Občanství v Makedonii by mělo být přístupné pro každého cizince, který v zemi investuje alespoň 517 tisíc USD a zaměstná nejméně 10 osob. Tyto podmínky avšak nebudou platit pro investory, kteří podnikají v pohostinství nebo obchodu. Pokud cizinec vlastní nemovitost v Makedonii nad hodnotu 52 tisíc USD, získá přechodný pobyt v Makedonii na 1 rok. V současné době je pro cizince maximální doba přechodného pobytu 3 měsíce. Makedonie chce opatřeními reagovat na prudký pokles zahraničních investic v zemi během roku 2012 v důsledku světové hospodářské krize. Bulharsko zavedlo minulý měsíc občanství pro cizince, kteří investují nejméně 650 tisíc USD. K podobným zákonům chtějí přistoupit i Rumunsko a Černá Hora.
Archiv rubriky: Kontinenty
Britská armáda má vypracované plány na zásah v Sýrii
Britský generální štáb na žádost britského premiéra Davida Camerona podle deníku The Guardian vypracoval plány na poskytnutí námořní či letecké podpory syrským rebelům. Velká Británie avšak nechce nepodniknout žádné vojenské kroky bez zapojení se USA. Evropská země se již dříve podílela na zajištění bezletové zóny v Libyi, i tehdy byla nicméně závislá na podpoře USA. Podle řady britských vojenských velitelů by zásah v Sýrii byl rozdílný od operace v Libyi, syrský režim totiž disponuje velkým množstvím protiletadlových střel.
Srbsko a Kosovo budou společně spravovat hranice
Minulý týden se srbský premiér Ivica Dacić dohodl se svým kosovským protějškem Hashimem Thaćim na zřízení společných hraničních přechodů v rámci normalizace vztahů mezi oběma státy. Dva přechody Jarinje a Merdare pod společnou správou byly otevřeny v pondělí, zbylé dva budou přístupné od 31. prosince. Země se shodly, že na těchto přechodech nebudou žádné národní symboly a k přechodu přes hranici postačí platný průkaz totožnosti. Vzhledem k liberálnější politice Srbska vůči Kosovu zahájí pravděpodobně již brzy EU přístupová jednání.
OSN: USA věděly o rwandské podpoře rebelům v M23 a nereagovaly
Lidsko-právní organizace a OSN kritizují politiku USA, jejíž vládní představitelé měli vědět o možné rwandské podpoře rebelům M23, kteří bojují na východě Demokratické republiky Kongo. USA podle OSN nedostatečně vyvíjely tlak na rwandského prezidenta Kagame, kritika míří především na velvyslankyni USA při OSN Susan Rice. Velvyslankyně měla podle časopisu Foreign Policy prohlásit: „Toto je Demokratická republika Kongo. Nebyla by zde M23, byla by zde jiná ozbrojená skupina.“ Kritici USA vyčítají, že příliš dlouho ignorovaly roli Rwandy v konžském konfliktu. Středoafrická země i nadále obvinění z podpory odmítá, část zemí již Rwandě pozastavila rozvojovou pomoc.
Situace v Sýrii se bude projednávat na setkání v Maroku
Zástupci zemí tzv. Přátel Sýrie, kteří podporují změnu syrského režimu a odstoupení prezidenta Bashar al-Assada, se ve středu setkají v Maroku, kde chtějí projednat klíčové problémy současné situace v Sýrii. Země se sejdou poprvé od vzniku syrské opoziční vlády. Jednání se zúčastní i americká ministryně zahraničí Hillary Clinton, která následně navštíví Tunisko a Spojené arabské emiráty. Skupina Přátel Sýrie, která čítá na sto zemí, vznikla na podnět Francie.
Případná nezávislost Skotska vyvolává dohady o jeho členství v EU
Skotsko, jakožto jedna ze čtyř zemí Velké Británie, v posledních letech usiluje o statut nezávislého státu. Skotská národní strana (SNP) plánuje vyhlásit referendum o nezávislosti na Velké Británii v roce 2014. To, zdali by země setrvala v EU, není jasné. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso uvedl, že pokud by se Skotsko stalo nezávislou zemí, platily by pro něj podmínky jako pro každý jiný stát, tedy muselo by znovu žádat o členství. Místopředsedkyně SNP Nicola Strugeon se žádostí o členství nesouhlasí. „Neexistuje žádné pravidlo, které by rušilo smlouvy EU či odebralo evropské členství zemi jen proto, že uplatnilo své demokratické právo na sebeurčení,“ uvedla místopředsedkyně Strugeon.
Syrští rebelové obsadili vojenskou základnu
Rebelům bojujícím proti režimu prezidenta Bashara al-Assada se v neděli podařilo obsadit velkou vojenskou základnu Base 111 na severu Sýrie poblíž města Aleppo. Pro vládní jednotky je to další z řady porážek, které v poslední době utrpěly. Podle agentury AFP se obsazení základny účastnilo mnoho zahraničních bojovníků a celý útok byl veden skupinou Nusra Front (NF), která je napojena na iráckou odnož Al-Kaidy. Podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) se NF zapojuje do bojů v Sýrii stále více. Přítomnost skupin napojených na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytnout syrským rebelům zbraně.
Venezuelský prezident Hugo Chavez odletěl dnes ráno na Kubu podrobit se operaci
Prezident Chavez, který tento rok obhájil prezidentský mandát, se musí podrobit již čtvrté operaci rakoviny v oblasti pánve během 18 měsíců. Poslední operaci absolvoval v roce 2011 rovněž na Kubě. Opozice žádá podle ústavy o jmenování dočasného nástupce prezidenta Hugo Chaveze po dobu jeho nepřítomnosti. V říjnových prezidentských volbách zvítězil prezident Chavez, do nového šestiletého funkčního období by měl být znovu jmenován v lednu.
Jednání Rady EU: Řecko blokuje přístupová jednání s Makedonií
Makedonii v přístupu do EU blokuje postoj Řecka ohledně názvu státu. Řecko trvá na tom, že název Makedonie odkazuje hlavně na jeho provincii na severu. Podle zdroje portálu Balkaninsight by jedním z možných řešení mohlo být přejmenování Republiky Makedonie na Severní republiku Makedonii. Jednání Rady EU probíhá po celý týden, teprve na sklonku týdne budou známy závěry ohledně Makedonie.
Expremier Izraele kritizuje vládu země, vede Izrael k izolaci
Bývalý izraelský premiér Ehud Olmert kritizuje vládu současného premiéra Benjamina Netanjahua a tvrdí, že vede zemi do nebývalé izolace, především odmítá plán Izraele na výstavbu nových židovských osad na západním břehu Jordánu. Nedávno zveřejněný plán na vybudování dalších osad v blízkosti Jeruzaléma vyvolal mezinárodní protest. Expremiér Olmert řekl, že proces spojený s výstavbou je v plánu již několik let, ale oznamovat ho krátce po uznání Palestiny jako státu, není korektní. Německá kancléřka Angela Merkel vyzvala premiéra Netanjahua k zastavení projektu. Kriticky vidí situaci OSN, EU a USA, obávají se přerušení mírových rozhovorů s Palestinou.
Systém nového registru vozidel nebude od dubna mít kdo spravovat
Registr vozidel, který byl zaveden v červenci letošního roku, se stále potýká s určitými problémy. Smlouva mezi společností ATS Telcom, jež systém dodala, a ministerstvem dopravy končí již 31. března 2013. Po vypršení smlouvy není jasné, kdo bude registr dále spravovat, resort dopravy zatím nevyhlásil žádné výběrové řízení. Případné výběrové řízení by nemohl podepsat ministr, neboť ministerstvo dopravy je v současnosti bez ministra. Ministerstvo dopravy přiznává, že přestože plánuje vypsat výběrové řízení tento nebo příští týden, nový správce se před vypršením smlouvy se společností ATS Telcom vybrat nestihne. Podle mluvčího resortu Martina Nováka to nicméně neovlivní chod registru vozidel.
Bahrajnská policie je obviňována z porušování lidských práv
Bahrajští prokurátoři uvedli, že obvinili 8 policistů z „použití mučení proti obžalovaným osobám, které odmítali doznat vinu“. Zpráva se objevila pouhý den potom, co zástupce ministerstva zahraničí USA Michael Posner naléhal na Bahrajn, aby začal stíhat porušování lidských práv ze strany tamních úřadů. V únoru 2011 vypukly v rámci tzv. Arabského jara v Bahrajnu protesty mimo jiné za větší demokratizaci země, tisíce lidí byly od té doby zatčeny a uvězněny, mezi nimi i aktivistka Zainab al-Khawaja, jejíž otec byl odsouzen spolu s 8 opozičními představiteli k doživotnímu vězení za rozvracení státu. Bahrajnský korunní princ Salman bin Hamad Al Kalifa v pátek na konferenci diplomatů v Manamě připustil, že Bahrajn „měl s Arabským jarem své zkušenosti,“. Bahrajnská opozice rovněž přivítala princův krok k obnovení dialogu.
Gruzie a Rusko by mohly zahájit přímé rozhovory
K obnovení gruzínsko-ruských vztahů by mohlo dojít po čtyřleté odmlce způsobené válkou v Jižní Osetii v roce 2008. Podle BBC jsou obě strany ochotny znovu navázat obchodní a ekonomické vztahy, aby se předešlo nepříjemným politickým problémům. Setkání gruzínských a ruských politických představitelů by se mělo uskutečnit již tento týden. Gruzínská ministryně zahraničí Maia Panjikidze uvedla, že od plánované schůze nelze očekávat konkrétní výsledky, úspěchem bude samotné jednání. Spory mezi Gruzií a Ruskem se týkají především otázky odtržených území Abcházie a Jižní Osetie. Gruzie jejich nezávislost neuznává a považuje je za součást gruzínského území, Rusko naopak samostatnost oblastí uznalo.
Egyptská krize pokračuje, prezident rozšířil pravomoci armádě
Egyptský prezident Mohammad Mursi vyzval armádu k udržování pořádku a bezpečnosti státních institucí do doby, než proběhne hlasování o nové ústavě. Násilné nepokoje v Egyptě vyvolaly dekrety prezidenta a právě návrh nové ústavy. Zatímco dekrety prezident Mursi zrušil, referendum o ústavě se má i nadále uskutečnit 15. prosince. Armáda má zajistit jeho průběh, nyní získala i právo zatýkat civilisty. V zemi vyvstávají obavy z dalších krvavých střetů. Prezident Mursi pozastavil i plánované zvýšení daní na prodej alkoholických nápojů, piva a cigaret, informoval o tom egyptský deník Al-Ahram.
Rumunsko zvolilo v parlamentních volbách opět levici
Parlamentní volby v Rumunsku vyhrála s 57 % hlasy vládní koalice Sociální liberální unie (USL) současného premiéra Victora Ponty. Zda bude premiér Ponta znovu jmenován do čela vlády, není avšak jisté, prezident Traian Băsescu může pověřit sestavením vlády někoho jiného z USL. Konflikt mezi premiérem a prezidentem se vyhrotil v červenci tohoto roku, když se vládnoucí koalice pokusila odstranit prezidenta Băsescu z funkce. Na druhém místě skončila středo-pravicová koalice Aliance rumunských práv (ARD) s 19 % hlasy, následovaná Lidovou stranou s 10 až 13 %.
Vojáci Jižního Súdánu zabili 10 demonstrantů
Jihosúdánská armáda zahájila střelbu do demonstrantů, kteří se vzbouřili proti rozhodnutí vlády přemístit sídlo místní rady ve městě Wau, ležícího v západní části Jižního Súdánu. Armáda byla vyslána na odstranění blokád silnic, které demonstranti vytvořili. Podle OSN vojáci použili nepřiměřené obrany proti civilistům, armáda nicméně argumentuje, že civilisté byli ozbrojeni, celý incident je zatím předmětem vyšetřování. Lidsko-právní organizace již dlouhou dobu obviňují jihosúdánskou armádu z porušování lidských práv a z násilí na civilistech.
Dva vysocí afghánští úředníci byli zavražděni
Ve východní provincii Laghman byla v pondělí ráno zastřelena 2 neznámými muži Nadia Siddiqi, ředitelka úřadu pro záležitosti afghánských žen. „Zahájili jsme vyšetřování a uzavřeli místo činu,“ oznámil agentuře AFP policejní šéf Ahmad Sherzad. Druhým zabitým úředníkem se stal generál Mohammad Musa Rasoli, policejní prezident provincie Nimroz, jehož vozidlo při cestě do práce zasáhla bomba. K incidentu došlo v regionu Herat na západě země. Generál Rasoli vážným zraněním podlehl v nemocnici. V Afghánistánu jsou znatelné jen velmi malé pokroky směrem k rovnoprávnějšímu postavení žen, zejména ve venkovských oblastech, předchůdkyně ředitelky Siddiqi Hanifa Safi byla rovněž zavražděna. Vláda dlouhodobě deklaruje cíl zlepšit bezpečnostní situaci v zemi, z níž do 2 let odejdou vojska NATO.
Arabské státy se dohodly na finanční pomoci Palestině
Ministři zahraničních věcí se na jednání Ligy arabských států (LAS) v katarském městě Doha shodli na finanční pomoci Palestině. Katarský premiér Hamad bin Jassim Al-Thani vyzval k revizi Arabské mírové iniciativy z roku 2002, která upravuje vztahy s Izraelem. „Je logický krok po 10 letech přehodnotit mírový proces,“ pronesl premiér Al-Thani. LAS rozhodla o zaslání finanční částky ve výši 100 milionů USD palestinské samosprávě, prezident Palestiny Mahmud Abbas již dříve řekl, že bez finanční podpory se může správa Palestiny zhroutit.
Al-Kaida zasahuje do bojů v Sýrii
Skupina syrských rebelů s názvem Nursa Front (NF), která je financovaná iráckou odnoží Al-Kaidy, je jednou z nejlepších bojových sil v rámci syrské opozice. Irácká Al-Kaida poskytuje NF finance, zbraně a zkušené bojovníky. USA se obávají šíření vlivu Al-Kaidy a radikálního islámu v Sýrii, proto se podle listu New York Times snaží NF izolovat od zbytku syrské opozice. Přítomnost skupiny napojené na Al-Kaidu rovněž zvyšuje neochotu USA poskytovat syrským rebelům zbraně. Vojenské úspěchy NF získávají mezi Syřany velkou podporu, zvláště ve srovnání s nečinností USA a západních zemí. NF používá v boji proti syrskému režimu i teroristické metody, podle části syrské opozice tak nahrává prezidentu Assasovi, který veškerou opozici označuje za zahraniční teroristy.
V Libanonu pokračují střety mezi příznivci a odpůrci syrského režimu
Na 6 mrtvých a 40 zraněných si vyžádaly sobotní boje v libanonském Tripolisu mezi sunnity a alawitskou menšinou, ke které se řadí i současný syrský prezident Bassar Al-Assad. V úterý zabila syrská armáda 22 libanonských sunnitů. Situace v Tripolisu je napjatá od počátku krize v Sýrii. V Libanonu působí silná šiítská strana Hizballáh, která je dlouholetým spojencem syrského Damašku. Téměř denně na syrsko-libanonské hranici bojují členové Hizballáhu a odpůrci režimu prezidenta Assada.
Vítězství ve volbách obhájil současný ghanský prezident Mahama
Volební komise oznámila, že v pátečních prezidentských volbách zvítězil dosavadní prezident John Mahama, který nastoupil do úřadu po náhlé smrti exprezidenta Johna Atta Millse. Prezident Mahama získal 50,7 % hlasů, jeho oponent Nana AkufoAddo obdržel 47,74 % hlasů, volební účast byla na 80%. Opozice obvinila vládnoucí stranu Národní demokratický kongres (NDC) z manipulace s volbami, prezident Mahama vyzval politické oponenty k respektování voleb. V hlavním městě Accra protestovali opoziční demonstranti proti výsledkům voleb.
USA schválily zákon o lidských právech, Rusko hrozí odvetou
Americký senát schválil tzv. Magnitsky zákon podle ruského právníka Sergeje Magnitsky, který byl vězněn v Rusku poté, co měl odhalit rozsáhlou korupci na nejvyšších místech ruské správy. Za nevyjasněných okolností v ruském vězení zemřel v roce 2009. USA na základě zákona bude moci zakázat vstup ruským činitelům, kteří porušují lidská práva, a zmrazit jejich účty v amerických bankách. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že Rusko bude reagovat stejnými opatřeními vůči americkým občanům.
Vůdce hnutí Hamas nikdy neuzná stát Izrael
Exilový vůdce palestinského hnutí Hamas Khaled Meshaal promluvil v Gaze k několika desítkám tisíc Palestinců u příležitosti 25 let od založení Hamasu. Ve svém projevu prohlásil, že nikdy neuzná stát Izrael, jelikož se rozkládá na okupovaném území. Izrael označil Meshaalův proslov za „nenávistný a extremistický“. „Takovýto extremismus nenapomáhá uzavření míru, spíše naopak,“ uvedl mluvčí izraelské vlády Mark Regev. Khlaed Meshaal, který je na návštěvě palestinského území poprvé od roku 1967, se setká i s představiteli hnutí Fatah. Po volbách do palestinské samosprávy roku 2007 vznikl mezi Hamasem a Fatahem rozkol, každé hnutí nyní kontroluje jinou část palestinského území.