Polský premiér Donald Tusk komentoval návštěvu Saúdské Arábie

Jedním z hlavních bodů posledního dne čtyřdenní návštěvy polského premiéra Donalda Tuska ve Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii byla účast na polsko-saúdském podnikatelském fóru. „Jsme ohromení ekonomickými úspěchy Saúdské Arábie. Naše návštěva zde potvrzuje hluboké přátelství mezi oběma státy,“ uvedl polský premiér při příležitosti zahájení fóra. Vyzval také arabské podnikatele k posílení obchodních vztahů a investic do Polska. Dále uvedl, že Poláci kladně hodnotí snahy Saúdské Arábie o stability a harmonii v tomto regionu i ve světě. Tusk také informoval, že po několika měsících jednání by mohlo dojít k uskutečnění prvního většího nákupu saúdské ropy, což komentoval slovy: „Jsme si vědomí, že tento trend je nesmírně důležitý jako prvek diverzifikace.“ Rozhovor s ministrem obrany Saúdské Arábie pak dle premiéra poskytuje základ pro zahájení diskuse v oblasti obrany a výzbroje.

Čínský premiér Wen Jiabao na dvoudenní návštěvě Polska

Čínský premiér Wen Jiabao se dnes během návštěvy Polska setká se svým protějškem Donaldem Tuskem. Oba se následně ve čtvrtek zúčastní ekonomického fóra Střední Evropa – Čína, probíhajícího ve Varšavě. Jedním z hlavních cílů návštěvy je rozvoj hospodářské spolupráce a investic mezi oběma státy. Představitelé vlád budou mj. jednat o otázkách týkajících se obchodu a čínských investic v Polsku. Dle polského listu Gazeta Wyborcza chce Peking, aby se Polsko stalo regionálním centrem, ze kterého čínské společnosti povedou expanzi do střední a východní Evropy. Základem pro expanzi na jih se má stát Maďarsko.

Petiční výbor Evropského parlamentu se nebude zabývat internacionalizaci vyšetřování havárie letadla ve Smolensku

Petiční výbor Evropského parlamentu v úterý rozhodl, že se nebude zabývat petici žádající pomoc při internacionalizaci vyšetřování havárie polského letadla ve Smolensku, při kterém zahynul tehdejší polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 důležitých vládních činitelů. Výbor zároveň odmítl podpořit polské vyšetřování nehody Evropskou unii. Dle výboru nemá Evropský parlament ani Evropská komise pro internacionalizaci vyšetřování této nehody kompetenci.

Polsko: Vláda odsouhlasila zákon o zvýšení věku pro odchod do důchodu

Informaci v pátek uvedl polský premiér Donald Tusk. Muži i ženy tak by tak nově měli začít pracovat do 67 let. Proti této reformě proběhly v Polsku nedávno demonstrace, většina obyvatel se zákonem nesouhlasí. Vláda také schválila změnu důchodového systému uniformovaných služeb. Policisté by mohli odcházet do důchodu v 55 letech, pokud byli ve službě alespoň 25 let.

Polsko i nadále nesouhlasí se dalším snižováním emisí CO2 do roku 2050

Náměstkyně ministra hospodářství Hanna Trojanowska uvedla, že Polsko i nadále trvá na svém postoji, že dokud nedojde k celosvětové dohodě, nemá docházet ke zvyšování cílů snížení emisí CO2 v EU. V této věci prý Polsko hledá mezi členskými státy unie spojence. Neformálním setkání ministrů energetiky, které bude pokračovat do pátku, se bude zabývat plány na snížení emisí CO2 v odvětví energetiky EU do roku 2050. Polsko by přitom mohlo další snížení emisí CO2 stát nejvíce, v současné době totiž vyrábí okolo 95 % své elektrické energie z uhlí.

Polské letectvo se zúčastní mise NATO Baltic Air Policing

Rozhodnutí o tomto kroku podepsal polský prezident Bronislaw Komorowski během setkání s prezidentem Lotyšska Andrisem Berzinsem a prezidentem Estonska Toomasem Ilvesem, které předchází summitu NATO v květnu. Baltic Air Policing je úkol související s misí NATO, v němž jde o dohled nad vzdušným prostorem Estonska, Litvy a Lotyšska. Státnici dále hovořili o provádění úplné strategie NATO ve věci ukončení vojenské mise v Afghánistánu do konce roku 2014 a o pokračování v dalších formách pomoci afghánskému státu po převzetí odpovědnosti za jejich vlastní zemi. Padly také názory ohledně nynějších kroků Ruska v Kaliningradu. Jednání se přes pozvání nezúčastnila prezidentka Litvy Dalia Grybauskaite, dle Komorowského je však pozvání nadále aktuální.

Polsko a pobaltské státy se obávají rozmístění ruských raket v Kaliningradě

Rusko již dříve oznámilo, že plánovaný protiraketový štít NATO vnímá jako hrozbu a plánuje tak rozmístit svoje strategické rakety na území své enklávy Kaliningrad, která leží mezi Polskem a Litvou. Na tomto místě ruská armáda již aktivovala svůj radarový varovný systém. NATO se snaží Rusko přesvědčit, že protiraketový štít není mířen proti Rusku, nýbrž proti případnému nebezpečí ze zemí Blízkého východu. Polský prezident Bronislaw Komorowski se po setkání se svým estonským a lotyšským protějškem k situaci vyjádřil takto: „Musíme pozorně sledovat změny v regionální bezpečnostní situaci, neboť jsme svědky toho, že Rusko plánuje nové systémy v Kaliningradě i jinde“.

Soud ve Štrasburku obvinil Rusko ze zatajování informací o okolnostech masakru v Katyni

„Rusko se snažilo úmyslně zatajit okolnosti masakru polských důstojníků v Katyni a ignorovalo zájmy jejich blízkých,“ uvadí se v rozhodnutí vydané dnes Evropským soudem pro lidská práva. Žalobci byli příbuzní dvanácti polských vojáků a intelektuálů, zastřelených v dubnu a květnu 1940 v katyňském lese u Smolenska, jejichž těla nebyla nikdy identifikována. Evropský soud pro lidská práva konstatoval, že v případě deseti žalobců Rusko porušilo třetí článek Evropské úmluvy o lidských právech, který zakazuje nelidské zacházení. Podle soudu tito žalobci utrpěli dvojité trauma, protože nejen ztratili své blízké ve válce, ale nemohli se ani dozvědět pravdu o jejich smrti po dobu více než 50 let, „kdy ji skrývaly a zkreslovaly úřady Sovětského svazu a komunistického Polska“. Soud masakr kvalifikoval jako válečný zločin, nicméně nevyzval Rusko k zahájení nového vyšetřování.

Polská inflace v březnu meziročně vzrostla o 3,9%

Polský centrální statistický úřad uvedl, že ceny spotřebního zboží a služeb v březnu 2012 vzrostl o 3,9 procenta v porovnání s březnem 2011. Ve srovnání s předchozím měsícem se ceny zvýšily o 0,5%. Největší vliv na cenový index za spotřební zboží a služby v tomto období měl nárůst cen potravin (o 1,2%), zvýšení poplatků souvisejících s dopravou (o 0,8%) a zdravotnictví (0,5%)

Německý tisk: Polsko, Velká Británie, Francie a Česká republika požadují, aby EU podpořila vývoj jaderné energie

Dle deníku Süddeutsche Zeitung tyto státy požadují aby EU dotovala vývoj jaderné energie, stejně jako podporuje energii z obnovitelných zdrojů. Zdrojem deníku je prý dopis zaslán těmito čtyřmi státy do Bruselu před plánovaným setkáním ministrů hospodářství a energetiky EU. Dle agentury AFP však francouzské ministerstvo průmyslu a polské ministerstvo hospodářství účast na této iniciativě popřely. Dle deníku tyto státy plánují nebo už staví nové jaderné elektrárny a prý navrhují, aby do budoucna bylo možné subvencovat výstavbu atomových elektráren a prodej proudu z jádra – stejně jako tomu je u solárních nebo větrných zařízení. Anonymní britský diplomat prohlásil, že zrovnoprávnění těchto dvou technologií by znamenalo silný impuls pro jadernou energii a současné snížení investic do obnovitelných zdrojů energie. Evropský komisař pro energetiku, Němec Guenther Oettinger prohlásil, že je „ochoten diskutovat o různých možnostech.“

V červnu proběhne hospodářský summit mezi Polskem a USA

Tento summit se bude konat 2é. června v Polsku a zúčastni se jej americký ministr obchodu John Bryson. Summitu má přispět k hledání nových možností obchodu mezi oběma státy, podporou společných rozvojových aktivit a inovací a identifikací společných obchodních bariér. Velvyslanec USA v Polsku Lee A. Feinstein v souvislosti se summitem uvedl, že za posledních pět let americký export do Polska vzrostl o více než jednu třetinu z téměř 2 miliard USD v roce 2006 na 3 miliardy v loňském roce.

Čínský premiér navštíví Polsko

Na konci dubna přijede čínský premiér Wen Jiabao na dvoudenní návštěvu Polska. Šéfa čínské vlády bude doprovázet skupina podnikatelů. Program návštěvy předpokládá plenární jednání s premiérem Donaldem Tuskem a setkání s prezidentem Bronislawem Komorowskim. Dokončená může být otázka vzniku Polského institutu v Pekingu. Tento záměr byl nastíněn v době návštěvy polského prezidenta v Číně. Obě strany by mohly najít společná témata i ve věci těžby břidlicového plynu na polském území.

Polsko: Jaroslaw Kaczynski chce znovu kandidovat na prezidenta

Lídr opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczynski oznámil, že chce opět kandidovat v prezidentských volbách v roce 2015. Změnil tak názor, neboť po neúspěchu ve volbách v roce 2010 oznámil, že již kandidovat nebude. Oznámení přichází jen několik dní před 2. výročím letecké katastrofy u Smolensku, kde zahynulo 96 lidí včetně politikova bratra a tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczynského.

Rusko plánuje v dubnu výrazně odklonit dodávky ropy do ČR, Polska a Německa

Rusko v dubnu výrazně sníží dodávky ropy do ČR, má v plánu dodat pouze 80 tisíc tun ropy ve srovnání s obvyklým měsíčním objemem 400 tisíc tun. Ropu chce přesměrovat do svých vlastních přístavů, včetně nově vybudovaného terminálu Usť-Luga v Leningradské oblasti. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odkazem na sdělení obchodníků, podle nichž chce Rusko v průběhu čtvrtletí krátit dodávky i do Polska a Německa. V posledním desetiletí Rusko zastavilo tranzit ropy přes bývalé sovětské státy jako Lotyšsko, Litva, Estonsko a Ukrajina, a to za účelem zvýšení nezávislosti vlastní infrastruktury na tranzitu. Zároveň staví nové exportní terminály na pobřeží Baltu, Černého moře a Tichého oceánu – poslední z nich, terminál Usť-Luga na pobřeží Baltu, navržený v době vrcholu tranzitního sporu mezi Ruskem a Běloruskem, začal fungovat minulý měsíc. Přes Bělorusko vede ropovod Družba prostřednictvím kterého Rusko denně přepraví přibližně jeden milion barelů ropy do rafinerií v Polsku, Německu, Česku, Maďarsku a na Slovensku. Podle obchodníků by výpadek zásobování přes ropovod Družba mohl vést k tomu, že by Česká republika byla nucena zvýšit nákupu dražší ropy ze středomořských přístavů.

Tranzit ruského plynu přes Polsko vzrostl o 25%

Tranzit ruského plynu přes Polsko do Německa ve srovnání s březnem vzrostl o 25%, dle zprávy Gaz-Systemu, který kontroluje polskou část plynovodu Jamal, lze stejný stav očekávat i v květnu. Společnost EuRoPol Gaz, která polskou část plynovodu vlastní, na dodatečném tranzitu plynu přesto nevydělá. Dle mezivládní dohody má totiž předem stanovený čistý zisk, který nesmí překročit 21 milionů zlotych za rok.

Tisíce Poláků protestovaly proti pozdějšímu odchodu do důchodu

Návrh kabinetu premiéra Donalda Tuska přitom počítá s posunutím hranice odchodu do důchodu na 67 let. Zvýšení by mělo platit stejně pro muže, jako i pro ženy. Tento návrh byl v pátek zaslán do parlamentu. Dle průzkumu veřejného mínění se proti reformě staví většina polského obyvatelstva. 

Soudní dvůr Evropské unie vynesl rozsudek ve sporu Evropské komise s Českou republikou, Polskem, Slovenskem a Litvou

Podle EK měla ČR zaplatit částku 12,2 milionu eur za přebytečné zásoby některých zemědělských produktů při vstupu ČR do EU. V podobné situaci bylo i Polsko (12,4 milionu eur), Slovensko (3,6 milionu eur) a Litva (3,2 milionu eur). U všech těchto zemí Soudní dvůr EU rozhodnutí EK zrušil.

Polský ministr zahraničí varoval před válkou s Íránem

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski to uvedl ve svém projevu k parlamentu, jenž se týkal polských zahraničně-politických cílů v příštích čtyřech letech. Ministr také prohlásil, že podporuje právo Izraele na existenci a podpořil dialog mezi Izraelci a Palestinci. Očekávanému tématu ohledně vnitřní situace v Sýrii se ale vyhnul.

Polsko a Rumunsko odmítly účast na slyšení EU o ilegálních věznicích CIA v Evropě

Jednání Evropského parlamentu začne v úterý v Bruselu, pořádá ho Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Výbor se snaží objasnit, zda CIA zadržovala osoby podezřelé z terorismu v tzv. „černých místech“ v Polsku, Rumunsku a Litvě v prvních letech války USA proti terorismu.

Polsko by v novém rozpočtu EU mohlo získat až 80 mld eur

V červnu loňského roku Evropská komise (EK) navrhla, aby nový sedmiletý rozpočet unie dosáhl objemu 972,2 mld eur, což je oproti 925 mld eur pro roky 2007-2013 nárůst o 5%. Polská ministryně pro místní rozvoj Elżbieta Bieńkowska uvedla, že v tomto rozpočtu by Polsko mohlo získat od 68-80 mld eur. „Polsko by mohlo již podruhé získat podobně velký objem peněz. Doufáme však, že je to již naposledy. Znamenalo by to totiž, že je země natolik samostatná a naše hospodářství na takové úrovni, že tuto pomoc již nebudeme potřebovat.“ uvedla ministryně. Připomněla také, že nyní země z fondů unie čerpá 68 mld eur, což společně se státním dofinancováním umožňuje realizaci investic v celkové hodnotě 112 mld eur.