Americký prezident Barack Obama oznámil, že pokud syrský prezident Bashar Assad překročí „červenou linii“, tak Spojené státy americké provedou vojenskou intervenci v Sýrii. „Červená linie“ byla definována skrze použití chemických zbraní. Syrský prezident překročí tuto pomyslnou linii, pokud použije chemické zbraně, či pohrozí jejich použitím. Americký prezident Barack Obama tento krok konzultoval s britským premiérem Davidem Cameronem. Americký Pentagon již pro případnou vojenskou operaci vypracoval plány.
Archiv rubriky: Bezpečnost
Velitel mise ISAF prohlásil, že za útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO stojí ve 25% Taliban
Velitel mise ISAF americký generál John R. Allen prohlásil, že za tzv. „Insider attacks“, neboli útoky afghánských ozbrojených sil na vojáky NATO, stojí z 25% Taliban. Americká armáda do té doby operovala s mnohem nižším číslem – cca 11%. Za hlavní příčinu Insider attacks ovšem stále americká armáda považuje neshody mezi vojáky NATO a jejich afghánskými kolegy. Nad útoky vyjádřil znepokojení i americký prezident Barack Obama. V letošním roce jich proběhlo 32 a zahynulo při nich 40 vojáků Severoatlantické aliance.
Nový Zéland chce urychlit stažení jednotek z Afghánistánu
Podle premiéra Johna Keye by se kontingent 145 vojáků měl s velkou pravděpodobností začít navracet v dubnu příštího roku, tedy o 6 měsíců dříve, než se očekávalo. Key zároveň zdůraznil, že plánované urychlení stahování jednotek nesouvisí se zvýšenými ztrátami na životech, které byly zaznamenány v nedávné době. Novozélandské jednotky přišly minulý měsíc o pět vojáků, včetně jedné ženy, kteří byli zabiti v provincii Bamiyan, která byla do této doby považována za jednu z nejbezpečnějších oblastí v Afgánistánu. Nový Zéland tak ve svém záměru urychlit návrat vlastních vojáků navazuje na podobný krok Francie.
Srí Lanka: vláda uzavřela většinu statních univerzit
Celkem 13 z 15 státních univerzit bylo na neurčitou dobu uzavřeno, a to sice v souvislosti se spory ohledně dalšího vývoje systému vzdělávání v zemi. Na počátku července letošního roku započali srílanští akademici nyní již téměř dvouměsíční stávku na protest proti vládním zásahům a způsobu financování vysokoškolského vzdělávání. Dle mnohých odborníků jsou tak v současné době studenti vystavení alarmující nejistotě ohledně vlastní budoucnosti. Ministr školství však tvrdí, že za protesty stojí pouze snaha o vytvoření politicky nestabilního prostředí a krize, která by mohla případně vést až ke státnímu převratu.
Republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney se chystá vyhlásit energetický plán počítající s energetickou soběstačností Severní Ameriky do roku 2020
Podle komentátorů se jedná o snahu M. Romneyho jasně odlišit svoji energetickou politiku od plánů současného amerického prezidenta B. Obamy. Podle Romneyho návrhu by mělo dojít k masivnímu navýšení objemu vytěžené ropy a zemního plynu na federálních územích a u pobřeží Spojených států. Zároveň počítá i se zvýšením produkce uhlí. Celý plán souvisí s iniciativou, podle které by mělo být v období Romneyho zastávání úřadu prezidenta USA vytvořeno 12 milionů pracovních míst, z čehož by 3 miliony měly být právě v energetickém sektoru. Plán se zároveň pouze velmi okrajově věnuje otázkám produkce skleníkových plynů a globálního oteplování.
Nigerijská policie objevila továrny na výrobu výbušnin
Kogský policejní mluvčí Romanus Amadi uvedl, že policie ve středu objevila dvě továrny na výrobu výbušnin a auto naložené municí, raketomety a dalšími výbušninami ve státě Kogi, v Nigérii. Při razii policie zatkla pět podezřelých ozbrojenců z islamistické skupiny Boko Haram, jež bojuje proti prezidentovi Goodluck Jonathan a požaduje zavedení islámského práva šaria v zemi. Útoky islamistické skupiny zabily od začátku roku stovky lidí.
Japonští aktivisté přistáli na území sporných ostrovů Senkaku/Diaoyu
Japonští nacionalističtí aktivisté doplavali na břeh a vztyčili japonskou vlajku poté, co flotila se 150 lidmi včetně některých členů japonského parlamentu na palubě dosáhla pobřežních vod Japonskem kontrolovaných ostrovů Senkaku/Diaoyu. Čin aktivistů je tak zřejmou reakcí na nedávný pokus hongkongských aktivistů o vylodění se na břehu ostrovů a vztyčení čínské vlajky, který skončil jejich zatčením a následnou deportací japonskými úřady. Přestože japonská vláda neudělila skupině povolení k přistání na ostrovech a nyní jsou aktivisté vyslýcháni japonskou pobřežní hlídkou, jejich krok vyvolal silné protesty v Číně a Peking ho ostře odsoudil. Sporné ostrovy v Jihočínském moři, které jsou nárokované též Taiwanem, leží na důležité námořní obchodní trase a jsou obklopeny velkými ložisky zemního plynu.
Poslední příslušníci pozorovací mise OSN opouští Sýrii
Po čtyřech měsících angažmá v Sýrii odjíždí poslední příslušníci pozorovatelské mise OSN z Damašku. Mise pozastavila činnost již v červenci a v Damašku zůstala jen malá kancelář. Důvodem je nemožnost ovlivnit jednání aktérů konfliktu. Několikrát se také příslušníci mise stali terčem útoku ozbrojenců. Selhání mise připisuje OSN především neochotě obou stran dodržovat podmínky, ke kterým se zavázali. Oficiální mandát mise OSN UNSMIS skončil v neděli.
Americký prezident vyjádřil znepokojení nad útoky v Afghánistánu
Americký prezident Barack Obama vyjádřil obavy nad vývojem situace v Afghánistánu. Během tohoto roku došlo v Afghánistánu k 31 útokům ze strany afghánských ozbrojených sil na příslušníky NATO. Americký prezident oznámil, že bude situaci diskutovat s afghánským prezidentem Hamidem Karzaiem. Barack Obama hovořil i s vrchním představitelem amerických ozbrojených sil Martinem Dempseym a velitelem mise ISAF generálem Johnem R. Allenem. Jednali o opatřeních, která přijme americká armáda, aby tyto útoky neutralizovala.
V Libyi bylo zatčeno 32 stoupenců bývalého vůdce Kaddafiho
V hlavním městě Tripolis v neděli vybuchly tři nálože, které byly umístěné v autech u ministerstva vnitra a poblíž budovy, jíž využívá ministerstvo obrany pro výslechy zajatců. O život přišli dva civilisté, další lidé byli zraněni. Bezpečnostní složky následně podle agentury Reuters zatkly 32 stoupenců bývalého vůdce Muammara Kaddafiho, které spojují s nedělními výbuchy.
Na žádost USA Súdán propustil znovu zatčeného Američana
Súdánské bezpečnostní služby včera v noci propustily na žádost Spojených států amerických Radwan Daouda, který byl v pondělí znovu zatčen poté, co byl ve stejný den soudem osvobozen. Daoud, původem ze západního Darfuru, má trvalý pobyt v USA. Propuštěný byl zadržen v loňských protivládních protestech a následně obžalován ze zřízení teroristické organizace. Podle súdánský aktivistů bylo v protestech zadrženo více než 1000 lidí.
Velitel mise ISAF vydal opatření proti útokům z řad afghánských spojenců
Během tohoto roku došlo v Afghánistánu k 31 útokům ze strany afghánských ozbrojených sil na příslušníky NATO. Zahynulo při nich 39 vojáků Severoatlantické aliance. Velitel mise ISAF generál John R. Allen vydal příkaz, že jednotky NATO musí být neustále ozbrojeny a nosit nabitou zbraň, bez ohledu na to, jaký úkol zrovna plní. Dosud tomu při všech činnostech takto nebylo. NATO podle oficiálních údajů přijalo ještě další opatření, která z pochopitelných důvodů tají. Podle zástupce velitele mise ISAF generála Jamese Ferrona, se útoky nedají předpovídat, ale dají se zneškodnit, což se stalo cílem nových opatření.
Austrálie: poslanecká sněmovna odsouhlasila zákon o obnovení azylových táborů na Papui-Nové Guinei a ostrově Nauru
Vzhledem k tomu, že má zákon širokou podporu vládních i opozičních stran, je pravděpodobné, že bude v nejbližší době přijat také australským senátem. Ke schválení zákona došlo na základě doporučení nezávislého výboru, svolaného australskou premiérkou Julii Gillard, jehož hlavním úkolem bylo vytvořit odborné nezávislé posouzení v otázce dalšího postupu týkajícího se problematiky stále rostoucího počtu ilegálních imigrantů. Opatření by také měly pomoci v boji proti obchodu s lidmi. Kritici zákona však tvrdí, že během pobytu zadržených v internačních táborech dochází k porušování jejich práv, neboť v nich žadatelé o azyl bývají mnohdy drženi po dobu až několika měsíců.
Počet uprchlíků z jižní Indie překročil hranici 15 tisíc osob
Indický premiér Manmohan Singh opakovaně vyzval obyvatele země k zachování klidu a míru. Podle informací oficiálních úřadů je atmosféra strachu vyvolána především falešnými informacemi o útocích, které jsou šířeny prostřednictvím sms zpráv a dalších sociálních médií. Podle odhadů tak jihoindickou metropoli Bangalore a přilehlé oblasti opustilo již více než 15 tisíc osob, jedná se o původní obyvatele severovýchodního státu Assam, kteří na jih Indie přišli především ze studijních a pracovních důvodů. Tendence opustit jih země se rozšířila také do dalších oblastí, a to především do města Chennai, ležícího ve státě Tamil Nadu, a také do severně od Bangalore ležícího města Pune. Indické železnice i nadále vypravují speciální vlaky mířící na sever.
Nejméně 30 lidí zemřelo při střetu horníků s policií v Jihoafrické republice
V platinovém dole Marikana nedaleko Johannesburgu se střetli stávkující horníci s policisty. Stávka za vyšší platy trvá déle než týden. Policie po použití vodního děla začala střílet do stávkujících horníků, kterých bylo na 3000, když odmítli ukončit stávku. Stávka probíhá v dole, který patří největšímu světovému producentu platiny Lonmin. Od začátku stávky klesly akcie společnosti o 13 %. Prezident Jacob Zuma nařídil prošetření celé situace. Podle BBC jde o nejkrvavější policejní zásah od pádu apartheidu v roce 1994.
Japonsko se zavázalo vydat skupinu zadržených hongkongských aktivistů
Poté, co se ve středu skupina vylodila na břehu ostrova Senkaku/Diaoyu, o jehož svrchovanost vedou spor Japonsko a Čína, japonská pobřežní hlídka ve spolupráci s policisty z prefektury Okinawa zasáhla a aktivisty zatkla. Tento incident tak byl dalším z řady teritoriálních diplomatických sporů, které v poslední době mezi Japonskem a jeho sousedy vypukly. Podle odhadů odborníků se v oblasti sporného ostrova nacházi bohatá naleziště zemního plynu v hodnotě několika miliard amerických dolarů.
Přes 60 horníků zemřelo v zasypané šachtě
Nejméně 60 horníků zemřelo v důsledku sesuvu půdy v zřícené šachtě na severovýchodě Demokratické republiky Kongo, kde místní ozbrojená skupina Mai Mai Morgan zkomplikovala záchranné akce. Podle důlního ministra Martina Kabwelulu byla práce horníků nelegální a navíc hloubka šachty 100 metrů přesahovala limit 30 metrů pro těžbu malého rozsahu. V nelegálních dolech v podstatě neexistují bezpečnostní opatření, která by zabránila běžným nehodám. Ozbrojené skupiny využívají nelegální doly a drobnou těžbu k financování svých aktivit, přestože se to mezinárodní síly snaží eliminovat.
Jihokorejský prezident Lee Myung-bak: „KLDR by měla zvážit transformaci“
Jihokorejský prezident to prohlásil v televizním projevu, který byl odvysílán u příležitosti výročí osvobození Korejského poloostrova od japonské koloniální nadvlády. Podle něj by se měla KLDR vzhledem ke své stále se zhoršující ekonomické situaci postavit čelem. Zároveň dodal, že Jižní Korea bude případné změny pozorně sledovat. Komentáře jihokorejského prezidenta tak zřejmě reagují na současnou snahu nového severokorejského vůdce Kim Jong-una nastartovat ekonomické a zemědělské reformy.
Izraelský prezident deklaroval důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy
Izraelský prezident Šimon Peres v televizi Channel Two prohlásil, že odmítá unilaterální útok Izraele na Írán. Deklaroval také důvěru administrativě amerického prezidenta Baracka Obamy. Podle jeho slov by měl Izrael důvěřovat, že USA zvládnou situaci kolem íránského jaderného programu. Odmítl tak názory izraelských politiků, jako jsou například Ehud Barak, Benjamin Netanyahu nebo Matan Vilnai, kteří navrhli zahájení samostatné války Izraele s Íránem. S útokem Izraele nesouhlasí ani Washington.
V Pákistánu byla islamistickými militanty napadena jedna z největších leteckých základen v zemi
Během útoku na leteckou základnu Minhas, která leží přibližně 75 km severozápadně od hlavního města Islámábád, zahynulo celkem 9 osob, přičemž v jednom případě se jednalo o příslušníka pákistánské armády. K útoku se přihlásila teroristická organizace Taliban, jejíž mluvčí Ehsanullah Ehsan uvedl: „Jsme na provedení operace hrdí a rozhodnutí útok uskutečnit bylo učiněno již před dlouhou dobou.“ Kromě škod samotných má dle mnohých odborníků útok za cíl především negativně ovlivnit reputaci pákistánské armády, která patří mezi vůbec největší na světě a která se významně podílí na správě země. Obecně je považována za vůbec nejefektivnější státní instituci v Pákistánu.
Z jihoindického města Bangalore a přilehlých oblastí prchají tisíce obyvatel
Jedná se o původní obyvatele severovýchodního státu Assam, kteří na jih ze emigrovali z důvodu dlouhodobých konfliktů mezi domorodou etnickou skupinou Bodo a muslimskými přistěhovalci z Bangladéše. Poté, co mělo včera dojít v přilehlém městě Mysore k napadení 22-letého studenta z Tibetu, spustila se vlna strachu, která vyvolala v příslušnících tohoto severovýchoního státu rozhodnutí okamžitě opustit město. V jejím důsledku bylo během včerejšího dne podle informací indických železnic prodáno na 5 tisíc jízdenek a hlavní nádraží v Bangalore tak zůstalo ochromeno. Hlavní ministr státu Karnataka, jehož je Bangalore hlavním městem, uvedl, že nikomu ve městě nehrozí žádné nebezpečí a zaručil se za poskytnutí ochrany všem jeho obyvatelům. Úřady také poslaly všem obyvatelům sms zprávy, ve kterých upozorňují, že k dalším napadením nedošlo a vyzývají k zachování klidu. V Bangalore žije přibližně 250 z celkových 300 tisíc původních obyvatel Assamu, přičemž se jedná především o studenty a migranty za prací. Již v minulosti bylo zaznamenáno několik podobných případů rasově motivovaných napadení.
Podle OSN porušují lidská práva obě strany konfliktu v Sýrii
Komise OSN došla k závěru, že v Sýrii dochází k porušování lidských práv jak ze strany vlády syrského prezidenta Bashara Al-Assada, tak ze strany povstalců. Obě strany se podle OSN dopustily zločinů vraždy, zabití bez soudu a mučení. Situaci v Sýrii považuje OSN za stav občanské války. Podle údajů povstalců bylo během dnešního dne v Sýrii zabito 191 lidí. Bojovou zónu ve městě Aleppo označila za vážnou i organizace Human Rights Watch, která sleduje dodržování lidských práv ve světě.
Podle amerického ministra obrany Izrael nezaútočí na Írán
Na začátku srpna odmítly Spojené státy americké případný izraelský útok na Írán. Izraelský generál a ministr civilní obrany Matan Vilnai prohlásil, že Izrael je připraven na válku s Íránem tak, jako nikdy předtím, a že případný konflikt by trval zhruba měsíc. Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že nevěří, že Izrael chystá útok na Írán. Izraelská strana také dodala, že veškeré kroky budou konzultovat se svým nejbližším spojencem, kterými jsou Spojené státy americké.