Evropští ministři vnitra se rozhodli přijmout Lichtenštejnsko za 26. člena Shengenu, přičemž hranice mají zcela být otevřeny již 19. prosince 2011. Jednání o Bulharsku a Rumunsku zatím stále pokračuje, neboť Nizozemí obě země nadále blokuje a trvá na větších úspěších v oblasti boje proti korupci v těchto dvou státech.
Archiv rubriky: Balkán
Kosovo odmítá dále pokračovat v dialogu se Srbskem, dokud Srbsko nezačne aplikovat dosažené dohody
Dialog mezi Kosovem a Srbskem bude pokračovat, jakmile Srbsko prosadí dosažené dohody, uvedla to šéfka vyjednávacího týmu Kosova Edita Tahiri. Podle ní doposud nebyly odstraněny všechny srbské silniční zátarasy v severním Kosovu, což je základní podmínka pro naplnění dohod o vzájemných hranicích, stejně tak také stále Srbové nerozpustili své paralelní instituce fungující současně s těmi kosovskými. Podle Kosova i EU dala 5. prosince na radě ministrů jasně najevo, že Srbsko musí dané dohody začít prosazovat.
Rada Evropy řeší makedonské národnostní menšiny, problémem jsou Romové
Poradní výbor Rady Evropy pro Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin po své třetí návštěvě Makedonie v tiskové zprávě oznámil, že v Makedonii by mělo být vynaloženo větší úsilí na podporu práv národnostních menšin, vzájemného dialogu a tolerance. Výbor ale přivítal přijetí nových právních předpisů k provádění rámcové dohody z Ochridu z roku 2001 o mezi etnické spolupráci. Stejně tak je oceňován i dobře rozvinutý systém vzdělávání v menšinových jazycích u dvojjazyčných a trojjazyčných škol – to se týká albánštiny, srbštiny a turečtiny. Nutná je ale podpora zaměstnanosti mezi Romy a poskytnutí více prostředků na bydlení, zdravotnictví a vzdělávání u této skupiny.
Černohorský parlament projednává rozpočet na rok 2012
Ten by měl být ve výši 1,25 miliardy eur, což je o několik milionů eur méně než v uplynulém roce. Tamní ministr financí Milorad Katnic dodal, že rozpočet byl sestavován za předpokladu 2% růstu ekonomiky země.
Řecko by mělo navrhnout další dočasné dohody o vztahu s Makedonií
To řekl bývalý řecký velvyslanec v Makedoni Aleksandros Maljas, podle kterého by mělo Řecko jako odpověď na verdikt soudního tribunálu v Haagu iniciovat nové dočasné dohody. Haagský tribunál zamítl řecká obvinění Makedonie z její „mstivé propagandy“ s ohledem na kulturní uzurpaci ze strany Řecka. Bývalý řecký ambasador vidí chybu především na straně právnického zastoupení Řecka při procesu a dodává, že Řecko již dávno mělo podat stížnost na Makedonii pro neplnění současných dohod, které by situaci umožnily jiný vývoj.
Bývalý socialistický premiér bude kandidovat na post prezidenta Albánie
Bývalý socialistický premiér Albánie Fatos Nano v rozhovoru pro Top Channel potvrdil svou vůli kandidovat na prezidenta Albánie. Podle jeho slov se již pracuje na jeho podpoře u opozice i vlády.
Kosovo se stane členem EBRD a zahájí novou vlnu spolupráce s EU
Kosovský premiér Hashim Thaci oznámil výsledky z jednání v Bruselu, kde jednali předseda Evropské rady Herman von Rompuy, vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton a eurokomisař pro rozšíření EU Štefan Füle. Bude zahájen dialog o uvolnění vízového styku mezi EU a Kosovem, stejně tak se zahájí jednání o vzájemných obchodních vztazích a členství v rozvojových programech EU. Bylo také dohodnuto přistoupení Kosova k Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD).
Srbsko se připravuje na hospodářskou krizi
Srbský prezident Boris Tadić po jednání s vládou, významnými společnostmi a bankovním sektorem prohlásil, že Srbsko je připraveno včas zareagovat na hospodářskou krizi. Srbský prezident řekl, že očekával v roce 2012 významný ekonomický růst, ale přiznal, že krize brzo dorazí i do Srbska a v roce 2012 se projeví její dopad. Přesto je prý Srbsko možností pro firmy, které krize v dražších státech Evropy pravděpodobně zničí, neboť trh práce je výrazně levnější. Srbský prezident závěrem přiznal, že nikdo není nyní schopen odhadnout, jak se v blízké budoucnosti zachová globální ekonomika a vyzval proto srbské firmy i odbory k odpovědnosti a konsenzu v zájmu správné hospodářské politiky.
Chorvatsko bude do úplného přijetí do EU „aktivním pozorovatelem“
Chorvatsko včera podepsalo dohodu o vstupu do Evropské unie v roce 2013. Stane se tak druhým členským státem regionu bývalé Jugoslávie. Přijetí přitom mohly zabránit územní spory se Slovinskem, což byl jeden z důvodů, proč vyjednávání o vstupu trvalo více jak sedm let. Předseda Evropské rady Van Rompuy oznámil, že Chorvatsko zaujme statut „aktivního pozorovatele“ na všech unijních fórech do doby, než se stane platným členem.
Albánie podporuje přijetí Kosova do NATO
Albánský prezident Bamira Topi na zasedání států Jaderské charty v Durres vyjádřil závazek k začlenění všech zemí západního Balkánu do NATO. V souvislosti s tím albánský prezident řekl, že Albánie plně podporuje vstup Kosova do NATO. Podle slov albánské hlavy státu by členství Kosova bylo dalším krokem k záruce míru a stability v regionu. Jadranská charta je sdružení Albánie, USA, Chorvatska, Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory založené v roce 2003, které vedlo k přijetí Albánie a Chorvatska do NATO v roce 2009 a nyní pracuje na dialogu ostatních členských zemí s NATO. Srbsko má v Jadranské chartě statut pozorovatele.
Američtí republikáni vítají rozhodnutí EU o neudělení kandidátského statusu Srbsku
Republikánský poslanec amerického Kongresu Eliot Engel, který je členem Výboru sněmovny reprezentantů pro Evropu, se pochvalně vyjádřil ke krokům EU na Balkáně. Poslanec Engel přivítal přijetí Chorvatska za budoucí 28. stát EU a zároveň ocenil rozhodnutí Evropské rady, že Srbsko prozatím nedostane titul kandidáta EU. Podle něho jde o jasný signál Bělehradu, že nelze trpět obstrukce vůči Kosovu. Republikánský poslanec již dříve prohlásil, že by se Srbsko nemělo stát členem EU dříve, než Kosovo.
Srbsko neobdrželo status kandidáta EU
Evropská rada dnes ráno rozhodla o neudělení statusu kandidátské země EU Srbsku s tím, že status pravděpodobně získá až v březnu 2012. Důvodem je podle Evropské rady především očekávání dosažení výsledku jednání Srbska s Kosovem. Jednání o statusu pro Srbsko trvalo v kuse 10 hodin.
Rada Evropy: „Svoboda sdělovacích prostředků je v Evropě ohrožena.“
Před Dnem lidských práv (10. prosince), Thomas Hammarberg, komisař Rady Evropy pro lidská práva, u příležitosti představení publikace o lidských právech a měnícím se mediálním prostředí na tiskové konferenci v Londýně prohlásil, že obrana lidských práv závisí na svobodě sdělovacích prostředků a pluralitě. Ovšem Evropou se dle jeho názoru nebezpečně „plíží“ vládní omezení a monopolistické tendence. Komisař pro lidská práva mimo jiné prohlásil: „Novináři jsou vražděni nebo jim je vyhrožováno násilím, státní orgány se snaží ovládat vysílací média a brání přístupu k vládním informacím a stejně tak divoké obchodní ambice vedou ke kultuře nelegální a neetické činnosti novinářských redakcí.“ Komisař Hammarberg v prezentované publikaci pak upozornil na problematiku sociálních médií, ochrany novinářů před násilím, etické žurnalistiky, přístupu k úředním dokumentům a veřejných médií.
Makedonie zahájila 13. kolo jednání o vstupu do NATO
Zástupci makedonského ministerstva zahraničí a obrany se spolu se členy Výboru pro integraci Makedonie do NATO setkají na každoročním mítinku s představiteli Severoatlantické aliance. Na jednání představí makedonská strana svoje strategické, obranné, ale i politicko-ekonomické cíle a aktivity. Makedonie se pokoušela vstoupit do NATO již v roce 2008, ale tehdy byla její snaha zablokována Řeckem, na které je nyní vyvíjen mezinárodní tlak.
Srbský prezident varuje svou zemi – bez EU nám hrozí pád
Srbský prezident Boris Tadić varoval svou zemi, že zpoždění procesu integrace do EU představuje pro Srbsko velké riziko destabilizace. Srbský prezident dále upozornil, že bez EU se opět mohou vynořit otázky západo-balkánského nacionalismu, který by se v době krize mohl uchytit. Prezident Tadić dále pro Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že Srbsko již splnilo a přesto výsledky nejsou uspokojivé, přičemž srbský prezident překvapivě podpořil EU a prohlásil, že tento fakt ukazuje, jak pevný a důležitý je hodnotový systém EU.
V Bruselu jednají představitelé Kosova s americkou ministryní zahraničí
Během setkání v Bruselu americká ministryně zahraničí Hillary Clinton a kosovský premiér Hashim Thaci řešili evropskou perspektivu Kosova, přičemž americká ministryně zahraničí přislíbila Kosovu plnou podporu USA s tím, že Kosovo nemůže zůstat v izolaci. USA dále ocenily poslední dohody Kosova se Srbskem a vyzvaly k pokračování v reformách, zvláště pak v justici. S šéfkou americké diplomacie dále bude jednat i prezidentka Kosova Atifete Jahjaga, která se má setkat i s představiteli americké FBI – řešit se má pomoc v boji proti korupci a organizovanému zločinu. Prezidentka Kosova také oznámila vytvoření nové Antikorupční rady.
Německo přislíbilo podporu Černé Hoře v EU
Německý velvyslanec v Podgorici Pius Fisher přislíbil jménem své vlády podporu Německa pro vstup Černé Hory do EU na zasedání Rady EU 9. prosince. Výměnou za to ale prý Německo očekává další dobré výsledky Černohorců v boji proti korupci a organizovanému zločinu, stejně jako zajištění svobody tisku a nezávislosti justice.
Rusko zahájilo dodávky humanitární pomoci kosovským Srbům
Ruské ministerstvo pro mimořádné situace bude na povel ruského prezidenta Dmitrije Medveděva od zítřka posílat humanitární pomoc kosovským Srbům. První kontingent 25 nákladních automobilů s 284 tunami potravin, přikrývek a nábytku by měl do kosovské Mitrovice dorazit 12. prosince. Oznámil to ruský velvyslanec v Bělehradě, Aleksandar Konuzin, agentuře Itar Tasi.
Kosovský premiér: „Srbsko de iure uznalo kosovské hranice“
Kosovský premiér Hashim Thaçi prohlásil, že dohoda mezi Kosovem a Srbskem o integrované správě hranic může být uzavřena pouze mezi dvěma nezávislými suverénními státy. Kosovský premiér dále řekl, že dohoda je důležitým krokem k vytvoření právního státu i na severu země a že se tak „de iure“ jedná o uznání hranic s Kosovem – „Integrovaná správa hranic dle evropského modelu zajišťuje rychlé a snadné procházení občanů a zboží, stejně jako umožní, aby příslušné orgány Kosova bojovaly proti organizovanému zločinu a zabraňovaly pašování a obchodu s lidmi, který v posledních 12 letech vzhledem k neutišenému stavu hranic vzkvétal,“ řekl premiér.
Turecko uvítalo rozhodnutí ICJ ve prospěch Makedonie
Turecko uvítalo rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ) o pochybení Řecka při zablokování vstupu Makedonie do NATO v roce 2008 v Rumunsku. ICJ rozhodl, že Řecko porušilo dohodu s Makedonií z roku 1995. Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvedlo, že plně podporuje makedonskou integraci do Evropy a mezinárodních organizací včetně NATO.
NATO nebude brát ohled na rozhodnutí sporu mezi Řeckem a Makedonií
Makedonie bude vyzvána ke vstupu do NATO až poté, co vyřeší spory o svůj název s Řeckem, oznámil to generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora (ICJ). NATO podle slov svého tajemníka bere na vědomí rozhodnutí ICJ, ale odmítá na něj brát ohled, neboť se jedná pouze o bilaterální záležitost mezi Řeckem a bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Řecko odmítá název Makedonie s tím, že z toho vyplývají nároky Makedonců na severní stejnojmenné oblasti Řecka, zatímco Makedonci se brání tím, že změna jména by byla ztrátou vlastní národní identity.
Představitelé Evropské komise jsou na pozorování v Makedonii
Delegace Evropské komise zde pozoruje průběh a dodržování demokratických cílů, které makedonská vláda přijala v rámci tzv. Evropské dohody o lokální autonomii. Členové evropské delegace se při své návštěvě setkají i s vrchními makedonskými státními představiteli. Pozorovatelé EU v zemi setrvají do 7. 12. tohoto roku.
Šance Srbska na získání statutu kandidáta EU jsou nejisté
Podle některých diplomatů EU dohoda mezi Bělehradem a Prištinou o vzájemných hranicích Srbsku nepomůže dosáhnout statutu kandidáta ještě v roce 2011. Větší naději má podle skeptiků Srbsko až v březnu 2012. Tato informace přichází i přesto, že Srbové byli k dohodě o vzájemné správě hranic s Kosovem tlačeni především ve snaze získat statut. Naopak zastánci Srbska nyní hlasy dávající Srbsku šanci až příští rok kritizují, neboť je to špatným signálem pro Srbsko, které musí cítit smysl ve vedení konstruktivního dialogu.