Šéf Strany obnovy Srbska, Vuk Draškovič, vyzval kosovské Srby, aby urychleně opustili barikády ještě dříve, než nastane nějaký katastrofický scénář. Podle Draskoviče Srbsko již nemá v Kosovu žádnou vliv a jedinou cestou pro Srbsko je členství v EU. Vuk Draškovič dále prohlásil, že srbská ústava (ve které se Kosovo považuje za autonomní oblast Srbska) je již mimo realitu a Srbové nyní mají dvě možnosti – harmonizovat se s realitou v Kosovu a nebo do Kosova vyslat armádu, což povede k válce s Albánci, a v takovém případě bude nevinou obětí konfliktu celá populace Kosova bez ohledu na národnost. Podle Draskoviče musí nyní být nutně zahájeno jednání dle Ahtisariho plánu a vyřešen statut severu Srbska – Vojvodiny, kde se nyní začínají ozývat hlasy po nezávislosti.
Archiv rubriky: Balkán
Udělení statutu kandidáta na vstup do EU pro Srbsko asi bude kvůli poslednímu incidentu odloženo
Poslední vývoj na severu Kosova, při kterém byli zraněni další vojáci KFOR, výrazně snížil šance Srbska na získání statutu kandidátské země EU 9. prosince. Podle srbského deníku Novosti je tak nejpravděpodobnější, že srbský statut bude odložen na březen nebo duben. Německo se zatím již kategoricky postavilo proti udělení statutu kandidátské země Srbům tento rok. Srbský vicepremiér Bozdar Gjelic se k tomu vyjádřil tak, že Srbsko podporuje velký počet zemí EU, ale jsou zde i takové, které stanovily jako podmínku dosažení konkrétního pokroku v jednání s Kosovem a implementaci dosažených dohod.
Makedonii čeká prověrka MMF
Delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) v čele s Wesem Mecgrewem bude zkoumat, zda Makedonie splňuje podmínky pro získání půjčky od MMF a stejně tak bude analyzovat a vyhodnocovat finanční a ekonomickou situaci této země. Kontrola makedonské ekonomiky bude probíhat od 30. listopadu do 13. prosince 2011, kdy se vyhodnotí získané údaje. Představitelé MMF se v Makedonii setkají se zástupci státu, jako s makedonským premiérem Nikolou Gruevski, prezidentem Gjorgem Ivanovem či se zástupci opozice a ekonomickými experty.
Došlo k dalšímu střetu Srbů s KFOR, při kterém se i střílelo – 25 zraněných vojáků zahraniční mise
Při dalších střetech vojáků KFOR a Srbů v severním Kosovu bylo zraněno 25 převážně německých a rakouských členů mise KFOR, dva vojáci utrpěli dokonce střelná zranění, ovšem jsou mimo ohrožení života. K incidentu došlo opět při odstraňování barikád, a to ve chvíli, kdy otázku Kosova projednává Rada bezpečnosti OSN na popud generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona, který vyjádřil obavy z vlivu situace na bezpečnost a klid na Balkáně.
Rada bezpečnosti OSN bude jednat s kosovským ministrem zahraničí
Kosovský ministr zahraničních věcí, Enver Hoxhaj, odcestoval do New Yorku, kde se má zúčastnit nejbližšího jednání Rady bezpečnosti OSN, aby seznámil Radu bezpečnosti se současným pozitivním vývojem v jednání, který přinesl konsolidaci občanské, ekonomické a společenské transformace. Kosovo bude také v Radě bezpečnosti OSN žádat, aby všechny členské státy OSN zvýšily tlak na Srbsko, které by podle Kosova mělo rozpustit své „zločinecké struktury“ na severu Kosova. K podobnému vyzvalo Kosovo již i EU.
Kosovo představí v rámci zasedání SEETO svůj plán na dopravní observatoře jihovýchodní Evropy
Kosovský ministr pro infrastrukturu, Fehmi Mujota, bude na výročním setkání ministrů dopravy v belgickém město Antverpy předkládat plán na komplexní pozorovací síť pro dopravu v jihovýchodní Evropě, která má být v budoucnu realizována v souladu s komplexní dopravní sítí TEN-T. Členy SEETO, která byla založena v roce 2004, jsou všechny země východní Evropy spolupracující na projektu dopravních observatoří, jihovýchodní Evropa se připojila před 7 lety. Cílem je rozvoj a porozumění zakládním regionálním dopravním sítím, jak stojí v memorandu SEETO, které podepsala i Evropská komise.
Výzva k vyhlášení nezávislé republiky Vojvodina na území Srbska
Dragan Vesellinov, bývalý ministr srbské vlády, představil svůj plán na vytvoření nezávislé republiky Vojvodina, přičemž představil své důkazy, proč by se tato autonomní provincie na severu Srbska měla stát nezávislou. V rámci fóra občanské společnosti Vesellionov prohlásil, že 50% Srbů a většina menšin ve Vojvodině bude referendum, které by rád uspořádal, o republice Vojvodina podporovat. Srbské elity se prozatím ke snahám ve Vojvodině nevyjadřují, ovšem ve Vojvodině se již připravuje Strana referenda, kterou by Vesellinov rád založil, neboť podle něj jsou doby autonomie jsou pryč a Srbové dnes napadají již i vlajku a znak Vojvodiny. Mluvčí provinční rady Demokratické strany Srbska (DSS), Milinko Jovanov, tak v říjnu varoval srbskou vládu před tendencemi ve Vojvodině oprávněně.
Kosovští Srbové odmítají dohody Srbska s Kosovem a hodlají žalovat šéfa srbských vyjednavačů
Zástupci shromáždění Unie srbských obcí v severním Kosovu vyzývají k zastavení dosažených dohod Srbska s Kosove, protože jsou dle jejich slov proti srbskému státu a národním zájmům. Požadavek byl určen srbskému prezidentovi Borisu Tadići a místopředsedovi vlády Ivicu Dacici stejně jako vedoucímu srbských vyjednavačů s Kosovem, Borislavu Stefanovici. Jeden ze zástupců kosovských Srbů, Radovan Nicic, oznámil, že všechny dohody podepsané Stefanovicem nebudou akceptovány, a dále, že byl vytvořen třicetičlenný tým právníků, kteří mají zahájit trestní řízení proti hlavnímu srbskému vyjednavači, který podle jejich názoru poškodil zájmy Srbska a porušil tak ústavu.
Svoboda médií v Makedonii se nebezpečně zhoršuje
To poznamenal viceprezident americké nevládní neziskové organizace Freedom House, která se zabývá hájením a studiem demokracií v zemích po celém světě. Paola Schrajfer řekl, že makedonská vláda potřebuje zavést nové reformy ve zpravodajském zákoně, a zároveň podpořit implementaci dosavadních zákonných opatření. Dle organizace Freedom House v zemi chybí pluralita v sektoru médií, stejně jako transparentnost a zodpovědnost ve vlastnických strukturách jednotlivých zpravodajských společností. Tamní vláda podle slov Paola Schrajfera potřebuje zavést politicky nestranné a transparentní zpravodajské médium.
Makedonie očekává investice ze strany Německa
Na jednáních v německém Dusseldorfu bylo 30 zástupců největších německých firem seznámeno s podmínkami pro investování a expanzi do Makedonie. Mezi přítomnými společnostmi nechyběli ani giganti jako Siemens a BMW. Makedonští vládní představitelé očekávají vstup německých firem především do sektoru IT technologií, farmaceutického a energetického průmyslu, stavitelství a infrastruktury. Makedonská vláda je podle slov premiéra Gruevskiho připravena podpořit realizaci investic ze strany německých společností a vyjít maximálně vstříc spolupráci s dosavadními makedonskými firmami.
Srbský prezident věří v trvalé řešení dialogu mezi Kosovem a Srbskem
Srbský prezident Boris Tadić v Bruselu prohlásil, že Bělehrad je v dialogu s Prištinou připraven najít trvalé řešení citlivých otázek, ovšem práva Srbů v Kosovu musí být za takového předpokladu respektována. Prezident Tadić dále řekl, že nemůže nyní říci, zda Srbsko získá 9. prosince status kandidáta EU, ale bude o něj bojovat. Srbský prezident je přesvědčen, že trvalé řešení srbsko-kosovských vztahů se podaří najít, a že nyní jde jen o ochranu práv a bezpečnosti kosovských Srbů, kteří musejí mít šanci najít svou busoucnost v Evropě. Hlava Srbska nakonec prohlásila, že veškeré srbské úsilí směřuje k jednomu cíli, a to je mír a stabilita v Evropě, stejně jako členství v EU nejen pro Srby, ale i ostatní balkánské země. Srbský prezident je přesvědčen, že všichni srbští sousedé (jmenoval Chorvatsko, Černou Horu, Makedonii „a další“) jsou propojeni v cestě za prosperitou a společnou budoucností v EU.
5. prosince Mezinárodní soudní dvůr rozhodne o žalobě Makedonie proti Řecku
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) přislíbil vydání rozsudku o sporu zapříčiněným dlouhodobým sporem o název Makedonie. Podstatou soudu je fakt, že se Řecko v roce 1995 v bilaterální dohodě přislíbilo přestat blokovat vstup Makedonie mezinárodních společenství, ovšem v roce 2008 na summitu NATO v rumunské Bukurešti byl vstup Makedonie opět zablokován. Makedonie se poté obrátila na ICJ s tím, že Řecko je povinno dodržet své závazky vyplývající z prozatímní bilaterální dohody z roku 1995. Řecko svou obhajobu před ICJ zakládá na tom, že při rozhodování nemá Řecko žádné právo veta, ale že se rozhoduje na společném konsenzu všech členů NATO. Podle Řecka se všichni členové dohodly na pozdržení členství, které bude nejlepším řešením, dokud nebude vyřešen spor o název Makedonie. Athény také již vyzvaly ICJ, aby oznámil, že žaloba nespadá do jeho pravomoci.
Kosovští Srbové zranili 21 mužů sil KFOR při bránění zátarasů
Mluvčí mise EULEX v Kosovu, Uwe Nowitzki, konečně potvrdil, že došlo ke zranění 21 vojáků. Jeden z mužů byl těžce zraněn nákladním vozem, 5 utrpělo lehká zranění a zbylých 15 mužů má pouze povrchová zranění. Vojáci byli zraněni při odstraňování zátaras na cestě jižně od Rudare, kde se jim na odpor postavili místní Srbové. Síly KFOR byly dokonce zatlačeny kamiony se štěrkem. KFOR pak podle svého prohlášení bylo nuceno použít i varovných výstřelů a slzného plynu spolu s obušky v zájmu vlastní ochrany nasazených mužů. Operace nakonec byla v zájmu předejití vážnému incidentu a zranění na obou stranách zrušena bez výsledku.
Šance Srbska na statut kandidáta EU díky pokračujícím rozhovorům s Kosovem rostou
Srbský deník Vecernje Novosti uvedl, že šance Srbska na statut kandidátské země EU výrazně rostou, což je způsobeno pokračujícím dialogem s Kosovem. Po dohodě o univerzitních titulech nyní Srbové s Kosovany uzavřeli dohodu o registrech osob. 30. listopadu se má dokonce řešit situace na hraničních přechodech a vzájemná účast na regionálních organizacích. Naposledy totiž dopadlo neúspěšně zasedání černomořské skupiny.
Makedonií povede plynovod South Stream
Makedonie se připojí k projektu plynovodu South Stream, informuje o tom makedonský deník Vecer. Podrobný projekt o potrubí v Makedonii bude místní vládě předán do konce tohoto roku. Hlavním smyslem dohody o přistoupení Makedonie k projektu je zabezpečení makedonských energetických potřeb a realizace ostatních energetických projektů v zemi.
Albánie díky plynovodu TAP získá miliardu Euro
V rámci projektu trans-jadranského koridoru TAP bude v Albánii investována více než 1 miliarda Euro. Albánie hraje pro otevření nového jižního koridoru pro přepravu zemního plynu do EU významnou úlohu pro energetickou bezpečnost EU a díky plynovodu TAP získá významné prostředky pro svou ekonomiku především z hlediska investic do své infrastruktury a energetiky. Řekl to generální ředitel projektu TAP, Kejtil Tungland. Projekt TAP má přepravovat zemní plyn z oblasti Kaspického moře do západní Evropy skrze Jaderské moře.
Nizozemí zřejmě bude blokovat přístupová jednání Černé Hory k EU
Výbor pro evropské záležitosti holandského parlamentu došel k závěru, že Černá Hora by ještě neměla získat konkrétní datum pro zahájení přístupových jednání do EU. Holandský parlamentní výbor odůvodňuje svůj závěr nedostatkem „odpovídajících výsledků“ Černé Hory v boji proti organizovanému zločinu a korupci. Ačkoliv Černá Hora dosud oficiálně očekává, že se datum pro zahájení přístupových jednání dozví na zasedání Evropské rady 9. prosince, již nyní jsou místní média skeptická a počítají s nizozemským blokováním. Holanský poslanec Harry van Bommel přesto deníku Vijesti řekl, že závěru jsou předběžné pouze kvůli nedostatku odpovídajících výsledků týkajících se kapitol 23 a 24 podmínek, které říkají že Černá Hora musí před zahájením jednání naplňovat kritéria tzv. právního státu.
Finsko je proti udělení statusu kandidátské země Srbsku
Ačkoliv předseda Evropského parlamentu (EP) Jerzy Buzek souhlasí s tím, že Evropská unie by měla schválit kandidaturu Srbska do EU na prosincovém zasedání, finský ministr pro záležitosti EU, Alexander Stubb, na tiskové konferenci tuto myšlenku odmítl s tím, že EU by se měla rozšiřovat pouze v případě, že jsou splněna všechna kritéria. Podle finského ministra existuje mnoho nevyřešených otázek, přičemž významnou roli hraje i otázka Kosova. Předseda EP je naopak přesvědčen, že Srbsko by od EU mělo prosincovým hlasováním dostat jasně najevo, že má evropskou podporu. Mezitím se očekává, že Evropská rada bude 9. prosince řešit otázku rozšíření EU a může Srbsku dát svůj souhlas se získáním kandidátského statusu.
Selhalo zasedání států PABSEC kvůli sporu o pojmenování Kosova
Selhalo 38. zasedání Valného shromáždění pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (PABSEC), které se konalo v hlavním městě Albánie, Tiraně. Důvodem byl požadavek Ruska a Srbska, aby byla provedena v programu zasedání textová změna, neboť v dokumentu se o kosovské delegaci hovořilo jako o „delegaci Republiky Kosovo“. Albánie odmítla označení odstranit. Je to tak poprvé v historii PABSEC, kdy členské státy – Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Řecko, Moldávie, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina a Srbsko ruší zasedání bez výsledku.
V Bosně a Hercegovině bylo zatčeno 8 lidí za válečné zločiny proti Srbům a Chorvatům
V Bosně a Hercegovině bylo zadrženo 8 osob na základě podezření, že se dopustily válečných zločinů na civilistech a válečných zajatcích během války v Jugoslávii v první polovině roku 1990. Oběťmi měli být Srbové a Chorvati.
Zpráva pro Evropský parlament kritizuje Kosovo, ale odmítá jeho dělení
Výbor pro zahraniční politiku Evropského parlamentu, kde se dnes projednávala otázka Kosova, k němuž předkládala zprávu rakouská poslankyně Ulrike Lunacek, se shodl na tom, že je proti jakémukoliv dělení Kosova, jehož území považuje za celistvé, a vyzval k zahájení dialogu mezi Srbskem a Kosovem o vízové liberalizaci. Zpráva o Kosovu ovšem byla velmi kritická a mimo jiné připomínala „nesrovnalosti“ při posledních volbách, ze kterých nebyla vyvozena ničí odpovědnost. Výbor pro zahraniční politiku EP také vyzval posledních 5 států EU (Španělsko, Rumunsko, Slovensko, Řecko a Kypr), aby Kosovo uznaly. Evropský parlament je jedinou institucí EU, která oficiálně uznává Kosovo jako samostatný stát. Diplomatické zdroje v Bruselu mezitím oznámily, že Srbsko s Kosovem dosáhly uzavření dohody o vzájemném uznávání vysokoškolských diplomů. Dalším předmětem jednání má být otázka telekomunikací a energetiky.
Makedonie vyzývá EU k činům a odblokování jednání o vstupu
Makedonský premiér Nikola Gruevski při svém setkání s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem prohlásil, že blokáda makedonského členství v EU je unijním precedentem. Makedonský premiér dále řekl, že je nyní čas, aby představitelé EU přehodnotili svá dosavadní rozhodnutí a našli způsob, jak zahájit jednání o přistoupení Makedonie k EU. Makedonská diplomacie v posledních dnech rozjíždí velkou kampaň v EU, která má přilákat investory do Makedonie a zároveň vyřešit politické problémy způsobené sporem s Řeckem.
Makedonský premiér bude v Rakousku a Německu hledat možné investory
Makedonská delegace v čele s premiérem Nikolou Gruevski zahájila návštěvu Rakouska a Německa. Makedonci hodlají ve Vídni, Mnichově a Düsseldorfu prezentovat investiční příležitosti v Makedonii mimo jiné s cílem zlepšit podnikatelské prostředí a vyřešit technické a průmyslové nedostatky země. Oznámilo to rádio Svobodná Evropa.