Předseda Evropské rady Herman von Rompuy uvedl v rozhovoru zveřejněném ve čtvrtek, že Evropská unie (EU) požádá Indii o pomoc v nátlaku, aby Írán zastavil svůj jaderný program a vrátil se k vyjednávání. Írán tvrdí, že jeho jaderný program slouží k mírovým účelům. EU a USA již proti zemi zavedly sankce a nyní vyvíjejí nátlak, aby Indie hledala alternativní zdroje dodávek. Ta však prozatím těmto výzvám vzdoruje. 12% dovozu ropy do Indie je právě z Íránu. Indie vyšle tento měsíc do země delegaci, která má prozkoumat možnosti zvýšení exportu indického zboží a provádění plateb za dovoz íránské ropy indickou rupií.
Archiv rubriky: Evropa
Italský premiér nařídil politikům nepřijímat dary přesahující hodnotu 150 eur
Italský premiér Mario Monti vydal směrnici, která zakazuje ministrům a státním zaměstnancům přijímání darů v hodnotě více než 150 eur. Dražší dárky mají být předány do státní pokladny. Předseda vlády také vyzval k úsporám všech možných nákladů, především pak těch týkajících se reprezentace a poradenství. Kromě toho vybídl pan Monti k upuštění od organizací konferencí, obřadů, slavnostních otevření a dalších akcí, na které padnou veřejné finance. Ve své směrnici tak zdůraznil „přísné dodržování etického kodexu“ ve vládě. Odkazoval na pravidla platná na italském ministerstvu financí, která komentoval jako vzor pro všechny státní úředníky.
Ve Švédsku probíhá 2. den Northern Future Forum
Dnes již druhý den probíhá ve Stockholmu 2. ročník Northern Future Forum (Severní forum o budoucnosti), kde 9 premiéru států severní Evropy -Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska, Švédska a Velké Británie- diskutuje o budoucnosti tohoto regionu. Letošní setkání je zaměřeno na nacházení způsobů jak dosáhnout dlouhodobě udržitelného růstu. Hlavními body diskuse jsou otázky, jak dostat více žen do předních funkcí a získat více žen podnikatelek. Zároveň také, jak přesvědčit občany, aby odcházeli do důchodu v pozdějším věku. Za vzorové státy jsou přitom pokládány Norsko a Island, kam obyvatelé odcházejí do důchodu okolo 67 let.
Ministři financí eurozóny: „Dohoda o 2. záchranném balíčku pro Řecko dnes nepadne“
Při příjezdu ministrů financí na setkání v Bruselu, kde probíhá jednání o dohodě na 2. záchranném balíčku pro Řecko, které souhlasilo s požadavky EU na zavedení dalších úsporných opatření, dnes řada z evropských představitelů uvedla, že k dohodě během večera nedojde. Závazek řecké koalice musí projít hlasováním v parlamentu, k tomu by mělo dojít již v pátek. Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Legarde však označila zprávy o dokončení jednání řecké koalice za povzbudivé.
Španělský Nejvyšší soud zakázal soudci Baltasarovi Garzónonovi výkon soudní praxe po dobu 11 let
Soudce, jenž se proslavil například procesy s bývalým chilským prezidentem Augustem Pinochetem, stanul před Nejvyšším soudem kvůli překročení pravomoci v korupční kauze. Kromě zákazu vykonávání soudní praxe navíc bude muset zaplatit pokutu ve výší 2 500 eur. Soudce Garzón byl obviněn z toho, že v minulosti povolil policejní odposlechy telefonátů mezi obhájci při vyšetřování korupční kauzy, do které byla zapletena pravicová Lidová strana, čímž porušil jejich právo na svobodnou obhajobu. Kromě již zmíněného čelí soudce dalším dvěma obviněním.
USA zvyšuje tlak na Bulharsko ohledně diverzifikace dodávek plynu
V uběhlém týdnu k tomuto kroku vyzvala již americká ministryně zahraničí Hillary Clinton. Tento týden navštívil Bulharsko zvláštní vyslanec USA Richard Morningstar, specializující se na euroasijské energetické otázky, jenž znovu vyzval Bulharsko k diverzifikaci a větší transparentnosti v oblasti energetiky. Bulharsko je nyní téměř zcela závislé na ruských dodávkách zemního plynu a ropy.
MMF: „Další finanční pomoc Řecku je možná“
Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek uvedl, že nový záchranný program pro Řecko je možný, Atény však musí udělat více, pokud jde o restrukturalizaci. Vyjádřil se tak mluvčí fondu Gerry Rice jen několik hodin poté, co se řečtí představitelé dohodli novém úsporném programu, jehož cílem je získat finanční podporu z Evropské unie. „Politická podpora pro program je velice důležitá, což je důvod proč MMF s Evropskou unii (EU) jedná v Řecku se zdejšími vládními představiteli.
Nokia bude rušit na 4 000 pracovních míst
Finská Nokia oznámila zrušení až 4 000 pracovních míst ve svých továrnách v Mexiku, Maďarsku a Finsku. Mělo by se tak stát do konce roku. Společnost dále uvedla, že továrny samotné zrušeny nebudou, začnou se specializovat na přizpůsobování telefonů. Montáž bude naopak přesunuta do Jižní Korei a Číny. Jako důvod stěhování společnost uvedla menší vzdálenost mezi továrnami a dodavateli, kteří jsou taktéž z Asie. Tato zpráva přichází 2 týdny po té, co společnost oznámila ztráty, které jsou spojeny s poklesem prodejů telefonů.
Řecká nezaměstanost v listopadu 2011 dosáhla 1 milionu osob
Nezaměstnaných je tedy v zemi více jak 20% ekonomicky aktivního obyvatelstva, ukazují oficiální čísla, v době kdy Atény souhlasily s dalšími úspornými opatřeními, které od nich požadují zahraniční věřitelé. Inflace v lednu 2012 naopak spadla o 0,1% na 2,3%, oproti předchozímu měsíci.
OSN se zabývá stížností ohledně Falkland
Stalo se tak po té, co prezidentka Argentiny Cristina Fernández oficiálně oznámila podání stížnosti na Velkou Británii ohledně údajné militarizace Falkland. Problémem se zabývají latinskoamerické kruhy OSN. Rada bezpečnosti a Valné shromáždění OSN by měly obdržet oficiální stížnost během příštích dní. Mluvčí britského ministerstva zahraničí oznámila, že Velká Británie nebude o této záležitosti vyjednávat s žádnou zemí Latinské Ameriky i přes to, že to zemi bylo doporučováno několika dokumenty OSN.
Německo znovu uvede do provozu jaderné reaktory kvůli narůstající poptávce po elektrické energii
Německo má znovu začít používat několik jaderných reaktorů jako „preventivní opatření“ proti chladnému počasí v Evropě. Země již dříve rozhodla vyřadit jadernou energii do roku 2022 v důsledku ničivého zemětřesení a tsunami v Japonsku loni v březnu. Nárůst poptávky po elektrické energii však nyní přinutil německé provozovatelé sítí k restartování rezervních jaderných elektráren, napsal německý list Handelsblatt. 5 ze 17 reaktorů slouží jako záložní generátory.
Místopředseda Evropské komise: „Smlouva ACTA nebyla lidem řádně vysvětlena“
Místopředseda Evropské komise (EK) Maroš Šefčovič dnes sdělil v prohlášení k zástupcům parlamentních výborů, že mezinárodní smlouva ACTA, proti které proběhly demonstrace a hackerské útoky v řadě evropských zemí, nebyla občanům řádně vysvětlena. Dle jeho názoru „mnoho lidí chápe dohodu za přímou kontrolu internetu. Ale ztráty pro firmy kvůli nedodržování práv duševního vlastnictví dosahují 8 milionů eur. Smlouva ACTA není zaměřená na osobní uživatelé a padělání, pirátství a porušování autorských práv, ale to nebylo lidem vysvětleno.“ Evropský parlament (EP) by měl pravděpodobně brzy přijít s jasným prohlášením o klíčových bodech této smlouvy.
Nová rumunská vláda získala důvěru parlamentu
Rumunská nová středopravá vláda ve čtvrtek získala důvěru v parlamentu. Mezi její cíle patří usilovat o vstup do eurozóny v roce 2015 a bojovat proti korupci. „Doufám, že vás nikdy nezklamu, i když vím, že mám těžký úkol,“ řekl zákonodárcům nový premiér Ungureanu. Rumunsko se v roce 2011 dostalo z dvouleté ekonomické recese a očekává se, že by zdejší ekonomika mohla letos růst mezi 1,5 a 2,0%.
Japonské ministerstvo obrany protestuje proti cvičení ruských bojových letadel u japonských hranic
Japonské ministerstvo obrany vyjádřilo oficiálně protest proti ruskému leteckému cvičení, při kterém se pět bojových letadel těsně přiblížilo k japonským hranicím. V reakci na to vyhlásilo Tokio pohotovost svého letectva. Podle vyjádření Moskvy letouny při manévrech neporušily japonský vzdušný prostor.
Běloruský prezident A. Lukašenko: „Běloruskou armádu bude financovat Moskva“
Běloruská opozice obvinila prezidenta Alexandra Lukašenka ze zrady národních zájmů po jeho nedávném prohlášení, že běloruská armáda bude částečně financována Moskvou. Informoval o tom ruský deník Kommersant. Možnou účast Ruska ve financování běloruských ozbrojených sil vysvětlil Alexandr Lukašenko tím, že je třeba zvýšit platy vojenského personálu a zajistit vojákům bydlení. Podle běloruského prezidenta již ruský prezident Dmitrij Medveděv slíbil pomoc spočívající v přidělení dodatečných finančních prostředků, zdroje v Kremlu však deník informovaly, že konkrétní rozhodnutí v této věci zatím nebylo přijato. Vůdce běloruské opozičního hnutí Za svobodu Alexandr Milinkevič uvedl, že „žádat o peníze na financování armády je urážka běloruského vojska“. Účast Moskvy na financování ozbrojených sil této země je podle jeho slov ještě nebezpečnější, než přechod Běloruska na ruský rubl.
Řecká vláda se dohodla na úsporných opatřeních
Představitelé koalice dnes po několikadenních jednáních oznámili, že byla uzavřená dohoda o dalších úsporných opatřeních, které požadují mezinárodní věřitelé k poskytnutí finanční pomoci zemi. Dnes se v Brusselu setkávají ministři financí eurozóny, aby zmíněnou záchrannou půjčku zemi projednali. Odbory již oznámily, že plánují další, tentokrát 48 hodinovou generální stávku proti nově dojednaným úsporným opatřením. Na tiskové konferenci ve Frankfurtu dohodu potvrdil ředitel Evropské centrální banky Mario Draghi, který jí dříve vyslechl telefonicky od řeckého premiéra Papademose.
Newyorský soud zamítl žádost ruského podnikatele Viktora Bouta o zrušení výroku rozsudku o vině
Federální soud New Yorku zamítl žádost advokátů ruského podnikatele Viktora Bouta o zrušení odsuzujícího rozsudku a zproštění viny ve všech bodech obžaloby kvůli nedostatku důkazů. Informovala o tom dnes agentura RIA Novosti. Viktor Bout byl zatčen v Thajsku v roce 2008 a vydán do Spojených států, kde čelil obvinění ze spiknutí s cílem prodat zbraně v hodnotě milionů dolarů teroristické organizaci, která je chtěla použít k zabíjení Američanů. Jeho kauza odstartovala právní a politický spor Washingtonu s Moskvou. Porota newyorského soudu shledala Viktora Bouta vinným ve všech bodech obžaloby.
USA: „nový prezident Albánie by měl být zvolen za všeobecného konsensu“
Americký velvyslanec v Albánii podpořil po setkání s hlavou Socialistické strany Edi Ramou, že země potřebuje prezidenta zvoleného za všeobecného konsensu všech politických stran. Edi Rama a americký velvyslanec řešili ekonomickou situaci, obavy z rostoucí nezaměstnanosti a volbu nového prezidenta.
Angela Merkel přičítá Rusku a Číně vinu za pokračování krveprolití v Sýrii
Německá kancléřka Angela Merkel dnes během tiskové konference uvedla, že poté, co Rusko a Čína vetovaly návrh rezoluce RB OSN, nesou obě tyto země odpovědnost za pokračující krveprolití v Sýrii. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy, který již dříve vyjádřil znepokojení nad rozhodnutím Ruské federace v syrské problematice, dnes telefonicky jednal s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Tématem jejich rozhovoru byly výsledky jednání ruských představitelů se syrským prezidentem Basharem al-Assadem, které se konalo 7. února. Ruský prezident zdůraznil, že pozice mezinárodního společenství vůči Sýrii musí být objektivní a vyvážená.
Česká republika: Byla schválená ústavní novela o přímé volbě prezidenta
Změna ústavy nabude účinnosti k 1. říjnu 2012. Nástupce nynějšího prezidenta Václava Klause tak již bud zvolen přímo. Vítěz bude volen ve dvoukolovém systému. Svého kandidáta bude moci navrhnout alespoň 50.000 občanů starších 18 let nebo nejméně 20 poslanců či 10 senátorů.
Španělský premiér Rajoy: „Nezaměstnanost ve Španělsku ještě poroste“
„Každý druhý Španěl ve věku do 25 let neúspěšně hledá práci, jsme svědky alarmujícího jevu emigrace mladých lidí s diplomy. Naším hlavním cílem je hospodářský růst a vytváření pracovních míst.Všechno ostatní jsou nástroje pro dosažení těchto cílů,“ řekl premiér Mariano Rajoy dnes v parlamentu. Ten by měl v pátek přijmout vládní reformu trhu práce. Ačkoli premiér zajišťuje, že bude „propracovaná a užitečná“, nezmění kritickou situaci „v průběhu měsíce.“ Španělská nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 22,85% (u mladých Španělů – 48,6%), poroste minimálně do poloviny roku 2013. Analýza španělské banky BBVA ukazuje, že španělská ekonomika uzavře rok negativním růstem (kolem -1,3%).
V Nizozemsku byl spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany“
V době, kdy Evropská komise (EK) vydala zprávu, že Bulharsko a Rumunsko v podstatě splnily kritéria pro vstup do schengenského prostoru, v Nizozemsku byl ve středu spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany“, jenž vybízí Holanďany, aby popsali špatné chování imigrantů v zemi. Politici Geert Wilders a Ino van de Besselaar ze Strany svobody (PVV) na stránce uvádějí názor, že masová imigrace vedla k nárůstu kriminality, prostituce, drogové závislosti a problémů s bezdomovci. „Ztratil jsi práci kvůli Polákovi, Rumunovi, či Bulharovi? Chceme o tom slyšet!“ vybízí portál. Polsko komentovalo stránku jako nekonstruktivní, politicky nekorektní způsob diskuse. Pan Wilders je v zemi svými kontroverzními anti-imigračními výroky znám.
Evropská komise vydala zprávu o pokroku Rumunska a Bulharska v boji proti korupci
Evropská komise (EK) dnes vydala zprávu, ve které potvrzuje, že Rumunsko a Bulharsko učinily pokrok v boji proti zločinu a korupci, je však nadále třeba aby zavedly“silnější opatření“ k zajištění transparentnosti a učinily jisté změny v soudnictví. Mluvčí EK Mark Gray dnes uvedl, že „komise se domnívá, že posuzování vstupu obou zemí do schengenského prostoru by mělo být objektivní, z pohledu komise obě země splňují podmínky pro tento krok. “ Dočasný rumunský premiér Catalin Predoiu okomentoval zprávu slovy, že „v zemi je tento signál brán pozitivně.“ Dokument však také vyzval obě země k dalším protikorupčním opatřením, zejména v oblasti pohraničí. Nizozemsko, které brání vstupu obou zemí do schengenského prostoru uvedlo, že počká na druhou zprávu o pokroku obou zemí, kterou EK zveřejní v červnu 2012.