MAAE zpravila orgány OSN o tom, že obdržela zpravodajské informace o íránském jaderném programu. Informace zaslaly tajné služby Izraele, Spojených států amerických a dvou dalších západních zemí. Írán podle těchto informací pokračuje ve svém jaderném programu a směřuje k výrobě jaderných zbraní. OSN i MAAE nyní rozhodnou o věrohodnosti těchto informací.
Archiv rubriky: Bezpečnost
V Afghánistánu došlo k útoku na základnu Severoatlantické aliance
Na základnu Bagram, kterou sdílí jednotky mise ISAF a afghánské ozbrojené síly, dopadlo několik střel. 3 příslušníci afghánských ozbrojených sil byli zabiti a 2 příslušníci mise ISAF byli zraněni. Severoatlantická aliance vyšetřuje kdo je za útok zodpovědný a jakým způsobem byl útok proveden. Zatím ještě není ani jasné, zdali se jednalo o rakety nebo o střelbu minometem. Velitelství NATO považuje ohrožení základy za alarmující.
V Egyptě došlo k protestům před americkou ambasádou v Káhiře
Asi 2000 lidí v Káhiře demonstrovalo před americkou ambasádou. Strhli a zapálili americké vlajky a vyvěsili místo nich na zeď ambasády černou vlajku s heslem: „Není žádný bůh, jen Alláh a Mohamed je jeho prorokem.“ Protestující se shromáždili za účelem projevení nespokojenosti nad urážlivým zobrazováním proroka Mohameda v americké populární kultuře. Ambasáda o protestu věděla a většina jejích zaměstnanců byla propuštěna domů několik hodin před protestem. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland prohlásila, že USA spolupracují s egyptskou vládou na obnovení pořádku.
Human Right Watch: Rebelové na východě Demokratické republiky Kongo se dopouštějí válečných zločinů
Mezinárodní nevládní organizace Human Right Watch (HRW) vydala zprávu, podle níž se rebelové na východě Demokratické republiky Kongo, kteří jsou sjednoceni do hnutí M23 a kteří na 220 000 lidí důsledkem bojů s armádou vyhnali ze svých domovů, se dopouštějí válečných zločinů. OSN a Demokratická republika Kongo obvinila sousední Rwandu z logistické podpory rebelům, země to ale odmítá. Podle HRW bylo během bojů od jara letošního roku znásilněno nejméně 46 žen a dívek a na 600 mužů a chlapců bylo na území Rwandy násilím rekrutováno. Vůdce M23 plukovník Sultani Makenga obvinění z válečných zločinů odmítá. HRW vyzvalo Radu bezpečností OSN k udělení sankcí vůči vůdcům M23.
Íránský politik prohlásil, že manévry v Perském zálivu jsou jen součást americké prezidentské kampaně
Íránský poslanec Baqer Hosseini prohlásil, že americké vojenské manévry nedaleko Hormuzského průlivu jsou součástí americké prezidentské kampaně. Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy se vojenským angažmá v Perském zálivu podle některých íránských kruhů snaží získat pouze kredit, který chce využít v prezidentské kampani. Írán také zdůraznil, že vojenské angažmá USA a jejich spojenců v Perském zálivu nikterak nezmění jeho politiku.
V Afghánistánu došlo k výbuchu nedaleko velitelství NATO
Nedaleko velitelství Severoatlantické aliance v hlavním městě Afghánistánu Kábulu došlo k výbuchu, při kterém zahynulo 6 civilistů. Útočníci byli ve věku 13 – 20 let. Útok byl specifický tím, že k výbuchu došlo v diplomatické čtvrti, která bývá pokládána za bezpečnou. K útoku se přihlásilo hnutí Taliban. Svoje znepokojení vyjádřila ambasáda Spojených států amerických.
Vysílače nigerijských mobilních operátorů jsou pod ochranou policie
Nigerijský policejní šéf Mohammed Abubakar nařídil 24hodinový dohled nad všemi vysílači mobilních operátorů poté, co militantní skupina Boko Haram napadla vysílací stožáry na severu země. K útoku došlo ve středu večer a měl za následek narušení chodu 9 mobilních společností. Důvodem napadení byl podle Boko Haram fakt, že společnosti pomáhají nigerijským bezpečnostním složkám se sledováním členů skupiny. Představitelé hlavních poskytovatelů mobilních služeb, kteří se sešli v pátek v Lagosu, policejní nařízení o dohledu uvítali. Dle odhadu expertů se škody za poškozené vysílače vyšplhají na několik miliónů dolarů.
Generální tajemník NATO po Arménii navštívil i Ázerbájdžán
Generální tajemník NATO v minulých dnech v rámci své cesty po Kavkaze navštívil Arménii. Zmínil také konflikt s Ázerbájdžánem a požádal arménského prezidenta o přijetí takových opatření, která jakýkoli konflikt do budoucna eliminují. Dnes se sešel s ázerbájdžánským prezidentem Ilham Alyievem a požádal o totéž i jeho. Zmínil také pomoc, kterou Ázerbájdžán poskytl Alianci v rámci mise ISAF. Oznámil také plán na založení platformy spolupráce Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie v rámci partnerství s NATO.
Americká ministryně zahraničí chce oficiálně označit pákistánskou síť Haqqani za teroristickou
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila Kongresu Spojených států amerických, že chce oficiálně uznat pákistánskou síť Haqqani za teroristickou. Skupina podle ní poskytuje zdroje materiální i lidské teroristům z Al-Kaidy a Talibanu. S oficiálním označením za teroristickou skupinu bude pro americkou administrativu její příslušníky věznit a vyslýchat, stejně jako zadržovat její podporovatele. Mluvčí pákistánské ambasády ve Washingtonu Nadeem Hotiana prohlásil, že lidé ze sítě Haqqani nejsou Pákistánci a Pákistán bude spolupracovat s USA boji proti této skupině.
Republikáni požadují, aby daly USA jasné záruky Izraeli
Republikánský kongresman Mike Rogers prohlásil, že USA se vyjadřují velmi nejasně vůči Izraeli. Podle špiček republikánské strany íránský jaderný program pokračuje a USA by měly jasně stanovit „červenou linii“, kterou pokud Írán překročí, tak proti němu vstoupí USA do války po boku Izraele. Podle Rogerse pokud se USA ohledně jasné hranice nevyjádří, hrozí unilaterální útok Izraele. Reagují tak na obvinění Izraele, podle kterého tajně vyjednávala administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy s Íránem o případné neutralitě USA.
Generální tajemník NATO navštívil Kavkaz
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen v posledních dnech navštívil dvě kavkazské země – Arménii a Gruzii. Setkal se v obou zemích s jejich prezidenty a hovořil s nimi o vzájemných vztazích obou zemí s NATO. Obě země ocenil za pomoc v afghánské misi ISAF. v Arménii hovořil o problému, který má země s Ázerbájdžánem a žádal o přijetí takových opatření, která vyloučí možný konflikt do budoucna. V Gruzii otevřel citlivé téma mezinárodních vztahů když zmínil podporu Severoatlantické aliance územní integritě Gruzie.
USA varovaly Irák před poskytnutím vdzušného prostoru Íránu
Tři senátoři Spojených států amerických – John McCain, Joe Lieberman a Lindsey Graham – odcestovali do Bagdádu, aby diskutovali s iráckou vládou Nuriho al-Maliki problematiku Íránu. Podle informací USA se Írán snaží skrz Irák vzdušnou cestou propašovat do Sýrie zbraně na pomoc vládě prezidenta Bashara Al-Assada. Senátoři USA důrazně požádali Irák, aby svůj vzdušný prostor Íránu neotevřel. Mluvčí irácké vlády Ali al-Dabbagh oznámil, že irácká vláda svůj vzdušný, ani žádný jiný, prostor Íránu neotevře.
Organizace Human Rights Watch obvinila USA z používání waterboardingu v Libyi
Mezinárodní nevládní organizace Human Rights Watch (HRW), která se věnuje monitoringu dodržování lidských práv ve světě, obvinila USA, že spolu s některými svými spojenci, jako je Velká Británie, organizovaly vyslýchání pomocí metody simulovaného topení – waterboardingu. CIA podle HRW kooperovala s britskou MI6 a vládou Muammara Kaddáfiho při hledání osob v Libyi, podezřelých z terorismu. U těchto osob poté byl při výslechu použit waterboarding. Americký prezident Barack Obama po nástupu do funkce waterboarding prohlásil za mučení a odmítl jeho používání. Bývalý americký prezident George W. Bush prohlásil, že waterboarding byl použit při vyslýchání pouhých třech osob a žádná z nich nebyla z Libye. HRW svoje závěry opírá o rozhovory se zatčenými a informace z tajných archivů, které byly poskytnuty pro veřejnost během libyjské revoluce.
Novozélandská vláda potvrdila datum, ke kterému začne stahovat své jednotky z Afganistánu
Vláda tak potvrdila nedávné prohlášení premiéra Johna Keye a stanovila datum začátku stahování jednotek na duben příštího roku. Na společné tiskové konferenci to oznámili ministr zahraničí Murray McCully a ministr obrany Jonathan Coleman. Stahování jednotek, které se uskuteční po předpokládaném dokončení předání odpovědnosti za bezpečnost v provincii Bamyan lokálním bezpečnostním složkám v říjnu letošního roku, bylo podle ministrů schváleno velením ISAF a oznámeno všem partnerům v dostatečném předstihu. Dřívější datum stahování novozélandských jednotek z Afganistánu má širokou podporu vládních i opozičních stran. V parlamentu se však také vyskytují názory, že přesun jednotek by se neměl řídit určitým datem, ale měl by nastat co nejdříve, a to z důvodů vzrůstajícího počtu útoků v regionu.
Súdán a Jižní Súdán obnovily jednání
V úterý obnovily východoafrické země jednání v Etiopii, které bylo odloženo kvůli smrti etiopského premiéra Meles Zenawi. Hlavními tématy setkání jsou sporné hranice a transfer ropy. V dubnu se mezi oběma státy rozhořel boj o 1800 kilometrů dlouhou hranici, u kterého hrozilo, že přeroste ve válku. Napětí mezi Súdánem a Jižním Súdánem uvolnily až ekonomické problémy, do nichž se obě země dostaly kvůli přerušenému transferu ropy. Ropa totiž tvoří více než polovinu příjmů státního rozpočtu Súdánu a skoro 98 % příjmů sousedního Jižního Súdánu. Rada bezpečnosti OSN stanovila 22. září jako poslední den pro vyřešení sporných otázek mezi oběma státy, jinak budou země čelit sankcím. Vyjednává se i o možnosti vytvoření 10 kilometrového demilitarizovaného pásma, které by umožnilo cestování a obchod mezi Súdánem a Jižním Súdánem. S pásmem souhlasí Africká unie (AU) i OSN, Súdán je ale proti.
Indie a Čína po 4 letech obnoví společná vojenská cvičení
Rozhodnutí bylo uveřejněno poté, co v hlavním městě Indie Nové Dillí došlo ke schůzce ministrů obrany obou zemí. K obnovení spolupráce by podle závěrečného prohlášení mělo dojít v nejzazším možném termínu. Čínský ministr obrany generál Liang Guanglie se tak po 8 letech stal prvním ministrem obrany, který navštívil Indii. Společná vojenská cvičení obou zemí byla zahájena v roce 2007, a poté po sérii diplomatických sporů v roce 2008 přerušena.
Bývalá povstalecká skupina vyhlásila vládě v Burundi válku
V roce 2009 povstalecká skupina Síly pro národní osvobození (FNL) po téměř dvou desetiletí občanské války složila zbraně. Nyní vůdce FNL Agathon Rwasu vyzval prezidenta Pierra Nkurunziza, aby odstoupil. Odborníci se obávají opětovného probuzení konfliktu. „Členové FNL jsou už unaveni vraždami, pronásledováním a mučením ze strany vládnoucí strany CNDD-FDD,“ uvedla skupina v prohlášení. Vláda je podle FNL zkorumpovaná a nedokáže zemi efektivně vést. Armáda Burundi je podle mluvčího armády Gasparda Baratuzy připravena čelit jakémukoliv útoku. Podle zprávy Human Rights Watch bylo tento rok několik desítek osob zabito z politických důvodů.
Izrael obvinil Washington z tajného vyjednávání s Íránem
V Izraelském nejčtenějším deníku Yedioth Ahronoth vyšla zpráva, že Washington zahájil tajná jednání s Teheránem o případné válce mezi Íránem a Izraelem. Podle tohoto listu Washington přislíbil Íránu, že pokud Izrael zahájí válku, tak USA nevstoupí do konfliktu. Diplomacie USA na tento článek zatím nijak nereagovala. Administrativa prezidenta Obamy čelí kritice republikánské strany, včetně jejího kandidáta Mitta Romneyho, že nabízí Izraeli příliš vlažnou podporu. Mluvčí Bílého domu Jay Carney již několikrát ujistil své diplomatické partnery i veřejnost, že USA udělají vše, aby zabránili Íránu získat jadernou zbraň.
V Pákistánu došlo k útoku na příslušníky americké ambasády
2 příslušníci americké ambasády v Pákistánu byli zraněni, když v jejich autě vybuchla bomba. K útoku došlo v pákistánském městě Peshawar. Americká diplomacie to označila za jednoznačný teroristický útok. Peshawar je městem, které leží na cestě do Afghánistánu a k útokům zde dochází poměrně často. Američané jsou v zemi velmi nepopulární, kvůli útokům bezpilotních letounů, které v rámci NATO v Pákistánu podnikají.
Podle OSN byl tento týden v Sýrii nejkrvavějším od počátku občanské války
Mluvčí UNICEF Patrick McCormick prohlásil, že minulý týden zahynulo v Sýrii nejvíce lidí od počátku občanské války. V bojích mezi povstalci a vládou syrského prezidenta Bashara Al-Assada zahynulo minulý týden 1600 lidí. Většina obětí zahynula během přestřelek. Další zemřeli při bombardování velkých měst, včetně hlavního města Damašku. Podstatné množství obětí bylo také z řad civilního obyvatelstva. Došlo k několika masakrům civilních obyvatel v menších městech a vesnicích, včetně obětí z vesnice Al Fan, kde bylo dnes zavražděno 35 lidí.
USA pozastavily trénink afghánských ozbrojených sil
Spojené státy americké se rozhodly pozastavit minimálně na měsíc trénink afghánských ozbrojených sil. Důvodem jsou probíhající útoky afghánských, tedy spřátelených, jednotek na vojáky Severoatlantické aliance. Afghánská vláda zatím nedokázala přijít na recept, jak zabránit infiltraci členů hnutí Talibanu do afghánských ozbrojených sil. USA budou během pauzy ve výcviku hledat recept, jak během tréninku infiltrované nepřátele odhalit a zabránit tak útokům na své vojáky. Mluvčí koaličních ozbrojených sil plukovník Tom Collins prohlásil, že zatím není jasné, kdy se trénink obnoví.
Demokratická republika Kongo žádá sankce OSN pro Rwandu
Demokratická republika Kongo v pátek oznámila, že požádala Radu bezpečnosti OSN o uvalení sankcí na rwandského ministra obrany Jamese Kaberebe, náčelníka ozbrojených jednotek Charlese Kayonga a armádního poradce generála Jacquese Nziza kvůli podpoře rebelů ze skupiny M23, jež působí na východě země. Konžský ministr zahraničních věcí Raymond Tshibanda se k prodiskutování sankcí sešel s členy Rady bezpečnosti tento týden. Kolem půl miliónu konžských obyvatel bylo v důsledku bojů nuceno opustit své domovy, podle OSN roste počet zabitých civilistů.
Informace o nigerijských tajných agentech unikly na veřejnost
Militantní skupina Boko Haram, která požaduje zavedení islámského práva šaria v Nigérii a je jednou z největších hrozeb společnosti, uveřejnila osobní informace o nigerijských agentech Státní bezpečnostní služby (SSS). Informace zahrnují jméno, číslo ID, bankovní spojení a adresy agentů. Podle analytika Abubakar Othama je SSS únikem informací zahanbeno a došlo k ohrožení nejen samotných agentů, ale i celé země. Boko Haram se ke zprávám o své vině na úniku informací nevyjádřila. Nigerijský prezident Goodluck Jonathan již dříve upozornil, že se členové islamistické militantní skupiny Boko Haram infiltrovali do všech odvětví vlády.