Na konferenci v Maroku vyzvala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová syrské obyvatele a především podnikatele a média, aby ukončili podporu vlády prezidenta Assada. Hillary Clinton odmítla klasifikaci syrských protestujících jako teroristů, jak je označuje prezident Assad, a naopak vyzvala obyvatele země k jejich podpoře.
Archiv rubriky: Bezpečnost
USA nehodlají po protestech v Afghánistánu měnit svoji strategii
Americký velvyslanec v Kábulu Ryan Crocker oznámil, že USA nehodlají redefinovat své závazky vůči Afghánistánu v souvislosti s vlnami protestů a násilí. Dále prohlásil, že vláda prezidenta Hamída Karzáího není připravená na odchod amerických vojáků a bez jejich přítomnosti by se zhroutila. Velvyslanec Cocker poukázal na fakt, že americké vojenské síly neopustí Afghánistán do té doby, než bude jednoznačně prokazatelné, že nehrozí návrat teroristické sítě Al-Káida a hnutí Taliban. Kandidát na amerického prezidenta Mitt Romney se nechal slyšet, že podporuje přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu, ale požaduje změnu bezpečnostní strategie v zemi.
Americký prezident Barack Obama se omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu za incident s pálením Koránu
Poté co byly na americké vojenské základně Bagram spáleny příslušníky americké armády knihy Koránu a další náboženské texty, se v Afghánistánu zvedla vlna násilných protestů, které vyvrcholily granátovými útoky na americké vojáky. Americký prezident Barack Obama se nyní za tento incident oficiálně omluvil afghánskému prezidentu Hamídu Karzáímu.
Kolumbie chce posílit své vztahy s Indií
I to je důvodem k návštěvě kolumbijské ministryně zahraničních věcí Patti Londoño. Ta navštíví indické hlavní město Nové Dillí v polovině března. Podle oficiálního prohlášení se ministryně setká s představiteli důležitých společností, se kterými prodiskutuje růst vzájemné spolupráce. Dalším bodem programu by mělo být podepsání pětiletého programu, který má posílit spolupráci zemí v oblasti kultury. Ministryně se dále setká s představiteli vlády, se kterými bude jednat o společné agendě v rámci členství obou zemí v Radě bezpečnosti OSN.
Byl zveřejněn seznam 231 jmen nominovaných na Nobelovu cenu za mír 2012
Seznam nominovaných zahrnuje 188 osobností a 43 organizací, které podle Nobelova výboru významně přispěly k boji za mír. Mezi nejvýznamnější osobnosti nominované na cenu patří bývalý americký prezident Bill Clinton, bývalý německý kancléř Helmut Kohl, tuniský prezident Moncef Marzouki, ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebo americký vojenský analytik Bradley Manning, který spolupracoval s Wikileaks. Na seznamu je rovněž arabská televizní stanice Al Jazeera, která aktivně vysílala události tzv. „arabského jara“. Laureáti budou vyhlášeni v prosinci.
Izrael se chystá dodat do Ázerbájdžánu vojenské systémy v hodnotě 1,6 miliardy dolarů
Izrael hodlá s Ázerbájdžánem uzavřít dohodu o dodávce protiletadlových systémů a systému protiraketové obrany společnosti Israel Aerospace Industries (IAI) v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Informaci uvedla agentura PressTV s odvoláním na oficiální zdroje.
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán
„Rusko se obává rostoucí hrozby vojenského úderu proti Íránu“, napsal ruský premiér V. Putin v článku zveřejněném v pondělí v deníku Moskovskiye novosti. „Pokud se tak stane, budou následky katastrofální, jejich skutečný rozsah nelze předvídat,“ uvedl. Rusko dle jeho slov navrhuje uznat právo Íránu na rozvoj civilního jaderného programu, včetně práva na obohacování uranu výměnou za dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nad jadernými aktivitami země. Premiér také dodal, že v tomto případě je nutné zrušit všechny jednostranné a mezinárodní sankce vůči Íránu. V roce 2011 navrhlo Rusko plán postupného řešení všech kontroverzních otázek íránského jaderného programu, na základě kterého by Írán mohl opět zahájit jednání a zmírnit pochybnosti MAAE o svých jednotlivých jaderných aktivitách, za což by byl „odměněn“ cestou částečného zrušení sankcí.
Ukrajinské a ruské bezpečnostní služby údajně zmařily pokus o atentát na ruského premiéra V. Putina
Informoval o tom hlavní ruský federální televizní kanál První kanál. Podle něj zadržela ukrajinská policie při speciální operaci tři osoby – občany Ruské federace – podezřelé z organizace atentátu. Informace se objevila na počátku posledního týdne předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou 4. března. Kandidát na prezidentský úřad a vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, jenž je zároveň bývalým členem federální Rady bezpečnosti, označil informaci o pokusu o atentát na Vladimira Putina a následnou destabilizaci politické situace v zemi za věrohodnou. Spekulace o tom, že tato informace je nepravdivá a byla vypuštěna za účelem zvýšení ratingu Vladimira Putina je podle S. Mironova nesmyslná, kandidát nicméně nevyloučil možnost toho, že zpráva o útoku byla záměrně zveřejněna až před volbami, jinak by se na ni dle jeho slov „do měsíce zapomnělo“.
Demonstrující Afghánci zaútočili na americkou vojenskou základnu Bagram
Dav Afghánců zaútočil na americkou základnu Bagram na protest proti pálení Koránu, ke kterému na základně došlo. Americká armáda tento incident vyšetřuje. Několikatisícový dav zaútočil na americkou základnu granáty. Tímto činem vyvrcholily 6 dní trvající nepokoje, které přinesly několik desítek obětí z řad civilistů i afghánských pořádkových sil. Prezident Hamíd Karzáí vyzval demonstranty k zachování klidu a ukončení nepokojů.
Ve švýcarské Ženevě zasedá Rada OSN pro lidská práva
V Ženevě se koná 19. zasedání Rady OSN pro lidská práva, která sdružuje 47 států a byla založena v roce 2006 Valným shromážděním OSN. V Ženevě se také koná konference o odzbrojení poprvé od roku 1979, které se zúčastní zástupci 65 států.
Evropská unie rozšíří sankce vůči běloruskému režimu
O dalších plánovaných sankcích vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenky měli dle agentury AFP rozhodnout velvyslanci Evropské unie (EU) v pondělí. Zprávu by měli potvrdit ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Bruselu. Ti dnes již rozhodli o nových sankcích vůči Sýrii. Udělené sankce by se měly týkat 21 osob, které se podílely na represích vůči opozici. Jedná se o zmrazení finančních aktiv a udělení zákazu cestování do unie. Běloruská opozice dříve vyzvala unii k uvalení ekonomických sankcí.
Prezident Severokyperské turecké republiky: „Izrael s řeckým Kyprem plánují na ostrově umísti izraelskou vojenskou základnu“
Prezident Severokyperské turecké republiky Derviş Eroğlu oznámil, že je přesvědčen o tom, že řecká část Kypru a Izrael zahájily jednání o umístění izraelské vojenské základny na jihu ostrova, a to i přesto, že Kyperská republika i Izrael takovou informaci popírají. Prezident Derviş Eroğlu uvedl, že „nepochybuje o důvodu Izraele i Kyperské republiky tato jednání zatajit, a že se obává, že budou využita jako nástroj proti Severokyperské turecké republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedávné době, jako vůbec první izraelský premiér, navštívil Kyperskou republiku s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci, a to i v souvislosti s objevenými zásobami kyperského zemního plynu. Izrael je pravděpodobným významným budoucím odběratelem kyperského plynu, proti jehož těžbě se významně ohradilo Turecko a Severokyperská turecká republika s tím, že těžba musí probíhat v zájmu obou částí ostrova, nejen té řecké.
Niger varuje své občany před cestování do Libye s rostoucím napětím mezi oběma státy
Nigerské ministerstvo zahraničí v radiovém vysílání důrazně varovalo své občany před cestováním do Libye s tím, že jim v důsledku rostoucího napětí mezi oběma státy hrozí nebezpečí. Podle vlády Nigeru se některé libyjské milice soustředí na občany Nigeru, které považují za „žoldáky Muammara Kaddafi“. Před třemi dny byli v Libyi zabiti dva občané Nigeru při útěku před milicionáři. Posledním důvodem stále více rostoucího napětí mezi Nigerem a Libyí je to, že Niger odmítl vydat syna Muammara Kaddafi, Saadi Kaddafi, který mimo jiné informoval o přípravě dalšího povstání v Libyi. Libye již delší dobu vystupuje s požadavky na vydání všech uprchlých Libyjců a vyhrožuje narušením vzájemných vztahů se sousedními zeměmi.
V Afghánistánu došlo k sebevražednému útoku na vojenské letiště v Jalalabadu
Došlo k sebevražednému útoku hnutí Taliban na vojenské letiště v Jalalabadu na východě Afghánistánu, při kterém zahynulo 9 vojáků a 12 jich bylo zraněno. Podle mise ISAF zahynulo několik civilistů, afgánský voják a dva členové ostrahy, ale žádný voják NATO. Informaci potvrzuje i afghánské ministerstvo vnitra ve svém prohlášení. Taliban oznámil, že se jedná o odpověď na událost na základně Bagram, která vyvolala protiamerické demonstrace a vlnu násilí, při kterém mimo jiné došlo k zabití amerických důstojníků přímo v areálu afghánského ministerstva vnitra.
Ministři zahraničích věcí EU se dohodli na dalších sankcích vůči Sýrii
V pondělí se ministři zahraničních věcí Evropské unie (EU) dohodli na zmrazení aktiv syrské centrální banky, zkritizovali také zdejší hlasování o nové syrské ústavě. Britský ministr William Hague uvedl, že „otevření volebních místnosti zároveň s pokračující palbou proti civilistům vede ke ztrátě důvěryhodnosti v očích světa“. Opatření přijatá ministry se týkají také zmrazení majetku a zákazu cestování sedmi blízkých spolupracovníků prezidenta Bašára al-Asada, zákazu nákladních letů do unie a omezení obchodu ve zlatě a drahých kovech. Francouzský ministr Alain Juppé uvedl, že unie bude tento tlak stupňovat.
I přes varování ze strany KLDR začala další společná vojenská cvičení USA a Jižní Korey
Tyto každoroční společné pevninské bojové nácviky známé jako „Key Resolve“ (klíčové řešení) přinesly na Korejský poloostrov další americké jednotky. To se ovšem nelíbí severokorejské vládě, která prohlásila, že naruší-li toto cvičení jakkoliv severokorejské území, dojde k tvrdé odpovědi. Později v tomto týdnu se odehrají i další vojenská cvičení nazývaná Foal Eagle. Jihokorejská vláda říká, že všechna tato cvičení mají obranný charakter. Cvičení se zúčastní více než 2000 amerických vojáků.
Násilí mezi křesťany a muslimy v Nigérii pokračuje
Včera došlo v nigerijském městě Jos k sebevražednému bombovému útoku na křesťanský kostel, při kterém zahynuli dva lidé a dalších několik desítek bylo zraněno, přičemž v reakci na to křesťanská mládež ubila dva muslimy.
Francouzský prezident Sarkozy: „Evakuace zraněných novinářů z Homsu se blíží“
O dojednání evakuace zraněných západních novinářů v Homsu v Sýrii usiluje i Červený kříž. Dle francouzského prezidenta Sarkozyho se „věci daly do pohybu“. Minulý týden v Homsu zemřeli 2 západní novináři, další byli zranění.
Francie a Libye se dohodly na spolupráci v námořní oblasti a zabezpečování hranic
Francouzský ministr obrany Gerard Longuet a libyjský ministr obrany Osama al-Juwali podepsali dohodu o záměru zlepšit a navázat užší spolupráci v oblasti námořní obrany a zabezpečení hranic. Podle francouzského ministra obrany je Libye „se svou strategickou polohou mezi Afrikou a Evropou vystavena velkému očekávání a Francie považuje začínající spolupráci za dlouhodobý projekt“. Nyní má být vytvořen společný francouzsko-libyjský výbor složený z vojenského personálu, inženýrů, techniků a diplomatů, kteří se zaměří na problematická témata libyjské bezpečnosti. Již dříve podepsala podobnou smlouvu s Libyí i Itálie. Sousední státy se obávají, že libyjská prozatímní vláda není schopna zajistit své pobřeží, které by mohlo sloužit jako brána do Evropy i Afriky pro překupníky se zbraněmi a pro teroristická hnutí.
Politické křídlo baskické separatistické skupiny ETA se omluvilo za násilí
Politické křídlo organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) Izquierda Abertzale se poprvé veřejně omluvilo za škody způsobené svému okolí násilím těchto separatistů. Za dobu jejího působení připravila o život asi 829 lidí. Tato teroristická skupina se v říjnu loňského roku oficiálně „vzdala násilí“.
Kyrgyzstán se chystá uhradit část svého zahraničního dluhu vůči Rusku převodem akcií výrobce torpéd „Dastan“
Druhou část dluhu chce Biškek podle slov kyrgyzského ministra financí odepsat nebo restrukturalizovat. Tiskové oddělení Kremlu dříve oznámilo, že vládní dluh Kyrgyzstánu vůči Ruské federaci tvoří téměř půl miliardy amerických dolarů. Prezident Kyrgyzstánu Alzambek Atambayev mezitím upozornil ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na to, že ruská strana již téměř čtyři roky nezaplatila za pronájem vojenské základny ve městě Kant, čímž vznikl dluh ve výši téměř 15 milionů dolarů. Zároveň prezident Atambayev v rozhovoru pro rádio Echo Moskvy nevyloučil možnost uzavření základny.
Americký kongresman Chris Smith: „Makedonie by měla vstoupit do NATO bez ohledu na název“
Kongresman USA Chris Smith se domnívá, že Makedonie by měla být pozvána na nadcházející schůzi NATO v Chicagu, kvůli její mimořádnému přínosu v aliančních misích a bez ohledu na spor o pojmenování země. „Makedonie je Makedonie a zůstane jí. Je vynikajícím spojencem v Afghánistánu a Iráku. Podle našich velitelů makedonští vojáci plní svou misi velmi dobře a země by byla velkým přínosem pro bezpečnostní aparát NATO.“ řekl kongresman.
Francie a Německo odvolají své poradce z afghánských institucí, následují rozhodnutí Velké Británie
Francie a Německo plánují stáhnout všechny civilní instruktory a poradce z afghánských vládních institucí den poté, co byli dva důstojníci jednotek NATO zastřelení v provincii Kunduz. Rozhodnutí obou zemí následuje britský oficiální rozkaz ke stažení všech vojenských poradců z afghánských institucí. Násilí vyvolané nedávným incidentem pokračuje po celém Afghánistánu již šestý den i přes výzvu afghánského prezidenta Hamída Karzáího k uklidnění situace.