Italský premiér Mario Monti prohlásil, že zavedením společné měny Evropa začala čelit většímu riziku nestability. Poznamenal, že Francie a Německo musí přijmout fakt, že jejich rozpočtová pravidla zavedená před deseti lety byla použitá jako příklad pro jiné země, což vedlo k současné krizi.
Archiv rubriky: Evropa
Novým finským prezidentem se stal Sauli Niinistö
Proevropský konzervativec byl po celou dobu předvolební kampaně favoritem na vítězství. V prezidentském křesle nyní nahradí dosavadní prezidentku Tarju Halonen, která již zastávala úřad dvě funkční období v celkovém rozsahu 12 let.
Ministři eurozóny jsou nespokojení s postojem řeckého ministra financí
Ačkoliv dle odhadů probíhají jednání o odpisu části řeckého dluhu relativně dobře, ministři eurozóny jsou nespokojení s řeckým ministrem financí , jímž Evangelos Venizelos, neboť se domnívají, že věnuje více pozornosti jeho pozici uvnitř strany před dubnovými volbami, než reformním jednáním. Mezitím 53% dotazovaných Němců v průzkumu vyjádřilo názor, že eurozóně by se dařilo lépe bez Řecka, 80% si pak myslí, že bez nutných reforem není možno zemi znova finančně pomoci.
Ekvádorský prezident požaduje sankce proti Velké Británii
Důvodem požadavku prezidenta Correy je dlouhodobý sporVelké Británie a Argentiny ohledně Falklandských ostrovů. Podle prezidenta evropský stát odmítá o území vyjednávat. Tak se prezident vyjádřil na 11. summitu organizace ALBA. Podle něj by Latinská Amerika měla začít zvažovat typ a výšku sankcí pro mocnost, která ,, se snaží být imperialistickou a kolonizovat ve 21. století“. Venezuelský prezident dodal, že by ale Latinská Amerika měla velmi dobře prostudovat možnost sankcí. Prezident Chávez dodal, že ,,pokud bude Argentina napadena, nebude země samotnou'“. Dále uvedl, že ,,Venezuela sice není nejmocnější zemí, ale pomůže Argentině odolat v boji proti imperialismu“. Vše bylo řečeno jen den po příletu britského následníka trůnu na Falklandy.
Americká ministryně zahraničí vyzvala Bulharsko, aby bylo energeticky nezávislé
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton je na návštěvě v Bulharsku, kam přijela po účasti na 48. Mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Paní Clinton v zemi naléhá na prolomení její energetické závislosti na Rusku diverzifikací dodávky ropy a plynu. Ministryně by měla podpořit alternativy stávajících potrubních tras, stejně jako rozvoj nových energetických zdrojů. Paní Clinton by také měla podpořit zemi ve sdílení svých zkušenosti v přechodu k demokracii s arabskými národy. Bude však také naléhat, aby země zlepšila své podmínky pro menšinové populace.
Řecký premiér jedná s vládní koalicí o podpoře 2. záchranného balíčku
Ten by zemi, za předpokladu splnění všech podmínek, měl být vyplacen Evropskou unii (EU) a Mezinárodním měnovým fondem (MMF). Řecký premiér Lucas Papademos dnes jedná s koalicí, aby ta podpořila tento krok, bez kterého se v polovině března ocitne země na pokraji bankrotu. Stěžejním bodem jednání je dohoda na reformách, které veřejní věřitelé požadují. Ministři eurozóny se měli v této otázce setkat v pondělí, schůze teď byla z řecké strany odvolána. Rozhodnutí o výsledku jednání by mělo být známo do nedělního večera.
Čínská policie zamítla setkání německé kancléřky s právníkem obhajujícím lidská práva
Německá kancléřka Angela Merkel vyjádřila lítost nad tím, že čínská policie zablokovala možnost jejího setkání s obhájcem lidských práv. V projevu po návštěvě Pekingu uvedla, že se nemohla setkat s právníkem, který obhajoval disidenty, včetně uvězněného nositele Nobelovy ceny míru Liou Siao-po, neboť pekingská policie prý chce zachovat stabilitu před letošním kongresem komunistické strany.
„USA a EU by měly prohloubit své ekonomické vztahy v boji proti krizi,“ tvrdí americká ministryně zahraničí
Na 48. Mezinárodní bezpečnostní konferenci v Mnichově včera americká ministryně zahraničí Hillary Clinton vyzvala USA a EU aby společně pracovaly na odvrácení ekonomické krize. Ve svém projevu zdůraznila, že věří, že Evropa má prostředky a vůli k zastavení krizí rozpočtových deficitů a přijmutí opatření k posílení eura a nastartování hospodářského růstu. Ve vztahu k americké finanční krizi ministryně poukázala na klesající nezaměstnanost regionu.
Ve Finsku probíhá 2. kolo prezidentských voleb
Finové dnes ve druhém kole prezidentských voleb volí mezi konzervativním Sauli Niinistoe a zeleným Pekka Haavisto. V posledních předvolebních průzkumech přitom vede první z uvedených. První kolo voleb se odehrálo již 22. ledna.
Francie chystá se svými partnery vytvoření skupiny na podporu syrské opozice
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve své řeči po francouzském ministrovi zahraničí Alainovi Juppé, který označil rusko-čínské veto rezoluce o Sýrii za ochromení mezinárodního společenství, oznámil, že Francie „se nevzdá“. Podle francouzského prezidenta se Francie již spojila se svými „evropskými a arabskými partnery“ a chystá vytvoření „Skupiny přátel syrského lidu“, která má zmobilizovat mezinárodní podporu pro realizaci mírového plánu Ligy arabských států.
Turecko ostře kritizuje veto Číny a Ruska v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu ostře zkritizoval ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii. Podle jeho názoru Rusko ani Čína nehlasovaly na základě „stávající reality“, ale pouze na základě svého postoje vůči Západu. Podle Turecka je takto míněné veto nepřípustné, obzvláště, jedná-li se o takto „slabou rezoluci“.
Bývalý chorvatský prezident: „Je třeba změnit Daytonskou dohodu“
Bývalý chorvatský prezident Stjepan Mesić soudí, že Daytonská dohoda se musí změnit tak, aby se byla Bosna a Hercegovina uvedena do funkčního stavu. „Způsob, jakým dnes Bosna a Hercegovina funguje, je prostě nefunkční a zůstane takový tak dlouho, dokus bude tento stát strukturován podle Daytonské dohody, ke které se musí přestat přistupovat jako k modle.“ pronesl ex-prezident Mesić v článku pro Novi Sad Dnevnik. Bývalý chorvatský prezident je přesvědčen o tom, že Bosna a Hercegovina je slabinou regionu a tehdejší „daytonské řešení“ neodpovídá dnešní skutečnosti. „Daytonská dohoda byla jako bufet, ze kterého si každý vzal pouze to, na co měl chuť, ale již se zapomnělo na ty, kteří si přejí, aby se Bosna opět v kouři zhroutila,“ uvedl Stjepan Mesić a zdůraznil, že funkční soustátí Bosny a Hercegoviny je i nadále prioritou pro stabilitu Balkánu, přičemž zkritizoval setkání na hoře Jahorina – „nevšiml jsem si, že by byl učiněn nějaký pokrok v této oblasti.“
Kosovo v Mnichově bojuje o další uznání své nezávislosti
Kosovská prezidenta Atifete Jahjaga se setkala v rámci 48. Mnichovské bezpečnostní konference s tureckým ministrem zahraničí Ahmetem Davutoğlu, aby probraly vztahy mezi oběma zeměmi, včetně další hospodářské spolupráce a navyšování vzájemné obchodní bilance. Prezidenta Jahjaga požádala tureckého ministra, aby Turecko pokračovalo v podpoře Kosova při získávání uznání své nezávislosti. Stejně tak se kosovská prezidentka setkala i s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amr, kterého požádala, aby Egypt Kosovo uznal a podpořil kosovské členství v Evropské rozvojové bance.
USA a Španělsko diskutují o vyčištění území zamořeného radiací
Spojené státy nabídly Španělsku technickou pomoc s vyčištěním území, které je znečištěno radiací z nevybuchlých jaderných bomb, které na území kolem španělského města Palomares spadly při nehodě v roce 1966. Vlády USA a Španělska dosud nedosáhly dohody. Na žádost španělské vlády však americký technický tým pod vedením amerického ministerstva energetiky odcestoval na jihovýchod Španělska v únoru 2011 a nabízí poradenství pro sanační plán. Dne 17. ledna 1966 se americký bombardér B-52 nesoucí čtyři jaderné bomby srazil s tankovacím letounem KC-135 během tankování u pobřeží Španělska. Při nehodě zemřelo sedm členů posádky letounů a tři vodíkové bomby dopadly do krajiny u Palomares a jedna spadla do Středozemního moře, informuje agentura AFP.
Ekonomická krize doléhá na Albánii
Generální celní ředitelství v Tiraně informovalo o tom, že se snižuje dovoz do Albánie – konkrétně byla hodnota dovozu v prvních 10 měsících roku 2011 4,5-krát nižší, než v roce 2010, což signalizuje výrazný pokles spotřeby. Albánská centrální banka pak uvádí, že kromě snížení dovozu se také snížily finance proudící do Albánie z albánské diaspory (od roku 2007 o 7-8%) po světě, což výrazně ovlivní životní úroveň v Albánii. Albánská média zatím stále častěji hovoří o dopadu ekonomické krize ačkoliv veřejní představitelé země se otázkám ekonomiky spíše vyhýbají.
Erhard Busek: „Srbsko a Kosovo by si měly navzájem vyměnit některá sporná území“
Ex-koordinátor Paktu stability pro jihovýchodní Evropu Erhard Busek v prohlášení pro KTV uvedl, že Kosovo a Srbsko by měly zahájit diskusi o vzájemném oddělení a o výměně území. Podle jeho názoru by údolí Presheva mělo být připojeno ke Kosovu, zatímco sever Kosova by měl připadnout Srbsku, „na oplátku by pak Srbsko a 5 zbývajících zemí Eu mohly Kosovo uznat“. Podle názoru Erharda Buseka by takové kroky směřovaly k trvalému řešení na Balkáně. Dále je Erhard Busek přesvědčen, že takové jednání bude možné zahájit až po srbských parlamentních volbách.
Evropská komise opět kritizuje bulharské soudnictví
Bulharské soudnictví se stalo opět hlavním problematickým bodem v aktuální hodnotící zprávě Evropské komise. Ve zprávě je zdůrazněna zejména otázka korupce ve spojení s činností bulharské Nejvyšší soudní rady, jejíž jurisdikce podle Komise vyvolává vážné pochybnosti ohledně své objektivity a transparentnosti.
Ruský ministr zahraniční nevidí „světlo na konci tunelu“ v otázce evropské protiraketové obrany
„Kompromisní řešení otázky evropské protiraketové obrany navržené skupinou mezinárodních odborníků je zajímavé, ale ve skutečnosti k žádnému pokroku v jednání nedošlo,“ uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Předpoklady pro pokrok nemohou dle jeho slov vzniknout do té doby, dokud budou přivírány oči nad oprávněnými obavami Ruska. Rusko a NATO se dohodly na spolupráci na projektu protiraketové obrany během summitu v Lisabonu v roce 2010, ale jednání se dostaly do mrtvého bodu poté, co USA odmítly poskytnout právní záruky toho, že evropský systém protiraketové obrany nebude namířen proti Rusku. Platformou pro diskusi o budoucnosti evropského systému protiraketové obrany se stala 48. mnichovská bezpečnostní konference. Představitelé NATO včetně generálního tajemníka A. F. Rasmussena zde ujistili, že usilují o pokrok v jednáních Aliance s Ruskem a chtějí ho dosáhnout již při přípravě a během samotného summitu NATO v Chicagu, který je naplánován na 20. – 21. května letošního roku.
Rusko označilo návrh rezoluce RB OSN za neodpovídající realitě v Sýrii
Návrh rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Sýrii, zablokovaný již podruhé Ruskem a Čínou, neodráží podle slov stálého velvyslance Ruské federace při OSN Vitalije Churkina realitu v této zemi. Ruský diplomat zdůraznil, že spoluautoři tohoto znění návrhu nevzali v úvahu Ruskem navrhované formulace o tom, že se „syrská opozice musí distancovat od extremistických skupin, které se dopouštějí násilí.“ Pozici Ruska sdílí také Čína. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podnikne společně s šéfem ruských výzvědných služeb Michailem Fradkovem v úterý 7. února pracovní návštěvu Damašku, kde proběhne jednání se syrským prezidentem Bašárem Asadem.
Princ William začal plnit své povinnosti na Falklandách
Britský následník trůnu je jedním ze 4 pátracích a záchranných pilotů Royal air force ( RAF), kteří budou po dobu následujících 6 týdnů plnit své povinnosti, totiž poskytovat ochranu civilnímu a vojenskému obyvatelstvu Falklandských ostrovů. Princ William odcestoval na Falklandy v době, kdy chce Velká Británie poslat k ostrovům svou nejmodernější loď – torpédoborec Dauntless. K návštěvě prince Williama se vyjádřila i argentinská strana.
Prověrka Norska v rámci NATO skončila úspěšně
Norský ministr obrany Espen Barth Eide odtajnil shrnutí posledních hodnocení Norska ze strany NATO, ve kterých se uvádí, že restrukturalizace norských ozbrojených sil se „ubírá správným směrem“ a že země představuje významný přínos pro Severoatlantickou alianci. NATO průběžně prověřuje jednotlivé členské země a jejich „obranné schopnosti“. Podle zprávy musí norskou prioritou zůstat další rozvoj přemístitelných, vysoce kvalitních a interoperabilních sil, přičemž se chválí pokročilá norská „počítačová obrana“ a informační schopnosti.
Turecko je proti popravě bývalého egyptského prezidenta
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu pro Hurriyet Daily News na 48. Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že Turecko je proti případné popravě bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka, která mu hrozí. Dále ministr Davutoğlu uvedl, že ačkoliv jeho země věří, že v „novém Blízkém východě“ by neměl být prostor pro „režimy jako byl Mubarakův Egypt, Libye Muammara Kaddafi či jako je Sýrie al-Assada, nemělo by především z principu k popravám docházet v zájmu zachování sociálního smíru. Turecko trest smrti již zrušilo.
Kosovský premiér odmítl jakékoliv dělení a odlišování srbské Mitrovice v rámci Kosova
Kosovský premiér Hashim Thaçi jednoznačně odmítl jakoukoliv diskusi nad jakýmkoliv statusem srbské oblasti u města Mitrovica. Premiér Thaçi v rozhovoru pro Rádio svobodná Evropa prohlásil: „budoucnost oblasti Mitrovica je stejná jako budoucnost suverénního státu Kosovo. Budoucnost severu je i budoucností Kosova a vždy se bude respektovat ústava a zákony na celém území Kosova, stejně jako se bude respektovat dokument již mrtvého prvního kosovského prezidenta Ahtisaari, ve kterém se varuje před jakýmkoliv udělování zvláštního postavení komukoliv v Kosovu, vzhledem k velké rozlišnosti, na které je Kosovo založeno. Kosovský premiér dále uvedl, že je opět ochoten setkat se se srbským prezidentem Borisem Tadićem.