Ve středu to sdělil její mluvčí Steffen Seibert. Reagoval tak na některé komentáře o tom, že po francouzských prezidentských volbách, v případě vítězství socialisty Francoise Hollanda, by Německo mohlo ztratit klíčového spojence „ve válce o vyrovnání rozpočtů členských států eurozóny“. Snahy kancléřky Angely Merkel o prevenci dalšího zadlužení států EU prý zůstanou neměnné. Sám Hollande přitom ve středu zopakoval, že pokud vyhraje, ze strany Francie dojde k revizi vztahu k fiskálnímu paktu. Dle některých analytiků by společně s nedávnou demisí nizozemské vlády mohlo Hollandovo vítězství způsobit odklon od Německem prosazované politiky rozpočtové zodpovědnosti.
Archiv rubriky: Osoby
Čínský premiér Wen Jiabao na dvoudenní návštěvě Polska
Čínský premiér Wen Jiabao se dnes během návštěvy Polska setká se svým protějškem Donaldem Tuskem. Oba se následně ve čtvrtek zúčastní ekonomického fóra Střední Evropa – Čína, probíhajícího ve Varšavě. Jedním z hlavních cílů návštěvy je rozvoj hospodářské spolupráce a investic mezi oběma státy. Představitelé vlád budou mj. jednat o otázkách týkajících se obchodu a čínských investic v Polsku. Dle polského listu Gazeta Wyborcza chce Peking, aby se Polsko stalo regionálním centrem, ze kterého čínské společnosti povedou expanzi do střední a východní Evropy. Základem pro expanzi na jih se má stát Maďarsko.
Generální tajemník OSN vyzval Severní Koreu k zastavení eskalace napětí
Poté co se americký ministr obrany Leon Panetta vyjádřil, že USA stojí jen krok od války s KLDR a Severní Korea pohrozila Jižní Korey vojenským úderem, vyzval generální tajemník OSN Ban Ki-moon KLDR k zastavení provokací. Tyto provokace, jako například plánování jaderného testu, považuje za nešťastné pro celý region. Představitel severokorejské armády Nam Dong Ho prohlásil, že Spojené státy nemají monopol na jaderné zbraně a KLDR má právo vlastnit jaderné zbraně na obranu, především proti USA.
Makedonský ministr zahraničí se sejde s generálním tajemníkem OSN
Makedonský ministr zahraničí Nikola Poposki se v New Yorku sejde s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-Moonem, aby společně projednali rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu ve vztahu k integraci Makedonie do NATO a EU. Poposki požádá Ban Ki Moona aby ten podpořil respektování rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který pracuje pod záštitou OSN. Ten rozhodl, že blokování členství Makedonie v NATO je nelegální. Setkání s generálním tajemníkem OSN je považováno za jeden z posledních pokusů o dosažení cíle uvedení Makedonie na programu Aliance na příštím summitu v Chicagu. Poposki se v New Yorku také setká s prostředníkem OSN při jednáních mezi Makedonii a Řeckem Matthew Nimetzem.
Ministři zahraničí členských států EU provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku
Ministři zahraničí zemí EU v pondělí na schůzce v Lucemburku provedli změny v režimu sankcí proti Bělorusku. Oznámila o tom tisková služba Rady EU. Podle tiskové zprávy schválila Rada EU právní akty, na základě nichž dojde ke zmrazení aktiv běloruských právnických osob, prostředků diplomatických misí a misí u mezinárodních organizací. K ochlazení vztahů mezi Běloruskem a EU došlo v únoru 2012, kdy EU na protest proti zatýkání účastníků nepokojů a demonstrací, které vypukly po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci loňského roku, uložila Minsku nové sankce. Koncem března EU znovu rozšířila seznam běloruských úředníků a společností, které podléhají sankcím. Po zpřísnění sankcí ze strany EU na konci března Bělorusko navrhlo velvyslancům Polska a EU, aby opustili zemi. V reakci na to Evropská unie stáhla z Běloruska všechny velvyslance zemí EU.
Rada bezpečnosti schválila rozšíření pozorovatelské mise OSN v Sýrii
V sobotu shcválila Rada bezpečnosti OSN rozšíření pozorovatelské mise v Sýrii na 300 členů, dle návrhu Generálního tajemníka Ban Ki-moona. Mise bude zřízena na prozatímní dobu 90 dní. Syrští Povstalci si stěžují, že OSN se nedostatečně angažuje ve prospěch míru v zemi. Upozorňují, že násilí v zemi pokračuje a syrské ozbrojené složky nadále vojensky útočí na civilní obyvatelstvo.
Írán získal data z amerického bezpilotního letadla
Írán loni v prosinci zajal americký dron (bezpilotní letoun) a podrobil zkoumání jeho konstrukci. Nyní se mu podařilo prolomit klíčová vojenská a konstrukční data z paměti letounu. Velitel letecké divize Revolučních gard generál Amir Ali Hajizadeh to označil za důkaz schopnosti Íránu prolomit americké zabezpečení. Americký prezident Barack Obama prohlásil, že USA požádaly Írán, aby jim dron vrátil. Írán to odmítl.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Představitelé opozice mohou být propuštěni pouze v případě podání žádosti o milost“
Prezident Běloruska Alexandr Lukašenko v sobotu oznámil, že zbývající vězněné představitele opozice je možné propustit jen v případě podání žádosti o milost. „Ti, kteří tam zůstali a nenapíšou žádost prezidentovi, budou sedět. To je vše. Nikdo na mě v této věci nebude vyvíjet nátlak.“ Jak bylo oznámeno koncem minulého týdne, na základě nařízení prezidenta byl z vězení propuštěn bývalý prezidentský kandidát Andrej Sannikov a jeden z vůdců běloruské opozice Dmitrij Bondarenko, který byl zmocněncem A. Sannikova během volební kampaně. Ve vězení stále ještě zůstávají opoziční vůdci Dmitrij Dashkevich, Eduard Lobov, Pavel Sevyarynets a Nikolai Statkevich.
Rusko: O registraci požádalo 143 politických stran
Informaci ve čtvrtek zveřejnil předseda Výboru Státní dumy pro ústavní legislativu Vladimir Pligin. Nyní je v zemi pouze 7 registrovaných stran. K tak početnému nárůstu došlo především proto, že změnou zákona počet členů potřebných pro registraci klesl z 40 000 na 500. K reformě dříve vyzval prezident Dmitrij Medveděv.
Násilí v Sýrii pokračuje i za přítomnosti pozorovatelů z OSN
Ačkoli do Sýrie dorazili již první pozorovatelé, tak násilí v zemi pokračuje. Tisíce demonstrantů se střetly s vládními jednotkami prezidenta Bashara al-Assada. Došlo k úmrtí více než 43 civilistů a 10 vojáků. Povstalci také vyjádřili nespokojenost nad tím, že OSN poslala do země jen 6 neozbrojených pozorovatelů. Dalších 24 by mělo dorazit v nejbližších dnech. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon sdělil, že má v úmyslu nasadit 300 pozorovatelů v 10 oblastech. Nyní čeká na schválení Radou bezpečnosti OSN.
Byl zahájen další soudní proces s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenko
Předběžným soudním líčením v ukrajinském Charkově dnes začal další proces s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenko, která si v současné době již odpykává sedmiletý trest odnětí svobody za podpis nevýhodné plynové smlouvy s Ruskem. Nyní čelí obvinění z finančních machinací a daňových úniků, jichž se měla dopustit jako ředitelka a faktický vlastník společnosti Jednotné energetické systémy Ukrajiny. V případě prokázání viny jí hrozí dalších dvanáct let vězení. Samotná expremiérka se vzhledem ke svému špatnému zdravotnímu stavu předběžného líčení nemohla zúčastnit, její advokát v souvislosti s tím podal soudu návrh na pozastavení řízení. Pokračování je naplánováno na 20. dubna v 16:00. Před budovou soudu v Charkově dnes demonstrovali příznivci i odpůrci bývalé premiérky, počet účastníků se odhaduje na pět tisíc lidí.
USA podporují povstalce v Sýrii, ale vojenskou akci neplánují
Americký Pentagon zdůraznil, že násilí v Sýrii pokračuje. Americký ministr obrany Leon Panetta a americký generál Martin Dempsey oznámili, že Spojené státy americké poskytnou podporu syrským povstalcům ve formě nesmrtících prostředků, jako jsou komunikační zařízení, zdravotnická a humanitární pomoc či finanční dotace ve výši 25 milionů USD. Zdůraznili ovšem, že USA neplánují ozbrojenou vojenskou intervenci či jinou vojenskou akci. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala k tvrdším opatřením vůči vládě prezidenta Bashara al-Assada.
Prezidenti Venezuely a Mexika reagují na znárodnění ropné společnosti YPF
Prezident Venezuely Hugo Chávez vyjádřil svou podporu Argentině ve věci znárodnění ropné společnosti YPF, která byla z 51% kontrolována španělskou společností Repsol. Jeho vyjádření přečetl ve státní televizi Venezolana de televisión kancléř Nicolás Maduro. Dodal, že ,,prezident Chávez odmítá pokusy o zastrašení argentinské vlády“. Naopak názor mexického prezidenta Felipe Calderóna je opačný. Podle něj by v budoucnu mohli Argentinci svého rozhodnutí litovat. Tento akt by, podle prezidenta Calderóna, mohl mít důsledky na zahraniční investice. Již včera na rozhodnutí argentinské vlády reagovalo Španělsko.
Ruský prezident Medveděv podepsal dekret o zřízení nové veřejné televize
Ta by měla začít vysílat již 1. ledna 2013. Televizi požadovaly především opoziční politické strany, měla by být celostátní a nestranná. Rozhodnutí přivítala i Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dle té nová televize potřebuje, aby byl zajištěn řádný právní rámec, jenž zajistí jak finanční tak redakční nezávislost zpravodajství.
Čínský premiér Wen Jiabao opakovaně upozorňuje na nutnost zavést přísnější protikorupční opatření
Předseda čínského vládního kabinetu vnímá korupci jako nejvážnější hrozbu pro vládnoucí Komunistickou stranu Číny. Toto prohlášení otiskl deník Chinese journal, který uvedl, že premiér požaduje přísnější pravidla v souvislosti se stále se prohlubujícím skandálem ohledně jednoho z vrcholných čínských politiků Bo Xilaie. Ten se měl údajně pokusit převést větší nelegální finanční obnos pryč ze země, přičemž prý pod pohrůžkou provalení celého plánu jeho žena údajně zabila britského občana, který chtěl kauzu uveřejnit.
Prezident USA potvrdil neutralitu své země ve sporu o Falklandské ostrovy
Na Summitu Amerik prezident Barack Obama potvrdil neutralitu Spojených států amerických ve věci sporu Argentiny a Velké Británie o nadvládu nad Falklandskými ostrovy. Podle slov prezidenta Obamy má USA ,,velmi dobré vztahy jak s Argentinou, tak s Velkou Británii a doufá, že obě země jsou schopny vyjednávat o budoucnosti ostrovů“. Dodal, že ,,do tohoto typu problémů se USA běžně nevměšuje“. Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos i přes to na summitu oznámil, že ,,většina latinskoamerických prezidentů, kteří se summitu zúčastnili, Argentinu ve věci podporuje“.
Jednání velmocí s Íránem bylo odloženo, izraelský premiér jej kritizuje, americký prezident kritiku odmítá
Jednání světových velmocí s Íránem v Istanbulu bylo odloženo na 23. května. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli podrobil USA kritice za jejich postup při jednání s Íránem. Odložením dalších kol jednání prý akorát dávají Íránu volný prostor k pokračování v obohacování uranu. Americký prezident Barack Obama tuto kritiku odmítá s poukazem na uvalení tvrdých sankcí na Írán.
OSN schválila vyslání pozorovatelské mise do Sýrie
Rada bezpečnosti OSN, na žádost Generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, schválila vyslání pozorovatelské mise do Sýrie. Vyslán bude nejprve tým 30 pozorovatelů, kteří připraví zemi na vyslání širšího týmu o 250 členech. Angažmá druhého týmu závisí na parametrech uzavřeného míru v Sýrii. Ruský vyslanec při OSN Vitaly Churkin řekl, že v Sýrii bylo již příliš mnoho úmrtí, a proto je třeba mírového angažmá OSN. Americká vyslankyně při OSN Susan Rice řekla, že Spojené státy americké si nedělají naděje, že vyslání pozorovatelské mise bude mít nějaký efekt. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon oznámil, že první tým bude připraven v nejbližší době.
Evropská unie vítá propuštění představitelů běloruské opozice
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashton uvítala propuštění bývalého kandidáta na běloruský prezidentský úřad Andreje Sannikova a jeho zmocněnce, koordinátora opozičního hnutí „Evropské Bělorusko“ Dmitrije Bondarenka. Zároveň opět vyzvala běloruské orgány k tomu, aby bezpodmínečně propustily všechny politické vězně a zrušily veškerá omezení jejich občanských a politických práv. Podle vyjádření diplomatky to „nepochybně přispěje k pokroku směrem k lepším vztahům mezi EU a Běloruskem“. Oba opoziční aktivisté byli odsouzeni k pětiletému trestu odnětí svobody za organizaci masových protestů po prezidentských volbách v Bělorusku v prosinci 2010, oba se rovněž obrátili k běloruskému prezidentovi Alexandrovi Lukašenkovi s žádostí o udělení milosti.
Americký prezident Barack Obama podrobil Severní Koreu kritice
Americký prezident Barack Obama kritizoval počínání Severní Korey. Pokus KLDR vystřelit balistickou raketu do vesmíru označil za porušení mezinárodního práva a zdůraznil, že USA podpoří mezinárodní tlak na vládu Severní Korey. Upozornil, že pokud bude Severní Korea nadále odporovat mezinárodnímu společenství, tak budou následovat další sankce. Mluvčí amerického Pentagonu George Little řekl, že Spojené státy nekritizují jen raketový program KLDR, ale i hrozbu dalších jaderných zkoušek.
Ruský premiér Vladimir Putin chce zvýhodnit podmínky pro společnosti dobývající arktický šelf a přilákat tak zahraniční investory
Ruský premiér Vladimir Putin slíbil vyhovět žádostem ropných společností – v rámci zlepšení investičního klimatu chce na dobu nejméně patnácti let snížit daně a zrušit vývozní cla pro společnosti dobývající nerostné bohatství na ruské části arktického šelfu. Podle průzkumů amerických expertů tvoří arktické zásoby ropy a zemního plynu pětinu celkového objemu neprozkoumaných světových zásob. Představitelé ropných společností opakovaně projevovaly nespokojenost s tím, že daně ubírají až 70-80% část jejich zisků, a mnoho projektů se proto stává nerentabilními. Dobývání arktického šelfu se v současné době účastní všechny velké světové společnosti z ropného odvětví: americká Exxon Mobil, britská BP, nadnárodní společnost Shell i francouzská Total. Menšinové podíly v různých nalezištích patří zejména japonským, norským a indickým společnostem.
Rusko nechalo vycestovat do EU představitele běloruské opozice vedeného na „černé listině“
Rusko dnes podle informace zveřejněné běloruskými médii nechalo přes své území vycestovat do Evropské unie jednoho z významných představitelů běloruské opozice Stanislaua Shushkeviche, vedeného v Bělorusku na tzv. černé listině – seznamu osob, kterým není dovoleno vycestovat za hranice. Minsk podle médií sestavil tento seznam obsahující více než 100 jmen opozičních novinářů a občanských aktivistů v reakci na nové sankce EU.
Pákistánský parlament navrhl novou podobu spolupráce s USA
Po měsících napjatých vztahů mezi USA a Pákistánem, které byly způsobeny leteckými útoky NATO na civilní cíle, navrhl pákistánský parlament novou podobu spolupráce s USA. Pákistán nepodpoří obnovení vojenské základny amerických vojáků v zemi. Mluvčí pákistánského parlamentu Raza Rabbani řekl, že budoucí vztahy USA a Pákistánu musí být založeny na společných zájmech a rovnocennosti obou zemí. Americký prezident Barack Obama hovořil o podobné formě spolupráce, když řekl, že vzájemné vztahy USA a Pákistánu musí být vyvážené.