Vyplývá to z údajů centrální banky Kosova (CBK). V posledních šesti měsících vedou v investicích do Kosova tyto země: Německo (32,3 milionů EUR), Velká Británie (32,2mil. EUR) a Turecko (20,8 EUR). Dále jsou to Švýcarsko (15 milionů EUR), Rakousko (8 milionů EUR), Slovinsko (9 milionů EUR) a USA (6 milionů EUR). Podle CBK se investice ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zdvojnásobily. Nejvíce se investice týkají těžby, stavebnictví, finančních služeb a infrastruktury, zvláště pak telekomunikací a dopravy. V souvislosti s dopravou dnes kosovská vláda schválila investici 12 milionů euro do výstavby nové dálnice Vermice-Merdare.
Archiv rubriky: Slovinsko
Slovinské mimořádné volby skončily – svržená strana uhájila těsně své pozice
Mimořádné parlamentní volby ve Slovinsku skončily. První výsledky ukazují na těsné vítězství strany Pozitivní Slovinsko, tedy středo-levé strany, se ziskem 29,1% hlasů. Dosavadní premiér, u kterého se očekávalo, že ztratí pozice kvůli penzijní reformě, která vedla k pádu jeho vlády, tak uhájil svou pozici. Strana Janeze Jansi, Slovinská demokratické strana, která patří do pravého středu, získala 26,5% hlasů. Na základě těchto výsledků bude vítězná strana mít 28 z celkem 90 poslanců v parlamentu.
Slovinsko volí novou vládu
Dle slovinských průzkumu veřejného mínění se přitom předpokládá, že bude sesazená dosavadní vláda premiéra Boruta Pahora. Středo-pravá opozice bývalého slovinského ministra Janeze Jansa slíbila voličům omezení výdajů, které by mohly vést k další recesi. Dalším volebním bodem opozice je zvýšit věk odchodu do důchodu, který je dnes jedním z nejnižších v Evropě. Vláda stávajícího premiéra Pahora ztratila důvěru v září důsledkem penzijní reformy, která vyvolala předčasné volby v zemi.
Al Jazeera spouští televizní kanál pro Balkán
Vedení nové televize bude umístěno v Sarajevu, v Bosně a Hercegovině, zatímco dojde k vytvoření i regionálních sídel v chorvatském Záhřebu, srbském Bělehradě a makedonské Skopji. Vysílání pokryje území Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska, Kosova a Černé Hory. Dosavadní investice pro vybavení nové televize stály Al-Džazíru 10 milionů dolarů a vysílání má prozatím být v arabštině a angličtině.
Balkánští ministři obrany se v Kosovu dohodli na užší spolupráci
Šest balkánských ministrů obrany, kromě Srbska, se na svém zasedání v Kosovu, zavázalo úžeji spolupracovat na řešení regionální stability. Ministři obrany ze Slovinska, Chorvatska, Makedonie, Černá Hory, Albánie a Kosova se na setkání ve městě Peja dohodly na posílení spolupráce v oblasti regionální bezpečnosti. Srbsko ke konferenci nebylo přizváno pro svou politiku bojkotu všech jednání, kterých se účastní Kosovo.
Ve svém projevu na zahájení konference kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila: „Díváme se do budoucnosti na cestu evropské integrace a členství v NATO.“
V Praze bylo zahájeno zasedání Vysegrádské skupiny se zeměmi západního Balkánu
V hlavním městě České republiky, Praze, byl zahájen summit mezi skupinou V4 (Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko) a zeměmi západního Balkánu, které budou reprezentovat jednotliví ministři zahraničí. Zasedání se zúčastní i evropský komisař pro rozšíření EU Štefan Füle, výkonný ředitel zahraniční služby EU pro Rusko, východní sousedství a západní Balkán Miroslav Lajčák či slovinský ministr zahraničí Samuel Žbogar. Do Prahy dorazil o ministr zahraničních věcí Kosova, Enver Hoxhaj, který zde bude představovat pokračující konsolidaci kosovského státu s cílem rozvíjet mezinárodní spolupráci Kosova s ostatními zeměmi.
JAR, Rusko, Čína, Německo a Brazílie spolu s dalšími 8 zeměmi na G20 podepsaly Úmluvu o vzájemné administrativní pomoci v daňových věcech
Jihoafrická republika v rámci setkání zemí G20 přistoupila k Úmluvě o vzájemné administrativní pomoci spolu s dalšími 12 zeměmi, mezi nimiž jsou Rusko, Čína, Austrálie, Turecko, Brazílie či Německo, která má pomoci v boji proti přeshraničním daňovým únikům. Úmluva o vzájemné administrativní pomoci umožňuje členským zemím sdílet daňové informace z ostatních zemí. Doposud mohly k dohodě přistoupit pouze členové OECD a Rady Evropy a dosavadními členy jsou Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Gruzie, Island, Irsko, Itálie, Korea, Mexiko, Moldávie, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Ukrajina, Velká Británie a USA. Pro Jihoafrickou republiku je dohoda velmi důležitou, neboť vzhledem k ekonomické recesi v roce 2009 a následnému velmi chabému oživení ekonomiky stále více roste podíl daní na HDP, který za posledních pět let vzrostl o 5 % na 30%, a jejich kontrola je tak pro stát klíčová.
Slovinský poslanec Evropského parlamentu: „Srbsko může získat statut kandidátské země EU již v říjnu“
Slovinský poslanec Evropského parlamentu (EP) a bývalý slovinský ministr obrany Jelko Kacin prohlásil, že Evropská komise navrhne pro Srbsko udělení statutu kandidátské země EU již v říjnu. Zároveň ale poslanec Kacin dodal, že nevěří v podporu všech členských států EU, které musí statut individuálně podpořit. Podle něj to může být způsobeno především posledními událostmi v Kosovu a přerušením rozhovorů Bělehrad – Priština. Stejně tak se domnívá, že Srbsko nepodpoří země, které mají své vojáky na hraničních přechodech mezi Kosovem a Srbskem, a je přesvědčen o tom, že jedinou cestou k úspěchu je obnovení dialogu s Kosovem.
Německá dolní komora parlamentu podpořila rozšíření EFSF
Dolní komora německého parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF), z něhož bude vyplácena pomoc zadluženým státům eurozóny. Německo, které bude do fondu přispívat nejvíce celými 211 miliardami euro (dosavadní příspěvek činil 123 miliard euro), se tak přidalo k Finsku, Slovinsku, Belgii, Španělsku, Francii, Řecku, Irsku, Itálii, Lucembursku a Portugalsku. Celkové garance mají být v EFSF navýšeny na 720 miliard euro. Fond tak bude schopen poskytnout půjčky v původně zamýšleném objemu 440 miliard eur, přičemž má získat další rozšířené pravomoci. Plán sice ještě musí schválit horní komora parlamentu a Spolková rada v pátek, ovšem očekává se, že obě instituce tak učiní.
Slovinská vláda padla
Slovinský premiér Borut Pahor a jeho vláda nepřežila rekonstrukci kabinetu spojenou s hlasováním o důvěře. Z 88 přítomných poslanců jich jen 36 podpořilo vládu. Nyní existuje dle slovinské ústavy formální možnost sestavení nové koalice pod vedením nového premiéra, kterého by musel pověřit slovinský prezident Danilo Türk. Podle expertů lze ale nyní ve Slovinsku očekávat mnohaměsíční politickou krizi a další prohlubování zadluženosti země.
Ruský premiér navštíví Slovinsko a Srbsko
Ruský premiér Vladimír Putin navštíví ve dnech 22. – 23. března Slovinsko a Srbsko. V průběhu setkání s vládními představiteli Slovinska mají být projednány perspektivy bilaterální spolupráce, mimo jiné také účast Slovinska na realizaci projektu plynovodu South Stream. 23. března se premiér setká se srbským prezidentem Borisem Tadičem a premiérem Mirko Cvetkovičem. Strany projednají perspektivy dalšího rozvoje obchodní a ekonomické spolupráce, včetně spolupráce v palivové a energetické sféře.