Oproti lednu byl tak zaznamenán nárůst o 0,3%. Uvádí to polský centrální statistický úřad (GUS). Z údajů na konci února také vyplývá, že 289 pracovišť oznámilo, že v nejbližší době propustí 22 tisíc zaměstnanců, v tom téměř 7 tisíc pracovníků veřejného sektoru.
Archiv rubriky: Polsko
Většina Poláků je proti pozdějšímu odchodu do důchodu
Z 1015 dotazovaných osob se 84% Poláků vyslovilo proti pozdějšímu odchodu do důchodu u mužů, u žen s tímto krokem nesouhlasilo dokonce 91% dotazovaných. Hranice odchodu do důchodu by měla být v zemi nově stanovená na 67 let. Nynější věk pro odchod do důchodu činí u žen 60 let, u mužů 65. Polský premiér Donald Tusk přesto důchodovou reformu brání a uvádí, že ta má za cíl zavést rovnováhu na trhu práce, zachránit důchodový systém v příštích 30-40 letech a zajistit finanční stabilitu země.
Polský ministr zahraničí v Berlíně navrhuje „posílit demokracii v EU“
Šéf polské diplomacie navrhuje sjednocení a kombinaci pravomocí náležících pozici předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady. Výsledkem by prý mělo být posílení demokracie v EU. Návrh byl přednesen na třídenní schůzce ministrů zahraničních věcí členských států EU pořádané v Berlíně.
První zahraniční návštěva nového německého prezidenta povede do Polska
Nově zvolený německý prezident Joachim Gauck si pro svou první oficiální návštěvu zahraničí vybral Polsko. Zemi navštíví již v pondělí, kdy se setká s polským prezidentem Bronisławem Komorowskim a premiérem Donaldem Tuskem. V roce 2004 si jako první navštívenou zemi Polsko vybral i tehdejší německý prezident Horst Köhler. Většinou však první státníkovy kroky směřují do Francie.
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které přestaly nakupovat ropu z Íránu
Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ocenila v Kongresu Spojených států amerických 11 států, které se rozhodly zastavit odběr ropy z Íránu. Jedná se o Japonsko, Belgii, Francii, Českou republiku, Německo, Řecko, Itálii, Nizozemí, Polsko, Španělsko a Velkou Británii. Hillary Clinton ocenila nelehké rozhodnutí těchto zemí a upozornila, že stále dalších 12 zemí nakupuje ropu z Íránu. Těmto 12 zemím hrozí ekonomické sankce. Hillary Clinton zdůraznila, že se díky sankcím podařilo snížit objem íránského exportu ropy a izolovat íránskou centrální banku.
USA osvobodily Japonsko a 10 zemí EU od finančních sankcí díky omezení dovozu íránské ropy
USA osvobodily Japonsko a dalších 10 zemí EU – Belgii, Velkou Británii, Českou republiku, Francii, Německo, Řecko, Nizozemí, Polsko a Španělsko – od finančních sankcí, protože se jim podařilo výrazně omezit dovoz íránské ropy. Osvobození se ovšem nadále netýká Číny, Indie a významných amerických spojenců Jižní Korey a Turecka, kteří patří mezi největších 10 dovozců íránské ropy. Zatímco Jižní Korea povede již druhé kolo jednání o možném omezení dovozu íránské ropy, Turecko již dříve uvedlo, že kromě sankcí OSN nebude proti Íránu podnikat žádné kroky. Stejný postoj má i Indie.
Bank of China otevře svou pobočku v Polsku
Bank of China (Boc) v dubnu otevře svou pobočku ve Varšavě. Finanční gigant o hodnotě 130 miliard dolarů chce nově investovat. Jak poznamenal Bartosz Komasa, který pomáhal ze založením BoC v Polsku, prezident Bronislaw Komorowski byl během své návštěvy Číny doprovázen šéfy mnoha z 50 nejvýznamnějších polských firem, mj. Orlen, KGHM, Energa a Enea. „Je zde velký zájem o spolupráci. Chceme pomoci tuto možnost zrealizovat“. Šéf polské pobočky Wenbo Hou uvedl, že BoC jako finanční instituce není zapojená do přímých zahraničních investic, ale usnadňuje je. „Vidíme velký zájem čínských firem o investování v Polsku. Z prognózy banky vyplývá, že počet čínských firem a Číňanů v Polsku se bude rychle zvyšovat. Chceme být mostem mezi oběma státy.“ uvedl pan Hou. Dle pana Komasy hlavní zájem o investice v Polsku mají firmy z odvětví energetiky, telekomunikace a infrastruktury.
V Litvě proběhlo shromáždění, které vyzývá k obraně vzdělávání národnostních menšin
5-7 tisíc osob (dle různých zdrojů) se zúčastnilo shromáždění ve Vilniusu, které vyzývalo k obraně vzdělávání národnostních menšin. Slogany demonstrujících říkaly: „Mateřský jazyk – garance kvality vzdělání“. Sobotní protest se konal v den prvního výročí přijetí zákona o vzdělávání, který je kritizován především litevskými Poláky. Dle jejich názoru je tento zákon začátkem konce výuky v menšinových jazycích: polštině, ruštině či běloruštině. Od 1. září 2011 je ve školách národnostních menšin vykládán dějepis a zeměpis týkající se Litvy v litevštině. Ve stejném jazyce je i výuka předmětu „Základy vlastenecké výchovy“. Nově by také národností menšiny měly složit maturitní zkoušku právě v litevštině, oproti dosavadnímu mateřskému jazyku.
Brusel nemá alternativu k fiskálnímu paktu
Pokud nedojde k ratifikaci fiskálního paktu, podepsaného na summitu EU 1.-2. března, Brusel nemá náhradní plán. Mezitím roste procento odpůrců této smlouvy a obavy z nadcházejících francouzských voleb. Zdejší socialistický kandidát Francois Hollande například uvedl, že pokud zvítězí a bude sestaven nový parlament, smlouva nebude ratifikována beze změn. Problém by se mohl naskytnout i v Polsku, kde vládní Centrum pro legislativu uvádí, že k ratifikaci je potřeba 2/3 hlasů Sejmu (dolní komory parlamentu). Strany PiS a Solidarna Polska se však vyjádřily proti podpisu. Ke vstoupení smlouvy v platnost je přesto potřeba, aby smlouvu ratifikovalo pouze 12 ze 17 členů eurozóny.
Polští představitelé církví nesouhlasí s návrhem vlády
Návrh vládního kabinetu Donalda Tuska, který chce zreformovat dosavadní financování církví, je řadou polských církevních představitelů zamítán. Vláda chce zrušit fond, jenž církve dotuje a místo toho zavést „asignační daň“, u které by si Poláci sami určili, jestli 0,3% daně z příjmu chtějí poskytnou státu, nebo církvi. Církevní představitelé nesouhlasí z rušením fondu a již na podzim navrhli , aby část daně z příjmu dosáhla místo 0,3% jedno procento.
Polská vláda představila plán, který počítá s odlukou církví od státu
Polsko, jedna z nejreligióznějších zemí Evropy, chystá reformní program, jenž by se měl dotknout především katolické církve, ke které se hlásí naprostá většina Poláků. Zatímco dosud církve čerpají finanční prostředky především ze státního rozpočtu, reforma počítá s přesunem většiny nákladů na jejich financování do rukou věřících. Nyní vláda Donalda Tuska jedná o svém plánu s církevními představiteli.
Německo-polské vztahy ohrožují polské snahy o rozšíření jádra
Polsko je rozhodnuto rozvíjet své jadernně-energetické odvětví, aby splnilo své energetické potřeby. Toto rozhodnutí ohrožuje vztahy Polska s jeho západním sousedem, který před časem schválil odklon od jaderné energetiky. Polsko argumentuje tím, že německý zamítavý postoj je vnitřní politika státu a samo Německo prý dle polské vlády těžilo z jaderné energie celá desetiletí. Odlišná filozofie ohledně jaderné energie hrozí, že naruší vztahy mezi oběma zeměmi, které jsou nejlepší za poslední tisíciletí.
Komisařka EU pro otázky klimatu: „Polské veto nebude bránit Evropě před přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku“
Komisařka Evropské unie (EU) pro otázky klimatu Connie Hedegaard uvedla, že pokud se 26 členů unie vyjádřilo pro další práci Evropské komise (EK) v tomto směru, bude se komise věci nadále zabývat. Komisařka dále zkritizovala názor polského ministra, že EU by měla mít cíl pro snížení uhlíkových emisí do roku 2050, jak jej dosáhnout by si měla však každá země určit sama. Dle komisařky by byl tento návrh neefektivní. Polsko vetovalo návrh EK již v červnu 2011, nechce totiž stanovit další cíle snižování uhlíkových emisí po roce 2020, dokud nebudou dokončená globální jednání o této věci.
Polsko na zasedání ministrů životního prostředí vetovalo návrh na další snižování uhlíkových emisí
Polsko na pátečním zasedání ministrů životního prostředí v Bruselu vetovalo přijetí tzv. „cestovní mapy“ pro snižování emisí v Evropské unii (EU) po roce 2020. Dle polských médii je to pro polskou ekonomiku boj za desítky miliard zlotych a tisíce pracovních míst. Na začátku jednání názor Polska podporovala i česká a rumunská delegace, obě se poté však rozhodly pro kompromisní řešení nabízené Dány. Polské hospodářství je závislé na uhlí, které emituje nejvíce zplodin CO2. O svém záměru Poláci informovali již dříve. Veto znamená, že Evropská komise (EK) nebude moci pracovat na plánu snižování emisí CO2 po roce 2020, protože nebude mít mandát Rady EU.
Polsko odmítá úsilí EU o další snižování emisí CO2
Polsko naznačilo, že je proti plánu Evropské unie (EU) pro výraznějšího snižování uhlíkových emisí. Toto téma je jedním z bodů agendy setkání ministrů životního prostředí, které se uskuteční již v pátek. Dánsko,které v současné době řídí jednání unie, má podporu Velké Británie, která vyzvala ke 25% snížení emisí CO2 do roku 2020. Oproti původním cílům byl nyní zaznamenán nárůst o 5%. Polsko se však obává, že tento krok povede ke zvyšování cen energie a možných nákladů na změny nebo ukončení provozu svých uhelných elektráren, které poskytují levnou elektřinu pro průmysl. Dle poslkého deníku Gazeta Wyborcza bude země plán představený na zítřejším jednání vetovat.
Nezaměstnanost v Polsku v únoru vzrostla na 13,5%
Oproti lednu 2012 stoupla nezaměstnanost o 0,3%. Ve čtvrtek tyto údaje zveřejnilo polské ministerstvo práce. Míra nezaměstnaných, kteří si hledají práci, se tak nyní v zemi pohybuje na 2,17 milionech osob.
K 4 hlavním představitelům EU, kteří bojkotují schůze s francouzským prezidentským kandidátem Hollandem, se přidal polský premiér
Dle neoficiálních informací zveřejněných polským deníkem Rzeczpospolita se měl polský premiér Donald Tusk sejít s francouzským prezidentským kandidátem Francoisem Hollandem během jeho páteční návštěvy Polska, z plánované schůze nyní prý však sešlo. Šéf francouzské diplomacie věc komentoval slovy „Představitelé Evropské unie (EU) mají právo na vyjádření svých preferencí. “ Dle slov socialisty Hollanda “ je podstatné jen rozhodnutí francouzských voličů“.
Ukrajina obdržela otevřený dopis od některých ministrů zahraničí EU
The New York Times zveřejnil otevřený dopis od ministrů zahraničí České Republiky, Velké Británie, Německa, Švédska a Polska. V dopise se ministři vyjádřili, že současná situace na Ukrajině zabraňuje podepsat dohodu o přidružení k Evropské Unii. Uvedli, že stav v tomto postsovětském státě v posledních letech vyvolává otázku, zdali se tam udržují demokratické hodnoty. V dopise jsou také zmíněny soudy s bývalou premiérkou Tymošenkovou a s někdejším ministrem vnitra Lucenkem, které jsou označeny jako známky politicky motivované a selektivně uplatňované justice. Ministři také uvedli, že i přesto bere EU Ukrajinu jako spojence a jejím cílem je začlenit jí do společné Evropy.
Banka JP Morgan zvyšuje prognózu růstu HDP Polska
Dle banky JP Morgan by za 1. čtvrtletí roku 2012 měla polská ekonomika vzrůst o 2,75% z původních předpokladů 2%. Celkový roční růst je nyní bankou odhadován na 3% HDP. Dle analytiků banky je nynější prognóza založená na aktivitě hospodářství a úrovní lednových zakázek, společně s přehledem stavu ekonomiky v únoru, z nichž vyplývá, že ekonomika poroste nad původní očekávání.
Polská PGNiG podala žalobu proti Gazpromu u arbitrážního soudu ve Stockholmu
Největší polská ropná a plynárenská společnost PGNiG v pondělí podala žalobu u arbitrážního soudu ve Stockholmu proti ruské plynárenské společnosti Gazprom. Předmětem sporu je podle vyjádření polské strany změna cenových podmínek stanovených v dlouhodobé smlouvě mezi PGNiG a Gazpromem z roku 1996. Společnost odmítla poskytnout podrobnější informace o soudu s odvoláním na „specifičnost rozhodčího řízení, a především zásadu mlčenlivosti“, zároveň však zdůraznila, že smlouva předpokládá rozhodčí řízení v případě, že se strany nedohodnou ve lhůtě šesti měsíců po začátku jednání.
12 představitelů členských států vyzvalo EU k otevření trhů pro posílení růstu ekonomik
V době, kdy se ministři financí eurozony setkali v Aténách kvůli diskusi o možné finanční pomoci Řecku, 12. vedoucích představitelů vyzvalo předsedu Evropské rady (ER) Hermana Van Rompuye a předsedu Evropské komise (EK) José Manuela Barossu k vytvoření strategie otevřenosti trhů, která by měla pomoci posílit růst evropských ekonomik a zabránit jejich další stagnaci. Dopis vyzývá evropské státy k deregulaci svých služeb, výzkumu a energetiky a navazovaní obchodních vztahů s rostoucími trhy včetně Číny a Ruska. Dopis podepsali představitelé Velké Británie, Irska, Nizozemí, Itálie, Španělska, Estonska, Lotyšska, Finska, Švédska, Polska, České republiky a Slovenska.
Polský a rumunský europoslanec vyzvali k bojkotu nizozemských firem kvůli „anti-imigračnímu“ portálu strany PVV
Dva poslanci Evropského parlamentu (EP) z Rumunska a Polska v pátek v otevřeném dopise pro obyvatelé střední a východní Evropy vyzvali občany, aby začali bojkotovat produkty vyrobené v Nizozemsku. Důvodem je kontroverzní „anti-imigrační“ portál nizozemské politické Strany za svobodu (PVV). Tito poslanci tak vyzvali k bojkotu výrobků firem Hell, Heineken, Dove, TNT, Amstel, Lipton, Rexona, Knorr, Axe, Wolters Kluwer, a Tom Tom, dokud strana PVV nebude politicky izolována. Na adresu internetového portálu se již vyjádřilo několik představitelů Evropské unie (EU) a bude se jí zabývat EP.
Polský export v roce 2011- rekordních 135,8 miliard eur
Oproti roku 2004, kdy Polsko vstoupilo do Evropské unie (EU) se objem exportu téměř zdvojnásobil, oproti předešlému roku vzrostl o téměř 13%. Polsko exportuje 75% svých produktů do EU, jeho největším obchodním partnerem je Německo. Import se v roce 2011 pohyboval kolem 150 miliard eur, vzrostl o 17,6%. Informace sdělil polský Hlavní statistický úřad.