Ruský ministr zahraniční vyzval Západ, aby ten nestanovoval „umělé“ stahování vojsk z Afghánistánu

Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov ve čtvrtek na okraj jednání šéfů diplomacií a ministrů obrany zemí NATO, Ruska, Afghánistánu a mezinárodních sil v Afghánistánu (ISAF) v Bruselu uvedl, že dokud Afghánistán není schopen zajistit sám bezpečnost v zemi, neměl by být prosazován umělý časový harmonogram stažení vojsk Západu ze země. Dle ministra se stejnou otázkou zabývá například Čína. Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen však tento názor odmítl.

Francouzský prezidentský kandidát Hollande by podpořil vojenskou intervenci OSN v Sýrii

Francouzský prezidentský kandidát, socialista Francois Hollande, v pátek prohlásil, že by v případě vítězství ve volbách podpořil účast Francie na vojenském zásahu v Sýrii v rámci OSN. Státy Západu a Blízkého východu na svém zasedání v Paříži ve čtvrtek uvedly, že budou usilovat o tvrdší mezinárodní akci, pokud režim Bashara al-Assada bude i nadále přehlížet mírový plán OSN. Pozorovatelská mise OSN v Sýrii má být výrazně posílena a americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala Radu bezpečnosti OSN, aby ta schválila nová tvrdá opatření proti syrskému prezidentovi.

Nizozemsko, Belgie a Lucembursko budou mít společnou armádu

Dohodu dle nizozemské rozhlasové stanice RNW podepsaly státy ve středu v rámci setkání představitelů NATO v Bruselu. Belgický ministr vnitra Pieter De Crem uvedl, že tato dohoda pomůže státům Beneluxu udržet si vojenskou sílu a zároveň ušetřit náklady spojené s trénováním vojáků či vývojem a údržbou letadel aj. Dle nizozemského ministra obrany Hansa Hillena může být tento krok příkladem pro jiné evropské země. Aliance sebe sama údajně nazývá „Severní skupinou v rámci NATO“.

Volby v Guiney-Bissau by se měly konat do dvou let

Vojenská vláda oznámila, že volby, v nichž by mělo dojít k předání moci civilní zvolené vládě, by měly proběhnout do dvou let. Zemi by do těchto voleb měla dovést přechodná  úřednická vláda, kterou se dle vyjádření vojenských představitelů armáda chystá v nejbližší době jmenovat. Mezitím po Africké unii (AU) pozastavila členství Guiney-Bissau i Světová banka.

Brusel má za sebou první den setkání Severoatlantické aliance, během kterého byla i projednávána otázka Afghánistánu

Generální tajemník NATO vyzval členské země a jejich partnery, aby podpořili financování afghánských ozbrojených sil i po roce 2014, kdy se ze země stáhnou vojska aliance. Udržení stability v Afghánistánu označil za zájem celého mezinárodního společenství. Řekl také, že celkové náklady na financování afghánských bezpečnostních jednotek se pohybují okolo 4 miliard USD ročně, přičemž více než 3 miliardy USD momentálně hradí Spojené státy. Počet afghánských jednotek by měl být po roce 2014 zredukován ze současných 325 na 250 tisíc. Americká ministryně zahraničních věcí Hillary Clinton na setkání uvedla, že akceschopnost afghánských jednotek během nedělních útoků v Kábulu prokázala jejich rostoucí kompetence pro převzetí kontroly v zemi. Bruselská jednání jsou přípravou pro summit, který se bude konat v Chicagu 20. května 2012, a který by měl přinést již zcela konkrétní řešení postupu stažení aliančních vojsk.

Afghánský prezident kritizuje vojáky americké armády

Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval vojáky americké armády, kteří zveřejnili fotografie na nichž pózují s těly zabitých povstalců. Označil tento čin za provokativní a nehumánní. Fotografie odsoudil i americký ministr obrany Leon Panetta, který řekl, že takové chování je neslučitelné s americkými hodnotami. Snímky dále kritizoval i Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Zveřejnění fotografií opět rozvířilo debatu, zdali nemají Spojené státy americké opustit Afghánistán již před plánovaným rokem 2014.

Bulharský ministr zahraničí: „NATO by mělo vyslat signál zemím západního Balkánu, že dveře do Aliance zůstávají otevřené“

„Přípravy na summit NATO v Chicagu by měly dát jasný signál, že dveře NATO zůstávají otevřené, protože je to silnou motivací pro reformy v zemích západního Balkánu,“ řekl bulharský ministr zahraničí Nikolaj Mladenov na zasedání v Bruselu. Mladenov uvedl příklad Bosny a Hercegoviny, která dosáhla důležité shody na poli domácí politiky aby se přiblížila k NATO. Ministr obhajuje co nejrychlejší zahájení Akčního plánu členství pro Bosnu a Hercegovinu, tím, že „teď je řada na nás podpořit jejich úsilí.“
Podpora pro Bosnu a Hercegovinu by být dobrá zpráva pro region, Mladenovřekl.

Americký viceprezident Severoatlantické rady: „Černá Hora se před vstupem do NATO musí zbavit ruského vlivu“

Viceprezident Damon Wilson uvedl pro deník Vijesti, že Černá Hora je dle jeho názoru státem harmonických multietnických vztahů a ze všech států bývalé Jugoslávie má nejlepší vztahy se svými sousedy. Přesto je dle Wilsona potřeba, aby země dokázala svou snahu o boj proti trestné činnosti, zejména korupci a nepotismu. Wilson uvedl, že zde existují otázky o jakési „nadvládě některých jiných států na území Černé Hory, především pak Ruska“. To vše musí být vyřešeno, než země dostane pozvánku na členství v NATO. Černohorští politici počítají s potvrzením perspektivy členství země v Alianci na nadcházejícím summitu NATO v Chicagu.

Maďarská vláda chce změnit zákon o centrální bance

Maďarská vláda v úterý večer předložila návrh na úpravu zákona o centrální bance, který má za cíl odblokovat jednání s Evropskou unii a Mezinárodním měnovým fondem o finanční půjčce zemi. Maďarské zadlužení se podle poslední zprávy centrální banky v loňském roce vyšplhalo až na 82,6% HDP, tedy vysoko nad 60% hranicí danou Maastrichtskými kritérii. Dle úpravy by se zástupce vlády již neměl účastnit zasedání Měnové rady Maďarské národní banky (MNB) a rada nadále nebude muset zasílat vládě agendu svých zasedání. Premiér Orbán také souhlasil s odstoupením od plánovaného sloučení centrální banky a regulátora bankovního trhu PSZAF.

Ministři členských zemí NATO se sešli v Bruselu kvůli přípravě summitu v Chicagu

Ministři obrany a zahraničí 28 členských zemí Severoatlantické aliance se sešli dnes v Bruselu ke dvoudenním rozhovorům. Cílem tohoto setkání je příprava summitu NATO v Chicagu, který se bude konat 20.-21. května tohoto roku a hlavním tématem bude budoucnost mise v Afghánistánu. 19. dubna se ještě ministři zahraničí členských zemí NATO sejdou s ruským ministrem zahraničí Sergej Lavrovem na setkání Rady NATO-Rusko. Hovořit budou o společných zájmech především v oblastech boje proti terorismu, pirátství a organizovanému zločinu.

OSN varuje před zhoršující se humanitární situací v Jemenu

Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí při OSN poukázal na zhoršující se humanitární situaci milionů lidí v Jemenu. Podle odhadů expertů je pro zvládnutí humanitární krize v zemi potřeba 447 milionů USD. Humanitárním organizacím se zatím podařilo vybrat jen 20% této částky. Situace se neustále zhoršuje kvůli probíhajícímu konfliktu mezi jemenskou vládou a organizací Al-Kaida.

Afghánský prezident se vyjádřil k otázce Talibanu

Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval útoky Talibanu na cíle NATO v zemi, Afghánský parlament a vládní čtvrť. Prohlásil, že útoky nepomohly ani islámu, ani Afghánistánu a jen povedou k prodloužení cizí přítomnosti v zemi. Prezident Karzai ovšem stále nezanevřel na možné smíření s Talibanem a nazval jeho členy bratry. Hlavní vinu za útoky nesou dle Hamida Karzaie tajné služby, které nedokázaly plánovaný útok včas zachytit. Severoatlantická aliance tuto kritiku odmítá a poukazuje, že není možné zachytit každou infiltraci ve městě, která má 3 miliony obyvatel.

Manželky vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie

Manželky britských a francouzských vyslanců při OSN napsaly otevřený dopis první dámě Sýrie Asmě al-Assad. Vyzývají ji, aby přestala přihlížet dění v zemi a aktivně prosazovala zastavení bojů v Sýrii a ukončení násilí. Asma al-Assad se narodila v Londýně a vystudovala King’s College, předtím než se vdala za současného syrského prezidenta.

KLDR se prý již necítí být nijak vázána dohodou se Spojenými Státy

Spojené státy prý údajně nedodržely svojí část dohody, a Severní Korea tak již nemusí dbát zákazu jaderných testů a testů raket dlouhého doletu. Tyto podmínky byly dohodnuty v březnu, přičemž potravinová pomoc ze strany USA byla zaražena po oznámení plánu KLDR na vypuštění satelitu na oběžnou dráhu. Velmi nepravděpodobné tak zůstává i vpuštění jaderných inspektorů OSN do země.

MMF neočekává naplnění španělských rozpočtových cílů pro letošní rok

Mezinárodní měnový fond (MMF) a guvernér národní banky Bank of Spain Miguel Ángel Fernández Ordóñez v úterý podpořili obavy finančních trhů, když zpochybnili vládní rozpočtové předpoklady pro tento rok. Vláda se snaží snížit rozpočtový deficit na 5,3% HDP v letošním roce z 8,5% v loňském roce. Její cílem je snížit zadlužení pod 3%HDP, tedy strop Evropské unie, již v roce 2013. Avšak MMF uvedl, že nečeká naplnění tohoto cíle do roku 2018, přičemž předpokládá schodek pro letošní rok činící 6% HDP, v následujícím roce pak 5,7% HDP.

Albánie bude ve spolupráci s OBSE odstraňovat chemikálie z komunistické éry

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podepsala dohodu s Albánií o pomoci zničit chemikálie z komunistické éry, které byly často skladované ve špatných podmínkách. Podle dohody OBSE pomůže albánskému ministerstvu obrany bezpečně likvidovat zhruba 80 tun chemických produktů nacházejících se v armádních skladech. Projekt je z velké části financován z České republiky a Turecka, OBSE však dle ministerstva obrany i  nadále hledá donory. Albánie, která vstoupila do NATO v roce 2009, se rovněž zavázala, že do příštího roku zlikviduje asi 40.000 tun přebytečného a zastaralého střeliva.

Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě

Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.

Dle šéfa euroskupiny Junckera Španělsko nebude potřebovat záchranný plán

Konsolidace veřejných financí a strukturální reformy v zemi jsou dle lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera na správné cestě, Španělsko tak dle jeho názoru nepožádá o finanční pomoc jako například dříve učinily Řecko, Irsko či Portugalsko. „Chci povzbudit finanční trhy k tomu, aby se chovaly racionálně. Španělsko záchranný plán nepotřebuje,“ uvedl Juncker. Mezitím šéfka MMF Christine Legarde v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornila, že španělská vláda by se neměla soustředit pouze na úsporná opatření. Dle její názoru se investoři obávají nedostatečného růstu španělské ekonomiky. Ta dle ministra hospodářství již pravděpodobně vstoupila do recese.

Africká unie pozastavila členství Guiney-Bissau kvůli vojenskému převratu

Rada Africké unie (AU) pro mír a bezpečnost rozhodla v souvislosti s vojenským převratem o pozastavení členství Guiney-Bissau. Hospodářské společenství západoafrických státu (ECOWAS) uvedlo, že nyní s armádou Guiney-Bissau jedná o předání moci civilní vládě, přičemž trvá na propuštění zadrženého bývalého premiéra a prezidentského kandidáta Carlose Gomese Juniora, který byl zadržen spolu s prozatímním prezidentem Raimundo Pereirou. Armáda Guiney-Bissau včera oznámila, že se ji již podařilo dohodnout na ustanovení přechodné vlády s představiteli politických stran.

Na Slovensku probíhá letecké cvičení NATO

Manévrů na letecké základně ve městě Sliač s názvem MACE XIII, které začaly v pondělí a potrvají do 27. dubna, se zúčastnilo 12 členských států této organizace. Dle tamějšího tisku se jedná o nejrozsáhlejší letecké cvičení na slovenském území od vstupu země do aliance. Manévry mají mezi jinými přispět ke zvýšení způsobilosti personálu letecké základny na Sliači v rámci standardů NATO.