Francouzský prezident Sarkozy: „Evakuace zraněných novinářů z Homsu se blíží“

O dojednání evakuace zraněných západních novinářů v Homsu v Sýrii usiluje i Červený kříž. Dle francouzského prezidenta Sarkozyho se „věci daly do pohybu“. Minulý týden v Homsu zemřeli 2 západní novináři, další byli zranění.

Skupina G20 žádá eurozónu, aby navýšila objem svého záchranného fondu

Předtím než skupina G20 bude schopná pomoci eurozóně s řešením dluhové krize, ministři financí skupiny vznesli požadavek, aby eurozóna navýšila objem svého záchranného fondu.  Tento krok je dle skupiny stěžejním, pokud má přispět dalším navýšením financí Mezinárodního měnového fondu (MMF). Dříve se ministři eurozóny dohodli na permanentním záchranném fondu, známým jako Evropský stabilizační mechanismus (ESM) o objemu 500 miliard eur. Panují však obavy, že fond nebude schopen záchrany hluboce zadlužených států. Největší ekonomika eurozóny, Německo, se prozatím staví proti navyšování objemu ESM. Na setkání skupiny G20 vyjádřila podporu bloku jednotné měny Brazílie.

Francie a Libye se dohodly na spolupráci v námořní oblasti a zabezpečování hranic

Francouzský ministr obrany Gerard Longuet a libyjský ministr obrany Osama al-Juwali podepsali dohodu o záměru zlepšit a navázat užší spolupráci v oblasti námořní obrany a zabezpečení hranic. Podle francouzského ministra obrany je Libye „se svou strategickou polohou mezi Afrikou a Evropou vystavena velkému očekávání a Francie považuje začínající spolupráci za dlouhodobý projekt“. Nyní má být vytvořen společný francouzsko-libyjský výbor složený z vojenského personálu, inženýrů, techniků a diplomatů, kteří se zaměří na problematická témata libyjské bezpečnosti. Již dříve podepsala podobnou smlouvu s Libyí i Itálie. Sousední státy se obávají, že libyjská prozatímní vláda není schopna zajistit své pobřeží, které by mohlo sloužit jako brána do Evropy i Afriky pro překupníky se zbraněmi a pro teroristická hnutí.

Banka JP Morgan zvyšuje prognózu růstu HDP Polska

Dle banky JP Morgan by za 1. čtvrtletí roku 2012 měla polská ekonomika vzrůst o 2,75% z původních předpokladů 2%. Celkový roční růst je nyní bankou odhadován na 3% HDP. Dle analytiků banky je nynější prognóza založená na aktivitě hospodářství a úrovní lednových zakázek, společně s přehledem stavu ekonomiky v únoru, z nichž vyplývá, že ekonomika poroste nad původní očekávání.

Koncern Coca-Cola nebude nadále kupovat pomeranče sklízené v Kalábrii v Itálii, podléhá veřejné kritice

Koncern Coca-Cola obviněn z nákupu pomerančů sklizených v Kalábrii v Itálii přistěhovalci, kteří by měli mít „otrocké“ pracovní podmínky rozhodl, že odsud nebude zboží nadále kupovat. Společnost začala být kritizována poté, co se v britských médiích objevily zprávy o kritických pracovních podmínkách místních obyvatel. V roce 2010 v zdejším regionu vypukly násilné nepokoje stovek imigrantů afrického původu, kteří se vzbouřili proti otrocké práci a vykořisťování. Dle britského tisku se od té doby situace nezměnila.

Politické křídlo baskické separatistické skupiny ETA se omluvilo za násilí

Politické křídlo organizace Baskicko a jeho svoboda (ETA) Izquierda Abertzale se poprvé veřejně omluvilo za škody způsobené svému okolí násilím těchto separatistů. Za dobu jejího působení připravila o život asi 829 lidí. Tato teroristická skupina se v říjnu loňského roku oficiálně „vzdala násilí“.

Kyrgyzstán se chystá uhradit část svého zahraničního dluhu vůči Rusku převodem akcií výrobce torpéd „Dastan“

Druhou část dluhu chce Biškek podle slov kyrgyzského ministra financí odepsat nebo restrukturalizovat. Tiskové oddělení Kremlu dříve oznámilo, že vládní dluh Kyrgyzstánu vůči Ruské federaci tvoří téměř půl miliardy amerických dolarů. Prezident Kyrgyzstánu Alzambek Atambayev mezitím upozornil ruského prezidenta Dmitrije Medveděva na to, že ruská strana již téměř čtyři roky nezaplatila za pronájem vojenské základny ve městě Kant, čímž vznikl dluh ve výši téměř 15 milionů dolarů. Zároveň prezident Atambayev v rozhovoru pro rádio Echo Moskvy nevyloučil možnost uzavření základny.

Více jak 60% Němců je proti finanční pomoci Řecku

Dle veřejného průzkumu výzkumného centra Emnid zveřejněného v neděli více jak 60% německých obyvatel nesouhlasí s udělením Řecku již druhé finanční pomoci o objemu 130 miliard eur. Spolkový sněm (Bundestag) o tomto kroku bude hlasovat již v pondělí. 2/3 dotazovaných taky souhlasily s tvrzením, že bankrot Řecka je nevyhnutelný. Očekává se však, že středo-pravá koalice kancléřky Angely Merkel (strany CDU/CSU a FDP) pomoc Řecku schválí. I v rámci koalice jsou však viditelné rozpory v názorech. 

Moldavská opozice vyzývá k provedení sametové revoluce

V moldavském Kišiněvě proběhla protestní akce nazvaná „Proti uzurpátorství státní moci“. Jeden z jejích mluvčích, představitel Výboru pro ochranu ústavy a demokracie a významný moldavský politik Jurij Rosca prohlásil, že mírová, nenásilná revoluce je jedinou možností, jak legitimně zastavit současné uzurpátorství státní moci vládnoucí Aliancí pro evropskou integraci.

Americký kongresman Chris Smith: „Makedonie by měla vstoupit do NATO bez ohledu na název“

Kongresman USA Chris Smith se domnívá, že Makedonie by měla být pozvána na nadcházející schůzi NATO v Chicagu, kvůli její mimořádnému přínosu v aliančních misích a bez ohledu na spor o pojmenování země. „Makedonie je Makedonie a zůstane jí. Je vynikajícím spojencem v Afghánistánu a Iráku. Podle našich velitelů makedonští vojáci plní svou misi velmi dobře a země by byla velkým přínosem pro bezpečnostní aparát NATO.“ řekl kongresman.

Francie a Německo odvolají své poradce z afghánských institucí, následují rozhodnutí Velké Británie

Francie a Německo plánují stáhnout všechny civilní instruktory a poradce z afghánských vládních institucí den poté, co byli dva důstojníci jednotek NATO zastřelení v provincii Kunduz. Rozhodnutí obou zemí následuje britský oficiální rozkaz ke stažení všech vojenských poradců z afghánských institucí. Násilí vyvolané nedávným incidentem pokračuje po celém Afghánistánu již šestý den i přes výzvu afghánského prezidenta Hamída Karzáího k uklidnění situace.

Francie chce zprostředkovat rozhovory mezi vládou Mali a rebely

Francouzský ministr zahraničí Juppé říká, že je proti vojenské operaci na Mali, kde vládní síly bojují s etnikem Tuaregů. Pan Juppé uvedl, že Francie je ochotná pomoci zprostředkovat rozhovory mezi vládou Mali a rebely, kteří zahájili ofenzívu v polovině ledna. V neděli se ministr setkal s prezidentem Mali, aby diskutovali o nepokojích a maliských prezidentských volbách, které se mají odehrát v druhé polovině tohoto roku. Setkání proběhlo den poté, co se ministr setkal s prezidentem Burkina Faso.

V Chorvatsku proběhly protesty proti smlouvě ACTA

Desítky lidí protestovaly v sobotu v chorvatských městech Záhřeb a Osijek proti mezinárodní smlouvě proti padělatelství ACTA. Podle demonstrantů omezuje smlouva svobodu přístupu k internetu a svobodu veřejného projevu, a také zvyšuje možnost kontroly občanů ze strany státu. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již tento týden oznámil, že na téma smlouvy ACTA bude otevřena široká diskuze. Zároveň zdůraznil, že legitimní cíl chránit autorská práva nesmí ohrozit svobodu projevu na internetu.

Zeť španělského krále vyslýchán kvůli obviněním z korupce

Vévoda Inaki Urdangarin byl vyslýchán soudcem na Mallorce kvůli obviněním z korupce. Obviněný stále popírá jakákoliv provinění. „Přišel jsem objasnit pravdu a bránit svou čest,“ uvedl při příjezdu k soudu. Dle agentury AFP by měl soudce rozhodnout, zda bude vzneseno formální obvinění a dojde ke soudnímu procesu.

Chorvatsko za posledních 12 let přišlo na daních o 7 miliard eur

Chorvatsko podle údajů chorvatského ministerstva financí přišlo za posledních dvanáct let kvůli nezaplaceným daním celkem o 51,3 miliardy kun (cca 169 miliard Kč), což je polovina výše státního rozpočtu Chorvatska. Největší dluh vznikl v loňském roce, kdy nebylo odvedeno 11,7 miliard kun. Informace o tom, že se státu nepodařilo vybrat tak vysokou částku, vyvolala kritiku chorvatské veřejnosti, zejména proto, že vláda oznámila od 1. března letošního roku zvýšení DPH z 23 na 25 procent. Poslanci chorvatského parlamentu včera hlasovali pro přijetí zvláštních opatření týkajících se zaplacení daňového dluhu způsobeného hospodářskou krizí. Ta umožňují požádat o odpis pohledávky všem dlužníkům, kteří do 30 dnů uhradí své dluhy.

Italská vláda oznámila, že v prvních 100 dnech své vlády ušetřila 43 milionů eur

Vláda premiéra Maria Montiho uvedla, že za prvních 100 dní své práce ušetřila 43 milionů především v rámci administrativy, transportu a služebních automobilů. Příkladem jde samotný premiér, který jezdí do svého domu v Miláně vlakem. Nejviditelněji byl zredukován transport vládními letadly. Dle premiérovy kanceláře využití letadel kleslo o 92%. Vláda také uvolnila 20 miliard euro ke 130 investicím do infrastruktury, včetně vodních síti, železnic a dálnic.

Maďaři budou usilovat o autonomii ve Vojvodině

Maďarská koalice čtyř stran pod názvem „Maďarský návrat“ zveřejnila volební program s požadavkem na autonomii své etnické menšiny ve Vojvodině (autonomní oblasti na severu Srbska). Tyto čtyři strany uvedly, že zahájily kampaň s cílem přilákat voliče z jejich komunity, kteří ještě stále hlasují pro jiné strany. Maďaři nyní ve Vojvodině představují asi 14% populace.

Řecká vláda se dohodne se společnosti Siemens na mimosoudním vyrovnání

Vládní mimosoudní řešení sporů se společností Siemens, která v zemi čelila korupčnímu skandálu, bude s největší pravděpodobností uzavřeno na sumě 200 milionů eur v hotovosti a naturáliích. V souvislosti s kauzou se v záři 2010 přiznal Theodoros Tsoukatos, který byl v devadesátých letech blízkým spolupracovníkem tehdejšího řeckého premiéra Kostase Similise, že v roce 1999 obdržel od této německé firmy úplatek ve výši jednoho milionu marek, který poskytl své straně PASOK. Podle listu „Ta Nea“ Siemens nyní poslal řecké vládě smlouvu, která byla posouzená místopředsedou vlády a ministrem financí Evangelosem Venizelosem a má být projednávána na příštím zasedání vlády v úterý. Ačkoliv nebyly oficiálně zveřejněny žádné podrobnosti, v souladu s ustanoveními by Řecko kromě finanční náhrady mělo získat i zařízení pro projekty, které byly odloženy díky propuknutí skandálů. Siemens a jeho zástupci byli také obviněni z uplácení řeckých politiků kvůli zakázkám souvisejícím s olympiádou v roce 2004.

Aktiva penzijních fondů Bulharska se v roce 2011 navýšila o 15%

Aktiva soukromých penzijních fondů Bulharsku vzrostla v roce 2011 oproti minulému roku o 14.68%, vyplývá ze zprávy bulharské Komise pro finanční dozor. K 31. prosinci 2011 se penzijního připojištění u čtyř typů soukromých penzijních fondů v Bulharsku účastnilo celkem 3 992 506 lidí. Jedná se o meziroční nárůst o 2,82%.

Spolkový ministr vnitra Německa vyzval k odchodu Řecka z eurozóny

Německé komentáře ohledně řecké situace narůstají na intenzitě. Spolkový ministr vnitra Hans-Peter Friedrich, který je také vůdcem sesterské strany kancléřky Angely Merkel (CDU), Křesťanské sociální unie (CSU), se stal prvním členem středo-pravé vlády, který otevřeně vyzval Řecko k odchodu z eurozóny. V rozhovoru pro Der Spiegel ministr uvedl, že pro „ozdravení řeckých financí“ by bylo lepší, kdyby se nacházely mimo blok jednotné měny. Samotná kancléřka je proti opuštění bloku Řeckem.

Odbory ohlásily další třídenní stávku na frankfurtském letišti

Poté, co rozhovory o možném navýšení platového ohodnocení části zaměstnanců letiště selhaly, odbory ohlásily další stávku, která by měla začít již v neděli. Poslední stávka, která měla trvat celý týden, byla přerušená ve středu, aby bylo možno zahájit jednání mezi oběma stranami sporu. Odbory GdF nyní obvinily společnost Fraport z „naprosto nepřijatelné nabídky“.

Ukrajinský prezident připustil možnou revizi případu expremiérky Tymošenko

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč připustil možnost revize případu expremiérky Julie Tymošenko, která byla loni odsouzena k sedmi letům vězení kvůli zneužití svých pravomocí při podpisu smluv o dodávkách plynu s Ruskem. Informovala o tom agentura RIA Novosti. K revizi procesu by mohlo dojít, pokud by ukrajinský parlament schválil novelu trestního zákoníku, která bude splňovat evropské standardy. Prezident Janukovyč a jeho vláda čelí v souvislosti s kauzou Tymošenko sílící vlně mezinárodní kritiky, především ze strany Západu, který proces označuje za politicky motivovaný. Polský ministr zahraničních věcí Radoslaw Sikorski během své nedávné návštěvy Kyjeva varoval, že kauza může ohrozit finalizaci dohody o přidružení mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Prezident Viktor Janukovyč obvinění z politizace procesu odmítá.