Ředitel americké zpravodajské služby Robert Bryant uvedl, že internetové útoky na americké společnosti jsou nejčastěji vedeny z Číny a Ruska a představují „tichou“ hrozbu pro ekonomiku USA. Čínská i Ruská ambasáda ve Washingtonu obvinění z příprav ekonomické kyber-špionáže odmítá.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Jižní Osetie odmítá na své území vpustit mezinárodní pozorovatele
Prezident Jižní Osetie, Eduard Kokoity, kterou uznává pouze Rusko, v reakci na rusko-gruzínskou dohodu ze Světové obchodní organizace (WTO) oznámil, že žádné mezinárodní pozorovatele Jižní Osetie nepustí na své území. Tím velmi ztížil vyjednávací pozici Ruska, které bude do WTO přijato pouze se souhlasem Gruzie. Je již naplánován i termín přijetí, a to na 15. prosince 2011 při jednání ministrů členských zemí. Poradce ruského prezidenta, Arkadij Dvorkovič, ale již na uklidnění Osetinců, uvedl, že návrhy dokumentů o kontrole obchodu dohodnuté s Gruzií se týkají jen vnějšího monitoringu.
Rusko chce podpořit eurozónu prostřednictvím MMF
Ruský prezident Dmitrij Medveděv na summitu zemí G20 v Cannes prohlásil, že Rusko jako součást Evropy podpoří eurozónu. „Budeme se podílet na podpoře členských států EU alespoň prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu,“ zdůraznil prezident Medveděv. Dále ruský prezident prohlásil, že G20 se snažila pomocí finančních trhů zabránit zhroucení bankovního systému již před třemi lety, ovšem cena za jakou se tak dělo se ukázala být pro mnohé ekonomiky nesnesitelná. Podle Ruska by se nyní na zajištění udržitelnosti finančních institucí měly primárně podílet velké společnosti a nadnárodní korporace.
Rusko dosáhlo předběžné dohody s Gruzií, která mu brání ve vstupu do WTO
Rusko dosáhlo dohody s Gruzií o otázkách spojených s obchodem, což by nyní mělo umožnit vstup Ruska do Světové obchodní organizace (WTO). Ruský vyjednavač, Maxim Medvedkov, v Ženevě oznámil, že Moskva souhlasila s tím, aby třetí strana mohla provádět celní kontroly veškerého obchodního nákladu mezi Ruskem a separatistickými provinciemi Abcházií a Jižní Osetií, které vyhlásily jednostranně nezávislost na Gruzii, což bylo jedním z důvodů k rusko-gruzínské válce v roce 2008. Gruzie přijala návrh, se kterým přišla švýcarská strana již minulý týden. V návaznosti na tuto dohodu by se tak Rusko mohlo stát členem WTO již ke konci tohoto roku, Gruzie totiž byla v této chvíli jedinou překážkou pro přijetí Ruska do této organizace, neboť každý ze 153 členů může vetovat vstup nového státu. Jednání mezi Ruskem a Gruzií bylo do této doby zastaveno, protože Gruzie trvá na přístupu k obchodním informacím o Abcházii a Jižní Osetii.
Ukrajinský prezident Janukovyč varoval vládu před ozbrojenými útoky a možnou revolucí
Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč ve svém projevu při rozšířeném jednání vlády řekl, že ví o přípravě ozbrojených útoků proti orgánům státní správy. Stejně tak ve svém projevu uvedl, že existuje nebezpečí revoluce. Policie ukrajinského prezidenta dle jeho slov informovala o tom, že po celé zemi probíhá rozsáhlé nakupování střelných zbraní. Dále je ukrajinský prezident Janukovyč přesvědčen o tom, že nedávné protestní akce proti snižování sociálních dávek jsou organizovány pouze k destabilizaci země. Nakonec prezident vyzval vládu Ukrajiny, aby objasnila podstatu všech reforem a rozšířila důležitý dialog s veřejností.
Vojenský svaz bývalých sovětských republik bude koordinovat svůj společný postoj v mezinárodních otázkách
Členské státy organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) se údajně dohodly na společném postoji v řadě mezinárodních otázek. CSTO tvoří Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Tádžikistán a Uzbekistán. Rusko tvrdí, že nová strategie v další integraci v post-sovětském prostoru založená na společném postupu zvýší CSTO její politickou váhu na mezinárodní scéně. Členské země CSTO by tak do budoucna měly koordinovat postoje k otázkám, jako je mezinárodní bezpečnost a odzbrojení, protiraketová obrana, spolupráce s NATO a OBSE, situace v Afghánistánu, boj proti mezinárodnímu terorismu, obchodování s drogami či organizovaný zločin a lidská práva.
Rusko nedovolí intervenci v Sýrii
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil na tiskové konferenci u příležitosti konference mezi Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) a Ruskem, která se konala v Abu Dhabi, že Rusko nedovolí opakování libyjského scénáře v Sýrii, a to za žádnou cenu.
Nově zvolený prezident Kyrgyzstánu hodlá podniknout četné kroky ke stabilizaci země
V rozhovoru pro BBC prezident Almazbek Atambayev uvedl, že jeho hlavním cílem je znovu sjednotit zemi po etnických nepokojích, které následovaly po svržení bývalé hlavy státu. Kromě potrestání těch, kteří stáli za násilnostmi a eskalací napětí mezi etnickými skupinami, chce nový prezident zbavit zemi negativního zahraničního vlivu. Americké jednotky podle jeho slov opustí území Kyrgyzstánu po vypršení doby pronájmu jejich základen a zrušena by měla být i letecká základna Manas sloužící jako logistické zázemí pro operace v Afghánistánu. Spojenecké základny na kyrgyzském území prý vystavují tamní obyvatele riziku v případě vypuknutí potenciálního konfliktu mezi USA a jinou zemí. Prezident Atambayev zároveň popřel, že by ho k tomuto kroku nějak tlačila ruská vláda, kterou je výrazně podporován.
Rusko vyčlení 7 milionů dolarů na pomoc Libyi
Podle mluvčího ruského ministerstva zahraničí bude tato finanční pomoc přerozdělena mezinárodním organizacím. Dva miliony dolarů budou poskytnuty na rozvoj libyjského zemědělství, čtyři na zdravotní programy a dodávky humanitárních potřeb do země a poslední milion bude věnován na speciální účely organizaci UNICEF.
Ruský prezident podepsal zákon snižující potřebné procento hlasů pro vstup politických stran do Dumy
Zákon, který vejde v platnost 1. ledna 2013, snižuje práh pro vstup stran do ruského parlamentu z potřebných 7% všech hlasů na 5%. Novým zákonem budou tak ovlivněny volby do ruské Dumy v roce 2016. V těch nadcházejících 4. prosince tohoto roku budou muset strany pro své zastoupení v parlamentu dosáhnout ještě 7% hranice.
První dva satelity Galileo vzlétly na oběžnou dráhu
Na oběžnou dráhu Země je vynesla ruská raketa Soyuz, která odstartovala brzy ráno ze základny ve Francouzské Guyaně. Oba dva satelity jsou výsledkem mnohamiliardových investic ze strany EU ve snaze vybudovat evropskou obdobu amerického systému GPS. Podle vyjádření Evropské komise by měly nové možnosti poskytované systémem Galileo výrazně napomoci dalšímu technickému rozvoji evropského hospodářství a byznysu.
Země bývalého SSSR ratifikovaly dohodu o vytvoření zóny volného obchodu
Dohoda byla podepsána již v roce 1994, avšak k jejímu úplnému přijetí dospěly země až nyní. Dohoda, kterou schválily země společenství CIS prý nijak neporušuje nařízení WTO, jehož jsou některé země také členy. Tato dohoda by měla být základním kamenem pro vytvoření tzv. Euroasijské unie, které již delší dobu prosazuje ruský premiér Vladimir Putin.
Rusko varuje Srbsko: „pro vstup do NATO budete muset uznat Kosovo“
Ruský velvyslanec při NATO, Dmitrij Rogozin Olegovich, vyjádřil obavy Ruska z ústupků, které by Srbsko mohlo podstoupit, aby se stalo členem NATO. „Chci zdůraznit, že ke vstupu do NATO Bělehrad musí uznat nezávislost Kosova. Jedno bez druhého není možné. Moskva se obává, že právě kvůli vstupu do NATO by Srbsko změnilo postoj ke Kosovu, což by bylo nepříjemné, nepochopitelné a nesprávné,“ řekl velvyslanec Ruska.
Bývalá ukrajinská premiérka Tymošenková uznána soudem vinnou z překročení pravomocí a odsouzena na 7 let
Soud v Kyjevě uznal vinnou expremiérku Tymošenkovou z překročení svých pravomocí a odsoudil ji na 7 let do vězení. Tymošenková prý v roce 2009 přikázala podepsat pro Ukrajinu nevýhodnou smlouvu s Ruskem o dovozu zemního plynu. Obžaloba požadovala sedmiletý trest a zákaz politické činnosti expremiérky. Tymošenková veškerá obvinění popírala a označilau soudní při za politickou hru současného prezidenta Janukovyče. Soud je doprovázen shromážděním příznivců opozice.
Francouzský prezident Sarkozy varoval Rusko před zastaršováním Gruzie
Prezident Sarkozy tak učinil ve svém projevu v gruzínském hlavním městě Tbilisi před několika tisíci posluchači. Francouzský prezident řekl, že by Rusko mělo dodržovat podmínky stanovené mírovou dohodou z roku 2008, kterou sám pomáhal uzavřít. Francie prý chápe Rusko jako strategického partnera, avšak zastrašování a pokusy o destabilizaci Gruzie považuje za nepřípustné.
Rusko vyzývá syrského prezidenta k reformám, nebo odstoupení
Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval syrského prezidenta Bashara al-Assada k provedení slibovaných reforem. Pokud je prezident Sýrie nezačne zavádět, měl by podle ruského prezidenta odstoupit. Rusko ovšem ústy prezidenta Medveděva zdůraznilo, že rozhodovat o odstoupení al-Assada by v žádném případě nemělo NATO ani tlak evropských zemí. Jediným, kdo může podle Rusů přijmout dané rozhodnutí je syrský lid a syrská vláda. Syrská vláda uvedla, že na již zahájila kroky k podniknutí reforem a že navázala kontakt s opozicí, analytici ale varují, že ve skutečnosti v Sýrii hrozí krvavý konflikt, neboť syrská vláda tlačí demonstranty k užívání síly na svou obranu.
Ruské úřady obviňují čínského muže ze špionáže na raketovém systému později dodávaném do Číny
Číňan Tun Sheniyun byl v Rusku obviněn z toho, že se pomocí uplácení snažil zjistit detaily o ruském raketovém systému S300, který již Rusové do Číny dodávají. Případ byl uveřejněn až rok poté, co byl muž z tohoto činu obviněn. Podle ruské státní bezpečnostní agentury FSB jednal Tun Sheniyun podle pokynů čínského ministerstva obrany. Čínské úřady se ke kauze zatím nevyjádřily.
Ruský premiér Vladimir Putin prosazuje vytvoření Eurasijské unie ze zemí bývalého SSSR
Hlavním cílem tohoto sdružení by měla být restrukturalizace ekonomických vztahů zemí bývalého SSSR. Euroasijská unie by měla vzniknout na základě dnes již fungujícího obchodního bloku nazývaného Celní unie, jehož členy jsou Kazachstán a Bělorusko. Tento krok se ovšem nelíbí WTO, s níž by letos Rusko mělo vyřešit otázku svého přijetí. Ruský premiér Putin tvrdí, že se nejedná o znovuvytvoření SSSR, ale o sjednocení finanční a měnové politiky členských zemí. Zahájení postupu k vytvoření tohoto společenství má proběhnout 1. ledna, kdy se k Celní unii přidá Kyrgyzstán a Tádžikistán a dojde k vytvoření tzv. Jednotného ekonomického prostoru.
V Polsku se konal summit Východního partnerství
Šest zemí bývalého SSSR se v rámci svého členství v tzv. Východním partnerství sešlo na již 2. summitu ve Varšavě. Polský premiér Donald Tusk slíbil podporu zemím jako je Ukrajina, Moldavsko či Gruzie v jejich evropských ambicích, ovšem prohlásil, že nemůže přislíbit plné členství v EU. Přesto Polský premiér za EU slíbil zjednodušení vízového režimu za jasně daných podmínek nebo otevření evropských trhů. Zatím má největší šance na podepsání smlouvy o volném obchodu Ukrajina, která ale čelí tlaku z Ruska, které v případě podepsání takové smlouvy hrozí ochlazením vztahů. Pro EU je také důležitý výsledek procesu s bývalou ukrajinskou premiérkou Julií Tymošenko. Bělorusko summit ignorovalo, přesto Polsko vydalo prohlášení i k němu – pokud propustí všechny politické vězně a uspořádá svobodné parlamentní volby, otevře se mu cesta k půjčkám a mezinárodním grantům.
Ruský ministr financí je nahrazen novými úředníky
Ruský premiér Putin jmenoval nového porzatímního ministra financí, je jím Anton Siluanov, dosavadní zástupce ministra financí. Stejně tak byl jmenován i nový místopředseda vlády Igor Shuvalov, který doposud zastupoval Alexeje Kudrina jako místopředsedu vlády. Povinnosti bývalého ministra financí a místopředsedy vlády Alexeje Kudrina jsou tak nyní rozděleny na dvě osoby. Ministr financí Alexej Kudrin rezignoval poté, co nesouhlasil s plánovanou rošádou Putin – Medveděv na postech premiéra a prezidenta Ruské federace a odmítl být ve vládě budoucího premiéra Medveděva.
Ruský ministr financí Alexej Kudrin po 11 letech rezignoval
Od doby, co je Vladimir Putin v čele Ruské federace, je i Alexej Kudrin ministrem financí. Kvůli dlouhodobým neshodám v hospodářské politice Kudrin nechce být podřízeným pravděpodobného budoucího premiéra a současného prezidenta Medveděva, a tak v pondělí rezignoval. Jeho odchod znejistí zahraniční investory.
Ruský ministr financí nesouhlasí s „rošádou“ Putin – Medveděv a hodlá odstoupit
Ruský ministr financí Alexej Kudrin oznámil, že začátkem příštího roku odstoupí ze své funkce, pokud by se budoucím ruským premiérem měl stát současný prezident Ruské federace Dmitrij Medveděv. Ministr financí Kudrin prohlásil, že problémem jsou jeho neshody se současným prezidentem, které by mu neumožnily nadále vést svůj resort v nové vládě pod vedením případného premiéra Medveděva. Ministr financí Kudrin, který dříve naznačil, že by chtěl být premiérem, získal respekt u zahraničních investorů rozhodnutím o ukládání výnosů z ropy do fondu pro neočekávané prudké deště, které často ochromují ruskou ekonomiku, a také tím, že Rusku výrazně pomohl překonat globální ekonomickou krizi v roce 2008. Zahraniční investoři již vyjádřili své znepokojení nad tímto krokem, protože Alexeje Kudrina považují za patrona ruské ekonomiky.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv vyzval stranu Jednotné Rusko k podpoře Vladimira Putina v následujících prezidentských volbách
Učinil tak ve svém projevu na předvolebním kongresu této vládní strany v Moskvě. Prezidentův úvodní projev sklidil bouřlivé ovace, což značí, že má dosavadní premiér ve volbách značnou podporu. Prezident Medveděv dále přijal premiérovu nabídku, aby vedl kandidátku Jednotného Ruska v prsoincových parlamentních volbách. Prezidentské volby budou v Rusku probíhat na jaře roku 2012. Ruská opozice již nyní označuje budoucí volby za neférové a nelegální.