Prezidenti Ruska a Uzbekistánu Vladimir Putin a Islam Karimov dnes po společném jednání v Taškentu podepsali deklaraci o prohlubování strategického partnerství a tzv. memorandum o vzájemném porozumění, které předpokládá, že Uzbekistán do konce tohoto roku dokončí jednání a připojí se k Dohodě o zóně volného obchodu mezi bývalými sovětskými republikami (Dohoda o volném obchodu byla podepsána v roce 2011 představiteli Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu, Arménie, Kyrgyzstánu, Moldavska, a Tádžikistánu, další tři země – Ázerbájdžán, Uzbekistán a Turkmenistán – se rozhodly připojení ještě zvážit). K dalším tématům jednání patřila také situace v sousedním Afghánistánu, která pro Uzbekistán představuje velmi závažný problém, a to zejména v souvislosti s nadcházejícím odchodem mezinárodních sil v roce 2014, který může v Uzbekistánu způsobit nárůst teroristické extremistické aktivity a rozvoj obchodu s drogami. Dle slov uzbeckého prezidenta je třeba před tím, než vojáci z Afghánistánu odejdou, v zemi vytvořit silnou armádu a vyřešit řadu dalších otázek.
Archiv rubriky: Osoby
V ruském Petrohradě začal pravidelný summit Rusko – EU
Summit Rusko – EU začal již v neděli večer neformální večeří ruského prezidenta Vladimira Putina s vrchními zástupci Evropské unie. Předpokládá se, že hlavními tématy budou krize v Sýrii, dluhová krize eurozóny, kontroverzní íránský jaderný program a energetické vztahy mezi Ruskem a EU. Plánovaná liberalizace energetického trhu v EU by totiž mohla v Evropě snížit vliv ruského gigantu Gazprom, který obstarává více než 25% spotřeby plynu v unii. Summit bude zakončen společnou tiskovou konferencí.
Kandidáti na venezuelského prezidenta se formálně zapsali na kandidaturu
Učinil tak dosavadní prezident země Hugo Chávez i opoziční kandidát Henrique Capriles. Prezident Chávez, který je kandidátem Socialistické strany Venezuely (PSUV) a Komunistické strany Venezuely (PCV) bude obhajovat již svoje třetí volební období. O prezidentský post budou 7. října bojovat dalších 5 nezávislých kandidátů.
Bělorusko získá třetí tranši úvěru z protikrizového fondu EurAsEC
Bělorusko v nejbližší době dostane další, v pořadí třetí tranši z protikrizového fondu Eurasijského ekonomického společenství (EurAsEC). Oznámil o tom ruský prezident Vladimir Putin během jednání s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Zároveň se hlavy státu dohodly na zahájení jednání o čtvrté tranši. Podle slov ruského prezidenta je její poskytnutí „vhodné a účelné vzhledem k pozitivnímu trendu běloruské ekonomiky“.
Ruský prezident: „Rusko-ukrajinské plynové smlouvy nejsou v rozporu s ukrajinskými zákony“
Rusko-ukrajinské smlouvy o dodávkách plynu, za jejichž podepsání byla odsouzena bývalá předsedkyně ukrajinské vlády Julija Tymošenko k sedmi letům odnětí svobody, jsou plně v souladu s ruskými, ukrajinskými i mezinárodními právními předpisy. Uvedl to ruský prezident Vladimir Putin během jednání se svým francouzským protějškem Francoisem Hollandem. Prezidenti obou zemí se shodli v nezákonnosti věznění ukrajinské ex-premiérky. Ruský prezident dále zdůraznil, že nepodporuje bojkot fotbalového šampionátu Euro 2012 na Ukrajině, na kterém trvá řada evropských lídrů.
Ruský prezident a německá kancléřka popřeli zvyšující se energetickou závislost Evropy na Rusku
Energetická závislost byla jedním z témat jednání ruského prezidenta Vladimíra Putina s německou kancléřkou Angelou Merkel. V současné době již funguje první větev plynovodu Nord Stream, byla také dokončena instalace druhé podmořské větve, přes kterou ve čtvrtém čtvrtletí roku 2012 poputuje plyn ke spotřebitelům v Německu. K tématu růstu závislosti Německa a dalších evropských zemí na Rusku prezident Putin uvedl, že dodávky ruského plynu do Německa se ve srovnání s předkrizovým obdobím nezvyšují a ve struktuře německé spotřeby primárních energetických zdrojů podíl Ruska neroste. Kancléřka ve svém komentáři na téma energetické závislosti na Rusku rovněž zdůraznila, že v Evropě existují i jiné zdroje dodávek plynu, například Norsko, takže energetická závislost evropským zemím nehrozí. Ruský prezident dále informoval německou kancléřku o tom, že Velká Británie a skandinávské země také projevily zájem o dodávky plynu přes Nord Stream.
Prezidenti Francie a Ruska se neshodli v otázce odchodu syrského prezidenta Bashara al-Assada
Francouzský prezident Francois Hollande prosazoval na setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v otázce krize v Sýrii další vyvíjení tlaku a větší sankce. Hollande dále uvedl, že jediným politickým řešením situace je odchod Bashara al-Assada z funkce prezidenta. Podle ruského prezidenta však musí o sankcích nejdříve jednat Rada bezpečnosti OSN, neboť sankce nemusí být vždy účinné. Odchod al-Assada z funkce podle Putina není žádné řešení.
Německo a Rusko chtějí, aby situace v Sýrii byla řešena politickými prostředky
Zprávu potvrdila německá kancléřka Angela Merkel v pátek po setkání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem. „Oba jsme se vyjádřili jasně, že požadujeme politické řešení. Annanův plán (zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států) může být výchozím bodem, ale vše musí být řešeno v Radě bezpečnosti OSN,“ dodala Merkel. Jedná se tak o reakci na možnost vojenského zásahu v Sýrii, která byla diskutována po incidentu ve vesnici Houla.
Venezuela zakázala prodej zbraní civilním osobám
Do dnešního dne všichni, kdo vlastnili zbrojní pas, si mohli v zemi legálně zakoupit zbraň. Nový zákon týkající se zbraní nově povoluje koupi zbraní pouze armádě, policii a bezpečnostním společnostem. Tímto zákonem chce venezuelská vláda bojovat proti kriminalitě v zemi – hlavní město země Caracas totiž platí za jednu z nejnebezpečnějších oblastí jižní Ameriky.
Německá kancléřka se bude snažit přesvědčit ruského prezidenta k zesílení tlaku na Sýrii
Před očekávanou návštěvou Vladimira Putina v Berlíně oficiální zástupce německé vlády sdělil, že během společného jednání chce německá kancléřka Angela Merkel na ruského prezidenta apelovat, aby učinil správné rozhodnutí ohledně syrské otázky a zesílil tlak na režim syrského prezidenta Bašára al-Assada. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v interview pro agenturu Reuters však v souvislosti s tímto tématem zdůraznil, že pozice Ruska vůči syrské otázce je tvrdá a dobře odůvodněná a že „pokusit se ji změnit bude pravděpodobně marné“.
Některé státy vypověděly syrské diplomaty na protest proti masakru ve vesnici Houla
Poté, co generální tajemník OSN Ban Ki-Moon nařídil vyšetřit incident ve vesnici Houla , některé státy reagovaly vypovězením syrských diplomatů. Ke kroku se slovy francouzského prezidenta „po jednáních na vysoké úrovni s britským premiérem Davidem Cameronem“ rozhodla Francie, Velká Británie, Německo, Itálie a Austrálie. Stejný krok potvrdil i kanadský ministr zahraničních věcí John Baird.
Ruský prezident Vladimír Putin v tomto týdnu navštíví Bělorusko, Francii a Německo
Staronový ruský prezident Vladimír Putin ve čtvrtek navštíví Bělorusko, později se přesune do Německa a Francie. Všechny tři zmíněné státy jsou klíčovými obchodními partnery Ruské federace a prezident bude během své cesty rokovat s jejich hlavními představiteli – Alexandrem Lukašenkem, Angelou Merkel a Francoisem Hollandem. Jednání by se měla týkat dluhové krize v eurozóně a nynější situace v Sýrii.
Generální tajemník OSN nařídil pozorovací misi vyšetřit incident ve vesnici Houla.
Syrský velvyslanec v OSN Bashar al-Jaafari ujistil mezinárodní společenství, že syrská vláda je zděšena útokem ve vesnici Houla, kde bylo zabito 108 civilistů, a nařídila vyšetřování. Podle představitelů OSN ovšem syrská vyšetřovací komise není důvěryhodná. Generální tajemník OSN Ban Ki Moon nařídil veliteli pozorovací mise OSN Robertu Moodovi, aby zahájil vyšetřování tohoto incidentu.
OSN odsoudila zabití 108 civilistů ve vesnici Houla v Sýrii
Rada bezpečnosti OSN odsoudila zabití 108 (původní odhad byl 116) civilistů, včetně 49 dětí ve vesnici Houla v Sýrii. Svůj odsudek připojili i generální tajemník OSN Ban Ki-moon a zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan. Rada bezpečnosti se ovšem neshodla v interpretaci těchto útoků. Generální tajemník OSN vyzval všechny strany konfliktu v Sýrii, aby složily zbraně.
Zvolený srbský prezident Tomislav Nikolic: „Spolupráce s Ruskem bude progresivní“
Nově zvolený srbský prezident Tomislav Nikolic ze Srbské pokrokové strany (SNS) v sobotu ujistil nového ruského prezidenta Vladimíra Putina, že spolupráce mezi oběma státy bude „progresivní“. Putin výrok komentoval slovy, že „srbský prezident může počítat s podporou Moskvy ve věci implementace politických reforem“. Nikolic dále uvedl, že Srbsko nevstoupí do NATO.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton navštíví Skandinávii, Kavkaz a Turecko
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton odjíždí příští týden na cestu po Skandinávii, Kavkaze a Turecku. Cílem její cesty je diskutovat bezpečnostní otázky, především ohledně Sýrie a Íránu či spor Arménie a Ázerbájdžánu o oblast Náhorního Karabachu. Na řadu má přijít i problematika zdraví a životního prostředí.
Afghánský parlament schválil bezpečnostní smlouvu mezi USA a Afghánistánem
Afghánští zákonodárci schválili bezpečnostní dohodu mezi USA a Afghánistánem. Podle této smlouvy mohou američtí vojáci zůstat na afghánské půdě ještě alespoň 10 let po odchodu vojsk NATO v roce 2014. Zůstanou především voejnští instruktoři a speciální jednotky. Dohoda vznikla v dubnu tohoto roku a 2. května ji podepsal americký prezident Barack Obama. Schválení dohody afghánským parlamentem ohrožovaly neshody mezi Spojenými státy a vedením NATO na jedné straně a afghánskými představiteli na druhé.
Příznivci nezávislosti Skotska začnou největší kampaň za nezávislost Skotska v historii
Podle agentury Reuters by právě toto mohl být první krok k zániku 305 let starého spojení s Anglií. Podle mluvčího kampaně jsou lidé k tomuto kroku otevřenější, než kdykoli předtím. V případě úspěchu by to znamenalo vážné strategické problémy pro Británii, neboť základna britských jaderných ponorek se nachází právě ve Skotsku. Podle průzkumů veřejného mínění je 40% Skotů pro nezávislost, 10% neví a zbylých 50% se vyjádřilo proti. V Anglii jsou lidé vůči této otázce velmi apatičtí. Britský premiér David Cameron již dříve apeloval na Skoty, aby nerozdělovali Velkou Británii.
Francouzský prezident Francois Hollande dnes nečekaně navštívil Afghánistán
Společně s ministry obrany (Jean-Yves Le Drian) a zahraničních věcí (Laurent Fabius) přiletěl prezident Francois Hollande dnes na několikahodinovou návštěvu Afghánistánu. V zemi se má setkat s francouzskými vojáky, ti zde nyní představují 3300členný kontigent. Státník již během summitu NATO v Chicagu uvedl, že francouzské vojenské síly ze země odvolá do konce letošního roku, což je v rozporu s kolektivním rozhodnutím členů NATO o stažení spojeneckých vojenských sil do konce roku 2014.
Pákistán odsoudil lékaře, který přispěl k dopadení Usámy bin Ládina
Pákistánský lékař Shakil Afridi byl odsouzen na dobu 33 let z důvodu velezrady a spiknutí proti státu. Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton a také ministr obrany Leon Panneta vyzvali Pákistán k jeho propuštění. Jeho čin měl posloužit společným zájmum obou zemí. Vojenská operace USA, která vedla k dopadení Usámy bin Ládina, byla Pákistánem označena za porušení státní suverenity a vyvolala spor mezi oběma zeměmi.
Český premiér Petr Nečas dnes započal svou třídenní návštěvu Itálie a Vatikánu
V Itálii se Petr Nečas setká s italským premiérem Mariem Montim a budou spolu hovořit o finančních a ekonomických problémech, které potkaly členské státy EU. Český premiér bude dále přijat na audienci u papeže Benedikta XVI. a ve Vatikánu se také zúčastní spolu s pražským arcibiskupem a kardinálem Dominikem Dukou příprav cyrilometodějského jubilea.
V Bruselu se dnes setkají čelní představitelé zemí EU na mimořádném summitu
Mimořádný summit svolal stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a hlavními tématy bude projednávání prorůstových opatření a možnost zavádění tzv. eurobondů neboli společných dluhopisů. Zastáncem eurobondů je hlavně francouzský prezident Francois Hollande. Dnešní summit má být přípravným setkáním před běžným summitem EU, který se uskuteční na konci června.
Skončil summit NATO v Chicagu
21. května skončil dvoudenní summit NATO v Chicagu. Cílem summitu bylo nalézt shodu ohledně situace v Afghánistánu. Generální tajemník a většina delegátů NATO podpořili plán amerického prezidenta Baracka Obamy stáhnout vojska z Afghánistánu v roce 2014. Francouzský prezident Francois Hollande chce stáhnout francouzské jednotky již v roce 2012. Na summitu došlo také ke shodě na vytvoření nové mise NATO, která začne fungovat po stažení vojsk v roce 2014 a jejím cílem bude výcvik a instruktáž afghánských ozbrojených sil. Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen zdůraznil, že se jednalo o největší summit v dějinách NATO.