V neděli se v Rumunsku uskuteční parlamentní volby. Podle veřejných průzkumů má velkou šanci obhájit vítězství současná vládní koalice Sociální liberální unie (USL) v čele s premiérem Victorem Pontou. Strany opoziční středo-pravicové koalice Aliance rumunských práv (ARD) podporuje na 17 % občanů, následuje ji populistická Lidová strana se 16 %. Jestliže USL ve volbách zvítězí, nemusí svůj premiérský post obhájit i Victor Ponta. Podle rumunské ústavy má prezident právo jmenovat premiéra, nicméně mezi současným premiérem Pontou a prezidentem Traianem Băsescu panují dlouhodobé neshody.
Archiv rubriky: Kontinenty
Kjótský protokol byl prodloužen do roku 2020
Na konferenci o změnách klimatu v Doha byl prodloužen Kjótský protokol, který zavazuje 35 průmyslově vyspělých zemí ke snižování emisí skleníkových plynů. Kjótský protokol se vztahuje na období od příštího roku do roku 2020, kromě 27 členských států EU se připojila zhruba desítka dalších zemí, jako například Austrálie a Norsko. Mezi nimi však chybí největší znečišťovatelé Spojené státy americké a Čína, na spolupracující státy tedy připadá jen 15 % celosvětových emisí CO2.
Prezident Mursi zrušil své dekrety
Egyptský prezident Mohammed Mursi po jednání se zástupci opozice a veřejnosti zrušil dekrety, kterými minulý měsíc výrazně rozšířil své pravomoci. Zároveň potvrdil, že hlasování o návrhu nové ústavu se bude konat 15. prosince. Jednání bojkotovali hlavní představitelé opozice, kteří požadovali spolu se zrušením dekretů i odklad referenda o ústavě. Hlavní opoziční uskupení Fronta národní spásy (NSF) označil prezidentovo rozhodnutí za „omezený a nedostatečný krok“. Podle BBC se krok prezidenta Mursiho dá považovat za první velký náznak kompromisu, ale současnou krizi pravděpodobně neukončí.
Češi zadržení v Řecku chtějí podat další žádost o propuštění
Dva muži, kteří byli zadrženi řeckou policií v září tohoto roku, chtějí prostřednictvím svého advokáta podat další žádost o propuštění. Muži byli zadrženi kvůli podezření ze špionáže blízko řecko-tureckých hranic poté, co pořizovali snímky vojenských objektů. Hrozí jim 5 až 20 let vězení. Jejich advokát v Řecku Panajotis Eleftheriu se proti obvinění odvolal a v pátek podal další žádost o podmíněné propuštění. Muži argumentují tím, že fotografie pořizovali jako turisté. Zapojení českého státu do případu zvyšuje šance na jejich propuštění. Vyšetřování by mělo být v nejbližších dnech ukončeno, všechna zásadní rozhodnutí padnou avšak až v lednu.
V Římě se řešila problematika humanitární pomoci v Sahelu
V pátek se v Římě uskutečnilo setkání zvláštního vyslance OSN působícího v Sahelu Romano Prodi spolu s generálním ředitelem Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) Josého Graziano da Silva. Potravinová krize v této části Afriky podle obou představitelů úzce souvisí s konflikty a s nedostatečnou stabilitou v zemích. Řešením má být navýšení podpory a zároveň více kombinovat krátkodobé humanitární cíle s dlouhodobými rozvojovými opatřeními. Obživa a pěstování potravin by měla být dlouhodobějším cílem pomoci. „Je nezbytné na humanitární pomoc nahlížet komplexně a snažit se zajistit důslednou pomoc napříč všemi regiony v této oblasti,“ řekl ředitel Romano Prodi.
EU neudělí status kandidátské země Albánii, se Srbskem pravděpodobně začnou přístupová jednání
Albánie na jednání Rady EU, které se bude konat příští týden, kandidátský status podle portálu Euractiv pravděpodobně nezíská. Proti udělení statusu kandidáta Albánii je především Nizozemsko. Podmínkou zahájení přístupových jednání se Srbskem, bylo zlepšení vztahů se sousedním Kosovem. Status kandidátské země má v současné době Turecko (od roku 1999), Makedonie (2005), Černá Hora (2008), Island (2010) a Srbsko (březen 2012). Kosovo a Bosna a Hercegovina mají perspektivu stát se kandidátskými zeměmi, Chorvatsko by se mělo stát členem EU v roce 2013.
Bývalý italský premiér potvrdil svůj záměr znovu kandidovat do čela strany
Expremiér a bývalý lídr strany Lidu svobody (PDL) Silvio Berlusconi se rozhodl v příštích parlamentních volbách znovu se ucházet o křeslo předsedy vlády. Expremiér na svou funkci rezignoval v listopadu 2011 a v říjnu roku 2012 byl odsouzen za daňové podvody. Proti tomuto rozhodnutí se odvolal. Funkci italského premiéra nyní zastává Mario Monti. Se svou vládou zavádí úsporná opatření, která mají pomoci Itálii z hospodářské krize. Bývalý premiér Silvio Berlusconi však Montiho opatření shledává jako škodlivá a nedomnívá se, že by byla pro Itálii prospěšná.
Počet zabitých novinářů v Sýrii stále narůstá
Generální ředitelka UNESCO Irina Bokova vyjádřila znepokojení ze zvyšujícího se počtu zabitých novinářů v Sýrii. ,,Jedná se o zločin spáchaný proti jednotlivcům a porušení jejich nezcizitelných lidských práv na svobodu projevu, zároveň je to zločin proti právu společnosti na přístup k informacím,“ řekla generální ředitelka. UNESCO uvedlo, že za poslední rok zemřelo násilnou smrtí v Sýrii přibližně 40 novinářů, jen od konce listopadu jich bylo zabito 8. Generální ředitelka Irina Bokova vyzývá orgány a ozbrojené síly k dodržování občanských práv novinářů a zajištění jejich bezpečnosti. Útoky na novináře jsou nejen porušením Ženevských konvencí, ale i rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1738 o jejich ochraně v ozbrojených konfliktech.
Běloruský prezident Lukašenko vydal dekret zakazující lidem opouštět zaměstnání
Prezident Lukašenko pátek podepsal dekret, který části pracovníkům zakazuje odejít ze zaměstnaní. V opačném případě by zaměstnanci museli zaplatit vysoké pokuty a vrátit veškerou mzdu, která jim byla vyplacena od nástupu do zaměstnání. Prezident Alexandr Lukašenko tak reaguje na odliv běloruských pracovních sil do zahraničí za lepšími platovými podmínkami zejména do sousedního Ruska. Opatření se bude týkat asi 13 tisíc pracovníků ve stavebním a dřevozpracujícím odvětví, které jsou pod kontrolou státu. Kritici za dekretem vidí návrat k nevolnictví a nevidí v opatření žádnou možnost zlepšení běloruské ekonomiky
Syrský konflikt způsobuje nedostatek potravin
Organizace OSN Světový potravinový program (WFP) tento týden varovala, že eskalace násilí v Sýrii způsobuje v zemi nedostatek potravin. Byla zničena řada továren, poškozeny byly farmy i celková infrastruktura země. Produkci a distribuci potravin rovněž omezuje nedostatek pohonných hmot. Podle listu Washington Post se objevují i případy přepadávání nákladních aut převážejících potraviny. Situace je nejhorší na severu Sýrie, kde probíhají již od léta intenzivní boje.
OSN upozorňuje na nedostatky egyptské ústavy
Podle komisařky OSN pro lidská práva Navi Pillay obsahuje egyptská ústava, o níž se má 15. prosince hlasovat v referendu, velké nedostatky a nejasnosti. Ústava je podle komisařky slabší než ústava z roku 1971, kterou zavedl bývalý prezident Husni Mubarak. Mnoho opatření v ústavě nedodržuje stávající právní předpisy mezinárodních lidskoprávních norem, umožňuje prezidentovi soustředit v rukou moc, která by mohla ohrozit nezávislost soudnictví, a zároveň ponechává hlavním zdrojem legislativy principy islámského práva šaría. V Egyptě nadále demonstrují provládní příznivci i prezidentovi odpůrci.
Systém vyplácení dávek pomocí sKarty bude dobrovolný
Premiér Petr Nečas (ODS) na páteční tiskové konferenci představil výsledky dohody státu s Českou spořitelnou a Českou poštou, jako platební karty budou povinně používat pouze osoby, které pobírají dávky pomoci hmotné nouzi. Pro ostatní příjemce sociálních dávek bude využívání sociální karty založeno na dobrovolném rozhodnutí. Lidé si sami vyberou, jakým způsobem budou chtít dostávat sociální příspěvky, zdali prostřednictvím složenky, přes bankovní účet nebo pomocí sKarty. Premiér Petr Nečas zároveň dodal, že vše bude jednoznačně stanoveno zákonem. Projekt začne teprve poté, co bude řádně vyjasněna legislativa, bude moci odstartovat, předpokládá se začátek května 2013
Francie má financovat syrské rebely v boji proti prezidentovi Assadovi
Největším podporovatelem syrských povstaleckých skupin má být Francie. V posledních měsících poskytla Sýrii humanitární pomoc, včetně finančních prostředků k obnově infrastruktury a služeb pro civilisty. Francie také financuje podle listu The Guardian povstalce kolem města Allepo v severozápadní Sýrii. Peníze, které jsou doručovány přes syrsko-turecké hranice, mají sloužit k nákupu zbraní a munice na syrském území. Podle francouzského deníku Le Figaro se francouzští vojenští poradci sešli na území Sýrie, v oblasti mezi Damaškem a libanonskými hranicemi, se zástupci povstaleckých skupin. Snahou Francie je zintenzivnit tlak na Assadův režim. Další diplomatické kroky učinily tento týden i Velká Británie, USA a Turecko. Například britský ministr zahraničí William Hague podal návrh na zrušení zbrojního embarga na syrské rebely, prezident USA Barack Obama zase varoval Assadův režim před použitím chemických zbraní.
Vůdce Hamasu je na návštěvě pásma Gazy
Vůdce exilového hnutí Hamas Khaled Meshaal v pátek přicestoval na návštěvu pásma Gazy. Na palestinské území vstoupil poprvé od roku 1967. Meshaal navštívil místo, kde byl před měsícem izraelským náletem zabit vojenský vůdce Hamasu Ahmed Jabari. Setkal se rovněž s rodinou několika palestinských obětí, které si vyžádal listopadový konflikt mezi Hamasem a Izraelem. Během své návštěvy má vůdce Khaled Meshaal promluvit ke shromáždění v Gaze a vést rozhovory s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy v roce 2007 došlo mezi Hamasem a Fatahem k rozkolu. Meshaal spolu s vůdcem Fatahu Mahmoudem Abbasem podpořili v roce 2011 egyptský plán na sjednocení obou znepřátelených frakcí palestinského hnutí.
Zahraniční investory stále více lákají rozvojové země
Agentura pro investiční záruky Světové banky (MIGA) na základě svého průzkumu uvedla, že navzdory existujícím rizikům je rozhodnuta více než polovina dotázaných respondentů v příštích 12 měsících navýšit své investice v rozvojových zemích. Rozvojové země představují pro investory nové výzvy a možnosti, zejména v době, kdy pokračuje dluhová krize a recese v eurozóně. Výkonná prezidentka MIGA Izumi Kobayashi řekla, že investice pozitivně působí nejen na rozvojové země, ale i na globální ekonomiku. Přímé zahraniční investice (FDI) do těchto zemí jsou významným motorem ekonomického růstu, přestože globální ekonomika oslabuje.
Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy
Ve čtvrtek vyzval Senát prezidenta republiky Václava Klause k podpisu dodatku Lisabonské smlouvy. Dodatek umožňuje vznik Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který má za úkol pomáhat zemím eurozóny s veřejnými financemi. Fond bude moci poskytnout zemím, které přijaly euro půjčku až 500 miliard korun. Prezident Václav Klaus se avšak rozhodl dodatek nepodepsat, neboť je podle něj nesmyslný a Brusel nedisponuje množstvím financí pro zadlužené země, jakou je například Španělsko, a peníze budou muset posílat daňoví poplatníci členských států. Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Vojtěcha Bellinga však rozhodnutí prezidenta Václava Klause nemá žádný vliv. ESM již funguje a podpis doplňku Lisabonské smlouvy Českou republikou je pouhá formalita.
Bahrajn hostí mezinárodní konferenci světové diplomacie
V Bahrajnu se tento víkend uskuteční tzv. Manamský dialog, konference pořádaná bahrajnskou vládou a londýnským Mezinárodním institutem strategických studií (IISS). Jedná se o každoroční setkání vybraných špiček světové diplomacie. Hlavním tématem letošní konference bude situace v Sýrii. Britský ministr zahraničí William Hague se chystá promluvit i na téma konfliktů v regionu zasaženém Arabským jarem. V samotném Bahrajnu došlo v únoru 2011 k nepokojům, které byly potlačeny za pomoci Saudské Arábie. Situace od té doby zůstává napjatá.
Ministři zahraničí USA a Ruska jednali o situaci v Sýrii
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se v Dublinu sešla se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyslancem OSN pro Sýrii Lakhdarem Brahimim. Tématem schůzky byla současná situace v Sýrii, ke které mají oba státy rozdílné postoje. USA obviňují Rusko ze stranění syrskému režimu, Rusko naopak kritizuje USA za vměšování se do vnitřních záležitostí Sýrie. Oba představitelé se dohodli na bližší spolupráci při řešení krize v Sýrii, podle agentury Reuters ztrácí Rusko trpělivost s režimem prezidenta Bashar al-Assada a mohlo by tak změnit svůj odmítavý postoj. Tlak na diplomatické řešení krize zvyšuje i hrozba použití chemických zbraní, kterými Sýrie disponuje.
Francouzské ministerstvo vnitra zmírňuje regulaci nelegálních imigrantů
Prezident Francois Hollande prosazuje politiku pro-přistěhovaleckou, na rozdíl od svého předchůdce Nicolase Sarkozyho. Francouzský ministr vnitra Manuel Valls rozhodl o změně kritérií pro imigranty, která se mají uvolnit, především pro rodiny s dětmi. Přistěhovalci budou muset prokázat, že pracovali minimálně 8 měsíců v roce a předložit platnou pracovní smlouvu. Parlament se otázkou přistěhovalectví a jeho regulí bude zabývat na začátku ledna příštího roku.
Mobilní technologie budou pomáhat zlepšovat hygienická opatření v rozvojových zemích
Víc než tisíc programátorů a odborníků z oblasti informačních technologií se podílelo na vývoji softwaru a aplikací pro Světovou banku (SB), které mohou pomoci zlepšit přístup k bezpečnějším hygienickým podmínkám pro 2,5 miliardy lidí. Podle SB má špatná hygiena dopad i na hospodářský růst země, který následkem jí může být snížen až o 7 % HDP, což odpovídá ztrátě miliard USD. Zatímco přístup k bezpečnému hygienickému prostředí nemá na 2 miliardy lidí po celém světě, až 6 miliard lidí disponuje mobilním telefonem. Právě mobilní aplikace mají lepší hygienu v rozvojových zemích pomoci zajistit.
Senát podpořil zrušení sKaret, argumentuje zbytečností, nemravností a protiústavností
Senát ve čtvrtek schválil návrh ČSSD, který by měl rušit systém vyplácení sociálních dávek prostřednictví sKaret. Nyní se předlohou budou zabývat výbory sociální, ústavně-právní a výbory pro veřejnou správu. Zda návrh na zrušení sKaret uspěje i v Poslanecké sněmovně, zatím není jasné. Výsledek jednání očekává i veřejnost, stále zůstává nejisté, zda bude výběr sociálních dávek povinný a kdo by sKarty měl obdržet. Oficiálním cílem projektu sKaret je ušetřit peníze za složenky a poštovné a zamezit zneužívání sociálních dávek.
Státy Perského zálivu nastupují cestu k ekologické budoucnosti
Katar se spolu s Postupimským institutem pro výzkum dopadu klimatických změn (PIK) ve středu zavázal vybudovat v hlavním městě Doha centrum pro výzkum klimatických změn. Katar, který nyní hostí konferenci OSN o změnách klimatu, plánuje do roku 2020 pokrýt 20 % spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů a vybudovat zcela nové město pro 200 000 lidí, splňující přísné ekologické požadavky. V Doha byla rovněž zahájena řada projektů na alternativní využití odpadu, či pěstování plodin za použití mořské vody. Podobné tendence se objevují i ve Spojených arabských emirátech nebo Saudské Arábii, která chce do roku 2032 ze solárních panelů pokrýt celou třetinu své spotřeby elektrické energie. Podle deníku The Guardian je iniciativa zemí vedena pragmatickou snahou připravit se na nedostatek ropy a zemního plynu v oblasti a přizpůsobit se moderním ekologickým trendům.
V Řecku do ulic vyšli mladí lidé
Ulice Athén a Soluně ve čtvrtek zaplnili studenti, kteří chtěli uctít památku mladíka, jehož před 2 lety zastřelil policista. Shromáždění několika tisíc studentů vyjádřilo nesouhlas se současnou politickou a ekonomickou situací Řecka a s vysokou nezaměstnaností zejména mezi lidmi do 24 let, rovněž nesouhlasí se vstupem nacionalistické strany Zlatý úsvit (GD) do řeckého parlamentu. Demonstrace v Athénách zorganizovala skupina podporující opoziční stranu Koalice radikální levice (SYRIZA). Organizátoři podněcovali podle agentury AFP mladé demonstranty ke „svržení vlády“. Úřady mobilizovaly na 6000 policistů a uzavřeny byly dvě stanice metra poblíž parlamentu. Protesty se nakonec obešly bez vážnějších následků.