Zástupkyně Generálního sekretáře pro humanitární záležitosti Valerie Amos se sešla se syrským ministrem zahraničí Walid al-Moallem a dalšími syrskými ministry. Předběžně se s nimi dohodla, že syrská vláda umožní humanitárním organizacím vstup do oblastí, které jsou nejvíce postiženi probíhajícím vnitrostátním konfliktem. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon prohlásil, že očekává posun v této věci po schůzce vyslance Ligy arabských států pro Sýrii Kofiho Annana se syrským prezidentem Bashaarem Al-Assadem v Damašku. Znepokojení nad humanitární situací v zemi vyslovila i Světová zdravotnická organizace (WHO).
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
Rusko kritizuje vyšetřování OSN v Libyi za přecházení role NATO
Ruská velvyslankyně při OSN v Ženevě Maria Khodynskaya-Golenishcheva uvedla, že vyšetřovatelé Rady OSN pro lidská práva se řádně nezabývají oběťmi a škodami, které způsobilo NATO při bombardování Libye v loňském roce. Komise složená z nezávislých vyšetřovatelů minulý týden vydala zprávu, ve které se u otázky angažmá NATO konstatuje, že nebyly řádně prověřovány cíle a že došlo k civilním obětem, ovšem je zdůrazněno, že se tak stalo v rámci „rozsáhlých bezpečnostních opatření, které měly zajistit, aby k zabíjení civilistů nedošlo“. Rusko uvádí, že zpráva by měla obsahovat adekvátní posouzení aktů všech stran konfliktu, tedy i NATO, a že členové komise by měli být více náročnější na informace od NATO, neboť podle Rusů došlo při kampani NATO v Libyi k „porušování velkého množství norem mezinárodního práva a lidských práv“.
Generální tajemník NATO očekává prohloubení spolupráce Severoatlantické aliance s Ruskem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen telefonicky hovořil s nově zvoleným Prezidentem Ruské federace Vladimírem Putinem. Pogratuloval mu ke zvolení a vyjádřil snahu Aliance docílit strategického partnerství s Ruskou federací, jak bylo dohodnuto v Lisabonu v roce 2010. Tento rok je také desátým výročím založení Koncilu NATO-Rusko. NATO spolupracuje s Ruskem v programech zaměřených na potírání obchodu s narkotiky či v boji proti pirátství. Nově má Severoatlantická aliance zájem na spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.
Jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti se stáhnou ze Somálska do konce dubna
Při setkání náčelníků generálních štábů zemí, jejichž jednotky nyní operují v Somálsku (Keňa, Etiopie, Uganda, Burundi a Džibuti), padlo rozhodnutí, že jednotky Etiopie, Ugandy, Burundi a Džibuti, které podporují vojáky působící v rámci mise Africké unie v Somálsku (AMISOM), by se měly ze Somálska stáhnout do 30. dubna 2012. Důvodem setkání v etiopském hlavním městě Addis Abeba je snaha ujasnit detaily působení jednotlivých armád poté, co padlo rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o rozšíření mise AMISOM na 17 731 vojáků. V současnosti v Somálsku působí 9 000 vojáků Ugandy a Burundi v rámci mise AMISOM a dalších 2 500 mužů Ugandy, Burundi a Džibuty spolu s etiopskými a keňskými jednotkami, které jsou nezávislé na misi AMISOM ovšem operují v součinnosti s ní. Zatímco Etiopie své jednotky stáhne, vojáci Keni a Džibuti budou začleněni v rámci rozšíření kontingentu do mise AMISOM. Stejně tak se očekává, že do června do země vyšle 850 mužů také Sierra Leone.
Vyslanec OSN a Arabské ligy se sešel se syrským prezidentem a dále s ruským ministrem zahraničí
Vyslanec OSN a Ligy arabských států Kofi Annan se setkal s prezidentem Sýrie Basharem al-Assadem v rámci snahy mezinárodního společenství dosáhnout politického řešení. Podle syrské státní televize byla bez dalších podrobností při jednání „pozitivní atmosféra“. Vyslanec Annan se dále v Egyptě setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, při kterém dle ruského ministerstva zahraničí ze strany ministra Lavrova opět došlo ke zopakování výzev k ukončení násilí a zahájení dialogu stejně jako odmítnutí cizího vměšování do záležitostí Sýrie. Podle informací od opozice zatím syrská armáda zahájila ostřelování města Idlib na severozápadě Sýrie a obrněné jednotky armády začaly s postupem do města. Jsou hlášeni mrtví a zranění na obou stranách.
Jednání mezi Íránem a mocnostmi se uskuteční v tureckém Istanbulu na začátku dubna
Očekává se, že schůzka mezi Íránem a 5 stálými členy Rady bezpečnosti OSN (USA, Velká Británie, Francie, Rusko a Čína) spolu s Německem se uskuteční na začátku dubna v tureckém Istanbulu. Uvedl to pro deník Radikal turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu s tím, že cílem by mělo být dosažení toho, aby Írán zastavil obohacování uranu.
Mocnosti vyzvaly Írán k otevření své vojenské základny Parchin pro inspektory MAAE
USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Francie a Německo vyzvaly Írán k dodržení svého slibu a ke vpuštění inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) na vojenskou základnu Parchin, kde podle MAAE mohlo docházet k jaderným testům. Poslední návštěva zástupců MAAE v Íránu selhala, protože íránská vláda odmítla inspektory vpustit do vojenského komplexu Parchin, ovšem Írán později přislíbil, že základnu pro kontrolory otevře. Podle analytiků jde po dlouhé době o překvapivě jednotný postoj všech mocností vůči Íránu.
Syrská opozice rezolutně odmítá výzvu OSN a Ligy arabských států k dialogu a ukončení bojů
Zvláštní vyslanec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan vyzval k „ukončení zabíjení a k nalezení způsobu dosažení nových reforem a zahájení dialogu“, ovšem syrská opozice a povstalci výzvu nekompromisně odmítli s tím, že „vládní represe zničily veškeré vyhlídky na vyjednání“. OSN uvádí, že v Sýrii bylo od začátku nepokojů, které vypukly na začátku roku 2011 zabito více než 7500 lidí.
Somálský al Shabaab se spojil s islamisty v Puntlandu – povstalci podle expertů mohou nabírat nový dech
Militantní islamisté z povstalecké skupiny al Shabaab zahájily svou aktivitu na severovýchodě Somálska proti jednotkám prakticky nezávislého somálského státu Puntland, který je připraven stát se autonomní federativní součástí Somálska. Hnutí al Shabaab oznámilo, že chce získat kontrolu nad Puntlandem a zrušit všechny těžební licence na ropu a zemní plyn, které vlastní západní těžební společnosti. Minulý měsíc totiž kanadská společnost Africa Oil Corp spolu s australskými společnostmi Red Emperor a Range Resources zahájili průzkumné vrty v oblasti, kde se odhadují zásoby až na 300 milionů barelů ropy. Zároveň po útoku na vojenské jednotky státu Puntland přišlo oznámení, že se al Shabaab spojuje s islamistickou milicí působící v Puntlandu v okolí přístavního města Bosasso, což by dle bezpečnostních expertů mohlo vést k opětovnému zatlačení doposud úspěšné ofenzivy sil Africké unie na jihu Somálska. Šéf hnutí al Shabaab Muktar Abu Zubeir a hlava puntlandských islamistů Yasin Khalid Osman podepsali alianci a společnou výzvu ke svaté válce proti křesťanům a nevěřícím v Somálsku.
Rada bezpečnosti OSN analyzuje situaci na Haiti
Hlavním tématem analýzy byla diskuze o pokrocích Mise OSN pro stabilizaci Haiti ( Minustah), během níž šéf Minustah Mariano Fernández a generální tajemník OSN Ban Ki-moon přednesli zprávu o pokrocích akce v období mezi srpnem 2011 do února 2012. Generální tajemník především vyzval pracovníky mise, aby byli jednotní. Reagoval tak na nedávné protesty haitských vojáků. Dále se jednalo i o politické situaci na Haiti, především o rezignaci premiéra Garryho Conille. Podle generálního tajemníka je jeho rezignace důsledkem trvajících srážek soudních a zákonodárných složek haitské vlády.
Makedonský ministr obrany: „Makedonie bude pokračovat v reformách bez ohledu na výsledek summitu NATO“
„Makedonie nezmění proces svých reforem, bez ohledu na výsledek summitu NATO v Chicagu“, řekl ministr obrany Fatmir Besimi pro zdejší média. „Země má otevřenou pozvánku do členství v NATO a až bude problém pojmenování země vyřešen, stane se pozvání oficiálním,“ poznamenal také ministr.
Prokurátor ICTY žádá pro předsedu Radikální srbské strany trest 28 let odnětí svobody za zločiny během války v Jugoslávii
Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) Mathias Marcussen požádal o udělení trestu v rozsahu 28 let odnětí svobody pro hlavu Srbské radikální strany (SRP). Nacionalista Vojislav Šešelj je obviněn z vraždění, pronásledování, vyhlazování a mučení nesrbských obyvatel během válek v Jugoslávii v rámci boje za vytvoření „Velkého Srbska“.
Armáda božího odporu (LRA) zahájila nové útoky na severovýchodě Demokratické republiky Kongo
Armáda božího odporu (LRA) zahájila novou aktivitu a útoky na severu Demokratické republiky Kongo poté, co se minulý rok téměř odmlčela. Útoky se týkají především severovýchodní provincie Orientale. Podle Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) je stále větší intenzita útoků důvodem k obavám, ovšem Sbilizační mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) se domnívá, že existence LRA je téměř u konce a nyní jde o poslední pokusy upoutat pozornost – „Myslíme si, že jde o poslední výdech LRA,“ uvedl mluvčí MONUSCO Mounoubai Madnodje. LRA byla zařazena Africkou unií minulý rok na seznam teroristických organizací a USA v říjnu 2011 rozhodly o vyslání speciálního vojenského týmu do Ugandy na pomoc v boji proti ní.
Proběhly rozhovory mezi prezidentem Arménie Serzh Sargsyanem a Generálním tajemníkem NATO Anders Fogh Rasmussenem
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen přivítal arménského prezidenta Serzh Sargsyana na velitelství NATO v Bruselu. Hovořili o pokračující spolupráci Severoatlantické aliance s Arménií. Zároveň také generální tajemník ocenil přínos Arménie pro operaci ISAF v Afghánistánu.
Všech 5 stálých členů Rady bezpečnosti OSN se shodlo na obnovení rozhovorů s Teheránem
V únoru zaslal Saeed Jalili, íránský vyslanec pro jednání o nukleárním programu, dopis, ve kterém nabídl obnovení rozhovorů o íránském atomovém projektu. Teherán zdůrazňuje, že íránský jaderný program slouží k zajištění elektrického proudu a neobsahuje vojenskou složku. OSN ovšem varovala, že je pravděpodobné, že Írán skrývá svoji práci na jaderné zbrani. Teherán nabídl, že do země opět pozve inspektory z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, které předtím ze země vykázal. OSN se rozhodla na tuto výzvu reagovat a je ochotna obnovit rozhovory s Íránem.
Makedonský prezident: „Řecko záměrně prodlužuje dohodu o pojmenování Makedonie“
V rozhovoru pro rakouský deník Die Presse makedonský prezident Gjorge Ivanov uvedl, že Řecko záměrně prodlužuje řešení otázky pojmenování Makedonie, očekává však, že NATO bude respektovat rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu, které umožňuje vstup země do této aliance. „Řešení sporu s Makedonii není na předním místě aténské politické agendy. Pro nás je to problém, pro Řecko ne. Přišli jsme o 20 let, protože Atény zablokovaly zahájení přístupových rozhovorů s EU. Splnili jsme všechna kritéria pro členství v NATO, ale Atény vstup vetovaly v roce 2008. Blokují nás, neuznali nezávislost Kosova. Toto chování má negativní dopad na celý region,“ uvedl prezident Ivanov.
Rada bezpečnosti OSN označila situaci mezi Súdánem a Jižním Súdánem za „vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“
Rada bezpečnosti OSN odsoudila Súdán a Jižní Súdán po opakovaných přeshraničních střetech obou států, které zvyšují napětí spojené s problémy s vývozem jihosúdánské ropy a nepokoji v jižních oblastech Súdánu. Podle Rady bezpečnosti OSN se situace mezi oběma státy staly „vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost“. Prohlášení Rada bezpečnosti OSN zveřejnila po předvolání velvyslanců Jižního Súdánu a Súdánu při OSN, kteří za své země jakékoliv rozdmýchávání násilí popřeli.
Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu
EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
Komise OSN poukázala na některé válečné zločiny v průběhu války v Libyi
Mezinárodní trestní tribunál prý nalezl důkazy o válečných zločinech, které údajně spáchaly obě strany konfliktu, jak příslušníci Kaddáfího sil, tak armáda rebelů. Komise OSN přitom referuje o rozšířeném znásilňování a mučení v průběhu války.
35 států MAAE zasedá kvůli íránskému jadernému programu
Zasedá konference 35 států Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), v rámci které chtějí USA, Izrael a jejich spojenci přesvědčit Čínu a Rusko ke společným krokům zaměřeným proti íránskému jadernému programu. Zasedání 35 členů MAAE má přezkoumat zprávu od šéfa MAAE, ve které se uvádí, že „Írán by mohl pracovat na výrobě jaderných zbraní“.
Rakouská média: Řecko by v budoucnu mohlo potřebovat i 3. záchranný balíček
Dle vyjádření Evropské unie (EU), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) nebude Řecko schopno samostatného vypořádání se s potřebnými financemi ani v roce 2015. Dle rakouského deníku Die Presse by tak země mohla potřebovat i 3. záchranný balíček. V březnu získá Řecko v pořadí druhou finanční pomoc veřejných věřitelů.
OSN: „Chybovala libyjská vláda i NATO“
Podle zprávy OSN, kterou zveřejnila v pátek, zemřelo v bojích v Libyi nejméně 60 civilistů a dalších 55 jich bylo zraněno, přičemž odpovědnost za to nese NATO i libyjská prozatímní vláda. Zatímco NATO podle OSN předem dostatečně neprověřilo místa plánovaných náletů, libyjská prozatímní vláda neudělala vše pro to, aby zastavila násilí. Zprávu vypracovala tříčlenná komise právníků, která zároveň upozorňuje, že v zemi jsou stále porušována lidská práva i mezinárodní úmluvy.
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon žádá o mezinárodní snahu o ukončení násilí v Sýrii
Mezinárodní společenství podle Generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona selhalo ve snaze zastavit násilí v Libyi. Podle něj je nutné urychleně sjednotit mezinárodní aktéry ke společnému tlaku na představitele syrské vlády i opozice, aby zastavili vlnu násilí. Varoval před možnou občanskou válkou v zemi a zdůraznil váhu mírové role vyslance OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana v Libyi.