Dnes bude v Ženevě v rámci zasedání Rady OSN pro lidská práva zahájena mimořádná debata o situaci v Sýrii, která se má zabývat zvláště zásahy syrské armády proti lidovým povstáním.
Archiv rubriky: Evropa
Vyslanec OSN pro Sýrii jednal s íránským a francouzským ministrem zahraničí
Bývalý generální tajemník OSN Kofi Annan, který je nyní zvláštním vyslancem OSN a Ligy arabských států se v Ženevě, kde zasedá Rada OSN pro lidská práva, sešel s íránským ministrem zahraničí Ali Akbarem Salehi a francouzským ministrem zahraničí Alainem Juppé, aby společně jednali o Sýrii.
Evropská komise vyzvala osm států EU k dokončení transpozice třetího energetického balíčku
Evropská komise zaslala osmi členským zemím EU takzvané odůvodněné stanovisko, ve kterém je vyzvala k dokončení implementace legislativy „třetího energetického balíčku“, přijatého v roce 2009 ve snaze liberalizovat trh s elektřinou a plynem a vytvořit společný trh s energiemi. V únoru 2011 nejvyšší představitelé členských zemí potvrdily potřebu dokončit společný trh s energiemi do roku 2014. Evropská komise zdůraznila, že otevření trhů konkurenci je klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti hospodářství EU jako celku. Z efektivního, vzájemně propojeného a transparentního trhu by podle ní měli těžit především spotřebitelé, kteří tak získají větší svobodu, ale také ochranu při výběru dodavatele plynu a elektřiny. Termín pro transpozici dvou směrnic 3. liberalizačního balíčku vypršel 3. března 2011. Bulharsko, Kypr, Nizozemsko, Lucembursko, Rumunsko, Španělsko a Slovensko však ani téměř rok poté Brusel neinformovaly o transpozici směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES. V Estonsku Komise eviduje chybějící přijetí směrnice o společných pravidlech pro zemní plyn. V celkem 15 upozorněních Komise vyjádřila svůj konečný postoj k nesplnění povinností a vyzvala státy, aby přestaly porušovat předpisy. Země mají nyní dva měsíce na reakci. Další fází sporu je podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. EK zároveň analyzuje předpisy přijaté v ostatních zemích sedmadvacítky a v následujících měsících rozhodne, jak bude postupovat vůči státům, které směrnice provedly jen částečně nebo nesprávně.
Moldavsko má potíže s podpisem nové smlouvy na dodávky ruského plynu
Podle slov moldavského premiéra Vladimira Filaty je situace složitá, ale země musí problém vyřešit do 31. března, kdy končí smlouva o dodávkách plynu mezi ruským Gazpromem a moldavskou společností Moldovagaz. Tato dohoda měla končit již 31. prosince 2011, ale byla prodloužena do 31. března letošního roku s tím, že Moldavsko musí do té doby předložit konkrétní plán splácení existujícího dluhu vůči Gazpromu. Podle premiéra Moldavsko zároveň hledá alternativní zdroje surovin k ruskému plynu za účelem zajištění energetické bezpečnosti země.
Španělský Nejvyšší soud očistil soudce Baltasara Garzona z porušení zákona o amnestii
Španělský Nejvyšší soud očistil soudce Baltasara Garzona z nařčení z porušení práva o amnestii z roku 1977 vyšetřováním zločinů spáchaných během vlády nejvyššího představitele Španělska Franciska Franka. Dvě pravicové skupiny obvinily soudce Garzóna z překročení svých pravomocí, když se snažil stíhat tyto zločiny spáchané mezi lety 1936 a 1975. Pan Garzon uvedl názor, že na zločiny proti lidskosti by se neměla vztahovat amnestie. Začátkem tohoto měsíce mu Nejvyšší soud zakázal vykonávat soudní praxi po dobu 11 let.
Ministři financí eurozóny se setkají před sumitem EU
Oznámil to dnes šéf této skupiny, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Ministři mají ve čtvrtek ověřit splnění podmínek pro získání 2. záchranného balíčku Řeky, ještě předtím, než začne další sumit Evropské unie (EU). Po sumitu představitelů celé 27 členských států se v pátek odehraje menší sumit 17 členů bloku jednotné měny. Očekává se také, že Herman Van Rompuy, dosavadní předseda Evropské rady získá na sumitu další třiceti-měsíční mandát k výkonu této funkce.
Němci demonstrovali proti ACTA
Několik států Evropské unie (EU) včetně Německa již oddálilo ratifikaci této mezinárodní smlouvy. Největší demonstrace o asi 2 tisících osobách se odehrála v Mnichově, protesty však proběhly i v jiných německých městech.
Evropská centrální banka již 2 týdny nekupuje vládní dluhopisy
Banka tímto působí dojmem, že dočasně pozastavila kontroverzní program na snížení výpůjčních nákladů zadlužených států. Cílem příležitostných nákupy státních dluhopisů Evropskou centrální bankou (ECB) bylo snižování úrokových sazeb z úvěrů těžce zadlužených zemí jako je Itálie nebo Španělsko.
Německý Spolkový sněm podpořil finanční pomoc pro Řecko
Za program se postavilo 496 poslanců, proti bylo 90 a 5 se zdrželo hlasování. Kancléřka Angela Merkel uvedla, že“po rozvážení všech argumentů pro a proti došla k názoru, že šance, které nabízí nová finanční pomoc Řecku jsou vyšší, než riziko s nimi spojené“. Cílem tohoto kroku je pomoc Řecku z ekonomicky vypjaté situace a zajištění stability v Evropě. Názory samotných Němců na pomoc Řekům se dle průzkumu však různí.
Byl zveřejněn seznam 231 jmen nominovaných na Nobelovu cenu za mír 2012
Seznam nominovaných zahrnuje 188 osobností a 43 organizací, které podle Nobelova výboru významně přispěly k boji za mír. Mezi nejvýznamnější osobnosti nominované na cenu patří bývalý americký prezident Bill Clinton, bývalý německý kancléř Helmut Kohl, tuniský prezident Moncef Marzouki, ukrajinská expremiérka Julija Tymošenko nebo americký vojenský analytik Bradley Manning, který spolupracoval s Wikileaks. Na seznamu je rovněž arabská televizní stanice Al Jazeera, která aktivně vysílala události tzv. „arabského jara“. Laureáti budou vyhlášeni v prosinci.
Ruský premiér Vladimir Putin vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán
„Rusko se obává rostoucí hrozby vojenského úderu proti Íránu“, napsal ruský premiér V. Putin v článku zveřejněném v pondělí v deníku Moskovskiye novosti. „Pokud se tak stane, budou následky katastrofální, jejich skutečný rozsah nelze předvídat,“ uvedl. Rusko dle jeho slov navrhuje uznat právo Íránu na rozvoj civilního jaderného programu, včetně práva na obohacování uranu výměnou za dohled Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) nad jadernými aktivitami země. Premiér také dodal, že v tomto případě je nutné zrušit všechny jednostranné a mezinárodní sankce vůči Íránu. V roce 2011 navrhlo Rusko plán postupného řešení všech kontroverzních otázek íránského jaderného programu, na základě kterého by Írán mohl opět zahájit jednání a zmírnit pochybnosti MAAE o svých jednotlivých jaderných aktivitách, za což by byl „odměněn“ cestou částečného zrušení sankcí.
Ukrajinské a ruské bezpečnostní služby údajně zmařily pokus o atentát na ruského premiéra V. Putina
Informoval o tom hlavní ruský federální televizní kanál První kanál. Podle něj zadržela ukrajinská policie při speciální operaci tři osoby – občany Ruské federace – podezřelé z organizace atentátu. Informace se objevila na počátku posledního týdne předvolební kampaně před prezidentskými volbami v Rusku, které proběhnou 4. března. Kandidát na prezidentský úřad a vůdce strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, jenž je zároveň bývalým členem federální Rady bezpečnosti, označil informaci o pokusu o atentát na Vladimira Putina a následnou destabilizaci politické situace v zemi za věrohodnou. Spekulace o tom, že tato informace je nepravdivá a byla vypuštěna za účelem zvýšení ratingu Vladimira Putina je podle S. Mironova nesmyslná, kandidát nicméně nevyloučil možnost toho, že zpráva o útoku byla záměrně zveřejněna až před volbami, jinak by se na ni dle jeho slov „do měsíce zapomnělo“.
Dnes v USA začal soud se společností British Petroleum
Proces probíhá ve státě Luisiana. Společnost bude souzena pro únik ropy do moře v dubnu roku 2010. Tento únik byl nejhorší ropnou ekologickou katastrofou v amerických dějinách. Jen pokuty pro společnost BP mohou dosáhnout až na 17 miliard dolarů a další desítky miliard bude stát odškodnění obětí katastrofy, řekl profesor právní fakulty v Louisianě Edward Sherman. Společnost BP založila v roce 2010 fond „The Gulf Coast Claims Facility“, který vyplatil lidem a společnostem poškozeným katastrofou již přes 6 miliard dolarů.
Ve švýcarské Ženevě zasedá Rada OSN pro lidská práva
V Ženevě se koná 19. zasedání Rady OSN pro lidská práva, která sdružuje 47 států a byla založena v roce 2006 Valným shromážděním OSN. V Ženevě se také koná konference o odzbrojení poprvé od roku 1979, které se zúčastní zástupci 65 států.
Srbsko je na cestě k získání statutu kandidátské země EU
Potvrdil to dnes francouzský ministr zahraničních věcí Allain Juppé během jednání v Bruselu. Dle jeho slov byl dnes v této věci učiněn první krok. Formální rozhodnutí má být vyneseno ministry pro evropské záležitosti v úterý, to má poté následovat finální rozhodnutí sumitu Evropské unie (EU) 1.-2. března. Srbsko se v minulém týdnu dohodlo s Kosovem na jeho zastoupení na regionálních fórech.
Norsko věnuje do fondu pro Somálsko téměř 1,5 milionu eur
Norská vláda oznámila, že věnuje 1 474 000 eur do nového fondu pro Somálsko, zřízeného na konferenci o Somálsku v Londýně. Oznámil to norský ministr pro životní prostředí a mezinárodní rozvoj Erik Solheim s tím, že Norsko podporuje zapojení žen do obnovy Somálska nyní zvláště na jihu země, kde se vojákům mise Africké unie AMISOM podařilo dobýt rozsáhlá území. Kromě Norska do Fondu již slíbily přispět také Velké Británie, Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Spojené arabské emiráty (SAE). Fond má být využit pro krátkodobé projekty, které pomohou dosáhnout rychlých výsledků na podporu vlastního úsilí Somálců. Projekty, které dostanou finanční podporu z tohoto fondu budou vybírány na základě zastoupení odvětví i geografického rozložení, a první peníze z fondu by mohly dostat již v létě tohoto roku.
Řecko požaduje od soukromých věřitelů potvrzení o účasti na výměně dluhopisů do 8. března
Poté, co řecká vláda v pátek oficiálně předložila soukromým věřitelům nabídku na výměnu části státních dluhopisů, nyní požaduje aby se ti k věci vyjádřili do 8. března. Pokud to však bude nutné, termín může být i prodloužen. Dle schváleného návrhu zákona o „společném postupu“ (CAC), pokud se k výměně přihlásí 2/3 věřitelů, zbylí k ní budou zákonem donucení.
Evropská unie rozšíří sankce vůči běloruskému režimu
O dalších plánovaných sankcích vůči režimu prezidenta Alexandra Lukašenky měli dle agentury AFP rozhodnout velvyslanci Evropské unie (EU) v pondělí. Zprávu by měli potvrdit ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Bruselu. Ti dnes již rozhodli o nových sankcích vůči Sýrii. Udělené sankce by se měly týkat 21 osob, které se podílely na represích vůči opozici. Jedná se o zmrazení finančních aktiv a udělení zákazu cestování do unie. Běloruská opozice dříve vyzvala unii k uvalení ekonomických sankcí.
Německo ochotno jednat o navýšení evropského záchranného fondu
Poté, co skupina předních světových ekonomik G20 v neděli jednala o 2. světovém záchranném balíčku o objemu téměř 2 bilionu dolarů, Německo vyjádřilo souhlas se zahájením jednání o navýšení objemu Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), což je dle G20 stěžejní krok k udělení pomoci. Země uvedla, že o věci rozhodne v průběhu března. Dohoda evropských zemí o sloučení dočasného fondu (ESFS) a ESM o celkovém objemu téměř 1 bilionu dolarů (750 milard eur) by vedla k dohodě G20 na navýšení zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o 500-600 miliard eur. Nyní MMF disponuje asi 385 milardy eur. Německo se však obává, že navýšení zdrojů ESM by mohlo podkopat snahy o zpřísnění rozpočtové disciplíny zadlužených zemí.
Prezident Severokyperské turecké republiky: „Izrael s řeckým Kyprem plánují na ostrově umísti izraelskou vojenskou základnu“
Prezident Severokyperské turecké republiky Derviş Eroğlu oznámil, že je přesvědčen o tom, že řecká část Kypru a Izrael zahájily jednání o umístění izraelské vojenské základny na jihu ostrova, a to i přesto, že Kyperská republika i Izrael takovou informaci popírají. Prezident Derviş Eroğlu uvedl, že „nepochybuje o důvodu Izraele i Kyperské republiky tato jednání zatajit, a že se obává, že budou využita jako nástroj proti Severokyperské turecké republice. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedávné době, jako vůbec první izraelský premiér, navštívil Kyperskou republiku s cílem prohloubit vzájemnou spolupráci, a to i v souvislosti s objevenými zásobami kyperského zemního plynu. Izrael je pravděpodobným významným budoucím odběratelem kyperského plynu, proti jehož těžbě se významně ohradilo Turecko a Severokyperská turecká republika s tím, že těžba musí probíhat v zájmu obou částí ostrova, nejen té řecké.
HSBC uveřejnilo zisky za rok 2011 sahající ke hranici 22 miliard USD
To znamená 15% nárůst oproti zisku za rok předešlý. HSBC je největší evropskou bankou a i přes to, že má své sídlo ve Velké Británii, 90% jejích příjmů nepochází z transakcí provedených na Britských ostrovech. Vedení HSBC označilo rok 2011 za období významného a progresivního růstu především díky rychle rostoucím trhům v Asii, Latinské Americe, ale i na Blízkém Východě a v severní Africe. Tyto regiony v současné době představují 49% příjmů této bankovní společnosti.
Ministři zahraničích věcí EU se dohodli na dalších sankcích vůči Sýrii
V pondělí se ministři zahraničních věcí Evropské unie (EU) dohodli na zmrazení aktiv syrské centrální banky, zkritizovali také zdejší hlasování o nové syrské ústavě. Britský ministr William Hague uvedl, že „otevření volebních místnosti zároveň s pokračující palbou proti civilistům vede ke ztrátě důvěryhodnosti v očích světa“. Opatření přijatá ministry se týkají také zmrazení majetku a zákazu cestování sedmi blízkých spolupracovníků prezidenta Bašára al-Asada, zákazu nákladních letů do unie a omezení obchodu ve zlatě a drahých kovech. Francouzský ministr Alain Juppé uvedl, že unie bude tento tlak stupňovat.
Nizozemský parlament se bude zabývat finanční pomocí Řecku v úterý
Zatímco německý Spolkový sněm by se měl záchranným balíčkem pro Řecko zabývat již v pondělí, nizozemský k debatě přistoupí v úterý. Očekává se, že vláda zajistí většinovou podporu pro mezinárodní pomoc o objemu 130 miliard eur. K formálnímu hlasování však nedojde. Nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager již v průběhu jednání eurozóny uvedl, že dohoda není garancí řešení řeckých problémů. Pomoc Řecku je pro nizozemskou ekonomiku, která se nachází v recesi, citlivou otázkou. Vláda očekává, že bude muset učinit další škrty ve veřejných financích.