Ministři zahraničí EU se v Bruselu dohodli na tom, že EU zahájí jednání s Černou Horou, přičemž podle náměstka německého ministra zahraničí Wernera Hoyera existuje dohoda o tom, že Černá Hora zahájí jednání s EU v polovině roku 2012.
Archiv rubriky: Balkán
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) rozhodl: „Řecko porušilo své závazky vůči Makedonii“
Podle soudního orgánu OSN, Mezinárodního soudního dvora v Haagu (ICJ), se Řecko dopustilo porušení své povinnosti vůči Makedonii, která podala k ICJ stížnost. Řecko totiž zablokovalo v roce 2008 v Bukurešti přístup Makedonie do NATO, přičemž se již dříve smluvně zavázalo tak nejednat v prozatímní dohodě s Makedonií v roce 1995.
Demokratická strana Srbska: „Srbsko by nemělo vstupovat do EU, která mu chce vyrvat Kosovo z rukou“
Šéf Demokratické strany Srbska (DSS) Vojislav Koštunica tvrdí, že by Srbsko mělo zapomenout na členství v EU a pokračovat ve vývoji jako nezávislá země. Podle slov Koštunici by Srbové měli dát přednost svým národním zájmům před „sekundováním zájmům Bruselu“. Dále hlava DSS zdůraznila, že cílem strany není izolace země, ale hospodářská a rozvojová spolupráce se členskými státy EU. Šéf DSS také prohlásil, že současná srbská vláda je ochotna obětovat Srbsko a jeho národní zájmy za získání statutu kandidáta EU, přičemž EU na Srbsko jen tlačí ve snaze vyrvat Srbsku Kosovo z náručí.
Kosovo hlásí dosažení evropských kritérií
Kosovská ministryně pro evropskou integraci Vlora Citaku oznámila, že byla naplněna všechna technická kritéria pro evropskou integraci, která opravňují k zahájení dialogu o uvolnění vízového styku a posílení obchodních vztahů. Podle ministryně Citaku jsou naplněny všechny požadavky Evropské komise a na tahu je nyní EU. Kosovští představitelé ale zároveň přiznávají, že jsou si vědomi i politických problémů, které nyní tíží Brusel a mohly by ovlivnit budoucí rozhodování.
Chorvatská HDZ dle očekávání prohrála volby
Koalice KUKURIKU vyhrála parlamentní volby v Chorvatsku, jedná se o neúplné ale oficiální výsledky Státní volební komise. Koalice vedená socialisty má již jistých 78 křesel, zatímco dosavadní vládnoucí HDZ obdržela 42 mandátů spolu s dalšími třemi křesly od chorvatské diaspory. Tyto výsledky, jak uvádí zprávu chorvatská média, vycházejí z výsledků zpracovaných z 10% volebních místností. Chorvatský parlament (Sabor) čítá 151 členů, přičemž subjekty musí mít nejméně 71 hlasů k sestavení vlády.
V Chorvatsku začaly parlamentní volby
Očekává se, že chorvatští voliči „zúčtují“ s vládnoucími konzervativci, kteří mají za sebou několik korupčních afér uprostřed hospodářské krize. Podle průzkumů by konzervativní Chorvatská demokratická unie (HDZ) měla být nahrazena středo-levou koalicí vedenou sociálními demokraty (SDP) ve spolupráci s dalšími třemi stranami. Podle průzkumů získá koalice s přehledem absolutní většinu ve 151-členném parlamentu. Pravděpodobný nový premiér Zoran Milanovic, šéf socialistů, ovšem bude muset čelit obtížné ekonomické situaci EU, která ovlivňuje i chorvatské hospodářství. Ekonomika Chorvatska je už tak poslední 3 roky většinou v recesi průměrný hospodářský růst činí 0,5% podle odhadu chorvatské centrální banky.
Rakouská armáda chystá nácvik intervence do severního Kosova
Rakouská média informovala o vojenských manévrech, které se uskuteční v polovině prosince v regionu Kärntni. Cvičení se zúčastní 2500 vojáků s novými bojovými vrtulníky určenými k provádění vzdušných i vojenských operací. Velitel VII. brigády rakouské armády, Starlinger Thomas, oznámil, že cvičení je zaměřeno na přípravu intervence v severním Kosovu v případě potřeby, kvůli tomu byla dle jeho slov i vybrána oblast Kärntni, která se terénem podobá severnímu Kosovu.
Srbsko a Kosovo se dohodly na vzájemné hraniční integritě
Dohody, kterou zprostředkovala EU, bylo dosaženo v 8. kole jednání zástupců Prištiny a Bělehradu. Samotná dohoda o společné kontrole hranic byla dosažena již dříve v listopadu, ovšem nyní byla uzavřena konečná dohoda o integrované správě hranic a především o právní působnosti – Kosovo i Srbsko se budou na šesti společných hraničních přechodech řídit vlastní jurisdikcí a obě země budou spravovat vlastní celnice. V praxi tedy hranice mezi Srbskem a Kosovem získají podobu evropského hraničního modelu založeného na bázi vzájemné spolupráce. Stejně tak Srbsko prakticky dle kritérií evropských právních předpisů uznalo kosovské hranice. Podle slov představitelů EU tak padl další blok, který bránil Srbsku v eventuálním členství v EU. Problematika na hranicích mezi oběma zeměmi si vyžádala i desítky zraněných vojáků mírové mise, kteří se snažili odstranit z hraničních přechodů betonové zátarasy.
USA volají po odblokování integrace Makedonie
Americký velvyslanec v Makedonii, Paul Vlores, se setkal s vůdcem Demokratické strany Albánců v Makedonii, Menduhem Thacim, a vůdcem Národní demokratické renesance, Rufim Osmani. Hlavním tématem jednání byla integrace Makedonie a Makedonců, přičemž na konci jednání došlo ke společné výzvě k odblokování integračního procesu Makedonie, které způsobuje Řecko.
Rakousko řeší Kosovo a varuje Srby
Rakousko požádalo Srbsko, aby převzalo odpovědnost za kosovské Srby, kteří se střetli s jednotkami KFOR na severu Kosova. Rakouská vláda významně odsoudila poslední incident a zdůraznila, že potenciální budoucnost Srbska v EU závisí na jeho současných krocích v této ožehavé kauze a dialogu s Kosovem. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger pak prohlásil, že Rakušané se při včerejším jednání hlav evropské diplomacie soustředili na otázku Kosova, která se významně řešila.
USA a EU vidí budoucnost Balkánu stejně
Náměstek amerického ministerstva zahraničí, Philip Reeker, který dříve působil jako velvyslanec USA v Makedonii, zdůraznil, že USA a EU sdílejí společnou vizi, pokud jde o země západního Balkánu a jejich budoucnost v EU. Podle jeho slov je i zájmem spojených států, aby země jako Srbsko, Kosovo, Bosna a Hercegovina a další byly co nejdříve členy EU. Dále se USA jeho slovy vyjádřily k poslednímu incidentu na severu Kosova, které označily za násilí spáchané na jednotkách KFOR a odsoudily ho, stejně tak ale ocenily prohlášení srbského prezidenta Borise Tadice, který vyzval k kosovské Srby k opuštění barikád a odsouhlasil společnou kontrolu hranic mezi Kosovem a Srbskem.
Představitelé Makedonie a Bulharska oznámili vybudování železničního propojení obou zemí
Plánovaná výstavba by na obou koncích železniční tratě měla začít na počátku roku 2013, jak uvedl makedonský ministr dopravy Mile Janakieski. Projekt je podporován Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro rekonstrukci a vývoj. To, že obě země zatím nejsou železnicí propojeny, je podle ministra dopravy Janakieskiho vina hlavně problematických vztahů Bulharska a Srbska ve dvacátém století. Makedonie byla dlouhou doby považována za „jablko sváru“ mezi oběma těmito státy.
Balkánští ministři práce a sociálních věcí společně řeší sociální problematiku v regionu
Hlavním tématem fóra konaného v makedonském hlavním městě Skopje je sociální rozměr obchodování s lidmi v regionu. Diskuse, kterou zahájil makedonský ministr práce a sociálních věcí, se zúčastnili i jeho protějšci ze Srbska, Kosova a Bosna a Hercegoviny. Tato problematika úzce souvisí se sociálním zabezpečením. Cílem programu je podle zúčastněných podpora decentralizovaných sociálních služeb a lepší společenské integrace ohrožených skupin obyvatel.
Evropský parlament odhlasoval přijetí Chorvatska do EU
Evropský parlament dle očekávání odhlasoval vstup Chorvatska do EU, Chorvatsko tak bude moci slavnostně podepsat přístupovou smlouvu 9. prosince, podle které se stane členem EU 1. července 2013. Přístupovou smlouvu nyní musí ratifikovat všech 27 členů EU, ovšem neočekávají se komplikace.
Nejlépe je na tom s korupcí na Balkánu Makedonie a Chorvatsko
Podle indexu vnímání korupce vytvořeného nevládní organizací Transparency International je na Balkánském poloostrově obecně velmi vysoká korupce, ovšem nejlépe si mezi balkánskými státy překvapivě vede Makedonie spolu s Chorvatskem. V Indexu vnímání korupce má Makedonie a Chorvatsko index 62. Pro příklad Rumunsko a Černá Hora má 69, Bulharsko 73, Srbsko spolu s Řeckem 78, Albánie 87, Bosna a Hercegovina 91 a Kosovo 110.
Rusko nevyhoví 20 000 Srbů v Kosovu v žádosti o ruské občanství, protože dle zákonů nemůže
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukashevich oznámil, že Moskva nevyhoví kosovským Srbům v žádostech o ruské občanství. Podle ruského ministerstva zahraničí to neumožňují současné ruské zákony. Přesto dal podle Lukasheviche ruský prezident Dmitrij Medveděv pokyn svým diplomatům, aby začali hledat jiné způsoby, jak podpořit přes 20 000 Srbů, kteří o ruskou pomoc požádali. Ruské ministrstvo zároveň vyzvalo mezinárodní síly v Kosovu KFOR a EULEX aby zachovávaly neutralitu a nepřidávaly se na jednu ze stran konfliktu.
Německo vyzývá Srbsko k uplatnění svého vlivu na kosovské Srby
Německý ministr obrany Thomas de Maizière na zasedání ministrů obrany EU vyzval Srbsko k uplatnění svého vlivu na Srby v severním Kosovu, aby zastavili své násilné protesty. Podle slov německého ministra zahraničí, Guido Westerwelleho, pak Srbové nesmějí podporovat násilí, chtějí-li se integrovat do EU. Ministr Westerwelle prohlásil, že ačkoliv srbská vláda stojí o kandidátský status, každý den přináší její kroky více a více argumentů, proč by v tomto mělo být rozhodnuto negativně. Předseda německého Spolkového sněmu, Norbert Lammert, pak přislíbil svému kosovskému protějšku, Jakupu Krasniqi, předsedovi kosovského parlamentního shromáždění, který je v Německu, že Německo bude lobovat u zbývajících 5 členů EU, kteří neuznávají Kosovo, aby tak co nejdříve učinili.
Srbsko zřídí úřad pro jednání s Kosovem a začne plnit dohody
Srbská vláda plánuje zřídit zvláštní úřad pro jednání s Kosovem a zároveň přijmout právní vyhlášky vedoucí k plnění dohod, jichž bylo dosaženo v dialogu Priština-Bělehrad, oznámil to srbský vicepremiér Božidar Đelić v Bruselu podle agentury Info Globi.
Situace ohledně svobody médií v Makedonii eskaluje
Podle nového rozhodnutí parlamentu Makedonské republiky musí mít novináři speciální povolení k podávání informací o dění v parlamentu přímo z vládních budov. Dále dnes byla na stránkách Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku zveřejněna zpráva, ve které se celá tato soudní instituce staví proti vysokým finančním postihům uvaleným na makedonské novináře tamními soudy. V této zprávě jsou navíc uvedena i pochybení, kterých se makedonští soudci při procesech dopustili. Štrasburský soudní dvůr dále upozorňuje na fakt, že vysoké finanční postihy udělované novinářům závažně ohrožují svobodu slova v Makedonii.
EU bude podporovat Kosovo i nadále, chystají se sem italské firmy
Evropský komisař pro rozšíření, Štefan Füle, řekl po svém setkání s kosovskou ministryní pro integraci do EU, že Evropská unie navrhla zahájit strukturovaný dialog s Kosovem o tvorbě právního státu. Eurokomisař Füle dále zdůraznil, že EU podporuje kosovskou snahu o plnění evropských perspektiv, zejména pokud jde o víza, obchodní dohody a účast Kosova v programech EU v souladu s prohlášením EU v roce 2009. Evropská komise také vyzvala Kosovo a Srbsko k pragmatickému, kreativnímu a flexibilnímu přístupu ve společném dialogu, který je dle slov Štefana Füleho v zájmu kosovských i srbských občanů, stejně jako celého regionu. V italském Římě mezitím proběhlo fórum o investičním potenciálu Kosova, kde kosovský ministr průmyslu a obchodu, Mimoza Kusari-Lila, představil plány a programy kosovské vlády na podporu obchodu, přičemž z fóra vyplynula plánované velké obchodní angažmá italských společností v Kosovu.
Zemřel albánský korunní princ, který si kladl nárok na trůn
Uchazeč o královský trůn Albánie, Leka Zogu I., dnes zemřel ve věku 72 let poté, co strávil několik dní v albánské Tiraně. Leka Zogu se narodil v roce 1939 jako korunní princ albánského krále Ahmeta Zogu, jehož z Albánie do egyptského exilu vyhnala italská okupace. Leka Zogu si do své smrti kladl nárok na albánský trůn.
Srbský prezident vyzval Srby v Kosovu k opuštění barikád a KFOR k jejich odstranění
Srbský prezident Boris Tadić vyzval kosovské Srby, aby opustili barikády na severu Kosova. Podle jeho slov to nepřispívá k ochraně národních zájmů a naopak tím srbský národ stále více riskuje. Srbský prezident dále vyzval jednotky KFOR, aby barikády odstranily, neboť situace z nich plynoucí ohrožuje lidské životy a může vést k velkým problémům. Admirál NATO, Samuel J. Locklear, zatím na tiskové konferenci konané na letišti v Kosovu oznámil, že NATO přijme vhodná opatření k zajištění bezpečnosti všech obyvatel Kosova a považuje násilí ze strany Srbů za nepřijatelné. V nemocnici totiž po posledním střetu leží 30 vojáků KFOR, jak uvedl velitel KFOR Erhard Drews. Podle srbských médií pak bylo zraněno 50 Srbů, žádný ale střelnou ránou.
Černá Hora se nebojí krize eurozóny
Premiér Černé Hory, Igor Luksic, oznámil, že Černá Hora v žádném případě neopustí měnu Euro, a to i přes obavy, že by krize eurozóny mohla malé ekonomiky Balkánu, jako je Kosovo a Černá Hora, vážně poškodit. Černohorský premiér dále řekl, že nevěří v pád Eura a ani v ekonomickou krizi v Černé Hoře. Černá Hora přijala Euro již v roce 2002 v rámci autonomie v Srbsku.