolary za den. „Vláda by měla posílit sociální strukturu a zajistit lepší rozdělení příjmů,“ dále uvedl.
Akcie argentinské ropné společnosti YPF poklesly o 7%
To kvůli obavám, že argentinská vláda podá trestní oznámení na společnost YPF. Ta totiž odmítla pustit členy argentinské vlády na zasedání svého vedení. YPF je kontrolována španělskou ropnou společností Repsol. Pokles akcií o 7% zapříčinil i státní svátek, který v pondělí Argentina slavila. Na společnost YPF je momentálně vyvíjen velký tlak. To proto, aby společnost zvýšila svou produkci ropy.
Německá inflace v únoru vzrostla
Kvůli rostoucím nákladům na energii v únoru v Německu stoupla, dle oficiálních předběžných údajů, inflace. Index spotřebitelských cen vzrostl o 2,3%, uvádí Národní statistický úřad Destatis. V porovnání s lednem měsíční náklady v únoru vzrostly o 0,7%.
Prezidentský kandidát Francois Hollande navrhuje 75% daň z příjmu milionářů
Dle socialistického kandidáta v nadcházejících prezidentských volbách Francoise Hollanda by nejbohatší občané měli platit 75% daň ze svých příjmů. Pan Hollande také uvedl, že pokud bude zvolen, zvrátí daňové úlevy, které zavedl nynější prezident Nicolas Sarkozy. Jeho političtí oponenti tento návrh silně kritizovali. Prozatimní průzumy veřejného mínění odhadují, že náskok socialistickéh kandidáta oproti stávající hlavě státu se zmenšil.
Portugalsko splňuje podmínky pro mezinárodní pomoc, bude mu vyplacená další tranše
„Západní věřitelé se shodli, že Portugalsko splnilo jejich podmínky výměnou za mezinárodní finanční pomoc o objemu 78 miliard eur“ uvedl portugalský ministr financí Vitor Gaspar. To znamená, že Evropská komise (EK), Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) doporučují převedení do země další tranše o objemu 14,6 miliardy eur. Jednou z podmínek pomoci je i snížení letošního rozpočtového schodku na 4,5 % HDP oproti loňským 5,9%. EK odhaduje, že portugalské hospodářství se letos zmenší o 3,3%. Portugalský ministr však uvedl, že země nepožádá o další „záchranný balíček“.
Spotřebitelská a podnikatelská důvěra v eurozóně v únoru vzrostla
Index důvěry vypracovaný Evropskou komisí (EK) pro eurozónu vzrostl na 94,4 bodů z 93,4 bodů v lednu. V celé Evropské unii (EU) pak dle údajů důvěra podnikatelů a spotřebitelů vzrostla na 93,9 bodů. Byl však zaznamenán pokles důvěry v sektoru služeb.