Chorvatsko podepíše svou smlouvu o přistoupení k Evropské unii 9. prosince v Bruselu, oznámil to chorvatská premiérka Jadranka Kosor po zasedání vlády v Záhřebu. Chorvatsko, podle slov premiérky Kosor, výrazně pokročilo a úspěšně se mu podařilo splnit požadavky na větší boj proti organizovanému zločinu a korupci, stejně jako muselo odblokovat veto Slovinska vyřešením hraničního sporu. Poté, co bude 9. prosince 2011 podepsána smlouva o vstupu do EU, musí být schválena referendem v Chorvatsku a následně ratifikována parlamenty všech 27 stávajících členů EU. Celý tento proces by měl být ukončen 1. července 2013, kdy by se Chorvatsko mělo oficiálně stát 28. zemí EU a zároveň druhou republikou bývalé Jugoslávie.
Archiv rubriky: Balkán
Kosovo vyzývá EU k většímu tlaku na Srbsko
Místopředsedkyně kosovské vlády, Edita Tahiri, prohlásila, že Kosovo již splnilo všechny požadavky a povinnosti, které vyplývají z problematiky, ovšem domnívá se, že problém stojí v dialogu se Srbskem, které odmítá udělat totéž. Podle názoru místopředsedkyně vlády Edity Tahiri by proto měla EU zvýšit tlak na Srbsko, aby bylo ve společném dialogu dosaženo konkrétních výsledků.
Bosna a Hercegovina zavádí opatření proti terorismu dle rezolucí Rady bezpečnosti OSN
Rada ministrů Bosny a Hercegoviny rozhodla o zavedení omezujících opatření proti terorismu, která jsou stanovená v sérii 12 rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Tyto rezoluce Rada bezpečnosti OSN vydala v letech 1999-2009 proti teroristické síti Al-Kaida a afghánskému Talibanu. Tato opatření zahrnují zmrazení finančních prostředků a veškerých dalších ekonomických aktiv ve vlastnictví osob uvedených v seznamech zmíněných rezolucí. Dále sem patří zákaz vstupu na území Bosny a Hercegobiny stejně jako zákaz prodeje či přepravy zbraní a vojenského materiálu pro všechny označené jednotlivce, skupiny, sdružení a organizace. Rozhodnutí bylo přijato v reakci na útok člena srbské wahábitské organizace na velvyslanectví USA v Sarajevu.
Albánie je proti jakémukoliv etnickému dělení Kosova
Albánský premiér Sali Berisha dal jasně najevo, že jeho země je proti etnickému dělení Kosova, neboť udržení jasných celistvých a nenarušených hranic Kosova má podle něj zásadní význam pro všechny země v regionu. Premiér Berisha postoj Albánie oznámil na společné tiskové konferenci v Makedonii se svým makedonským protějškem Nikolou Gruevski.
Francouzský prezident Sarkozy: „balkánské země se nakonec budou muset připojit k EU“
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy před studenty ve Štrasburku prohlásil, že EU nakonec bude muset přijmout i balkánské země. Podle francouzského prezidenta by se měla prohloubit integrace zemí eurozóny, zatímco země s vlastní měnou by měly dostat více volnosti. Podle prezidenta Sarkozyho je „dvourychlostní“ model Evropy jedinou možnou cestou EU vpřed.
KFOR odstranilo další barikády, opět bez úspěchu
Síly KFOR za pomoci slzného plynu obsadily barikádu u hraničního přechodu Jarinje v severním Kosovu, ovšem ihned po dokončení dvouhodinové operace Srbové z Leposavqit a Leshakut za pomoci kamionů a štěrku vystavěli nové barikády. Opakovala se tak zcela situace z hraničního přechodu Brnjak.
NATO řeší otázku Kosova s velkým zklamáním
Rada Severoatlantické aliance (NATO) za účasti velvyslanců všech zemí, které jsou součástí sil KFOR řeší situaci v severním Kosovu, kde stále nebylo dosaženo řešení. Diplomaté z několika členských zemí NATO podle kosovských médií neskrývají své zklamání a frustraci z neřešitelnosti. V NATO se nyní řeší to, že srbská menšina si je vědoma toho, že vojáci NATO nemohou zasáhnout kvůli obavám z napadení takového kroku, který by pak byl považován za stranící Kosovu, což by v Srbsku vedlo k podkopání autority prezidenta Borise Tadice a vzestupu nacionalistů. Stejně tak ale NATO přestává důvěřovat i srbskému prezidentovi, který podle názorů jednotlivých velvyslanců nepřichází s dostatečným množstvím možností řešení, o kterých by se mezi Prištinou a Bělehradem mělo konstruktivně jednat.
Rada bezpečnosti OSN se bude zabývat Kosovem na popud generálního tajemníka
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon je podle člena jeho úřadu, Eri Kaneka, znepokojen nejnovějšími zprávami o vývoji v Kosovu, které podle jeho názoru oživují nevyřešené problémy a představují hrozbu pro stabilitu a mír v regionu. Podle Eri Kaneka byla zpráva o Kosovu předložena i členům Rady bezpečnosti OSN, kteří by se jí měly zabývat 29. listopadu. Ve zprávě předložené členům Rady bezpečnosti OSN generální tajemník informuje, že došlo ke zhoršení mezietnických vztahů v celém Kosovu a zdůrazňuje potřebu rychlého vyřešení problému na hraničních přechodech se Srbskem. Zpráva je prakticky chronologickým popisem vývoje v Kosovu za poslední 3 měsíce přičemž upozorňuje na to, že vývoj na severu této země nebezpečně zastiňuje situaci v celé zemi. Při projednávání situace 29. listopadu budou pod předsednictvím Portugalska vyjadřovat své postoje všechny členské státy Rady a jednání se zúčastní i zástupci Srbska a Kosova.
Rada bezpečnosti Kosova řeší situaci na severu země
Členové kosovské Rady bezpečnosti, aby diskutovaly o situaci v severním Kosovu, kde je srbská národnostní menšina. Podle starosty obce Mitrovica, Avniho Kastrati, je v nyní klid, ale panuje velké napětí způsobené paralelně fungujícími srbskými orgány. Avni Kastrati poté uvedl, že Srbům v oblasti musí být jasné, že není možné, aby rozhodovaly a odepíraly jednotkám KFOR naplňování jejich poslání. Podle slov kosovské hlavy obce Mitrovica také srbské paralelní úřady nutí občany hlídat zátarasy.
EULEX: „násilí v Kosovu je nepřijatelné“
Šéf mise EULEX, která byla zřízena EU v Kosovu za účelem prosazování práva a zajišťováním naplňování rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN, Xavier de Marnhac, prohlásil, že násilí v severním Kosovu je nepřijatelné a upozornil na silnou přítomnost policejních jednotek mise EULEX v oblasti. Dále podle jeho slov, ve zprávě, kterou EULEX předkládá Radě bezpečnosti OSN.
Srbsko a Německo se staly členy Výboru UNESCO
Srbsko bylo zvoleno za člena Výboru světového dědictví UNESCO na 36. generální konferenci, která se koná v Paříži. Srbsko se členem tohoto orgánu stává poprvé v historii. Srbský ministr kultury, Predrag Markovič, oznámil, že Srbsko bylo zvoleno spolu s Německem hned v prvním kole hlasování.
Bývalý chorvatský premiér čelí obvinění z úplatkářství
Bývalý chorvatský premiér, Ivo Sanadera, je obviněn z úplatkářství a obohacování se za války v Jugoslávii v 90. letech. Sanadera je obviněn z přijmutí úplatku ve výši 10 milionů Euro od maďarské ropné společnosti MOL, která měla rozhodující vliv na chorvatskou ropnou společnost INA. Bývalý premiér mimo jiné údajně dával společnosti MOL větší pravomoci v INA, než které jí příslušely z jejího akciového podílu na INA. Sanader je v současnosti vyšetřován kvůli 6 různým podezřením z korupce – mimo jiné i kvůli nelegálnímu financování tehdejší vládnoucí strany HDZ. Sanader všechno popírá a v otázce ropných společností se brání tím, že všichni ministři schvalovali jeho kroky, o kterých byl informován i prezident Stjepan Mesić.
V Srbsku zasedne konference energetických gigantů o budoucnosti jihovýchodní Evropy
V pátek 11. 11. se v hlavním městě Srbska, Bělehradě, uskuteční konference o ropě a zemním plynu v jihovýchodní Evropě. Zástupci největších světových ropných společností a konsorcií zde představí své plány ohledně ropovodů a plynovodů a budou diskutovat nad rychlými změnami v ropném průmyslu s cílem podpořit investice v regionu s důrazem na kritické otázky energetické bezpečnosti a dodávek ropy a zemního plynu do Evropy. Konferenci pořádá Energy Stream CMG GmbH a TGI International Group.
Balkánští ministři obrany se v Kosovu dohodli na užší spolupráci
Šest balkánských ministrů obrany, kromě Srbska, se na svém zasedání v Kosovu, zavázalo úžeji spolupracovat na řešení regionální stability. Ministři obrany ze Slovinska, Chorvatska, Makedonie, Černá Hory, Albánie a Kosova se na setkání ve městě Peja dohodly na posílení spolupráce v oblasti regionální bezpečnosti. Srbsko ke konferenci nebylo přizváno pro svou politiku bojkotu všech jednání, kterých se účastní Kosovo.
Ve svém projevu na zahájení konference kosovská prezidentka Atifete Jahjaga prohlásila: „Díváme se do budoucnosti na cestu evropské integrace a členství v NATO.“
V Albánii se protestuje proti novému zákonu o importu odpadu
Albánský parlament nedbal prezidentského veta a schválil zákon o importu odpadu do Albánie. Díky tomuto zákonu se tak Albánie prakticky stane „popelnicí Evropy“. Před albánským parlamentem protestují stovky lidí, kteří stejně jako albánský prezident Bamira Topi tvrdí, že se zákon neslučuje s ochranou životního prostředí Albánie. Zatímco hlavní opoziční Socialistická strana vyzývá k referendu na toto téma, albánský premiér Sali Berisha odmítá veškerá obvinění s tím, že dovoz odpadu podpoří vznik recyklačního průmyslu v Albánii. Stejně tak premiér Berisha odmítá, že by do země díky zákonu mohly být dováženy toxické látky.
Srbský prezident odmítl prohlášení a programový dokument vyzývající k otočení srbské politiky
Srbský prezident Boris Tadić oznámil, že nemůže podepsat a ani podpořit program Liberálně demokratické strany (LDP) a Srbského hnutí znovuzrození (SPO), který navazuje na prohlášení Srbsko do Evropy – Evropa do Srbska. Prezident Tadić by se podle svých slov podpisem vzdal národních zájmů, přičemž oznámil, že nesouhlasí s takovou politikou, která se vzdává legitimních státních a národních zájmů a odsoudil, že byl o podpis dokumentu požádán. Dokument se totiž kromě postoje Srbska k Evropě týká především problematiky Kosova.
Srbsko potřebuje obrat ve své politice, tvrdí opozice a nevládní organizace
Liberální demokratická strana (LDP), Srbské hnutí obnovy (SPO) a Sociálně demokratická unie (SDU) spolu s významnými veřejnými osobnostmi a nevládními organizacemi prohlásily, že Srbsko musí otočit svou politiku, která zemi neprospívá. V prohlášení pojmenovaném Srbsko do Evropy – Evropa do Srbska LDP, SPO, SDU, Svaz svobodných a nezávislých odborových svazů a jiná civilní společenská hnutí ústy předsedy LDP, Čedomira Jovanoviće, zdůraznily, že Evropa je jediný přijatelné řešení pro zbloudilou srbskou společnost. Vůdce SPO, Vuk Draškovič, poté prohlásil, že Srbové byli posledních 20 let svědky té nejméně zodpovědné politiky v historii Srbska, která vede ke ztrátě Kosova a starých přátel a spojenců v západní Evropě.
V Praze bylo zahájeno zasedání Vysegrádské skupiny se zeměmi západního Balkánu
V hlavním městě České republiky, Praze, byl zahájen summit mezi skupinou V4 (Polsko, Česká republika, Slovensko, Maďarsko) a zeměmi západního Balkánu, které budou reprezentovat jednotliví ministři zahraničí. Zasedání se zúčastní i evropský komisař pro rozšíření EU Štefan Füle, výkonný ředitel zahraniční služby EU pro Rusko, východní sousedství a západní Balkán Miroslav Lajčák či slovinský ministr zahraničí Samuel Žbogar. Do Prahy dorazil o ministr zahraničních věcí Kosova, Enver Hoxhaj, který zde bude představovat pokračující konsolidaci kosovského státu s cílem rozvíjet mezinárodní spolupráci Kosova s ostatními zeměmi.
Po operaci KFOR Srbové v Kosovu vystavěli ještě větší barikády
Poté co německé jednotky sil KFOR dokončily odstraňování barikád v severním Kosovu na cestě Zubin Potok – Ribarice, mezi kterými leží hraniční přechod Brnjak, zahájili místní Srbové stavbu barikád, které jsou podstatně rozsáhlejší, větší a lépe bráněny. Operace na odstraňování trvala přes 14 hodin, ovšem nyní zde vyrostly nové, tři metry vysoké.
Světová banka: „Černá Hora musí začít šetřit“
Banky a ministr financí Černé Hory se shodují, že cesta vpřed musí zahrnovat mantinely pro veřejné výdaje a nižší závislost na zahraničním financování. Černá Hora musí snížit fiskální deficit, veřejný dluh a omezit závislost na zahraničním financování, zejména v době, kdy podmínky na mezinárodních trzích jsou tak citlivé a nepředvídatelné, oznámil to ministr financí Milorad Katnic a regionální koordinátor Světové banky pro jihovýchodní Evropu Jane Armitage při předložení zprávy Světové banky na zlepšení veřejných výdajů v Černé Hoře. Armitage uvedl, že doporučení Evropská komise, aby Černá Hora zahájila přístupové rozhovory do EU, jsou známkou důvěry, kterou mezinárodní společenství vkládá do reforem v Černé Hoře.
KFOR nebude ručit za škody, které způsobí při odstraňování srbských barikád
Velitel sil KFOR, Erhard Drews, informoval bouřící se Srby v severní Mitrovici na území severního Kosovo, které Srbsko stále považuje za svou nedělitelnou součást, že KFOR nebude kompenzovat žádné škody, které způsobí během operace za účelem odstranění barikád na severu Kosova.
Srbsko nevymění severní Kosovo za statut kandidáta do EU
Hlavní srbský vyjednavač Borislav Stefanovic oznámil, že Srbsko nepřistoupí na zrušení svých institucí v severní části Kosova výměnou za získání statutu kandidátské země EU. Podle jeho slov je to pro Srbsko nepřijatelné a na dotaz, jak by Srbsko reagovalo, kdyby tyto instituce byly rozpuštěny proti jeho vůli, odpověděl jednoznačně: „k tomu by mohlo dojít pouze za použití síly a násilí, což není udržitelné z hlediska dlouhodobého vývoje.
Rumunsko odmítá uznat Kosovo, a to i do budoucna
Rumunský prezident Traian Basescu při své návštěvě Srbska oznámil, že Rumunsko neuznává a neuzná Kosovo. Rumunský prezident zároveň vyzval obě strany, aby již dosáhly naléhavě nutné dohody, která by zaručila kosovským Srbům pocit ochrany srbskými úřady. Podle rumunského prezidenta neexistuje žádná analýza, která by vysvětlovalo, proč by Rumunsko mělo existenci samostatného Kosova uznat. Prezident Basescu pak zopakoval, že v tomto směru ani nevidí žádný možný pozitivní postup pro Kosovo.