Plán energetické společnosti Polska Grupa Energetyczna (PGE) nyní zmiňuje uvedení do provozu 1. jaderné elektrárny s výkonem 3000 MW až v roce 2025, tedy o pět let později než společnost dosud uváděla. Druhý blok se stejným výkonem by měl být poté zprovozněn v roce 2029. Sousední Německo přitom v loňském roce naopak rozhodlo o uzavření všech jaderných reaktorů v zemi do roku 2022.
Archiv rubriky: Polsko
V Nizozemsku byl spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany“
V době, kdy Evropská komise (EK) vydala zprávu, že Bulharsko a Rumunsko v podstatě splnily kritéria pro vstup do schengenského prostoru, v Nizozemsku byl ve středu spuštěn internetový portál „Stížnosti na střední a východní Evropany“, jenž vybízí Holanďany, aby popsali špatné chování imigrantů v zemi. Politici Geert Wilders a Ino van de Besselaar ze Strany svobody (PVV) na stránce uvádějí názor, že masová imigrace vedla k nárůstu kriminality, prostituce, drogové závislosti a problémů s bezdomovci. „Ztratil jsi práci kvůli Polákovi, Rumunovi, či Bulharovi? Chceme o tom slyšet!“ vybízí portál. Polsko komentovalo stránku jako nekonstruktivní, politicky nekorektní způsob diskuse. Pan Wilders je v zemi svými kontroverzními anti-imigračními výroky znám.
Polsko bude zastupovat zájmy USA v Sýrii
Poté, co USA uzavřelo v pondělí svou ambasádu v Damašku o tom informovalo polské ministerstvo zahraničí, na které se Američané obrátili o pomoc. Polsko se tak postará o Američany, kteří v Sýrii nadále pobývají, stejně jako o majetek zdejší americké ambasády.
Česká republika zastavila ratifikaci smlouvy ACTA
Česká vláda oznámila, že se bude muset smlouvou důkladně zabývat. Dnes toto stanovisko potvrdil premiér Petr Nečas. Stejný krok po masových demonstracích proti této smlouvě udělalo dřív Polsko.
Polský premiér varoval, že nepodepíše nynější návrh fiskální dohody
Polský premiér Donald Tusk uvedl, že Polsko nepodepíše fiskální dohodu, kterou dnes řešil sumit představitelů EU v Bruselu, tak jak je. Polsko se chce spolupodílet na klíčových rozhodnutích států eurozóny. Pan Tusk takto hovořil před sumitem po setkání s prezidentem Evropského parlamentu, jímž je Martin Schulz, jenž také požaduje větší pravomoc. Napětí mezi jednáními států eurozóny a zbývajících deseti států EU je znatelné. Především Francie nechce, aby se zbývající státy účastnily rozhovorů představitelů eurozóny více jak jednou ročně.
Česká republika se chce účastnit sumitů zemí eurozóny
Česká republika se již dříve zavázala k tomu, že v budoucnu příjme jednotnou měnu a jako taková se chce podílet na jednáních 17 států eurozóny. Dnes o tomto záměru informoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž uvedl, že tento postoj bude prosazován na pondělním summitu EU. V rámci tohoto setkání se bude hovořit o finálních úpravách paktu fiskální zodpovědnosti. Stejný postoj již zaujalo Polsko. Nečlenským státům zóny jednotné měny jde především o sledování vývoje situace.
Demonstrace proti smlouvě ACTA v Polsku
Dle zdrojů BBC do ulic vstoupilo až 10 tisíc demonstrantů, kteří protestují proti smlouvě ACTA, kterou vláda hodlá podepsat ve čtvrtek. Polsko se snaží zavést mezinárodní standard dodržování vlastnických práv, aktivisté se však obávají internetové cenzury. Vláda polského premiéra Donalda Tuska uvedla, že se demonstracemi nenechá ovlivnit ve svém rozhodování.
Polsko a Itálie novými partnery na evropské scéně
Poté, co již několik měsíců řídí politiku Evropské unie především duo Francie a Německa, jsou nyní zřejmější snahy o větší pravomoc při rozhodování ze strany Itálie a Polska. Oba premiéři se setkali již minulý týden, kdy polský premiér Donald Tusk uvedl, že se chce podílet na jednáních států eurozóny a vyzval ostatní členské státy k větší politické iniciativě. Jeho názor, že by se Polsko mělo účastnit všech sumitů eurozóny nyní podpořil italský premiér Mario Monti. Oba se také dohodli, že na sumitu EU 30. ledna budou zastávat identická stanoviska ve všech důležitých bodech. Polský premiér doplnil, že doufá, že toto partnerství doplní návrhy předložené Francii a Německem.
Polsko klade podmínky před podepsáním paktu o fiskální zodpovědnosti
Polsko, které přistoupilo do Evropské unie v roce 2004 a není členem eurozóny dnes oznámilo, že pokud se v roli pozorovatele nebude moci zúčastnit všech schůzi států bloku jednotné měny, pakt o rozpočtové zodpovědnosti nejspíše nepodepíše. Podobný názor zastává i český premiér Petr Nečas. Polský premiér Donald Tusk již dříve uvedl, že odmítá dělení na dva bloky. Polsko tak znova zdůrazňuje, že se chce spolupodílet na rozhodování o dalším směřování unie.
Internetové stránky polské vlády napadnuté hackry kvůli smlouvě ACTA
Internetové stránky polského premiéra, vlády a parlamentu byly napadené hackry, v době kdy kritici tvrdí, že mezinárodní smlouva o boji proti padělání obchodu (ACTA) by mohla vést k cenzuře. Vláda uvedla, že smlouvu podepíše ve čtvrtek dle očekávání. Za útokem na internetové stránky stojí skupina Anonymous. Smlouva byla prozatím podepsána Spojenými státy, Austrálii, Japonskem, Kanadou, Marokem, Novým Zélandem, Singapurem a Jižní Koreou. K protestům proti smlouvě se připojí v úterý večer řada populárních polských internetových stran.
Polsko bude pokračovat v průzkumu břidlicového plynu
Polsko bude stát za svými podnikatelskými záměry pokračovat v průzkumu břidlicového plynu, a to navzdory čerstvému rozhodnutí Bulharska o zákazu svých průzkumu. Bulharský parlament tento týden odhlasoval, že nebude pokračovat s domácími zkoumání břidlicového plynu, takže Polsko by se svým rozhodnutím mohlo být v EU potenciálně izolováno. Francie zastavila vlastní průzkum plynu břidlic v roce 2011. „Rozhodnutí nezmění stávající pozici Polska v EU, v níž každý členský stát má suverénní právo definovat svůj vlastní postoj k energetickým zdrojům,“ uvedlo polské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.
Polský premiér: „Není možné ponechávat vedení unie Francii a Německu“
V den setkání s italským premiérem, jímž je Mario Monti, udělil polský premiér Donald Tusk rozhovor, ve kterém komentoval stávající vedení Evropské unie. „Je již jasné, že vedení se ujala německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Situace by se však neměla stát politickým monopolem, Evropu nemůžou řídit pouze dvě země.“ Řekl však také, že aktivitu Paříže a Berlína nelze kritizovat. Jsou to ostatní členové unie, kdo by se měl aktivněji zapojit. „Nejsou to závody a není nutná žádná forma konkurence. Vlády by měly odstoupit od logiky vytváření aliancí za snahou ochrany vlastních zájmů.“ Potvrdil také, že pokud euro přežije stávající krizi, Polsko bude dále usilovat o jeho zavedení.
Polská ekonomika by mohla vzrůst o 3,1% v roce 2012
Tato prognóza představená guvernérem polské národní banky (PNB), jímž je Marek Belka, je vyšší než původní předpoklad vlády, na které je postaven i státní rozpočet pro tento rok. Vláda předpokládá růst ekonomiky o 2,5%. Polsko se jako jediná země EU vyhnulo recesi v průběhu hospodářské krize. Růst ekonomiky za roky 2010 a 2011 se pohyboval kolem 4%. Guvernér Belka také zmínil obavy, že riziko růstu inflace je nyní vyšší. „Evropská komise uznala, že opatření přijatá Polskem za účelem konsolidace veřejných financí jsou dostačující. Toto rozhodnutí by mělo stabilizovat kurz zloteho,“ řekl ve středu premiér Donald Tusk. Dle guvernéra PNB je velká šance, že měna ještě posílí.
Bývalý náměstek hlavního moskevského prokurátora byl zadržen v Polsku
Aleksandr Ignatenko, bývalý náměstek prokurátora pro hlavní město Moskva, byl zatčen v Polsku, kde se nacházel se svou rodinou v lyžařském středisku. Důvodem má být jeho údajné zapojení do nelegálního provozu kasin, dále je obviněn z přijímání úplatků, podvodů a zneužití svých pravomocí. Rusko již potvrdilo zatčení a uvedlo, že Polsko nyní zvažuje o jeho vydání zpět do Ruska.
Polsko předává štafetu předsednictví v EU Dánsku
Polsko končí svoje půlroční předsednictví v Evropské unii. Od ledna přejme tuto funkci Dánsko. Oba tyto státy bojovaly a budou bojovat především s pokračující krizí eurozóny, ačkoliv ani jeden stát do tohoto seskupení nepatří. Kodaň jako svůj hlavní cíl pro nadcházející půlrok stanovila hospodářskou zodpovědnost EU. Zároveň by se v této době však mělo začít vyjednávat o rozpočtu EU na roky 2014-2020 a prohlubovat evropskou dopravní a energetickou infrastrukturu.
Polsko: „Největším neúspěchem polského předsednictví EU byla neschopnost zajistit vstup Rumunska a Bulharska do Schengenu“
Dle polského ministra zahraničí, jímž je Mikolaj Dowgielewicz, tento neúspěch zastínil všechny jiné kroky vpřed, které se podařily během polského předsednictví Evropské unii. List European Voice však píše, že právě díky Polákům se podařilo snížit počet zemí bránících vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru ze 4 na 1 – Nizozemsko. Polsko totiž přišlo s plánem zavést zrušení pasových kontrol v těchto dvou zemích zprvu pouze na letišti a až později na pozemních hranicích. Tento návrh přesvědčil například Německo, Francii a naposledy i Finsko aby s navrhovaným krokem nakonec souhlasily.
Polsko se snaží přesvědčit čínské investory, aby do země investovali
Polský prezident Komorowski podnikl 16. prosince cestu do Číny. V pondělí zde otevřel Polské investiční fórum v Šanghaji, po čemž by mělo následovat otevření Polského hospodářského fóra v Pekingu. Tyto instituce mají být největší prezentací polského hospodářství od doby výstavy Expo 2010 v Šanghaji. Spoluorganizátor fóra a vedoucí polské agentury pro zahraniční investice Slawomir Majman uvedl, že Poláci chtějí získat především čínské investice do polské infrastruktury, zapojení se do procesu privatizace a zájem o nákup polských dluhopisů.
Ratingová agentura Moody’s potvrdila dosavadní rating Polska
Polsku tak zůstalo hodnocení A2 se stabilním výhledem. „Za zachováním stávající úrovně stojí důvěryhodná strategie fiskální konsolidace prováděná vládou a záruky země, jakými jsou například přístup k flexibilní úvěrové lince Mezinárodního měnového fondu,“ uvedla agentura ve svém prohlášení. Hlavním faktorem, který ovlivnil rozhodnutí potvrdit polský rating je pozoruhodná odolnost polské ekonomiky v globální úvěrové krizi a její rychlé zotavování po krizi.
Evropská unie vyzvala státy skupiny G20 k pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu
„EU by uvítala, kdyby členové G20 a další finančně silní členové MMF podpořili úsilí o ochranu celosvětové finanční stability tím, že přispějí ke zvýšení prostředků MMF, aby tak byly vyplněny mezery globálního financování,“ uvedl Jean-Claude Juncker ve svém prohlášení. Dodal, že mimo eurozónu se Česká republika, Dánsko, Polsko a Švédsko také zavázaly k poskytnutí půjčky. Británie by měla definovat svůj příspěvek na začátku nového roku v rámci skupiny G20. Její podíl na základě kvót Mezinárodního měnového fondu určeného bohatstvím a velikostí země, by měl být asi 30 miliard eur. Nicméně mluvčí ministerstva financí České republiky řekl agentuře ČTK, že žádné rozhodnutí ještě nebylo přijato.
Nová smlouva o užší fiskální unii EU je prý již sepsána
Informaci zveřejnil polský deník Gazeta Wyborcza. Osmistránkový projekt končí článkem, jenž výslovně říká, že nová omezení se prozatím budou týkat pouze 17 států eurozóny, pokud se ty rozhodnou dokument podepsat. Ve zbylých unijních státech dojde k novým regulacím až poté, co přistoupí na jednotnou měnu euro. Potvrzuje se tak návrh smlouvy, kterou předseda Evropské rady Herman Van Rompuy poslal do hlavních měst EU.
Polsko končí s půlročním předsednictvím Evropské unie
Po šesti měsících polská média kriticky zhodnotila svou roli předsednického státu Evropské unie. Během této doby se unie dohodla na jednotném evropském patentu a minulý týden došlo k podepsání přístupové smlouvy s Chorvatskem, obě tyto situace jsou vnímány velmi pozitivně. Jako svůj největší neúspěch vidí neúspěch východní politiky EU, jehož důkazem je bezmocnost unie vůči Lukašenkově režimu v Bělorusku či soudnímu procesu s Julií Tymošenko na Ukrajině. Polská média se však shodují na tom, že majoritní podíl klíčových jednání byl veden jinými státy – v otázce krize především Německem a Francií. Pomyslnou štafetu přebírá od ledna 2012 Dánsko.
Polsko s Ruskem uzavřely dohodu o bezvízovém styku
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho polský protějšek Radoslaw Sikorski podepsali smlouvu, která umožní bezvízový přeshraniční pohyb. Moskva a Varšava na dokumentu pracovaly od roku 2008.
Polsko a Rumunsko se postavily proti „mnoharychlostní Evropě“, kterou považují za dělení EU
Polsko a Rumunsko trvají na tom, že EU by měla fungovat stejně pro všech 27 členů. Podle polského premiéra Donalda Tuska by cesta rozdílné EU byla „posledním hřebíčkem do rakve“. Francie a Německo se domnívají, že dohodu o zpřísnění rozpočtových pravidel pro řešení přebujelé evropské dluhové krize by mělo uzavřít jen 17 členů eurozóny, pokud na ně není připravena celá Evropa, ale Polsko s podporou Rumunska vystoupilo silně proti s tím, že EU se nemůže rozdělit.