Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukashevich oznámil, že Moskva nevyhoví kosovským Srbům v žádostech o ruské občanství. Podle ruského ministerstva zahraničí to neumožňují současné ruské zákony. Přesto dal podle Lukasheviche ruský prezident Dmitrij Medveděv pokyn svým diplomatům, aby začali hledat jiné způsoby, jak podpořit přes 20 000 Srbů, kteří o ruskou pomoc požádali. Ruské ministrstvo zároveň vyzvalo mezinárodní síly v Kosovu KFOR a EULEX aby zachovávaly neutralitu a nepřidávaly se na jednu ze stran konfliktu.
Archiv rubriky: Východní Evropa
Do Ruska míří 697 mezinárodních pozorovatelů parlamentních voleb
Ruská Ústřední volební komise (CEC) bude akreditovat 697 mezinárodních pozorovatelů pro ruské parlamentní volby, které začnou 4. prosince. K dispozici bude dále více než 500.000 ruských pozorovatelů, oznámil to předseda CEC, Vladimir Churov. Celkem budou voliči vybírat ze sedmi registrovaných stran.
V Jižní Osetii se objevily stížnosti proti volbám v 1. kole
Jižní Osetie odkládá vyhlášení výsledků svých prezidentských voleb. Podle RIA Novosti je důvodem podání stížností proti dosavadní vládnoucí straně, která údajně nelegálně přesvědčovala voliče a uplácela je. Vrchní soud Jižní Osetie by měl tyto stížnosti přezkoumat. Druhé kolo prezidentských voleb se bude konat tento týden v neděli a o post prezidenta se v něm budou ucházet současný ministr pro nouzové situace, Anatoly Bibilov, s bývalou ministryní školství, Allou Dzhioyevou.
Kosovo představí v rámci zasedání SEETO svůj plán na dopravní observatoře jihovýchodní Evropy
Kosovský ministr pro infrastrukturu, Fehmi Mujota, bude na výročním setkání ministrů dopravy v belgickém město Antverpy předkládat plán na komplexní pozorovací síť pro dopravu v jihovýchodní Evropě, která má být v budoucnu realizována v souladu s komplexní dopravní sítí TEN-T. Členy SEETO, která byla založena v roce 2004, jsou všechny země východní Evropy spolupracující na projektu dopravních observatoří, jihovýchodní Evropa se připojila před 7 lety. Cílem je rozvoj a porozumění zakládním regionálním dopravním sítím, jak stojí v memorandu SEETO, které podepsala i Evropská komise.
Ruský prezident Medvěděv navštíví Českou republiku
Informaci oficiálně potvrdily stránky českého prezidenta Václava Klause. Hlava ruského státu by se měla mezi jinými setkat s českým premiérem Petrem Nečasem (ODS). Agentura Mediafax informovala, že schůzka by mohla souviset s ruským zájmem o dostavbu jaderné elektrárny Temelín.
Vladimir Putin oficiálně kandiduje na post prezidenta ve volbách 2012
Vladimir Putin se stal oficiálním kandidátem vládnoucí strany Jednotné Rusko na post prezidenta Ruské federace. Nominace proběhla dnes na sjezdu strany, kde se svým projevem vystoupil i současný prezident Dmitrij Medveděv. Ten se v dalším volebním období bude ucházet o pozici premiéra. Prezidentské volby jsou naplánovány na 4. března příštího roku. Voliči budou v nadcházejících volbách volit prezidenta poprvé na šestileté období – v listopadu 2008 byla z iniciativy D. Medveděva ruská ústava pozměněna tak, že funkční období prezidenta bylo prodlouženo ze 4 na 6 let a funkční období dolní komory parlamentu ze 4 na 5 let.
Bělorusko bude odebírat ruský plyn o 60% levněji než zbytek Evropy
Výměnou za to převezme Gazprom, společnost kontrolovaná ruskou vládou, plnou kontrolu nad běloruským ropovodem od firmy Beltranshaz. Tuto dohodu na konci týdne podepsal ruský premiér Vladimir Putin s běloruským prezidentem Alexandrem Lukashenkem. Přes Bělorusko jde dnes 20% ruského zemního plynu prodávaného do Evropy.
Rusko bude na americký program evropské protiraketové obrany reagovat balistickými raketami a radary
Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes učinil oficiální prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na stagnaci v jednání se Spojenými státy o otázce protiraketové obrany: Na základě jeho nařízení má ruské ministerstvo obrany uvést ve městě Kaliningrad do provozu radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem. Dále má být posílena ochrana objektů strategických jaderných sil a vypracován soubor opatření, která v případě nutnosti zabezpečí zničení informačních a řídících systémů protiraketové obrany. Dle slov D. Medveděva odmítá Rusko v případě pokračování nepříznivého vývoje postoupit další kroky v oblasti odzbrojení a kontroly zbrojení, a dojde-li k narušení strategické rovnováhy sil, bude země nucena úplně odstoupit od odzbrojovací smlouvy START (tato možnost plyne podle prezidenta ze samotné podstaty smlouvy). Podle D. Medveděva je však ještě stále čas na to, aby státy dospěly k dohodě – Rusko „má politickou vůli k dosažení potřebné dohody, která by mohla otevřít zcela novou kapitolu ve vztazích se Spojenými státy a NATO.“
Selhalo zasedání států PABSEC kvůli sporu o pojmenování Kosova
Selhalo 38. zasedání Valného shromáždění pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (PABSEC), které se konalo v hlavním městě Albánie, Tiraně. Důvodem byl požadavek Ruska a Srbska, aby byla provedena v programu zasedání textová změna, neboť v dokumentu se o kosovské delegaci hovořilo jako o „delegaci Republiky Kosovo“. Albánie odmítla označení odstranit. Je to tak poprvé v historii PABSEC, kdy členské státy – Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Řecko, Moldávie, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina a Srbsko ruší zasedání bez výsledku.
Rusko považuje nové sankce ze strany USA proti Íránu za nepřijatelné
Rusko oznámilo, že jednostranný krok ze strany USA proti Íránu, ke kterému se později připojila Kanada, Velká Británie a Francie, je nepřijatelným porušením mezinárodního práva.V návaznosti na rozhodnutí americké vlády zavést nové sankce na ropný a bankovní sektor Íránu to oznámila mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Maria Zakharova.
Arménie otevřela ambasádu v České republice
Kvůli otevření ambasády Arménské republiky v České republice do Prahy dorazil i arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian. Ministr Nalbandian si na briefingu věnovanému zahraniční politice Arménie pod záštitou Ministerstva zahraničí České republiky postěžoval na nedostatek prostoru k mírovému diplomatickému řešení problému Náhorního Karabachu, který označil za klíčovou záležitost arménské zahraniční politiky. Podle slov arménského ministra Ázerbájdžán stále odmítá veškeré návrhy na řešení problému. Arménie má podle šéfa své diplomacie tři základní podmínky v jednání: 1) vyhnutí se použití síly, 2) rovnocenné postavení jednajících stran, 3) právo na sebeurčení. Ministr se v Čechách se dnes ještě před odletem do Dánska, kde bude řešit vztahy Arménie-EU a především snahu o vízovou liberalizaci, setkal s českým ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem a předsedou českých socialistů (ČSSD), Bohuslavem Sobotkou. Vztahy Arménie a České republiky se v posledních 3 letech výrazně zintenzivňují, což dokazuje jak otevření velvyslanectví, ale i podepsání 8 bilaterálních dohod z celkových deseti česko-arménských smluv.
Rusko obviňuje západní státy z provokace v syrské otázce
Rusko obviňuje západní země z provokativního chováni ve vztahu k syrské krizi. Rusům se nelíbí, že západní země v čele s Velkou Británií říkají syrské opozici, že na dialog se syrskou vládou již mlže zapomenout. Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov to označil za provokaci na mezinárodní úrovni a zkritizoval Západ za to, že zatímco Liga arabských států vyzývá k zastavení násilí, Západ odrazuje opozici od dialogu s prezidentem Basharem al-Assadem. Rusko je v současnosti jediným znatelným spojencem syrské vlády a opakovaně vyzývá západní státy, aby měly k Sýrii více vyvážený přístup.
Obchodu mezi Ruskem a Makedonií se daří stále více
Rusko-makedonský obchodní obrat přesáhl v lednu 2011 600 milionů dolarů a v říjnu dosáhl úrovně před ekonomickou krizí, oznámil to ředitel Rusko-makedonské obchodní komory, Deyan Beshluev. Podle něj je hlavním cílem obchodní komory pro Makedonii a Rusko nyní navodit rovnováhu mezi ruským dovozem energií a makedonským exportem. Podle jeho slov také Makedonie výrazně pokročila ve zlepšování podmínek pro zahraniční investory a přítomnost zahraničního kapitálu se v této zemi razantně zvyšuje. Obchod mezi Ruskem a Makedonií se týká především cestovního ruchu, energetiky a vinařství.
Kazachstán chce po Rusku vstoupit do WTO do konce roku 2012
Kazachstán plánuje vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO) do konce roku 2012, oznámil to kazašský prezident Nursultan Nazarbajev agenturám Interfax a RIA Novosti, podle kterého již Kazachstán dokončil všechna jednání s členskými zeměmi WTO. Kazašský premiér také zdůraznil, že je důležité, aby do WTO vstoupilo jako první Rusko, které je pro Kazachstán strategickým obchodním partnerem a skrze které do Evropy vedou všechny kazašské dopravní koridory.
Bulharsko-turecká dohoda o propojení plynárenských soustav
Bulharsko a Turecko podepíší politickou dohodu, která podpoří výstavbu plynovodu s cílem propojení plynárenských soustav obou zemí skrze Kaspické moře, což zároveň umožní spojení Evropy s plynem z Ázerbájdžánu. Oznámil to bulharský ministr pro energetiku, Traikov, po jednání se svým tureckým protějškem Tanerem Yildizem v Istanbulu. Důvodem je snaha EU i Bulharska diverzifikovat své energetické dodavatele, které dnes z většiny tvoří pouze ruský Gazprom. Zároveň se chystá vybudování propojené energetické sítě s Řeckem, Rumunskem a Srbskem. Plánovaný 77 km dlouhý plynovod bude ročně schopen přepravit až 3 miliardy kubických metrů a kapacita bude možná ještě zdvojnásobit.
Rusko nabízí kosovským Srbům, aby odešli na Sibiř
Zástupce Ruska při NATO, Dimitrij Rogozin, nabídl více než 20 000 Srbů, kteří požádali již dříve o ruské občanství, aby se přesunuli na Sibiř.
Předseda Helsinského výboru vyzývá k obžalování běloruského prezidenta z porušování lidských práv
Člen Kongresu USA a předseda Helsinského výboru, Christopher Smith, prohlásil, že běloruský prezident Alexander Lukašenko by měl stanout před Mezinárodním trestním tribunálem (ICC). Kongresman Smith se zároveň zavázal vyzvat administrativu prezidenta USA Baracka Obamy, aby se zasadila o obvinění Lukašenka v Radě Bezpečnosti OSN z porušování lidských práv Politik se zavázala vyzvat Obamova administrativa a Radu bezpečnosti OSN, aby se zasadila o obvinění prezidenta Lukašenka, které ICC.Republikánský kongresman obvinil běloruského prezidenta porušování lidských práv. Chrostopher Smith sice přiznal, že je jistý budoucí odpor Ruska a Číny, přesto prohlásil, že stojí za to pokusit se bojovat, neboť „tento muž se denně dopouští zvěrstev proti svým vlastním lidem.“
Rusko se vážně zajímá o kosovské Srby, prohlásil ruský ministr zahraničí
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko plně chápe požadavky Srbů z Kosova, kteří chtějí žádat o ruské pasy, a potvrdil, že Moskva bude o udělení občanství vážně uvažovat. Ruský zástupce při NATO, Dimitrij Rogozin, prohlásil,“Je třeba si uvědomit, že tito lidé jsou připraveni dorazit do Ruska,“ neboť se jim podle jeho slov nedostává dostatečné pomoci od jejich země a Rusko je tak jejich poslední nadějí. Ruské velvyslanectví v Srbsku již eviduje přes 20 000 žádostí o ruské občanství od kosovských Srbů.
Rusko již potřetí slíbilo pomoc eurozóně
Rusko je připraveno pomoci Evropě boji proti finančním potížím pomocí mechanismů Mezinárodního měnového fondu (MMF). Prohlásil to ruský premiér Vladimir Putin. Informaci přinesla agentura ITAR-TASS. Rusko již takovou pomoc přislíbilo potřetí – poprvé na summitu G20 a podruhé spolu se zeměmi skupiny BRIC. Ruský premiér dále prohlásil, že i když je Rusko finanční krizí taktéž zasaženo, ekonomická situace je stabilní.
Rusko kritizuje zpráva o Bosně a Hercegovině předložena Radě bezpečnosti OSN
Rusko zkritizovalo zprávu, kterou předložil Radě bezpečnosti OSN vysoký představitel OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentin Inzko. Ve zprávě se uvádí, že současná politická situace v Bosně a Hercegovině je nestabilní. RusRusko kritizuje zprávu vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Inzko předložena Radě bezpečnosti OSN, která líčí regionu jako politicky nestabilní. Ruský velvyslanec v Radě bezpečnosti, Vitalij Churkin, prohlásil, že ve zprávě se záměrně zdůrazňují negativní faktory, zatímco se přecházejí úspěchy této země. „zdá se, že zpráva vysokého představitele pro Bosnu záměrně ignoruje zlepšení Bosny při hledání různých řešení a společných východisek, které odůvodňují její další existenci,“ řekl podle RIA Novosti velvyslanec Churkin, přičemž zdůraznil, že hlavním úkolem mezinárodního společenství je vyřešení konfliktu a přenesení odpovědnosti na Bosnu a Hercegovinu – v praxi tedy zrušení vysokého představitele OSN.
Rusko žádá Velkou Británii o podporu ve věci protiraketových štítů
Rusko varuje, že příjme odvetná „vojenská opatření“, pokud USA a organizace NATO budou pokračovat v programu budování protraketové obrany bez souhlasu Kremlu. Dmitri Rogozin, ruský velvyslanec v NATO, hovořil o znepokojení Moskvy nad americkou ignorací postavení Ruska, které bude mít důsledky nejen pro evropskou obranu, ale i v rámci spolupráce v Iránu, Sýrii a Afganistánu. Velvyslanec poukázal na fakt, že USA, posléze NATO, odmítly několik návrhů Moskvy k tomu, aby protiraketové štíty byly postaveny ve spolupráci s Ruskem. Rusko je přesvědčeno, že Velká Británie má schopnost zabránit tomu, co sám nazval „návratem Studené války“.
Katar projevil zájem o ruský projekt na produkci zkapalněného zemního plynu
Katar projevil zájem o ruský projekt na produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) na poloostrově Jamal. Podle ruského ministra energetiky Sergeje Šmatko bude otázka strategické spolupráce těžištěm jednání při nadcházející návštěvě ruské delegace v Kataru. Náklady projektu vedeného druhým největším ruským producentem plynu Novatek a francouzskou společností Total se odhadují na 15 – 20 miliard USD. Dalšími potencionálními partnery projektu jsou Indie a Japonsko.
Ukrajinská média: Kyjev a Moskva se dohodly na snížení ceny plynu
Rusko a Ukrajina se dohodly na snížení ceny plynu pro Ukrajinu na 220-230 dolarů za tisíc metrů krychlových (v současné době se cena pohybuje okolo 400 USD). Informuje o tom ukrajinský tisk s odkazem na zdroj v administrativě ukrajinského prezidenta. Smlouva dle zdroje dále zahrnuje možnost platby a úvěrování v rublech, ale řeší například i možnost poskytnutí preferencí ruským investorům v případě jejich účasti na privatizaci ukrajinských podniků. K jejímu podpisu by mohlo dojít ještě koncem listopadu. Potvrzením této informace ze strany Gazpromu nebo Naftogazu však média v této chvíli nedisponují.