Severní Korea splnila americké podmínky pro obnovení vícestranného vyjednávání o svém jaderném programu, které opustila v roce 2009. Přistoupení na rozhovory o jaderném programu je podmínkou k získání potravinové pomoci, o kterou Severní Korea požádala. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton to označila za první skromný vstřícný krok Severní Koreje, ačkoliv ve změnu dosavadního postoje věří jen málo představitelů americké vlády a armády.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila plánování dalších sankcí vůči Íránu
Ve výboru pro zahraniční vztahy Senátu Spojených států amerických oznámila americká ministryně zahraničí, že administrativa prezidenta Baracka Obamy plánuje uvalení dalších sankcí vůči Íránu. Především se hodlá zaměřit na penalizaci nestátních amerických firem a institucí, které provádí finanční transakce s Íránskou centrální bankou. Hillary Clinton také oznámila, že Kongres Spojených států amerických i administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy jsou v otázce sankcí názorově sjednoceny.
Hillary Clinton: Syrský prezident Assad může být označen za válečného zločince
Ministryně zahraničí USA tak reagovala na zprávu Spojených národů, podle které bylo od počátku povstání proti vládnímu režimu zabito v Sýrii více než 7500 civilistů. V posledních dnech násilí stále eskaluje a podle vyjádření místních aktivistů bylo od neděle zabito či raněno přes sto lidí. Dle zpráv od opozice i zahraničních novinářů přežívají civilisté v postižených regionech ve velice špatných podmínkách. Nedostává se jim pitné vody, jídla ani potřebného ošetření. Francouzský ministr zahraničí A. Juppe řekl, že je načase pohnat syrský režim před Mezinárodní trestní soud a varoval prezidenta Assada, že se bude zpovídat spravedlnosti.
Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil odborům okamžité přerušení stávky
Pracovní soud ve Frankfurtu nad Mohanem nařídil německým odborům bezpečnosti letu (GDF) okamžité přerušení stávky dispečerů pozemního pohybu letadel na letišti Frankfurt nad Mohanem. O toto přerušení stávky požádala soud společnost Fraport, která má na starost chod tohoto letiště a letecká společnost Lufthansa. Odbory uvedly, že se proti rozhodnutí soudu odvolají a zároveň informovaly o dalších jednáních se společností Fraport, aby došlo k brzkému ukončení stávky.
Evropská rada: Srbsko by mělo začít zavádět dosažené dohody
Předseda Evropské rady (ER) Herman Van Rompuy uvedl, že Srbsko by mělo nadále podporovat regionální spolupráci a dobré sousedské vztahy v zemích západního Balkánu prostřednictvím zavedení již dosažených dohod. Tento výrok padl po setkání předsedy se srbským prezidentem Borisem Tadicem. Předseda ER dále znova pogratuloval Srbsku a Kosovu k nejnovější bilaterální dohodě, která by dle něj měla být klíčovou pro perspektivu Srbska v Evropské unii (EU).
Německá vevlyslankyně: „K získání kandidátského statusu pro Albánii je potřeba dosáhnout požadovaných kriterií“
Německá velvyslankyně v Albánii Carola Holtkemper uvedla, že o kandidatuře Albánie na členský stát Evropské unie (EU) budou rozhodovat všechny dosavadní členské státy unie. Velvyslankyně však zdůraznila, že předtím musí země splnit všechna kodaňská politická kritéria. „Rozhodnutí v EU jsou vždy výsledkem kompromisu. Jste si vědomi kritického přístupu Německa k udělení statusu Srbsku, vzhledem k srbské regionální a celkové politice. Ale my jsme vždy připravení ke kompromisu. Na druhé straně, jsou zde kritéria, která opravdu musí být splněná, a pokud se tak stane, lze diskutovat o možnosti na získání statusu kandidátské země, “ uvedla velvyslankyně. Podobně se vyjádřil i komisař EU pro rozšiřování Štefan Fulle. Dle něj musí Albánie splnit 12 doporučení navržených Evropskou komisí (EK). Komisař pak zdůraznil především volební a legislativní reformy.
Írán odsoudil Izrael za vlastnění jaderných zbraní a nepodepsání Smlouvy o nešíření jaderných zbraní
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi na bezpečnostní konferenci ve švýcarské Ženevě prohlásil, že Izrael vlastní jako jediná země na Blízkém východě jaderné zbraně a narušuje tak rovnováhu v oblasti. Ministr Salehi zdůraznil, že Izrael jako jediný stát s jadernými zbraněmi nikdy nepřistoupil ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a jeho jaderná zařízení tím pádem nejsou kontrolována inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Izrael to, zda vlastní jaderné zbraně nikdy nepopřel ani nepotvrdil a dlouhodobě odmítá podepsat NPT, což vede k tomu, že nepodléhá žádné mezinárodní kontrole v této oblasti.
Nejsilnější povstalecká skupina v Jižním Súdánu skládá zbraně
Hlavní jihosúdánská povstalecká skupina SSDM podezíraná vládou Jižního Súdánu z napojení na Súdán uzavřela s vládou příměří a podepsala smlouvu o udělení amnestie prezidenta Salvu Kiira výměnou za složení zbraní. Demokratické hnutí Jižního Súdánu (SSDM) založil George Athor, bývalý důstojník súdánské armády, který byl na konci roku 2011 zabit jihosúdánskou armádou. Milice SSDM byla až do smrti George Athora považována za nejsilnější odbojovou skupinu, která bojovala proti ústřední vládě Jižního Súdánu.své smrti byl považován za nejsilnější skupina několika milice napadat ústřední vládu nejmladší země Afriky, která hledá stabilitu, aby se mohl rozvíjet po desetiletích válek se na severu.
Turecko chce spolupracovat s Regionální vládou Kurdistánu ve snaze oslabit Kurdskou stranu práce
Náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost a pořádek Murat Özçelik, bývalý velvyslanec Turecka v Iráku, navštívil kurdskou autonomní oblast, aby ve městě Arbil na severu Iráku jednal s prezidentem místní autonomní Regionální vlády Kurdistánu (KRG) Masoudem Barzani, stejně jako s šéfem kurdských tajných služeb a premiérem Nechirvanem Barzani. Turecko chce vystupňovat tlak na místní kurdskou vládu ve snaze více a efektivněji spolupracovat v boji proti Kurdské straně práce (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Již včera turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) vyzvala irácké Kurdy k přijetí „nezbytných opatření a konkrétní kroky k vyčištění oblastní do bojovníků PKK“.
Turecko zvažuje vytvoření humanitárního koridoru bez Rady bezpečnosti OSN s odvoláním na události v Kosovu v roce 1999
Turecko zvažuje možnost vytvoření humanitárního koridoru do Sýrie bez podpory Rady bezpečnosti OSN, stejně jako k tomu došlo v Kosovu v roce 1999, neboť Rusko a Čína jasně deklarovaly, že vetují jakékoliv rozhodnutí, které budou považovat za „nevyvážené“. Podle Turecka „může mezinárodní společenství hledat alternativní legitimní způsoby, jak vytvořit humanitární koridor do Sýrie“. Turecko se odvolává na příklad Kosova, kde byly v roce 1999 USA a NATO zřízeny humanitární koridory aniž by o tom rozhodla Rada bezpečnosti OSN. Turecko údajně také počítá s tím, že by mohlo svůj postoj změnit Rusko po nadcházejících prezidentských volbách. Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek mezitím opět vyzval arabské země k činům.
Kosovští ministři jednají v Bruselu o evropské integraci
Kosovští ministři zahraničních věcí a evropské integrace, Enver Hoxhaj a Vlora Citaku pokračovali v jejich setkání v Bruselu, kde měli jednání s ministrem zahraničních věcí Rakouska Michael Spindeleggerem. Během tohoto setkání požádali zástupci Kosova, aby Rakousko podpořilo snahu země o evropskou integraci. Nyní je dle kosovských ministrů čas proto, aby země získala návod k liberalizaci vízového režimu a aby se začalo se studiem Stabilizační a asociační dohody s Evropskou unii (EU). Představitelé Kosova se setkali také s maďarským ministrem zahraničních věcí, ve snaze získat zkušenosti této země s procesem evropské integrace.
Bělorusko požádalo velvyslance EU aby opustili zemi, reaguje na nové sankce
Tento krok byl ministrem zahraničních věcí oznámen den poté, co Evropská unie (EU) rozhodla o dalších sankcích vůči zdejšímu režimu. Dle unie jsou v zemi porušována lidská práva. Sankce jsou v platnosti od prezidentských voleb v roce 2010, kde bylo zatřeno na 700 lidí včetně 7 prezidentských kandidátů, kvůli masivním protestům proti údajným volebním podvodům. Prezidentem byl tehdy vyhlášen Alexandr Lukašenko.
Vlna násilí v Afghánistánu ovlivňuje prezidentskou kampaň v USA
Smrt amerických důstojníků a rozsáhlé protizápadní protesty v Afghánistánu poskytují Obamovým politickým protivníkům možnost kritiky současné zahraniční politiky. Republikánský kandidát Mitt Romney považuje určení konkrétního data pro stažení jednotek ze země za chybnou strategii. Opakovaně také prezidenta Obamu kritizoval za omluvu, kterou adresoval po vypuknutí násilností svému protějšku Hamidu Karzáímu v souvislosti s likvidací koránu na americké vojenské základně Bagram. Administrativa Bílého domu naopak předpokládá, že krveprolití posílí podporu obyvatelstva pro stažení amerických jednotek ze země. Náhlé vzplanutí násilností v v Afghánistánu je společně s napětím okolo íránského jaderného programu a zvyšováním cen pohonných hmot pro Obamův tým jasným připomenutím, že na prezidentskou kampaň budou mít nezanedbatelný vliv i zahraniční události mimo přímou kontrolu Spojených států.
USA bude nadále pomáhat státům Latinské Ameriky v boji proti drogovému průmyslu
To potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitano. Dodala, že USA bude i nadále spolupracovat s Mexikem v dopadení nejhledanějšího drogového dealera Mexika. Tím je Joaquin „Shorty“ Guzman, hlava kartelu Sinaloa. Ten je Spojenými státy uznáván jako nejnebezpečnější drogový kartel na světě. Pan Joaquin Guzman byl zatčen roku 1993. V roce 2001 ale z věznice utekl. USA následně vypsalo 5 milionovou odměnu za každou informaci o hledaném. I přes to ministryně oznámila, že zvláště americko- mexický boj proti drogovým kartelům nebere jako selhání bezpečnostních sil, ale jako trvající úsilí, které by mělo postupně vést k větší bezpečnosti.
Vůdce peruánské teroristické skupiny obviněn
Vůdce skupiny Sendero luminoso ( v překladu Světlá cesta) Florindo Eleuterio Flores Hala, alias ‘Artemio’ je obviněn z terorismu a obchodování s drogami. Jeho zatčení proběhlo před dvěma týdny na základě informace jednoho ze členů Sendero luminoso. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí mu doživotní trest odnětí svobody. Soud by se měl konat během následujících 4 měsíců.
Filipínská výzkumná loď se dostala do konfliktu s čínskými plavidly- další eskalace sporů v Jihočínském moři
Dvě čínská plavidla hrozila výzkumné lodi filipínské ropné společnosti potopením, když okamžitě neukončí svoji činnost v Jihočínském moři. Výzkumné plavidlo poslalo ihned volání o pomoc filipínské armádě, která během několika hodin přijela a čínské lodě zahnala. Kvůli zvyšování napětí hodlá šéf společnosti Forum Energy pozastavit výzkumnou činnost v oblasti Reed Bank, kam se ovšem plánuje vrátit již za dva měsíce a začít už s vrty do mořského dna. Filipínská vláda uskuteční během následujících dnů krizový mítink, na kterém sepíše oficiální stížnost proti Číně. Podobnou stížnost již podalo i Japonsko. Podle filipínského armádního velení mohlo snadno dojít k ozbrojenému konfliktu, který by pravděpodobně vyústil v otevřené střety, kdyby čínské lodě reagovaly více agresivně. Širší přítomnost v regionu vzhledem k situaci signalizovala i armáda USA, která taktéž vidí čínské chování jako provokaci. Oblast Reed Bank je první z téměř jistých budoucích nalezišť ropy v regionu za posledních několik desetiletí.
Pokus o evakuaci západních novinářů ze Sýrie prozatím selhal
Pokus Červeného půlměsíce (muslimské obdoby Červeného kříže) o evakuaci zraněných západních novinářů z Homsu v Sýrii selhal. Vozidla organizace se dostaly na předměstí Baba Amr, odjely však bez zraněných. Nedošlo ani k repatriaci těl zavražděných novinářů.
Tábor skupiny „Occupy London“ rozpuštěn
Policie rozpustila tábor skupiny Occupy London, který se dosud nacházel na náměstí u katedrály svatého Pavla v Londýně. Zákrok policie začal krátce po půlnoci. Někteří protestující postavili improvizovanou barikádu, většina se však pohybovala klidně. Tábor protestujících se zde nacházel od 15. října 2011. K tomuto kroku se schylovalo již v prosinci loňského roku, kdy o zdejší situaci probíhala jednání.
Japonská vláda posílila pravomoci pobřežní stráže v teritoriálních vodách
Tento krok přichází v souvislosti se stále se táhnoucím sporem o vody Jihočínského moře, ve kterých se často odehrávají konflikty mezi plavidly povětšinou Číny a ostatních států. Pobřežní stráž bude nyní oprávněna k vyšetřování nelegálních přistání na ostrovech a bude moci uplatnit větší sílu při snahách o vykázání cizí lodě z japonských teritoriálních vod.
Katarský premiér vyzývá arabské státy k převzetí iniciativy a k vyzbrojení syrských povstalců
Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani během návštěvy Norska oznámil, že Katar podporuje zahájení vyzbrojování syrských rebelů, a vyzval arabské státy k „převzetí iniciativy“. Podle slov katarského předsedy vlády by dodávání zbraní rebelům mělo „pomoci jejich situaci a umožnit jim bránit se“. Myšlenku vyzbrojování syrských rebelů podporuje i Saúdská Arábie. Katarský premiér dále zkritizoval Radu bezpečnosti OSN, že nebyla schopna přijmou usnesení proti syrské vládě. Katar je dlouhodobě nejsilnějším podporovatelem syrské opozice a katarský emír Hamad bin Khalifa Al Thani již dříve vyzval k vyslání arabských vojáků do Sýrie.
Írán chce pomoci v posilování libanonské armády
V Teheránu se dnes sešel libanonský ministr obrany Fayez Ghosn se svým íránským protějškem brigádním generálem Ahmadem Vahidi, který uvedl, že Írán přispěje k posílení libanonské armády. Podle íránského ministra obrany jsou pro posilování Libanonu 3 důvody: „Libanon čelí hrozbě ze strany Izraele, stejně tak potřebuje silnou armádu k posílení stability v regionu a také z toho důvodu, že Západ záměrně brání rozvoji libanonských ozbrojených sil.“ Íránský ministr Ahmad Vahidi také uvedl, že Izrael podporuje „ozbrojené gangy“, které bojují proti libanonské vládě.
Tisíce uprchlíků se vrací zpět do Dárfúru
Podle OSN návrat uprchlíků do regionu na západě Súdánu značí konec války, která začala v roce 2003. Přesto se stále jedná o pouhý zlomek těch, kteří pod vlivem válečného konfliktu byli nuceni opustit své domovy. „Lidé se vrací společně. Připomíná mi to Libanon po skončení občanské války,“ uvedl Dysane Dorani, šéf mírové mise OSN pro Dárfúr. Region je po dlouho trvající válce zničen a chybí zde základní infrastruktura.
Moldavsko má potíže s podpisem nové smlouvy na dodávky ruského plynu
Podle slov moldavského premiéra Vladimira Filaty je situace složitá, ale země musí problém vyřešit do 31. března, kdy končí smlouva o dodávkách plynu mezi ruským Gazpromem a moldavskou společností Moldovagaz. Tato dohoda měla končit již 31. prosince 2011, ale byla prodloužena do 31. března letošního roku s tím, že Moldavsko musí do té doby předložit konkrétní plán splácení existujícího dluhu vůči Gazpromu. Podle premiéra Moldavsko zároveň hledá alternativní zdroje surovin k ruskému plynu za účelem zajištění energetické bezpečnosti země.