Jeh Johnson, přední právník ministerstva obrany, prohlásil, že americký Pentagon uvažuje nad právním zásahem proti Mattu Bissonnettovi. Ten se, jakožto bývalý člen speciálních jednotek, účastnil zásahu v Pákistánu, při kterém byl zabit Usáma Bin Ládin. Nyní hodlá o této akci vydat knihu. V knize jsou ovšem obsaženy informace, které podléhají utajení. Jeh Johnson upozornil, že Matt Bissonnett podepsal revers, ve kterém se zavázal neprozradit tajné informace, ani po ukončení služby. Varoval jej, že pokud bude knihu vydávat, tak proti němu ministerstvo obrany zahájí soudní řízení.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Rusko vyzvalo USA a EU ke zrušení sankcí proti Sýrii
Ruský stálý představitel při OSN Vitaly Churkin ve čtvrtek na zasedání Rady bezpečnosti o Sýrii vyzval USA a EU k okamžitému upuštění od jednostranných sankcí proti Sýrii. „Tyto sankce Rady bezpečnosti OSN nemají nic společného s reálným úsilím o urovnání syrské krize, pouze komplikují život obyčejných lidí a připravují je o možnost uspokojit své základní potřeby a využít svá základní lidská práva,“ uvedl ruský vyslanec. Sankce proti Sýrii zavedly Spojené státy, Evropská unie a Liga arabských států.
Rakousko uspořádá referendum o zrušení všeobecné branné povinnosti
Vojenská reforma má zabránit neshodám mezi rakouskými politickými silami. Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPO) včele s kancléřem Wernerem Faymannem je pro vytvoření zcela profesionální armády, Rakouská lidová strana (OVP), kterou zastupuje vicekancléř Michael Spindelegger, je však pro udržení branné povinnosti. O záležitosti tak v lednu 2013 rozhodnou Rakušané. Výsledek referenda bude závazný a příjme podobu zákona nejpozději na podzim roku 2013, bez ohledu na výsledek voleb. Rakousko spolu s Dánskem, Řeckem, Norskem, Finskem a Švýcarskem jsou mezi posledními evropskými zeměmi, kde branná povinnost přetrvává.
OSN varuje, že Írán zvyšuje produkci obohaceného uranu
Zpráva OSN ve svém závěru uvedla, že Írán zvýšil svoji produkci obohaceného uranu. Od poslední inspekce OSN, která proběhla v květnu tohoto roku, vyprodukoval Írán 189.4 kilogramů obohaceného uranu. Jedná se o nárůst 43, 8 kilogramů oproti minulému období. OSN také upozornila, že Írán přemístil své laboratoře na obohacování uranu a vyslovila podezření, že tak učinil proto, aby ztížil týmu OSN, jeho pozorovatelskou činnost. OSN také Írán vyzvala, aby se k podezřením okamžitě vyjádřil.
V západočínské provincii Sichuan se upálili dva tibetští mniši
Incident se odehrál v pondělí ráno v blízkosti buddhistického kláštera Kirti, který se v posledních letech stal jedním z hlavních center protestů proti čínskému náboženskému útlaku v západní Číně. Podle zdrojů z organizace Free Tibet a rádia Svobodná Asie jsou obětmi dva mladí mniši z tohoto kláštera ve věku 17 a 18 let. Celkový odhad počtu osob, které se na protest proti čínské politice na území bývalého státu Tibet od masových protestů tibetských mnichů v roce 2009 upálily, tak stoupl na 51. Podle zpravodajské agentury BBC však může být nepřesné, neboť zahraniční novináři mají do oblasti zakázaný přístup.
Barmský prezident oznámil rozsáhlé změny ve složení vládního kabinetu
Barmský prezident Thein Sein tento týden oznámil výměnu 11 z celkových 29 ministrů. Jedná se tak o největší přeskupení vládních sil od převzetí moci civilní vládou v březnu minulého roku. Prezidentův krok vypovídá podle analytiků o snaze zachovat proreformní směr vládní politiky. Mezi ministerstva, kterých se změny týkají, patří mimo jiné ministerstva průmyslu, národního plánování, ekonomického rozvoje a zvláště pak ministerstvo informací, které bylo dosud vedeno jedním z nejvýznamnějších zastánců tvrdé linie, ministrem Kyaw Hsanem.
Japonsko se chystá do roku 2030 uzavřít všechny jaderné elektrárny
Japonská vládní Demokratická strana premiéra Yoshihika Nody tak zřejmě před nadcházejícími všeobecnými volbami reaguje na převládající veřejné mínění, které se po loňské katastrofě v elektrárně Fukushima přiklonilo na stranu odpůrců jaderné energetiky. Návrh premiéra je však široce kritizován zástupci energetických firem a obchodní lobby, kteří tvrdí, že tento krok povede k prudkému nárůstu ceny elektřiny, která přinutí velké společnosti přesunout výrobu a spolu s ní pracovní pozice do zahraničí. Loňské zemětřesení a vlna tsunami, které ochromily jadernou elektrárnu Fukushima, způsobily pozastavení plánovaného vládního programu z roku 2010, který počítal se zvýšením podílu jaderné energie na výrobě elektřiny do roku 2030 na více než 50% oproti stávajícím 30%. Demokratická strana je ohledně budoucnosti jaderné energetiky v Japonsku názorově nejednotná, a další vývoj tak zůstává nejasný.
Počet zabitých civilistů v Demokratické republice Kongo podle OSN roste
Na začátku srpna se podle zástupce generálního tajemníka OSN Rogera Meece zvýšil počet zabitých civilistů na východě Demokratické republiky Kongo, především v oblasti Severní Kivu, která sousední s Rwandou. V oblasti proti sobě stojí vládní jednotky a povstalecká skupina M23. Vedle povstalců z M23 v regionu působí i Demokratické síly za osvobození Rwandy (FDLR), které se skládají především z etnických Hutuů, většina z nich uprchla do Demokratické republiky Kongo po genocidě ve Rwandě v roce 1994. Na půl milionů Konžanů muselo důsledkem bojů opustit své domovy.
Pákistánská ministryně zahraničí vyzvala USA k ukončení útoků bezpilotních letounů
Pákistánská ministryně zahraničí Hina Rabbani Khar vyzvala USA k okamžitému ukončení všech útoků bezpilotních letadel na území Pákistánu. Útoky dronů označila za nelegální a kontraproduktivní. Napětí mezi Islamabádem a Washingtonem podle jejího názoru neskončí, dokud USA útoky nezastaví. Bezpilotním letounům NATO se ovšem podařilo před několika dny zabít jednoho z vůdců Talibanu. USA tak nemají zájem na ukončení těchto útoků. Kritizují také, že Pákistán není schopen teroristickou síť Haqqani, jež spolupracuje s Talibanem, zlikvidovat.
Rusko vyzvalo USA k urychlené ratifikaci Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek
Smlouva pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBT) byla přijata OSN již v roce 1996. Některé jaderné velmoci, jako např. USA, ovšem odmítly smlouvu podepsat. RIA Novosti citovala předsedkyni ruského senátu Valentinu Matviyenko, která vyzvala USA, aby smlouvu ratifikovaly. Učinila tak při příležitosti konání konference „From Nuclear Testing to Nuclear Free World (Od jaderných zkoušek ke svobodnému světu)“, která se koná v hlavním městě Kazachstánu, v Astaně. Konference se účastní 75 států a více než 200 mezinárodních organizací, včetně OSN a MAAE.
Kolumbijská vláda vyjednává o míru s levicovou guerrilou FARC
To potvrdil prezident Kolumbie Juan Manuel Santos. Jednání s nejznámější levicovou guerrilou FARC by tak mohla ukončit téměř 50 let trvající spor mezi oběma stranami. Prezident Santos i přes toto potvrzení nesdělil bližší informace. Podle místních médií ale zástupci obou stran již podepsali první smlouvy. Stát se tak mělo v kubánské Havaně.
NATO jmenovalo zvláštní zástupkyni pro bezpečnost žen
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen jmenoval zvláštní vyslankyni pro bezpečnost žen. Severoatlantická aliance tuto funkci obsadila poprvé ve své historii. Cílem zvláštní zástupkyně bude dohlížet na naplňování rezoluce OSN 1325 o míru a bezpečnosti žen. Zvláštní zástupkyní se stala norská diplomatka Mari Skåre. Podle Anderse Fogha Rasmussena jmenování zvláštní zastupkyně zaručí, že téma bezpečí žen bude řešeno na nejvyšší politické úrovni.
Američtí vojáci, kteří zavinili incidenty v Afghánistánu, byli administrativně potrestáni
6 amerických vojáků, kteří v únoru 2012 spálili na základně Bagram v Afghánistánu Korán a další náboženské texty a vyvolali tak v zemi rozsáhlé nepokoje, při nichž zahynulo na 30 lidí, byli potrestáni. Americká armáda jim snížila hodnost a zmrazila platy. Stejným způsobem byli potrestáni i 3 američtí vojáci, kteří vyvolali v Afghánistánu pohoršení, když pózovali s těly mrtvých povstalců. Oba incidenty tak byly vyšetřeny a posouzeny v rámci americké armády a nedošlo tak ke kriminalizaci obviněných. Administrativní trest byl obecně očekáván.
Spojené státy americké utržily v roce 2011 66,3 miliardy amerických dolarů za vývoz zbraní
Jedná se o trojnásobný nárůst v porovnání s předchozím rokem. Podle analytiků má největší podíl na prodeji vývoz do států v oblasti Perského zálivu, které se obávají především nestabilní situace v regionu v souvislosti s nestabilní situací Íránu. Celkový prodej zbraní Spojenými státy tvořil v loňském roce více než 75% celkového celosvětového obchodu se zbraněmi, na druhém místě se umístilo s velkým odstupem Rusko s prodejem v celkové hodnotě 4,8 miliardy amerických dolarů.
Austrálie rekordně navyšuje imigrační limity
Austrálie zvýší roční příjem imigrantů ze současných 13 750 na celkových 20 000 osob, tedy o 45%. Jedná se tak o největší nárůst příjmu přistěhovalců za posledních 30 let. Australská vláda tak reaguje na doporučení nezávislého expertního panelu, který byl zřízen australskou premiérkou Julii Gillard poté, co se debata o problematice žadatelů o azyl dostala na půdě parlamentu do mrtvého bodu. Návrh na navýšení počtu přijatých imigrantů navazuje na nedávno schválený zákon o obnovení azylových táborů na Papui-Nové Guinei a ostrově Nauru, a zároveň souvisí s rostoucím počtem ilegálních přistěhovalců a bojem proti ilegálnímu obchodu s lidmi.
Jednání Súdánu a Jižního Súdánu je odloženo na příští týden
Jednání představitelů Súdánu a Jižního Súdánu, ohledně zbývajících sporných otázek týkající se hranic, bezpečnosti a obnovy vývozu ropy, bylo odloženo na příští týden kvůli pohřbu bývalého etiopského premiéra Meles Zenawi, jenž zemřel minulý týden. Jednání mělo proběhnout 26. srpna pod dohledem Africké unie (AU), která má sídlo právě v hlavním městě Etiopie Addis Abeba, kde se 2. září uskuteční Zenawiho pohřeb. Delegáti obou zemí dorazí do Etiopie 3. září, vyjednávání bude pokračovat v následujících dnech.
Organizace Human Rights Watch kritizuje Čínu za nucenou deportaci uprchlíků z barmského státu Kachin
Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) Čína minulý týden donutila k návratu do etnickým konfliktem zmítané provincie Kachin na severu Barmy přibližně jeden tisíc uprchlíků. Podle zdrojů HRW existují plány na deportaci dalších 4 tisíc uprchlíků, kteří se v tuto chvíli nacházejí v provizorních uprchlických táborech v jihočínské provincii Yunnan. Organizace vyzvala Čínu k zastavení deportací a k respektování mezinárodních právních závazků. Boji, které vypukly v provincii Kachin na severu Barmy mezi Barmskou armádou a vzbouřeneckou Kachinskou nezávislou armádou v létě minulého roku, bylo postiženo několik desítek tisíc lidí. Konflikt podle odborníků znamená prozatím největší zkoušku pro novou barmskou civilní vládu a její reformní snahy.
Nigérie potvrdila rozhovory s islamistickou skupinou
Militantní skupina Boko Haram, která je jednou z největších hrozeb nigerijské bezpečnosti, ve čtvrtek odmítla jednání s nigerijskou vládou. Ta nyní tvrdí, že rozhovory s Boko Haram pokračují „zadními kanály“, tj. pouze s některými členy, nikoliv skupinou jako celek. Islamisté nechtějí s vládou jednat, dokud nebude země, čítající 160 milionů obyvatel, zcela islámská. „Forma dialogu je vedena zadními kanály tak, abychom porozuměli rozhoršení těchto osob. To může pomoci vyřešit krizi,“ uvedl mluvčí prezidenta Reuben Abati.
Mexiko vyšetřuje případ útoku na vozidlo americké ambasády
Včera došlo v mexiku k ozbrojenému útoku na vozidlo americké ambasády. Mexická vláda přiznala podíl mexické federální policie na útoku. Ramon Salinas, mluvčí federální policie, prohlásil, že dostal výslovný rozkaz nepodávat žádné informace. V americkém diplomatickém vozidle byli podle vyšetřování zraněni dva američtí příslušníci diplomatické služby. Americká ambasáda tlačí na důkladné prošetření celé kauzy. Mexická vláda prohlásila, že někteří útočníci byli již zadrženi.
V Mexiku došlo k útoku na americké diplomatické vozidlo
Na mexické dálnici mezi Ciudad de México a Cuernavaca, nedaleko města Tres Marias, neznámý ozbrojený útočník napadl diplomatické vozidlo USA. 3 osoby byly zraněny, nikdo nezemřel. Není zatím jasné, zdali se jedná o lidi americké či mexické národnosti. Útočník jel ve voze mexické federální policie. Mexická vláda odmítla možnost účasti mexické policie na tomto incidentu. Americké ministerstvo zahraničí to zatím odmítlo komentovat.
Severoatlantické alianci se podařilo zabít jednoho z vůdců Talibanu
Severoatlantické alianci se podařilo v Pákistánu zabít jednoho z vůdců Talibanu – Maulawi Dadullaha. Podle zprávy ISAF byl Maulawi Dadullah, zvaný též Jamal, odpovědný za dodávky zbraní z Pákistánu pro afghánské bojovníky Talibanu. V útoku byl zabit i jeho zástupce, známý pouze pod přezdívkou Shakir. Podle velitelství mise ISAF nebyl při útoku zabit ani zraněn žádný civilista. Útoky bezpilotních letounů v Pákistánu vyvolávají dlouhodobé spory mezi NATO a Pákistánem.
USA vedou spor s Čínou ohledně radarového systému
Spojené státy americké požádaly Tokio o instalaci druhého varovného radarového systému X-band na japonském území. Vrchní představitel amerických ozbrojených sil Martin Dempsey oznámil, že tato jednání s Japonskem Washington vede. Zdůraznil také důležitost radarového systému pro bezpečnost Japonska i Spojených států amerických. Proti instalaci se vyslovila čínská vláda. Podle čínského ministra národní obrany se USA nesnaží zajistit bezpečnost celého regionu, ale pouze svoji vlastní bez dohody s ostatními státy v oblasti. USA se brání prohlášením, že systém není namířen vůči Číně, ale pouze vůči KLDR.
Tádžická vláda souhlasí se stažením svých vojsk z Pamíru
Tádžické orgány a vůdci protestního hnutí v Pamíru oznámili o dosažení dohody týkající se stažení vládních vojsk z města Khorog a z celé autonomní oblasti Gorno-Badakhshan. Situace ve městě Khorog se vyostřila poté, co byl v noci na 22. srpna zavražděn bývalý polní velitel Imomnazar Imomnazarov, považovaný za jednoho z neformálních vůdců Pamíru. Demonstrace v Khorog, která začala ve středu, se zúčastnilo okolo 2000 lidí. Výše zmíněná dohoda zahrnuje rovněž plošnou amnestii účastníků protestů.