Toto ve čtvrtek prohlásil francouzský prezident Francois Hollande. Dodal, že stahovaní vojsk bude probíhat bezpečně. S jeho plánem nesouhlasí většina členských států NATO, které se dohodly na stažení svých vojsk ze země v roce 2014. Celkem v Afghánistánu zemřelo od začátku operací pod vedením NATO proti Talibanu v roce 2001 osmdesát sedm francouzských vojáků , včetně devíti od počátku roku 2012.
Archiv rubriky: Osoby
Ve Washingtonu se konalo každoroční strategické jednání zástupců Indie a USA
Témata jednání se týkala otázek bezpečnosti a obchodních vztahů a konala se v návaznosti na rozhodnutí USA o zrušení finančních sankcí dalším zemím dovážejícím iránskou ropu. Indie a USA již dříve uzavřely dohodu o nákupu amerického vybavení sloužícího k obraně země v hodnotě 8 miliard USD. Indická vláda plánuje v rámci znovunastartování ekonomiky investovat v příštích 5 letech více než 1 bilion USD do rozvoje infrastruktury, což představuje obrovské podnikatelské příležitosti pro zahraniční společnosti. Zahraniční obchod obou zemí vzrostl mezi lety 2009 až 2011 o 40% a dosahuje v současné době hodnoty 100 miliard USD. Od roku 1995 se jeho hodnota tak téměř zdesetinásobila. Během setkání byla podepsána také dohoda, která umožní Indii zahájit přípravy na výstavbu jaderných elektráren na západu země.
USA udělily výjimku ze svého ropného embarga proti Íránu pro dalších sedm zemí
USA přidaly na seznam zemí, kterým je udělena výjimka pro import íránské ropy ze závažných ekonomických důvodů Indii, Jižní Koreu, Srí Lanku, Malajsii, Taiwan, Turecko a Jihoafrickou republiku, informovala o tom americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Výjimku již dříve získalo 10 zemí EU a Japonsko. Výjimka předpokládá, že země jichž se týká, mohou dovoz íránské ropy obnovit po 180 dnech.
Americká ministryně zahraničí obvinila Ruskou federaci, že posílá vojenské helikoptéry na pomoc syrské vládě v boji proti povstalcům
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila, že Ruská federace posílá útočné vojenské helikoptéry syrskému prezidentu Basharu Al-Assadovi na pomoc v boji proti povstalcům. Sýrii by podle údajů ministryně Clinton měla dodávat helikoptéry ruská společnost Rosoboronexport, která obchoduje zároveň i s americkým Pentagonem. Pentagon svůj obchod obhajuje, jako nejvýhodnější nabídku pro Spojené státy americké. Ruské ministerstvo zahraničí na tato slova zatím nereagovalo.
V Moskvě proběhla další rozsáhlá protestní akce s názvem „Pochod milionů“
Při příležitosti Dne Ruska uspořádala ruská opozice v centru Moskvy druhou rozsáhlou protestní akci s názvem „Pochod milionů“. Podle oficiálních údajů policie se jí zúčastnilo 18 tisíc lidí, nezávislá média a organizátoři informují o výrazně vyšším počtu. Pochod skončil na Prospektu Sacharova, kde na něj navázal mítink, na němž vystoupili mluvčí opozice, politologové, opoziční poslanci Státní dumy a aktivisté z některých ruských regionů, kde se dnes také protestovalo. Na závěr akce přijali účastníci „Manifest svobodného Ruska“, který mimo jiné zahrnuje požadavek odstoupení prezidenta Vladimira Putina, vypracování nového zákona o volbách do parlamentu, konání nových parlamentních voleb a provedení demokratických reforem. Navrhuje rovněž vytvořit novou verzi ústavy, v níž by došlo k omezení pravomocí a zkrácení funkčního období prezidenta.
Ruská policie v předvečer protestní akce v Moskvě provedla domovní prohlídky u předních představitelů opozice
Ruská policie v předvečer konání druhého „Pochodu milionů“ v centru Moskvy provedla domovní prohlídky u přibližně deseti předních představitelů opozice. Dle oficiálního vysvětlení úřadů proběhly prohlídky v rámci vyšetřování nepokojů z počátku května, média i veřejnost ji však spojují s dnešní demonstrací. Opoziční vůdci, jejichž byty byly podrobeny prohlídce, byli totiž na dnešní den předvoláni k výslechu a byla jim tak prakticky znemožněna účast na dnešní akci. Ruské úřady v souvislosti s s tím posílily ochranu budovy Vyšetřovací komise RF, kde probíhá výslech Alexeje Navalného, Ksenie Sobchak, Ilyi Yashina a dalších aktivistů. Veřejnost policejní prohlídky odsoudila, někteří je dokonce přirovnali ke stalinistickým represím.
Prezident Venezuely se po dlouhých zdravotních komplikacích cítí skvěle
Prezident Hugo Chávez oficiálně oznámil, že se cítí ,,absolutně dobře“. Vyvrací tím tak spekulace, které se zabývaly jeho kandidaturou na prezidenta. Prezident Chávez minulý rok podstoupil operace a serii radioterapií na Kubě, vše bylo důsledkem rakoviny.
Německá kancléřka Angela Merkel chce prosadit evropskou daň z finančních transakcí
Daň chce německá kancléřka prosadit během summitu v Římě, kde se setká se svými protějšky z Itálie, Francie a Španělska a to ačkoliv německý ministr financí Wolfgang Shaeuble nedávno uvedl, že plán na zavedení této daně je v EU „neaplikovatelný“. Dle mluvčího kancléřky Steffena Seiberta lze podporu pro tuto daň očekávat i od nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda. Proti dani se výrazně staví britský premiér David Cameron.
Republikánský kandidát na prezidenta Mitt Romney získal v květnu na darech na svoji kampaň od dárců přes 76 milionů amerických dolarů
Celkem se mu tak již podařilo získat více než 107 milionů USD. Současný prezident B. Obama pak v květnu vybral přes 60 milionů USD. Naprostou většinu peněz darovaných kandidátům tvoří příspěvky nižší než 250 USD od drobných dárců. V případě prezidenta Obamy je to dokonce přes 98%. V těchto údajích na kampaň nejsou zahrnuty příspěvky od politických akčních výborů Super PACs, jejichž působení bylo v USA povoleno nejvyšším soudem před dvěma lety. Odhaduje se, že právě příspěvky těchto subjektů mohou mít klíčovou roli v celé kampani, což vzbuzuje otázky ohledně nezávislosti takto zvoleného kandidáta.
Americká ministryně zahraničí se setkala se zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se setkala ve Washingtonu se zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států Kofi Annanem. Hlavním tématem rozhovoru bylo hledání cesty, jak ukončit 15 měsíců trvající krveprolití v Sýrii. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon po masakru ve městě Hama prohlásil, že šestibodový plán Kofiho Annana pro mír v Sýrii selhal. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton prohlásila, že USA hledají způsob jak donutit syrskou vládu přijmout podmínky příměří.
K sankcím EU proti Bělorusku se připojilo sedm nečlenských evropských států
K ekonomickým a vízovým sankcím Evropské unie vůči Bělorusku se dnes připojilo dalších sedm evropských zemí: Makedonie, Chorvatsko, Černá Hora, Island, Albánie, Srbsko a Lichtenštejnsko. Oznámila o tom vysoká představitelka EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashton, která zároveň zdůraznila, že EU je připravena sankce dále rozšířit, pokud běloruské orgány nezastaví pronásledování lidí pro jejich politické přesvědčení a nenavážou dialog s opozicí. Sankce EU se v současné době vztahují na na 243 fyzických a 32 právnických osob z Běloruska. Tiskový mluvčí běloruského ministerstva zahraničí vyjádřilo v souvislosti s touto skutečností lítost a zdůraznilo, že politika sankcí nemá žádnou perspektivu, protože brání skutečnému řešení sporů.
Ruský prezident podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal tzv. „protidemonstrační“ zákon, na základě kterého dojde k výraznému zpřísnění sankcí za přestupky během demonstrací. Kontroverzní zákon by měl být opublikován v nejbližších dnech, jeho účinky by se tak mohly projevit již během rozsáhlé akce opozice s názvem „Pochod milionů“, která je naplánována na 12. června.
Příslušníci mise OSN se v Sýrii ocitli pod palbou
Příslušníci mise pozorovací mise OSN v Sýrii (UNSMIS) se během pobytu v oblasti kolem města Hama ocitli pod palbou. Ban Ki-moon oznámil, že příslušníci mise byli krátce ostřelováni během snahy dostat se do oblasti Mazraat al-Qubeir. Velitel pozorovací mise OSN generál Robert Mood řekl, že jeho jednotky byly zastaveny příslušníky syrské armády a donuceny k odchodu. Velitel mise také oznámil, že v Sýrii narůstá násilí mezi náboženskými skupinami, především mezi menšinovými Alevity, které reprezentuje prezident Bashar Al-Assad a většinovými Sunnity.
Ruský „protidemonstrační“ zákon je v rozporu s ústavou
Uvedla to ve svém posudku ruská Prezidentská rada pro lidská práva, podle níž zásadní vada tzv. „protidemonstračního“ zákona spočívá v tom, že v podstatě zakládá kriminalizaci procesu uplatňování základního ústavního práva na pokojné shromažďování. Kontroverzní zákon, který počítá se zvýšením pokut za přestupky pro jednotlivce z dosavadních 2000 až na 300.000 rublů (cca 187.000 Kč), včera po krátké rozpravě naprostou většinou hlasů schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Oproti tomu úterní projednávání v dolní komoře vzhledem k obstrukčnímu jednání opozičních stran trvalo více než 11 hodin, pro zákon nakonec hlasovalo 241 poslanců, 147 bylo proti a desítky se zdržely hlasování. Pro platnost zákona tak zbývá pouze podpis prezidenta Vladimira Putina, jenž text prosazoval. Opoziční aktivisté se obávají, že zákon znemožní protesty zaměřené proti vládě prezidenta Putina, pokud však zákon vstoupí v platnost před 12. červnem, bude uplatněn i na tzv. „Pochod milionů“, který je právě na tento den naplánován.
Ruský ropný gigant Rosněfť by do konce roku 2016 měl být kompletně zbaven přímé kontroly státu
Ruský státní koncern Rosněfť by měl být do konce roku 2016 kompletně zbaven přímé kontroly státu. Informoval o tom dnes ruský předseda vlády Dmitrij Medveděv. Kromě Rosněfti je v novém vládním plánu částečné či úplné privatizace státních podniků zahrnuta námořní společnost Sovkomflot, největší ruská banka Sběrbank, technologický konglomerát Rosnano, Ruské železniční dráhy a další společnosti.
OSN se snaží verifikovat masakr ve městě Hama v Sýrii
Příslušníci monitorovací mise OSN v Sýrii (UNSMIS) se pokouší dostat do města Hama. Zde podle povstalců a místních obyvatel došlo k masakru 78 civilních obyvatel ze strany vládních vojenských jednotek. Cesta k místu je znesnadňována probíhajícími boji mezi povstalci a syrskou armádou. OSN se pokouší masakr nestranně vyšetřit. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton obvinila z masakru syrského prezidenta Bashara Al-Assada a vyzvala jej k rezignaci. Syrská vláda odmítá zprávy o masakru jako nepodložené a důrazně odmítá svoji účast na těchto činech.
Americká ministryně zahraničí vyzvala syrského prezidenta k rezignaci a opuštění země
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala syrského prezidenta Bashara Al-Assada k rezignaci na svoji funkci a k opuštění země. Podle americké ministryně zahraničí je prezident Bashar Al-Assad zodpovědný za masakr 78 civilistů ve městě Hama. Prezident Assad tím podle ní ztratil legitimitu a měl by odevzdat moc. Hillary Clinton dále vyjádřila své opovržení násilím, které se v Sýrii stále odehrává.
Německá kancléřka Angela Merkel chce prosadit prohlubování politické unie a zároveň vytvořením fiskální unie
Angela Merkel se chystá tento krok prosadit na blížícím se summitu EU na konci června i přes případný nesouhlas některých členských států. Podle kancléřky by se měly Evropě předávat krok po kroku kompetence, aby měla také kontrolní možnosti. K prosazování hlubší integrace dodala: „Nesmíme ale zůstat stát jen kvůli tomu, že jeden nebo druhý nechce jít s námi,“. Kancléřka Merkel se tímto tedy vyjádřila pro vytvoření tzv. dvourychlostní Evropy. Dodala, že je však potřeba, aby všichni měli možnost se do další integrace zapojit.
Francouzská vláda schválila dřívější odchod do důchodu pro některé osoby
Ve Francii budou moct osoby, které začaly pracovat již v 18 či 19 letech, odejít do důchodu již v 60 a ne v 62 letech, jak prosadila předchozí vláda. Toto se bude podle odhadů týkat přibližně 100 000 lidí a stát by tak měl přijít přibližně o 1,1 miliardy eur. Tento krok nové levicové vlády se jeví jako důležitý zvláště v kontextu blížících se parlamentních voleb, které proběhnou 10. a 17. června. Krok je zároveň dalším splněným předvolebním slibem nového prezidenta Francoise Hollanda.
Sýrie vypověděla některé západní diplomaty
Týden poté, co některé země vypověděly syrské diplomaty se ke stejnému kroku rozhodla Sýrie. Mezi diplomaty označenými jako „persona non grata“ byli velvyslanci USA, Velké Británie, Francie a Turecka. Prezident země Bashar al-Assad také obvinil některé mocnosti z rozvrácení země. Mezitím Rusko a Čína znovu vyzvaly mezinárodní společenství k pokračování v podpoře mírového plánu zvláštního zmocněnce OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana. Ten však není oboustranně dodržován.
Dle průzkumu získá levice ve francouzských parlamentních volbách většinu
Z projekce založené na nedávném průzkumu agentury zkoumající veřejné mínění Ipsos Logica Business Consulting vyplývá, že francouzská levice získá v příštích parlamentních volbách majoritu v Národním shromáždění (dolní komora). Socialisté se však při prosazování zákonů budou pravděpodobně muset spoléhat na podporu menších levicových stran. Tato výhra levice by upevnila pozici nového francouzského prezidenta Francoise Hollanda na domácí politické scéně.
Německá kancléřka Angela Merkel zvažuje koncept bankovní unie
Návrh bankovní unie přišel ze strany Evropské komise (EK) již minulý týden a počítá se zřízením další instituce EU, která by dohlížela na stabilitu bank v regionech a sloužila by jako garant této stability. Německá kancléřka v pondělí uvedla, že je o tomto tématu ochotná jednat s předsedou EK José Manuelem Barossou. Návrh bankovní unie by měl být jedním ze 4 pilířů dalšího směřování EU.
Ruský prezident Vladimir Putin na návštěvě Číny
Ruský prezident Vladimír Putin dorazil na třídenní návštěvu Číny , během které má dojít k posilnění vzájemných obchodních vztahů (dojde k podpisu téměř 20 bilaterálních dokumentů) a sjednocení pozice obou zemí vůči zahraniční intervenci v Sýrii. Tu oba státy blokují v Radě bezpečnosti OSN. Očekává se také, že dojde k podpisu spolupráce mezi výrobci dopravních letadel Iljušin a Comac. Ruský prezident bude v následujících dnech přítomen i na 12. summitu Šanghajské skupiny pro spolupráci. Během této akce je naplánována separátní schůze Vladimíra Putina s íránským prezidentem Mahmúdem Ahmadinejadem a afghánským prezidentem Hamídem Karzáím.