To ohledně údajné militarizace Falklandských ostrovů Velkou Británii. Podle Argentiny je přítomnost britské armády na ostrovech velkým nebezpečím pro mezinárodní bezpečnost. Oznámila to prezidentka Argentiny Cristina Fernández de Kircher. Stalo se tak po té, co britský následník trůnu princ William začal plnit své pracovní povinnosti jako záchranný pilot na Falklandských ostrovech. Tuto akci společně s vysláním torpédoborce Dauntless britské ministerstvo obrany označilo za ,,rutinní záležitost“. Podle Velké Británie, jejíž zaoceánským územím Falklandy jsou, země podporuje ostrovany. Podle premiéra Davida Camerona si ,,Falklanďané o své budoucnosti mají rozhodnout sami“.
Archiv rubriky: Evropa
Nový rumunský premiér sestavil vládu, ta o důvěru požádá již ve čtvrtek
Poté, co dosavadní premiér Emil Boc rezignoval a v pondělí padla rumunská vláda, prezident Traian Băsescu jmenoval nového premiéra, jenž dnes představil novou vládu. Ta požádá o důvěru parlamentu již ve čtvrtek. Na klíčový post ministra financí navrhl pan Ungureanu politika Bogdana Dragoiho, funkci ministra hospodářství by měl zastávat Lucian Bode. Vláda ex-premiéra Boca padla kvůli několikatýdenním demonstracím proti dalším úsporným opatřením.
Britský obranný výbor varuje před škrty v britském obranném rozpočtu – „roste napětí a klesá naše bojeschopnost“
Zpráva Obranného výboru britského parlamentu tvrdí, že kvůli škrtům v britských ozbrojených složkách nebude Velká Británie do budoucna schopna zúčastnit se mise, jaká proběhla například v Libyi. Poslanci ve zprávě upozorňují na to, že s rostoucím napětím v Sýrii a také s rostoucím napětím mezi Velkou Británií a Argentinou kvůli Falklandám může brzy přijít problém, jak se Velká Británie vypořádá s krizovou situací velikosti libyjské mise, když stále pokračují šetřivá opatření v armádě.
Nizozemská továrna společnosti Mitsubishi nabízená k prodeji za 1 euro
Ředitel japonské společnosti Mitsubishi Motors, která včera oznámila uzavření nizozemské továrny do konce roku, dnes nabídl prodej této továrny za 1 euro. Asi 1000 zaměstnanců dnes zablokovalo vstup do zmíněné budovy a plánuje stávku na pátek. Vedoucí odborů považují rozhodnutí společnosti za „katastrofu pro region severního Nizozemska“.
Norská ropná firma Statoil zaznamenává rekordní nárůst příjmů
Norský producent ropy a zemního plynu Statoil oznámil, že ve 4. čtvrtletí 2011 zaznamenal nárůst provozních zisků o 42% ve srovnání se stejným obdobím v roce 2010. Celkem jde o 12,14 miliard dolarů. Celkový provozní zisk za rok 2011 byl 43,8 miliardy dolarů, v roce 2010 pak 27,5 miliard dolarů. Generální ředitel Statoil Helge Lund prohlásil, že v ziscích společnosti se projevují investice a úspěšný rok na nálezy nových zdrojů v Severním moři a Barentsově moři – Statoil v roce 2011 provedl 41 průzkumů, z čehož ve 22 případech došlo k objevu nových zdrojů a zdrojová základna společnosti se tak navýšila o 1 miliardu barelů. Podle šéfa Statoil se také potvrzuje velký potenciál norského kontinentálního šelfu z hlediska nalezišť zemního plynu a ropy.
Německý export zlomil v roce 2011 rekord – 1 bilion eur
Německý export v roce 2011 zaznamenal nárůst o 11,4% a poprvé překročil hranici bilionu eur. V prosinci se německý export však meziměsíčně snížil o 4,3 %, což představuje nejprudší pokles od ledna 2009 a dle analytiků je známkou toho, že německé hospodářství ochabuje v důsledku dluhové krize v eurozóně. Německý obchodní přebytek dosáhl v roce 2011 158 miliard eur. Národní statistický úřad také uvedl, že německý dovoz vzrostl o 13,2% a dosáhl historického maxima 902 miliard eur. Oproti tomu Francie, druhá největší ekonomika eurozóny utrpěla za rok 2011 rekordní obchodní deficit.
Srbsko by opět nemuselo získat status kandidátské země EU, varují Němci
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle varoval svého srbského protějška Vuka Jeremiće, že Srbsko nedostane status kandidátské země EU, pokud příští týden nedohodne regionální zastoupení Kosova. Ministři zahraničí členských zemí EU mají o udělení statusu pro Srbsko již podruhé rozhodovat na konci února v Bruselu a stejně tak mají posoudit, zda Srbsko naplnilo všechny požadavky z předchozího jednání v prosinci 2011, přičemž jedním z hlavních požadavků zde bylo pokračování dialogu Srbska s Kosovem a dosažení dohody o regionálním zastoupení Kosova.
Řecká koalice finalizuje jednání o úsporných opatřeních
Zástupci řeckých koaličních stran nyní studují předložený návrh úsporných opatření. Pokud se na podmínkách veřejných věřitelů nedohodnou, bude země již 20. března čelit platební neschopnosti. V případě možné dohody bude návrh úsporných opatření následně předán k hlasování v parlamentu. Jednání, která měla být dokončená již v neděli večer se několik dnů po sobě protahují. Včera v Řecku proběhla generální stávka, protestů se zúčastnilo asi 20 tisíc lidí. Ministři financí eurozóny by se měli setkat již ve čtvrtek, vše však prý závisí na rozhodnutí řecké koalice.
Předseda Evropského parlamentu: „Makedonie má k členství v EU daleko“
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz prohlásil, že Makedonie má stále daleko k tomu, aby se stala členem EU. „Bude trvat několik dalších let, než bude proces v Makedonii pro členství v EU dokončen,“ přesto Martin Shulz ve svém prohlášení uvedl, že by Makedonie měla v dlouhodobém horizontu šanci stát se členem EU dostat.
Česká republika: Nezaměstnanost stoupla na 9,1%
Nezaměstnanost stoupla v České republice z prosincových 8,6% na lednových 9,1%, narůst tak pokračuje již 3. měsíc v řadě. Dle analytiků je nárůst způsoben nejen sezónní nezaměstnaností ve stavebnictví a zemědělství, ale také zpomalením růstu české ekonomiky a celkové nejistotě v Evropě.
Srbové na severu Kosova jsou ochotní akceptovat kosovskou nezávislost výměnou za zvláštní status
Při setkání kosovského premiéra Hashima Thaçi se zvláštním zástupcem EU v Kosovu Samuelem Žbogarem premiér Thaçi informoval o posledním prohlášení paralelních srbských institucí na severu Kosova s tím, že jsou ochotné akceptovat nezávislost Kosova na Srbsku, jestliže budou mít v rámci Kosova zvláštní status. Kosovský premiér uvedl, že považuje tento krok za „dobrou zprávu“ a že kosovské instituce jsou připraveny sloužit kosovským Srbům na severu stejně jako všem ostatním občanům, ovšem vláda prý odmítá udělování jakéhokoliv zvláštního statusu či jiných výjimek.
Německo nenahradí velvyslance v Sýrii, připravuje však další sankce proti zdejšímu režimu
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle v úterý řekl, že Berlín nemá v úmyslu zaplnit místo svého velvyslance v Sýrii poté, co Andreas Reinicke začal 1. února plnit klíčovou úlohu vyslance Evropské unie (EU) pro mírový proces na Blízkém východě. „Pracujeme na několika frontách, abychom dosáhli zvýšení tlaku na syrský režim,“ byl citován ministrův mluvčí. „Připravujeme novou sérii sankcí proti osobám odpovědným za násilí v Sýrii a proti režimu prezidenta Bashara al-Assada,“ dodal.
Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení klíčových italských bank
Hodnocení bylo sníženo i největší úvěrové instituci v zemi Intesa Sanpaolo a nejstarší bance na světě – Monte dei Paschi di Siena. Dlouhodobý rating Intesa Sanpaolo byl snížen o jeden stupeň na A- s negativním výhledem. Ratingy Banco Popolare a Monte dei Paschi di Siena byly také sníženy o jeden stupeň na BBB, jejich výhledy jsou také negativní.
Ruští aktivisté předali Kremlu seznam politických vězňů
Zástupci organizačního výboru protestních akcí „Za čestné volby“ dnes předali hlavě ruské prezidentské Rady pro lidská práva Michailovi Fedotovovi seznam osob odsouzených na základě politických motivů. Seznam byl sestaven v reakci na prohlášení ruského premiéra a prezidentského kandidáta Vladimira Putina, který v pondělí během diskuze s ruskými politology řekl, že „političtí vězni v Rusku neexistují“. Seznam zahrnuje jména 39 osob, mimo jiné ruské podnikatele Michaila Chodorkovského a Platona Lebeděva. Propuštění politických vězňů je jedním z bodů rezolucí přijatých na demonstracích proti výsledkům prosincových parlamentních voleb v Rusku.
Rusko chce do navigačního systému Glonass investovat dalších 330 miliard rublů ze státního rozpočtu
Ruská Federální kosmická agentura a Ministerstvo hospodářského rozvoje vypracovaly nový „Projekt na podporu, rozvoj a využití systému Glonass“, konkurujícího americkému systému GPS. Do programu má být investováno 350 miliard rublů (cca 220 miliard Kč), z toho 330 miliard z ruského státního rozpočtu. Většina těchto finančních prostředků bude použita k doplnění systému, projektovaného v současné době na 24 družic, o dalších 35 družic.
Průzkumy zásob zemního plynu v kyperských vodách budou pokračovat – 13. února bude zahájeno 2. kolo licencování
Rozhodnutí pro druhé kolo licencování průzkumu uhlovodíků ve výlučné ekonomické zóně Kypru (EEZ) bude oznámeno do 8 dnů. Informoval o tom kyperský stálý zástupce při EU kyperské ministerstvo obchodu s tím, že bude zveřejněno v úředním věstníku EU 13. února. První kolo průzkumů již proběhlo v prosinci 2011, kdy společnost Noble Energy informovala o nálezu pole zemního plynu v rozmezí od 5 do 8 bilionů metrů krychlových. Podle kyperské vlády se jedná o historický objev, ovšem proti průzkumům se již dříve postavilo Turecko, které zpochybňuje právní nárok Kypru na takový průzkum.
Ruský ministr zahraničí: „Bashar al-Assad je připraven k dialogu a usiluje o ukončení násilí“
Syrské vedení je připraveno k širokému mezinárodnímu dialogu bez kladení předběžných podmínek. Oznámil to dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na základě výsledků včerejšího jednání se syrským prezidentem. Podle jeho slov již Bashar al-Assad pověřil syrského viceprezidenta Farouka al-Shara k jednání se všemi opozičními silami. Ministr dále zdůraznil, že Rusko podporuje všechny iniciativy, jejichž cílem je zajistit Syřanům vhodné podmínky k dialogu a hledání společného kompromisu; úkolem mezinárodního společenství podle jeho slov není snažit se anticipovat výsledky tohoto dialogu. Podle S. Lavrova „pramení násilí i z opačné strany; během soukromého jednání společně s našimi kolegy, včetně těch evropských, připouštíme, že situace je mnohem složitější, než jakou je snaha ji namalovat pomocí sloganů o nutnosti odstoupení Assada“. Spojené státy mezitím vyjádřily skepsi vůči slibům syrského prezidenta provést politické reformy, daným během setkání s ruským ministrem zahraničí. Jak uvedla mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nuland, „al-Assad opakuje své sliby měsíc po měsíci, ale násilí v Sýrii nezastaví.“
Extrémně špatné počasí paralyzuje chorvatskou těžbu zemního plynu
Chorvatská těžební společnost INA oznámila, že je kvůli technickým obtížím způsobeným špatným počasím nucena snížit produkci zemního plynu. Těžba plynu byla zastavena v 6 ze 16 mořských těžebních plošin v severním Jadranu. Kvůli extrémně špatným povětrnostním podmínkám v současnosti ani není možný přístup ke zmíněným 6 plošinám, kde se zastavila těžba, a INA dle svého vyjádření pracuje na obnovení zásobování plošin elektrickou energií, od které jsou odpojeny.
Stahování velvyslanců ze Sýrie
Poté, co svou ambasádu v Sýrii uzavřely USA, jejichž zájmy nadále zastupuje Polsko, a Velká Británie odvolala svého velvyslance, připojily se k odvolání svých velvyslanců z Damašku také Francie, Itálie, Nizozemsko, Španělsko a Belgie. Na odvolání svých velvyslanců se shodly také členské státy Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) – tedy Kuvajt, Saudská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty (SAE), Bahrajn a Omán.
Oracle a SAP míří k další soudní při
Americká softwarová společnost a její německý konkurent proti sobě opět stanou v soudní síni. Soud se bude konat kvůli odškodnění 272 milionů USD, které měla firma SAP zaplatit americkému konkurentovi za krádež softwaru. Společnosti Oracle se to zdá jako příliš málo a míří tak znovu k soudu. Při posledním stání na toto téma navrhla porota odškodnění 1,3 mld. USD. To se však soudci zdálo moc a tak nařídil 272 milionů. Dle firmy SAP by odškodnění nemělo přesáhnout 40 milionů USD.
Francie v loňském roce utrpěla rekordní obchodní deficit – 69,6 miliard eur
Zprávu zveřejnil francouzský celní úřad, který citovala agentura AFP. Francouzský vývoz v průběhu roku rostl, k danému stavu však přispěly vysoké ceny dovážených surovin a pohonných hmot. Deficit tak v loňském roce stoupl o necelých 35% oproti předchozímu roku. U sousedního Německa, které má své údaje o zahraničním obchodu zveřejnit až ve středu se předpokládá obchodní přebytek v hodnotě asi 156 miliard eur. Údaje mohou v zemi nacházející se před nadcházejícími prezidentskými volbami vyvolat dikuzi, zda-li je domácí trh jedinou cestou k ekonomickému růstu.
Komisařka EU Kristalina Georgieva navštíví krizové oblasti v Bulharsku
Komisařka EU pro mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí Kristalina Georgieva navštíví několik bulharských měst a vesnic, které se ocitly následkem velkých mrazů v krizové situaci. Později spolu s bulharským ministrem zemědělství a výživy Miroslavem Najdenovem vyhodnotí škodu a udělí doporučení bulharským orgánům.
Pravděpodobně dojde k fúzi společností Glencore a Xstrata za 90 miliard dolarů
Největší světový obchodník s komoditami, švýcarská společnost Glencore, se dohodla na transakci formou akciového převodu s těžebním koncernem Xstrata. V tomto odvětví se jedná o největší finanční transakci v historii. Návrh ještě můžou zvrátit největší akcionáři společnosti Xstrata, kteří již projevili nespokojenost se současným návrhem.