Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.
Archiv rubriky: Mezinárodní organizace
V Řecku byl schválen rozpočet, který zahrnuje další úspory
Řečtí zákonodárci schválili 167 hlasy proti 128 rozpočet na rok 2013, jehož součástí jsou další škrty a úspory. Schválení rozpočtu bylo nezbytné pro získání finanční pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 40 miliard USD a vyhnutí se bankrotu. Na 10 000 lidí před řeckým parlamentem proti rozpočtu demonstrovalo, minulý týden proběhla v evropské zemi 48 hodinová stávka. V současnosti probíhá v Bruselu jednání ministrů financí ohledně situace v Řecku. Řecký dluh se podle BBC vyšplhal k 189 % HDP.
Nejchudší rodiny v Pákistánu dostanou příspěvek na dítě, které chodí do školy
V rámci čtyřletého programu Waseela-e-Taleem, který je podporovaný Světovou bankou (SB) a Velkou Británií, dostane podle BBC rodina příspěvek ve výši 2 USD měsíčně, pokud jejich dítě bude navštěvovat základní školu. Příspěvek má umožnit 3 milionům nejchudším pákistánským dětem základní vzdělání. Země svou iniciativu oznámila na tzv. Malala den, který je pojmenovaný po 15leté dívce, která byla postřelena kvůli navštěvování školy, základní vzdělání je totiž pro dívky v oblastech pod kontrolou Talibanu zakázané. Nejchudší rodiny již mohou v rámci programu Benazir Income Support Programme (BISP) získat 10 USD měsíčně na základní výdaje.
MMF: Země arabského jara se budu v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že většina zemí arabského jara se důsledkem vysoké inflace, rostoucí nezaměstnanosti a globální ekonomické krizi bude v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat. Politická stabilita by mohla Egyptu, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Jemenu pomoci k ekonomickému růstu, přesto krize v eurozoně zcela neobnoví příjmy z exportu. Před arabským jarem se ekonomický růst pěti zemí pohyboval kolem 4,7 %, následně poklesl na 1,2 %, v roce 2013 by se ale mohl vyšplhat k 3,6 %.
V Argentině protestovaly tisíce lidí proti vládní politice
Tisíce demonstrantů se sešly v ulicích hlavního města Buenos Aires, aby vyjádřily svou nespokojenost s vládní politikou prezidentky Cristiny Fernandez de Kirchner, především s nárůstem inflace, vysokou kriminalitou a zvyšujícím se korupčním prostředím. Podle vládních dokumentů se inflace pohybuje kolem 12 %, analytici podle BBC předpokládají, že dosahuje vyšších čísel. Mezinárodní měnový fond (MMF) pohrozil zemi, že pokud nepředloží do prosince skutečná a relevantní data ohledně své ekonomiky, může Argentina čelit sankcím. Vláda odmítá, že by pokles ekonomiky byl způsoben její politikou, na vině má být globální ekonomická krize. Příznivci prezidentky Fernandez, která byla znovu zvolena v minulém roce, tvrdí, že protestů se zúčastnili lidí ze střední a vyšší třídy, kteří se bojí o svá privilegia.
Tři banky poskytnou střední a jižní Evropě 38 miliard USD
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) se dohodly na dvouleté pomoci vybraným evropským zemím v hodnotě 38 miliard USD, která jim má pomoci překonat ekonomickou krizi. Největší část finanční pomoci dodá EIB a to 25 miliard USD, SB poskytne necelé 8,2 miliardy USD. Finanční prostředky budou směřovat do soukromého i veřejného sektoru. Program se má týkat Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Jak budou finanční prostředky rozděleny mezi jednotlivé země, zatím není jasné.
Syrská opozice se blíží dohodě, jak se sjednotit
Na jednání syrské opozice v Doha měly strany podle syrského disidenta Riad Seif dospět k dohodě. Největší syrskou opoziční stranou je Syrská národní rada (SNC), která nicméně neuspěla s vytvořením jednotné syrské opozice, druhou významnou opoziční stranou je Syrská národní iniciativa (SNI) v čele s Riad Seif. Nové opoziční vedení by se mělo sestávat z 60 členů ze všech opozičních stran. Mezitím agentury OSN jednaly o humanitární pomoci pro Sýrii v Ženevě, syrská vláda striktně omezuje přítomnost zahraničních humanitárních agentur. Prezident Bashar al-Assad odmítl nabídku mezinárodního společenství na bezpečný odchod ze země a ukončení války v zemi. „Já jsem Syřan, narodil jsem se zde. Musím žít v Sýrii a v Sýrii i zemřít,“ uvedl prezident Assad.
Řecký parlament schválil úsporný balíček, protesty sílí
Ve středu svými 153 hlasy schválila vládní koalice úsporný balíček, který má přinést škrty v hodnotě 17 miliard dolarů prostřednictvím 5-15% snížením penzí a zvýšením daní. Součástí balíčku je zvýšení věku pro odchod do důchodu z 65 na 67, snížení platů státních zaměstnanců a snížení odstupného o 35 %. Jde v pořadí o čtvrtý úsporný balíček za poslední 3 roky, jenž má snížit vysoký státní dluh. Do neděle teď musí poslanci schválit novou podobu státního rozpočtu, aby Řecko mohlo získat finanční pomoc od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 31,5 miliard USD. V Athénách se policie střetla s demonstranty, v centru města se sešly desítky tisíc demonstrantů. Protesty proti úsporám i konaly i v dalších velkých řeckých městech.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mírové misi v Somálsku mandát o čtyři měsíce
Ve středu prodloužila Rada bezpečnosti OSN mandát mise Africké unie (AU) AMISOM v Somálsku, která se skládá se 17 600 jednotek. AU zároveň žádala Radu bezpečnosti OSN, aby zrušila uvalené zbrojní embargo na Somálsko, aby mohla pomoci východoafrické zemi konsolidovat a vyzbrojit somálskou armádu. Na zrušení embarga, které uvalila v roce 1992 po vojenském převratu a rozpoutání občanské války, se ale Rada bezpečnosti OSN neshodla. Letos v únoru navíc zavedla sankce na export somálského uhlí, z něhož získávala finanční prostředky především islamistická skupina Al-Shabaab, která přes rozsáhlou ofenzivu AU a somálské armády stále ovládá střed a jih země.
Islamistická skupina Ansar Dine souhlasila s humanitární pomocí a jednáním s malijskou vládou
Jedna z islamistických militantních skupin Ansar Dine, která ovládá sever Mali, souhlasila s humanitární pomocí na její území. Rovněž Ansar Dine připustila možné jednání s malijskou vládou, jež požádala mezinárodní společenství o vojenskou pomoc v boji proti rebelům. Desítky tisíc lidí důsledkem konfliktu opustilo své domovy, většina z nich uprchla do sousední Burkiny Faso. Podle Červeného kříže jsou potraviny na severu Mali kvůli vysoké ceně nedostupné, chybí i zdravotní péče a pitná voda. Skupina Ansar Dine, která bývá považována za spojence teroristické Al-Kaidy, ve svém prohlášení uvedla, že se uprchlíci mohou vrátit zpět do svých domovů. V posledních týdnech se objevil tlak na mezinárodní společenství, aby vojensky vstoupilo na sever Mali a pomohlo konsolidovat zemi. OSN rezoluci již schválila, čeká jen na podrobné plány operace. V úterý egyptský prezident Mohamed Mursi ale jakoukoliv vojenskou intervenci odmítl. Na severu Mali od březnového převratu pouhý měsíc před plánovanými prezidentskými volbami působí tři hlavní islamistické skupiny: Ansar Dine, Národní hnutí za nezávislost Azawadu (MNLA), které sjednocuje Tuaregy, a Hnutí za jednotu a džihád v západní Africe (Mujao).
Egyptský prezident odmítl intervenci do Mali
Egyptský prezident Mohamed Mursi nesouhlasí s vojenskou intervencí Africké unie (AU) na sever Mali, který v současnosti ovládají islamistické militantní skupiny. Prezident Morsi podle íránské Press TV požaduje, aby se situace v západoafrické zemi řešila v diplomatické rovině. Odmítavé stanovisko uvedl prezident Morsi na setkání s předsedkyní komise AU Nkosazane Dlamini-Zuma v Káhiře. V polovině října OSN schválila rezoluci umožňující intervenci na sever Mali, pokud do 45 dní AU a Hospodářské společenství západoafrických zemí (ECOWAS) představí detailní plán operace.
Jižní Súdán vyhostil představitelku OSN pro lidská práva
Sandra Beidas, která v Jižním Súdánu působila jako představitelka Rady OSN pro lidská práva, byla vyhoštěna. Vláda východoafrické země svůj krok odůvodnila tím, že Sandra Beidas měla „psát lživé a neetické zprávy o zemi“. Podle analytiků mínila vláda srpnový dokument, v němž OSN obvinila jihosúdánskou armádu z mučení, znásilňování a zabíjení civilistů. Podle vedoucí mise OSN v Jižním Súdánu (UNMISS) Hildy Johnson má Jižní Súdán právní závazky k OSN podepsáním Charty OSN. Minulý měsíc vydala lidsko-právní organizace Amnesty International zprávu, v níž rovněž obviňuje armádu z násilí na civilistech. Východoafrický stát, který je z velké části závislý na zahraniční pomoci, vyhlásil nezávislost v červenci 2011.
Řecko představilo nový úsporný balíček, vláda i nadále čelí stávkám a protestům
Jestliže chce Řecko získat další mezinárodní pomoc, musí přijít s dalšími škrty ve výdajích. Parlament bude ve středu hlasovat o úsporném balíčku, který má ušetřit na 17 miliard USD. Premiér Antonis Samaras uvedl, že se jedná o poslední snižování platů a penzí. Mezitím se odbory dohody na 48 hodinové stávce, která začne v úterý. Ke stávce se mají připojit i novináři, doktoři, pracovníci dopravy a obchodníci, někteří vstoupili do stávky již dnes. Odbory předpokládají, že další škrty povedou jen k prohlubování krize řecké ekonomiky. V čele země stojí od červnových voleb Nová demokratická strana (NDP), její podpora nyní klesla z 30 % na 22 %, ztrácí koaliční sociální strana PASOK, která poklesla podpora z 12,3 % na 7 %. Nejmenší koalice strana Demokratická levice (DL) nicméně nesouhlasí s dalšími škrty, proto není zřejmé, zdali úsporný balíček projde. Podle Mezinárodní měnový fond (MMF) je státní dluh Řecka 171 % HDP. Pokud parlament úspory schválí, mezinárodní společenství by mohlo uvolnit finanční pomoc ve výši 32 miliard USD.
Uganda chce stáhnout své jednotky z misí, mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo vzrůstá napětí
Ugandská vláda v pátek oznámila, že stáhne veškeré své jednotky z misí, které tvoří až jednu třetinu ze všech operací na africkém kontinentě. Například ugandské jednotky jsou součástí boje proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab v Somálsku. Důvodem je obvinění Ugandy z podpory a napomáhání rebelům v hnutí M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. Ugandský ministr bezpečnosti Wilson Mukasa uvedl, že rozhodnutí je nezvratitelné. Minulý týden se přitom konalo zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku, kde ugandský ministr pro informatiku a komunikační technologie Ruhakana Rugunda nejednal o stažení jednotek. Mluvčí armády Felix Kuayigye řekl, že žádný rozkaz ke stažení jednotek zatím vydán nebyl. Pokud by Uganda svá slova dodržela a stáhla své jednotky ze Somálska, mohlo by to mít destabilizační vliv na zemi, kde byl po více než dvou dekádách zvolen nový prezident. Mezitím vzrůstá napětí mezi Demokratickou republikou Kongo a Rwandou, která byla spolu s Ugandou nařčena z napomáhání rebelům kolem generála Bosco Ntangandy. V sobotu měl na hranici oddělující obě země po střetu zemřít jeden konžský voják. Rwanda odmítla, že by se jednalo o vojenskou operaci a naopak tvrdí, že to byl konžský provokativní útok. „Chtějí nás zatáhnout do svých vnitřních problémů, ale my stále opakujeme, že nejsme zdrojem jejich problémů,“ řekl rwandský mluvčí armády brigádní generál Joseph Nzabamwita. Vztahy mezi oběma státy se tak ještě vyhrotily.
V Somálsku proběhlo masivní zatýkání pravděpodobných spojenců Al-Shabaab
Na 400 lidí, kteří mají být ve spojení s militantní islamistickou skupinou Al-Shabaab, bylo zadrženo v somálském přístavu Kismayo, jenž byl do nedávna jednou z klíčových základen skupiny. Během armádní operace, která začala v brzkých ranních hodinách, byla činnost města ochromena, města a obchody zůstaly zavřené. Strategický přístav získala somálská armáda za pomoci jednotek Africké unie (AU) minulý měsíc. Přístav je v posledních dnech terčem častých útoků, při posledním z nich byli v úterý zabiti po bombovém útoku 4 civilisté. Přestože skupina Al-Shabaab ztratila v posledních měsících část svých klíčových měst, stále ovládá velké území Somálska, především centrální a jižní oblasti země.
Světová banka schválila Barmě poprvé za posledních 25 let finanční pomoc
Světová banka (SB) poskytne druhé nejchudší zemi v Asii půjčku ve výši 80 milionů USD, jde o první finanční pomoc za posledních 25 let. Peníze jsou určeny na výstavbu silnic, mostů, škol a zdravotních zařízení především ve venkovských oblastech. Minulý měsíc USA zrušily sankce a omezení na Barmu, která může znovu žádat o půjčky. SB plánuje Barmě poskytnout i další úvěr ve výši 165 milionů USD. Barmská vláda přistoupila k ekonomickým a politickým reformám po volbách v listopadu 2010, kdy se vojenská vláda vzdala části moci, přesto si udržuje svůj vliv na současné civilní vládě v čele s prezidentem Thein Sein. Za jeho vládnutí bylo propuštěno několik politických vězňů a byla zrušena cenzura.
OSN se neshodla na zrušení zbrojního embarga uvaleného na Somálsko
Ve středu se Rada bezpečnosti OSN sešla, aby prodloužila mandát mírové mise v Somálsku o 7 dní tak, aby měla týden na revizi celé operace a zvážení prodloužení mandátu o celý rok. Africké unie (AU) požádala OSN, aby znovu zvážila dvě dekády staré zbrojní embargo na Somálsko. Pokud by OSN sankce, které na východoafrický stát uvalila v roce 1992 po svržení generála Mohamed Siad Barre a rozpoutání občanské války, zrušila, mohla by AU prodávat špatně vyzbrojené somálské armádě zbraně pro boj proti islamistické militantní skupině Al-Shabaab, která stále ovládá střed a jih země. Členové Rady bezpečnosti se na zrušení embarga nedohodly, podobně jako nezaujaly jasný postoj k možnosti obnovit somálský export uhlí, na který v únoru OSN uvalila sankce. Podle OSN si militantní skupina právě prodejem uhlí získala v roce 2011 25 milionů USD, čímž se export uhlí stal hlavním finančním ziskem Al-Shabaab. Jednání OSN bylo v pondělí přerušeno bouří Sandy, která napáchala miliardové škody v Karibiku a na východním pobřeží USA.
MMF sníží restrikce na Zimbabwe, země krok vítá
Mezinárodní měnový fond (MMF) se rozhodl, že sníží restrikce na technickou pomoc, které byly uvaleny na Zimbabwe. Podle ministra financí Tendai Biti by tento krok mohl navýšit zahraniční investice a mohl snížit zadlužení země. Zimbabwská vláda chce snížit státní dluh, který v roce 2011 dosahoval 113,5 % HDP, rozvojem těžebního průmyslu. Investoři nicméně zůstávají i nadále nejistí, neboť v příštím roce se budou konat volby, po nichž může znovu propuknout násilí, které by zemi uvrhlo do ještě hlubší ekonomické krize. Desetiletí ekonomického poklesu vyvrcholilo před čtyřmi lety, kdy se země dostala do hyperinflace. Zimbabwe měla v MMF pozastavena od roku 2003 do roku 2010 hlasovací práva důsledkem vládní politiky Roberta Mugabeho.
Burundi získá 2 miliardy USD v rámci rozvojové pomoci
Donátorské země se shodly na navýšení pomoci pro středoafrickou zemi, která v rámci rozvojového programu získá mezi léty 2012-2015 2 miliardy USD. Finanční prostředky mají napomoct plně obnovit fungování země po občanské válce, která byla ukončena v roce 2009 po téměř dvou dekádách boje. Rozvojová pomoc má podpořit ekonomický růst, vznik nových pracovních míst, rozvíjet soukromý sektor, turismus a důlní průmysl. Vláda země předpovídá ekonomický růst země kolem 4 %, nicméně až 60 % státního rozpočtu ale tvoří zahraniční pomoc. „Burundi se v současnosti dostala z poválečné situace a je připravena dát se cestou rozvoje,“ řekl burundský prezident Pierre Nkurunziza.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.
EU zvažuje vyslání 200 jednotek k výcviku malijské armády
Vojenské jednotky, které by Evropská unie mohla poslat do Mali, by se ale nesměly účastnit bojů, jejich úkolem by byl pouze výcvik malijské armády. V Mali po březnovém vojenském převratu ovládly sever země, tedy skoro dvě třetiny Mali, islamistické militantní skupiny, z nichž mnohé prosazují přísný výklad islámského práva šaría. V Evropě se šíří obavy z možného islámského terorismu. Mali již před časem požádalo OSN o vydání mandátu k vojenské intervenci na sever země, mezinárodní společenství přímý zásah stále zvažuje. „Je zde snaha některých členských států pomoci Mali, ale jen na cvičebním bojišti. Neslyšel jsem od nikoho, že by byl ochoten poslat své vojáky do boje,“ uvedl úředník z EU pro agenturu Reuters. Evropa zvažuje tři možné scénáře: pouhý výcvik, výcvik a vybudování armádní struktury, anebo obě možnosti včetně vedení operací. Malijská armáda totiž čítá na 6 000 až 7 000 špatně vyzbrojených vojáků. Největší islamistická skupina v Mali Ansar Dine veřejně deklarovala spojení s teroristickou skupinou Al-Kaida a je mezinárodním společenstvím obviňována z rekrutování dětských vojáků. Evropa se obává, že by se region mohl stát oblastí pro obchodníky s léky, cigarety i lidmi, přičemž peníze by následně mohly financovat terorismus.
Somálský generál byl zabit militantní skupinou Al-Shabaab
Islamistická militantní skupina Al-Shabaab přepadla somálského generála Mohamed Ibrahim Faraha spolu se čtyřmi vojáky nedaleko strategického města Merca, somálský generál útok nepřežil. Jedná se o první generála, který byl v zemi islamistickou skupinou zabit. Somálská armáda spolu s jednotkami Africké unie (AU) v posledních měsících podnikla rozsáhlou ofenzivu proti Al-Shabaab, skupina nicméně i nadále ovládá střední a jižní oblast země, včetně hlavního města Mogadishu. Militantní skupina zaútočila den po jmenování nového prezidenta Hassan Sheikh Mohamud na hotel, v němž pobýval, při útoku zemřelo osm lidí. Al-Shabaab má na svědomí i smrt 17 novinářů za tento rok.
Súdánský prezident navštíví Jižní Súdán poprvé od vyhlášení nezávislosti
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir potvrdil návštěvu Jižného Súdánu, bude se jednat o první státní návštěvu súdánské hlavy státy od vyhlášení nezávislosti Jižního Súdán v červenci 2011. Cílem setkání je vytvoření nových vztahů mezi oběma státy, přesné datum zatím nebylo stanoveno. Původně se prezidenti měli setkat na jednání v hlavním městě Jižního Súdánu Juba v dubnu, súdánský prezident setkání z důvodu sporů mezi státy zrušil. Súdán a Jižní Súdán se minulý měsíc dohodly na ukončení sporů ohledně ropy a tranzitních poplatků a oživení příhraničního obchodu. Hraniční neshody nicméně zůstávají stále nevyřešeny. Africká unie (AU) dala obou zemím šestitýdenní čas na vyřešení sporného území Abyei.