Další kdo se přidá k bojkotu Eura 2012 je švédský premiér Fredrik Reinfeldt

Ten v pátek oznámil, že nenavštíví fotbalové zápasy, které v rámci mistrovství Evropy ve fotbale 2012 odehraje Švédsko na Ukrajině. Připojil se tak k jiným evropským politikům, kteří budou bojkotovat zápasy odehrávané na Ukrajině kvůli porušování lidských práv v této zemi a zároveň kvůli kauze bývalé premiérky Tymošenko.

Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton na dvoudenní návštěvě Indie

Do indické Kalkaty dorazila po návštěvě Bangladéše, v jehož hlavním městě Dháka se setkala s hlavními představiteli země. Debatovali na téma bezpečnosti a obchodních záležitostí. Po dnešní návštěvě indické Kalkaty se americká ministryně přesune do hlavního města Nové Dillí. Zde ji bude čekat indický premiér Manmohan Singh a budou projednávat otázku omezení dovozu íránské ropy. Hillary Clinton návštěvou Indie ukončí cestu po Asii, kterou započala v Pekingu, kde projednávala případ čínského disidenta.

Americký bezpilotní letoun zabil v Pákistánu 9 ozbrojenců

Americký bezpilotní letoun během sobotního útoku zabil 9 ozbrojenců. Podle pákistánských představitelů se jednalo o členy pákistánské odnože hnutí Tálibán. Jedná se už o druhý útok amerického bezpilotního letadla v Pákistánu od doby, co pákistánský parlament žádal jejich okamžité zastavení s poukazem na narušování suverenity země. Spojené státy to ovšem odmítly. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že se jedná o „méně rušivý“ způsob vzhledem k suverenitě státu, než jsou ostatní formy boje proti terorismu.

Britský premiér David Cameron uvítal znovuzvolení Borise Johnsona londýnským starostou

Pří příležitosti složení přísahy na radnici města uvedl znovuzvolený starosta Londýna, že děkuje voličům za hlasy v místních volbách a za to, že mu udělili druhý mandát. Britský premiér David Cameron uvedl, že konzervativní kandidát měl „velmi silnou kampaň“, a „nyní záleží na tom, aby pracoval pro dobro Londýna“.

Rosněfť může získat dalšího strategického partnera pro dobývání ropných nalezišť v arktickém šelfu

Norská ropná a plynárenská společnost Statoil se stane dalším strategickým partnerem Rosněfti pro dobývání ropných nalezišť v ruské části arktického šelfu. Informovala o tom agentura Reuters, podle jejíchž zdrojů by společnosti mohly podepsat dohodu již tuto sobotu nebo v nejbližších dnech. Statoil získá ve společném podniku s Rosněftí standardní podíl 33,4%, Norové ponesou náklady na průzkum v první fázi. Rosněfť bude na oplátku zapojena do projektů StatoiluRosněfť již v minulých týdnech uzavřela podobné dohody s italskou společností Eni a americkou ExxonMobil. Ruský premiér a nově zvolený prezident Vladimir Putin během slavnostního podpisu smluv zdůraznil, že pro projekty na dobývání šelfových nalezišť budou zavedena daňová zvýhodnění.

V Rusku proběhnou masové demonstrace v předvečer inaugurace prezidenta Vladimira Putina

V neděli proběhnou v Moskvě dvě masové politické akce: opozice se chystá uspořádat tzv. „Pochod milionů“, svou akci připravují také příznivci současné vlády. Opozice začala tuto akci připravovat ihned poté, co Ústřední volební komise oznámila vítězství Vladimira Putina v prezidentských volbách. Opozice tvrdí, že vzhledem k rozsáhlým volebním podvodům před, během a po skončení volebního hlasování jsou výsledky voleb nelegitimní.

Venezuela navrhuje, aby země Latinské Ameriky a Karibiku vytvořily vlastní komisi pro lidská práva

Po té, co prezident Hugo Chávez požádal radu státu o vystoupení z Inter-americké komise pro lidská práva (IAHRC), ministr zahraničních věcí Venezuely Nicolás Maduro navrhl, aby země Latinské Ameriky a Karibiku založily vlastní komisi pro ochranu lidských práv. Podle ministra by měla být komise vytvořena pod hlavičkou organizace UNASUR nebo CELAC. Návrh ministr Maduro předložil právě na summitu Unie jihoamerických národů (UNASUR) v kolumbijském městě Cartagena de las Indias.

Venezuela zvyšuje minimální mzdu

Dnes vešla v platnost první fáze zvýšení mezd po té, co prezident Hugo Chávez na začátku dubna tento fakt oznámil. V první fázi se mzdy zvyšují o 15%, v září o dalších o 17,5%. Po 1. září letošního roku bude minimální mzda činit 413,9 USD. Ze zvýšení mezd by mělo těšit na 4 miliony pracovníků. Podle poslance Daria Vivase minimální mzda v zemi bude po celkovém navýšení o 32,5% nejvyšší minimální mzdou v Latinské Americe.

Kancléřka Angela Merkel uvažuje o doplňku ke stávájící smlouvě o fiskální odpovědnosti

Snahu o vyrovnané rozpočty by tedy mělo doplnit i podporování hospodářského růstu. Pro deník Leipziger Volkzeitung se kancléřka vyjádřila, že se na červen připravuje agenda zaměřená na růst. Zároveň s podporou zaměstnanosti by tato nová politika růstu měla navrátit státům konkurenceschopnost. Novodobou obdobu ‚Marshallova plánu‘ chce představit i Evropská komise (EK).

Významným tématem prezidentské kampaně v USA se stalo zabití velitele Al-Kaidy Usámy Bin ládina

Demokratická strana Spojených států amerických zveřejnila video, ve kterém vyzdvihuje krok Baracka Obamy, který vedl k zabití velitele Al-Kaidy Usámy Bin Ládina v Pákistánu. Autoři videa se táží, zdali by republikánský prezidenstký kandidát Mitt Romney jednal stejně. Republikáni takový způsob vedení kampaně kritizují. Bývalý kandidát na prezidenta za republikánskou stranu John McCain to označil za laciné zneužití vzpomínky na 11. září k politickému účelu. Odborníci zdůrazňují, že Baracku Obamovi v kampani může značně pomoci zdařilý odchod amerických ozbrojených sil z Iráku a právě zabití Usámy Bin Ládina.

Velitel mise OSN v Sýrii dorazil do Damašku

Velitel pozorovací mise OSN, norský generál Robert Mood, kterého jmenoval generální tajemník OSN Ban Ki-moon, dorazil do Damašku. Jeho úkolem má být koordinace neozbrojených členů mise OSN po celé zemi a dohlížení na implementaci mírového plánu zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana. Podle generála Roberta Mooda by měla mise OSN plně fungovat do konce května.

Prezident Chávez žádá Radu státu o vystoupení Venezuely z Inter-americké komise pro lidská práva

Podle prezidenta Venezuely je Inter-americká komise pro lidská práva (IAHCR) totiž ,,nástrojem USA, který Spojené státy používají proti Venezuele“. Právě IAHCR, což je těleso vytvořené pod Organizací amerických států (OAS) několikrát kritizovalo Venezuelu a upozorňovalo na porušování lidských práv v zemi. Opoziční prezidentský kandidát Henrique Capriles se k věci vyjádřil se slovy, že vystoupení z IAHCR by bylo ,,nezodpovědné“.

Generální tajemník OSN vyzval obě strany konfliktu v Sýrii ke spolupráci s pozorovatelskou misí OSN

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon včera odsoudil bombové útoky v syrském městě Idlib. Vyzval obě strany v Sýrii, aby okamžitě ukončily násilí a především začaly bezpodmínečně spolupracovat s pozorovatelskou misí OSN. Rada bezpečnosti OSN schválila návrh na rozšíření mise na 300 členů.  Ke klidu zbraní v zemi vyzvala i Evropská unie.

Evropští političtí představitelé ruší své cesty na Ukrajinu v souvislosti s kauzou ex-premiérky Julije Tymošenko

Někteří evropští politici zrušili své plánované cesty na Ukrajinu kvůli obvinění z týrání bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenko. Mistrovství Evropy ve fotbale, které proběhne částečně na Ukrajině, se již rozhodli bojkotovat předseda Evropské komise José Manuel Barroso a eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Reding, stejný postup zvažují i němečtí političtí představitelé. Ukrajinské ministerstvo zahraničí rovněž informovalo o tom, že prezidenti Rakouska, České republiky, Německa, Itálie a Slovinsku odmítli účast na summitu lídrů střední a východní Evropy v Jaltě, plánovaného na 11. – 12. květena.

Vysoko postavený pobočník amerického prezidenta obhajoval před veřejností útoky dronů

John Brennan, vysoko postavený asistent amerického prezidenta Baracka Obamy, promluvil ve veřejném vystoupení o kontroverzních útocích amerických dronů a akcích speciálních jednotek na území Pákistánu. Podle něj jsou útoky dronů i akce speciálních jednotek, jakou bylo například dopadení Usámy Bin Ládina, zcela legální podle mezinárodního práva. Vystoupení bylo součástí agendy Baracka Obamy, který má zájem na větší otevřenosti Blího domu občanům Spojených států amerických.

USA zvažují prodej vojenských letadel Taiwanu

Administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy zvažuje prodej vojenských letadel Taiwanu. Spojené státy americké v září 2011 zamítly žádost Taiwanu na nákup 66 stíhaček typu F-16. Kritici to označili za ústup nátlaku ze strany Číny. Nyní americká administrativa zvažuje vojenské letouny Taiwanu prodat. Nespecifikovala ovšem jaký typ, ani v jakém množství. Taiwanská vláda zprávu přivítala. Případný prodej může zhoršit vztahy USA a Číny.

Ukrajinská ombudsmanka potvrdila skutečnost fyzického napadení ukrajinské ex-premiérky Julie Tymošenko

Ukrajinská veřejná ochránkyně práv Nina Karpachova po osobní návštěvě charkovské věznice potvrdila přítomnost známek použití fyzické síly proti bývalé ukrajinské premiérce Julii Tymošenko. O údajném napadení ze strany zaměstnanců věznice, ke kterému mělo dojít během převozu ex-premiérky z věznice do nemocnice, informoval v úterý právní zástupce odsouzené. Podle ombudsmanky došlo k porušení ustanovení ukrajinských zákonů a Evropské úmluvy o lidských právech.

Běloruská policie zadržela 30 účastníků protestní akce opozice

Soud v Minsku odsoudil k 10 až 15 dnům vazby účastníky včerejší protestní kampaně „Černobylská cesta“, kterou běloruská opozice pořádá každoročně při příležitosti výročí černobylské katastrofy (26. dubna 1986). Podle aktivistů se jedná o 30 zadržených. Účastníci akce vyzdvihli jednak požadavky týkající se ochrany životního prostředí, včetně upuštění od výstavby jaderné elektrárny v Bělorusku, a jednak požadavky politické, kdy znovu vyzvali k propuštění politických vězňů.

Ruský prezident Dmitrij Medveděv přijal nabídku předsednictví vládnoucí straně Jednotné Rusko

Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes oficiálně potvrdil, že přijme post předsedy strany Jednotné Rusko po inauguraci nově zvoleného prezidenta a současného předsedy strany Vladimira Putina. Na rozdíl od něj se D. Medveděv chce stát rovněž členem strany. Prezident připustil, že pro něj tento návrh projevem velké důvěry, ale zároveň je také velkou zodpovědností.

Německá kancléřka Angela Merkel odmítá opětovná jednání o fiskálním paktu

Dle mluvčího německé vlády Steffena Seiberta jsou opětovná jednání v této fázi projektu nemožná. Francouzský socialista Francois Hollande, který se nejspíše stane příštím francouzským prezidentem, však tato jednání bude dle svých slov vyžadovat. Smlouvu o fiskálním paktu podepsaly všechny státy EU kromě Velké Británie a České republiky. Byla již ratifikována Řeckem a Portugalskem, Irsko v této věci připravuje referendum na konec května.

Polsko a Čína mají dlouhodobý plán na prohloubení spolupráce

Při inauguraci hospodářského fóra Polsko-Střední Evropa – Čína to uvedl čínský premiér Wen Jiabao. V rámci partnerství mezi Polskem a Čínou mezi jinými vznikne Řídící výbor průmyslové spolupráce, který má mezi jinými napomoci zdvojnásobit obchod mezi oběma státy v průběhu následujících 5 let. V plánu jsou také pravidelná setkání čínského a polského premiéra. Wen Jiabao dále zdůraznil, že považuje za důležitou kooperaci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a že vláda bude podporovat čínské společnosti ve tvoření speciálních technologických a ekonomických zón v tomto regionu.

Evropská unie vyzvala ke zrušení legalizace tří izraelských osad

Izraelská vláda v pondělí rozhodla o legalizaci osad Bruchin, Rechalim a Sansana, které se nacházejí na Západním břehu Jordánu. Šéfka diplomacie EU Catherine Ashton ve středečním projevu uvedla, že je tímto krokem izraelské vlády „velmi znepokojená“. Ashton dále připomněla, že unie opakovaně vyzvala k zastavení všech osídlovacích aktivit na palestinských územích, protože jsou „ilegální podle mezinárodního práva a překážkou míru“. Podobně se v úterý vyjádřila kancelář generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona a mluvčí ministerstva zahraničí USA Victoria Nuland.

Začalo hospodářské forum Polsko- Střední Evropa- Čína

Účast na akci potvrdilo téměř 1000 podnikatelů z Polska, Číny a států Střední Evropy. Jedním z hlavních cílů je přilákat čínské investice do tohoto regionu. Podnikatelé, kteří se účastní zasedání, představují téměř všechny sektory ekonomiky od oblasti stavebnictví, dopravy a informačních a komunikačních technologií přes potravinářský průmysl, ochranu životního prostředí, nemovitostí či poradenství. Zasedání se také zúčastní premiéři Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Makedonie, Rumunska, Srbska, Slovenska, Slovinska a Maďarska. Albánie a Bulharsko budou reprezentovat vicepremiéři těchto zemí. Následně dojde k bilaterálním jednáním mezi Polskem a některými zmíněnými státy, tématem bude především evropská integrace. Ve středu, za účasti premiérů Polska a Číny, Donalda Tuska a Wena Jiabao,již došlo k podepsání řady dohod mezi oběma státy, mj. v oblasti spolupráce malých a středních podniků, spolupráce v oblasti udržitelné infrastruktury či kulturní spolupráce.