Rusko-makedonský obchodní obrat přesáhl v lednu 2011 600 milionů dolarů a v říjnu dosáhl úrovně před ekonomickou krizí, oznámil to ředitel Rusko-makedonské obchodní komory, Deyan Beshluev. Podle něj je hlavním cílem obchodní komory pro Makedonii a Rusko nyní navodit rovnováhu mezi ruským dovozem energií a makedonským exportem. Podle jeho slov také Makedonie výrazně pokročila ve zlepšování podmínek pro zahraniční investory a přítomnost zahraničního kapitálu se v této zemi razantně zvyšuje. Obchod mezi Ruskem a Makedonií se týká především cestovního ruchu, energetiky a vinařství.
Archiv rubriky: Balkán
Izrael otevře svou ambasádu v Albánii
Izraelský premiér Avigdor Liemberman oznámil svému protějšku z Albánie, premiérovi Sali Berishovi u příležitosti jeho návštěvy v Izraeli, že Izrael hodlá otevřít své velvyslanectví v Tiraně.
Albánský premiér razantně odmítl daně pro bohaté
Albánii nečekají „daně pro bohaté“, prohlásil to albánský premiér Sali Berisha a odmítl tak velmi razantně myšlenku, se kterou přišla albánská opozice. Premiér dále v Porto Romano ujistil v souvislosti s aférou o dodávkách evropského odpadu, že vláda udělá vše pro šetrné zacházení s životním prostředím a nikdy nepřijme daně, které by připomínaly doby dávno minulé.
Bulharsko-turecká dohoda o propojení plynárenských soustav
Bulharsko a Turecko podepíší politickou dohodu, která podpoří výstavbu plynovodu s cílem propojení plynárenských soustav obou zemí skrze Kaspické moře, což zároveň umožní spojení Evropy s plynem z Ázerbájdžánu. Oznámil to bulharský ministr pro energetiku, Traikov, po jednání se svým tureckým protějškem Tanerem Yildizem v Istanbulu. Důvodem je snaha EU i Bulharska diverzifikovat své energetické dodavatele, které dnes z většiny tvoří pouze ruský Gazprom. Zároveň se chystá vybudování propojené energetické sítě s Řeckem, Rumunskem a Srbskem. Plánovaný 77 km dlouhý plynovod bude ročně schopen přepravit až 3 miliardy kubických metrů a kapacita bude možná ještě zdvojnásobit.
V prosinci se v Haagu před Mezinárodním soudním dvorem sejdou Srbsko a Chorvatsko kvůli vzájemným obviněním z genocidy
Právní týmy Chorvatska a Srbska se v prosinci sejdou před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu, kde se mají určit další právní kroky ve sporu mezi oběma zeměmi, které se navzájem obviňují z genocidy proti svým občanům. Srbsko 4. listopadu předložilo nové důkazy proti Chorvatsku přičemž se očekává, že Chorvatsku bude uložena tří až šestiměsíční lhůta na předložení argumentů k novým srbským důkazům. Pokud se obě země do té doby nerozhodnou vypořádat své spory mimosoudně, hlavní přelíčení proběhne pravděpodobně na přelomu roku 2012 a 2013, píše Vecernji List. V prosinci 2011 by se Chorvatsko se Srbskem mělo dohodnout na svědcích a důkazech, které budou soudu předloženy k rozhodování. Srbská strana se podle dostupných informací hodlá zaměřit na evidenci 7000 srbských obětí chorvatského generála Ante Gotoviny, který byl nedávno v Haagu odsouzen za válečné zločiny. Chorvatsko obviňuje Srbsko z genocidy během války v letech 1991 a 1995 již od roku 2009. Ačkoliv se prezidenti obou zemí shodli na tom, že by se spor měl řešit mimo soud, je takový výsledek nepravděpodobný vzhledem k silně odlišným názorům.
Srbsko vede seznam v žádostech o azyl v Německu
Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že Srbsko nyní vede v počtu podaných žádostí o azyl. Pouze za měsíc říjen jich bylo 620, což znamená že posledních několik měsíců dochází k trvalému nárůstu. 137 žádostí v srpnu, 286 v září a nyní 620. Hned po Srbsku je Afghánistán, Irák, Pákistán, Írán, Sýrie, Rusko, Turecko a Kosovo. Za nárůstem srbských žádostí pravděpodobně stojí uvolnění vízových pravidel s EU.
Kosovská prezidentka: „celý Balkán si teď klade za cíl vstoupit do EU a NATO“
Na konferenci Germi Hill v Kosovu, kterou pořádá kosovské ministerstvo zahraničí a Evropská rada pro zahraniční záležitosti, kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila, že všechny země regionu si nyní kladou za hlavní cíl vstoupit do NATO a EU. Stejně tak prezidentka Kosova prohlásila, že její země si přeje posílit a rozvíjet strategické partnerství s USA a udržovat přátelské vztahy se všemi zeměmi regionu. Konference se zúčastnilo přes 100 zástupců jednotlivých států včetně ministrů zahraničí a zástupců armády.
Albánii čeká reforma volebního zákona a ústavy ohledně schvalování zákonů
Albánská vláda a opozice se ve čtvrtek po dlouhém sporu o volební reformu dohodly na kompromisu ve snaze vstoupit do EU, neboť kvůli údajnému podvodu se chystané procesy ke vstoupení do EU zastavily. Opoziční Socialistická strana obviňuje premiéra Sali Berishu a jeho Demokratickou stranu z manipulování hlasů. Po silném tlaku ze strany EU a USA byla ve spolupráci s Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) připravena volební reforma, která obsahuje přes 50 doporučení OBSE. Současně bude upraveno schvalování zákonů, doposud byl v Albánii třeba konsensus napříč celým parlamentem, nyní by měla stačit pouze třípětinová většina.
Rusko se vážně zajímá o kosovské Srby, prohlásil ruský ministr zahraničí
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že Rusko plně chápe požadavky Srbů z Kosova, kteří chtějí žádat o ruské pasy, a potvrdil, že Moskva bude o udělení občanství vážně uvažovat. Ruský zástupce při NATO, Dimitrij Rogozin, prohlásil,“Je třeba si uvědomit, že tito lidé jsou připraveni dorazit do Ruska,“ neboť se jim podle jeho slov nedostává dostatečné pomoci od jejich země a Rusko je tak jejich poslední nadějí. Ruské velvyslanectví v Srbsku již eviduje přes 20 000 žádostí o ruské občanství od kosovských Srbů.
Rada bezpečnosti OSN prodloužila mandát mise EUFOR pro Bosnu a Hercegovinu
Rada bezpečnosti OSN ve středu oficiálně prodloužila mandát Evropské unie (mise EUFOR) v Bosně a Hercegovině o další rok. Rezoluce o prodloužení mandátu EU byla jednomyslně přijata všemi 15 členy Rady bezpečnosti, ačkoliv Rusko mělo dříve jisté výhrady ke zprávě vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentina Inzko. Rezoluce jasně deklaruje, že primární odpovědnost za úspěšnou implementaci mírových dohod nesou orgány Bosny a Hercegoviny. Síly EU převzaly mandát od sil NATO v roce 2004 s úkolem zajištění dodržování Daytonských mírových dohod.
Německo přiznalo, že EU stále nezná cestu z krize
Německá kancléřka Angela Merkel ve středu po jednání s irským premiérem Enda Kennym připustila, že eurozóna stále nenašla cestu ke zotavení se z dluhové krize. Zároveň na tiskové konferenci Angela Merkel označila Irsko za „skvělý příklad“, jak se vymanit z dluhové krize díky pomoci z EU. Německá kancléřka zároveň opět prohlásila, že věří, že změna smluv EU, která by posílila pravomoci EU, by pomohla obnovit důvěru. Nová smlouva by podle Německa měla zajistit „rozpočtovou kázeň“ společnou kontrolou a sankcemi, které by měl v pravomoci například Evropský soudní dvůr. Naopak irský premiér Kenny se vyjádřil spíše pro vyčerpání všech možností současných smluv kvůli obavám z procesu schvalování jakýchkoliv nových smluv, i kvůli zkušenosti s irským referendem.
USA odmítají dělení či jakoukoliv územní výměnu kosovského území
Náměstek americké ministryně zahraničí, Philip Gordon, prohlásil směrem k Srbsku, že musí po celém Kosovu existovat bezpodmínečná svoboda pohybu a že americká vláda od Srbska očekává plnou spolupráci s misemi KFOR a EULEX při odstraňování barikád na severu Kosova a stejně tak při odpovídající kontrole hranic. Dále slovy náměstka Gordona USA odmítly jakékoliv dělení Kosova či výměny území. Náměstek Gordon to prohlásil ve Sněmovně reprezentantů před výborem pro Evropu a Eurasii. Nejvíce se diskutovala situace v srbsko-kosovském problému a problematika Bosny a Hercegoviny. Rádio Hlas Ameriky v Srbsku mezitím odvysílalo, že je těžké představit si zemi, která má vstoupit do EU a zároveň při tom financovat samostatné nekontrolovatelné instituce v sousedním státě (Kosovu).
Rusko kritizuje zpráva o Bosně a Hercegovině předložena Radě bezpečnosti OSN
Rusko zkritizovalo zprávu, kterou předložil Radě bezpečnosti OSN vysoký představitel OSN pro Bosnu a Hercegovinu, Valentin Inzko. Ve zprávě se uvádí, že současná politická situace v Bosně a Hercegovině je nestabilní. RusRusko kritizuje zprávu vysokého představitele pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Inzko předložena Radě bezpečnosti OSN, která líčí regionu jako politicky nestabilní. Ruský velvyslanec v Radě bezpečnosti, Vitalij Churkin, prohlásil, že ve zprávě se záměrně zdůrazňují negativní faktory, zatímco se přecházejí úspěchy této země. „zdá se, že zpráva vysokého představitele pro Bosnu záměrně ignoruje zlepšení Bosny při hledání různých řešení a společných východisek, které odůvodňují její další existenci,“ řekl podle RIA Novosti velvyslanec Churkin, přičemž zdůraznil, že hlavním úkolem mezinárodního společenství je vyřešení konfliktu a přenesení odpovědnosti na Bosnu a Hercegovinu – v praxi tedy zrušení vysokého představitele OSN.
Velvyslanci Velké Británie a Nizozemí vyzývají urychleně k dialogu Bělehrad-Priština
Nizozemský velvyslanec v Kosovu, Robert Bosch, prohlásil, že situace na severu této země na hraničních přechodech Jarinje a Brnjak musí být vyřešena co nejrychleji a nejlépe cestou dialogu mezi Kosovem a Srbskem. Nizozemí jeho ústy dále podpořilo dialog pod vedením mediátora EU, kterým je Angličan Robert Cooper. Velvyslanec Velké Británie v Srbsku, Michael Davenport, pak prohlásil, že Britové si přejí, aby Srbsko získalo statut kandidátské země EU již 9. prosince, ovšem je nutné, aby Srbové pokračovali v dialogu s Kosovem. Podle slov britského velvyslance má Evropská komise jasno – Srbové musejí zapracovat na své regionální spolupráci a zahájit konstruktivní dialog s Prištinou, chtějí-li do EU.
MMF: „Kosovo se vyhnulo krizi a je na dobré cestě“
Mezinárodní měnový fond (MMF) oznámil, že se Kosovu podařilo díky své izolaci od zahraničních a mezinárodních trhů vyhnout závažné krizi. V oznámení zveřejněném na webových stránkách MMF je řečeno, že kosovskou ekonomiku čeká v tomto roce průměrný růst 5 %. Bankovní systém je pak podle MMF stabilní s pohledu likvidity i kapitálových rezerv. Šéf mise MMF v Kosovu, Johannes Wiegand pak oznámil po jednání s kosovskými představiteli, že kosovská vláda učinila rozhodné kroky k posílení fiskální stability, což by mohlo Kosovu otevřít možnost finanční pomoci od MMF.
Ministři zahraničí EU budou na začátku prosince jednat o situaci v severním Kosovu
Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Catherine Ashton, nebude zatím předkládat žádnou zprávu o napětí v severním Kosovu a o dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, informují o tom srbská média s odvoláním na své zdroje v EU. Jednání o situaci v severním Kosovu by se mělo konat na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí začátkem prosince. Přesto se očekává, že ministři zahraničních věcí EU, kteří se dnes sejdou v Bruselu, budou danou otázku řešit v podobě neoficiálních jednání – to odkazuje na rostoucí důležitost problémů v Kosovu, kandidatury Srbska do EU a určení data, kdy bude moci o vstupu do EU začít jednat Černá Hora.
Nová řecká zahraniční politika nebude měnit postoj k Makedonii – není čas
Nová řecká vláda prý odmítla měnit postoj Řecka v otázce sporu s Makedonií o její název, informuje o tom makedonský denní tisk Utrinski Vesnik. Podle odborníků je ale jedním z hlavních důvodů to, že nová vláda nebude mít prostor k řešení jiných otázek než těch ekonomických, na které bude zaměřeno veškeré úsilí. Nový řecký ministr zahraničí, kterým se stal Stavros Dimas, tak nebude jednat s Makedonci.
Americký kongresman Engel: Srbsko nesmí do EU vstoupit dříve, než Kosovo
Americký kongresman, Eliot Engel, vyzval k nutnému obnovení práva a pořádku v severním Kosovu, kde Srbové tvoří barikády, a vyjádřil svůj nesouhlas s jejich jednáním. Zároveň demokratický kongresman Engel prohlásil, že pokud Priština nebude schopna kontrolovat situaci na severu, nikdy nedojde k uklidnění situace, přičemž zdůraznil, že kosovská „nezávislost pod dohledem“ musí skončit. V neposlední řadě se také americký politik vyjádřil k problematice EU a uvedl, že Srbsko by nikdy nemělo vstoupit do EU dříve, než Kosovo, neboť by pak v budoucnu blokovalo kosovský vstup. Podle jeho názoru by obě země měly vstupovat společně.
Srbská vláda nemá připravený ekonomický krizový plán
Srbsko si podle odborníků hodlá nadále půjčovat, aby udrželo dosavadní životní úroveň, pracovní místa a spotřebu obecně. Ovšem vzhledem k prohlubující se krizi v Evropě byla fiskální rada Srbska nucena snížit předpokládaný ekonomický růst srbské ekonomiky pro v roce 2012 ze 3 % na 1,5%. V Srbsku dodnes není zcela obnoven sektor zpracovatelského průmyslu a podle pesimistických předpovědí by se to mohlo projevit na srbské výrobě i exportu, což by způsobilo i zvýšení veřejného srbského dluhu. Srbská média proto nyní kritizují srbskou vládu za nepřipravenost a za to, že doposud nezačala práce na krizovém plánu v případě, že by se nevalné vyhlídky začaly plnit.
Etnické násilí mezi studenty v Makedonii
K masivnímu střetu mezi albánskými a makedonskými studenty došlo v pátek večer ve městě Struga. Makedonská média informovala o střetu albánských studentů ze školy Ibrahim Temo ve městě Struga a Makedonci ze školy Naum Ochridski v Ohridu při kterých došlo k několika lehkým zraněním. Policie prozatím zadržela většinu studentů, kteří se na incidentu podíleli, někdy i za asistence rodičů, ovšem makedonské úřady zatím nezveřejnily důvod. Existuje ale podezření z etnicky orientovaných bojůvek. V posledních letech totiž narůstá počet podobných incidentů především v okolí města Struga, kde jsou spolu konfrontováni Albánci s Makedonci.
Al Jazeera spouští televizní kanál pro Balkán
Vedení nové televize bude umístěno v Sarajevu, v Bosně a Hercegovině, zatímco dojde k vytvoření i regionálních sídel v chorvatském Záhřebu, srbském Bělehradě a makedonské Skopji. Vysílání pokryje území Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska, Kosova a Černé Hory. Dosavadní investice pro vybavení nové televize stály Al-Džazíru 10 milionů dolarů a vysílání má prozatím být v arabštině a angličtině.
Kosovo a Srbsko dosáhly první shody – budou prozatím společně s EULEX hlídat hranice
Priština a Bělehrad se dohodly na společné, integrované správě hraniční linie, informuje otom Pristina daily Koha, podle které se mají nyní na hlídání hranice podílet policisté z Kosova, mise EULEX i Srbska. Dohoda je údajně výsledkem mezinárodního jednání, které probíhá paralelně s pokusy o dialog mezi Kosove a Srbskem.
Srbové v severním Kosovu žádají o pomoc ruského premiéra
Srbové v severním Kosovu vyjádřili zájem o účast na zasedání srbského parlamentu při projednávání otázky Kosova. Stejně tak požádali o podporu ruského premiéra Vladimira Putina a vyzvali ho, aby se zapojil do řešení problému Kosova.